Domů     Technika
Procházka Pompejemi doma v obýváku
21.stoleti 19.9.2008

Německý „turista“ zmateně pobíhá po podivné plošině s pohyblivými pásy. Ať dělá, co dělá, z vymezeného prostoru o stranách 4,5 x 4,5 metru se nehne. Evidentně o tom neví, protože má na očích nasazený podivný přístroj, který v žádném případě neslouží k tomu, aby vnímal okolní prostor. A zjevně si to užívá.Německý „turista“ zmateně pobíhá po podivné plošině s pohyblivými pásy. Ať dělá, co dělá, z vymezeného prostoru o stranách 4,5 x 4,5 metru se nehne. Evidentně o tom neví, protože má na očích nasazený podivný přístroj, který v žádném případě neslouží k tomu, aby vnímal okolní prostor. A zjevně si to užívá.

Do starořímských Pompejí v době jejich největšího rozkvětu, už se nikdo z nás fyzicky nepodívá. Vše, co v nich bylo k vidění, vzalo za své při ničivém výbuchu Vesuvu 24. srpna roku 79. Obyvatelé se zadusili jedovatými zplodinami a veškeré budovy pohřbila šestimetrová vrstva popela, kterou na Pompeje vulkán vychrlil během tří dnů nepřetržitého běsnění. Přestože se památkáři činí, dnes jsou z Pompejí jen trosky. Jejich někdejší podoba je k vidění jen v počítačových simulacích.

Na gumových pásech za Caesarem i Hannibalem
Televize ani klasické videohry už nám nestačí. Člověk v honbě za zážitky podniká stále bláznivější kousky jen proto, aby pocit z elektronické náhražky byl co nejblíže reálnému prožití simulované situace. Proto také Němci vymýšlejí chodník, který se automaticky odsouvá na opačnou stranu, než na kterou se chodec snaží jít. Výsledkem je, že se nehne z místa. Může proto nachodit desítky kilometrů, a přitom zůstat doma v pohodlí pod střechou.
Pokud si k tomu do speciálních brýlí pouští trojrozměrnou projekci, má pocit, že se prochází po místech vzdálených tisíce kilometrů i let od jeho bydliště. Němci svůj vynález testovali na Pompejích (zatím pouze v současnosti). Jednou bychom se však takto mohli podívat například do Atén nebo do Gízy a Údolí králů v dobách jejich největšího rozkvětu. Technologie nabízí i další možnosti. Co třeba osobní účast při obraně Hannibalova Kartága na hřbetě válečného slona? Ani to není vyloučeno. Jen je zapotřebí si včas uvědomit, že sloni tehdy nestáli na vítězné straně.

Neposedný chodník
Jak vlastně takový „antichodník“ funguje? Chodec je celou dobu pod dozorem několika kamer a pohybových čidel. To je také důvod, proč člověk při takovém „výletu“ vypadá, jako by právě utekl z jednotky intenzivní péče. Od různých částí těla vede několik kabelů i hadiček. Všechna ta špionážní technika snímá a vyhodnocuje snahu se někam dostat a informuje o tom program ovládající pohyb chodníku. Ten se skládá z 25 nekonečných pásů, které se dokáží pohybovat všemi směry.
Jakmile se chodec zmatený děním na obrazovce svých brýlí vydá na severozápad k hlavnímu náměstí v Pompejích, pásy se začnou rychlostí chůze protáčet v opačném směru. Zvládají dokonce i plynulé změny směru. „Celé zařízení je čtverec o délce hrany 4,5 m,“ říká k tomu Marc Ernst z německého Ústavu Maxe Plancka. „Kdybychom jej udělali menší, musely by se pásy pohybovat rychleji a ujížděly by uživateli pod nohama.“  A klouzat po ledu se asi v Pompejích nechce nikomu. Zatím se plošina omezuje na pohyby ve vodorovné poloze, nicméně další metou vývojářů je i simulace pohybu ve členitém terénu. „Plošina se bude naklánět podle sklonu terénu v simulaci promítané do brýlí,“ vysvětluje Ernst. „tento prvek je však zatím pouze ve fázi technických plánů.“ Technologie tak může v budoucnu posloužit nejen k turistice ale například i k nácviku záchranných misí.

Virtuální Řím
Deset let práce programátorů, grafiků, architektů a historiků. Přesně tolik času stojí za znovuzrozením starověkého Říma v roce 2007. Tedy pouze virtuálního Říma. Díky programu Rome Reborn se lze volně procházet ulicemi historického centra a prohlížet si budovy v podobě, v jaké zdobily hlavní město nejmocnější starověké civilizace Evropy kolem roku 320. V plném provozu jsou tu Forum Romanum, Koloseum, ale i obyčejné hospody a nevěstince. Autoři však nemají hotovo ani zdaleka. Jejich cílem je vytvořit modely Říma pro všechny hlavní etapy jeho existence vzniku prvních osad v 10. století před naším letopočtem až po úpadek po gótských válkách v 6. století našeho letopočtu.

Související články
Technika 9.7.2025
Představte si robota, který se sám orientuje v temném podzemí, analyzuje stěny tunelu a rozpozná člověka i nečekanou trhlinu. Ne, to není sci-fi – to je JULBOT. A právě takoví roboti se dnes učí pracovat v podzemní laboratoři ČVUT. Moderní stavebnictví se posouvá hluboko pod zem – a s ním i technologie, které mu pomáhají. […]
Mluvit s chatbotem může být jako snažit se obejmout ledničku – chladné, strojené a bez odezvy. A když jde o něco osobního? Často zjistíme, že robot prostě nestačí. Proč nás ale právě tato komunikace tolik stresuje? Když člověk mluví s člověkem, nejde jen o slova. Hraje se tu s gesty, výrazem tváře, tónem hlasu… někdy […]
Technika 6.7.2025
V Číně se objevila nová a neobvyklá forma technologie „tap and pay“, která umožňuje zákazníkům platit pouhým naskenováním dlaně místo tradiční platební karty. Tuto biometrickou technologii poprvé uvedl internetový gigant Tencent a v posledních měsících se ji snaží co nejvíce rozšířit. Lidé, kteří novou technologií využívají, mohou zapomenout na peněženky a u pokladen nechat své […]
Objevy Technika 2.7.2025
Školní jaderný reaktor VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, známý jako „Vrabec“, v prosinci oslaví 35 let od svého spuštění. A protože takové výročí si zaslouží něco speciálního, otevře fakulta 8. října 2025 reaktor pro širokou veřejnost! Běžně se do reaktorové haly jen tak někdo nedostane – slouží hlavně studentům a […]
Do roku 2050 vzroste světová populace na 9,8 miliardy, přičemž 70 % z těchto lidí bude žít ve městech a jejich nejbližším okolí. Aby to bylo možné, je potřeba hledat inovativní řešení a dostupné technologie k přetvoření měst na chytrá města budoucnosti, která budou snižovat své dopady na životní prostředí a zároveň šetrně nakládat s […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz