Domů     Medicína
Převratný objev: Genom ženy kompletně zmapován!
21.stoleti
od 21.stoleti 19.9.2008

Další pokrok v luštění záhad života oznámili nizozemští vědci. Lékařské univerzitní středisko v Leidenu, které se nachází na západě země tulipánů, kompletně rozkrylo tajemství genomu ženy.
Další pokrok v luštění záhad života oznámili nizozemští vědci. Lékařské univerzitní středisko v Leidenu, které se nachází na západě země tulipánů, kompletně rozkrylo tajemství genomu ženy.

Lidský genom byl poprvé rozluštěn před sedmi lety. Dosud se však jednalo pouze o muže, kompletně zmapovány byly genomy dvou Američanů a Afričanů. „Zmapování genomu ženy umožňuje především lepší pochopení chromozomu X, protože žena má dva jeho exempláře,“ prohlásil ředitel nizozemského vědeckého týmu Gert-Jan van Ommen.

Genom patřící vědkyni
Genom, který byl zkoumán a zmapován, patřil člence nizozemského vědeckého týmu. V době naší uzávěrky zatím nebyly konečné výsledky výzkumu zveřejněny. Ovšem vědecká obec je již netrpělivě očekává. „Čím více se zveřejní údajů, tím větší máme šanci vnímat podobnosti a rozdíly mezi nimi a pochopit způsoby, jakými geny vzájemně fungují,“ podotýká kanadský genetik Stephen Scherer a pokračuje: „Pro srovnávací výzkumy je důležité mít rozluštěný genom obou pohlaví.“
Podle Nizozemců budou zveřejněny kompletně až na několik výjimek soukromého charakteru. Genetikům na celém světě se tak naskytne neobyčejná příležitost prozkoumat, zda jsou, v nadsázce řečeno, skutečně muži z Marsu a ženy z Venuše.

Záhady genetiky
Genom je veškerá informace, která je uložena v DNA, pouze některé viry ji mají uloženou v RNA. Lidský genom obsahuje okolo tří miliard částí kódu DNA a počet genů činí 20 488. Poslední objevy ukázaly, že geneticky jsou si různí lidé podobní „jen“ z 99 procent. Vědci původně předpokládali, že tato podobnost bude vyšší.
Vůbec prvním přečteným geonomem byl genom bakterie Haemophilus influenzae. Ta byla vybrána především kvůli svému výjimečně malému genomu. Ten obsahuje, jak už dnes vědci vědí, pouze 1 830 140 párů bází DNA a 1740 genů. K nejvýznamnějším prozkoumaným jednobuněčným geonomům, dále patří bakterie Escherichia coli, kvasinky nebo virus SARS.
Samozřejmě že nejen Nizozemci se věnují záhadám genomu. Čerstvý výzkum odborníků z americké univerzity Johna Hopkinse ukázal, že lidský genom se v průběhu života mění. Tyto procesy pak pravděpodobně vedou k různým typům onemocnění. 

Co je to RNA?
Ribonukleová kyselina (česky někdy také RNK) je nukleová kyselina, která se biochemicky liší od deoxyribonukleové kyseliny DNA. Jednou z nejpodstatnějších funkcí RNA je okopírovat genetickou informaci z DNA a fyzicky ji přenést do místa, kde po té dojde k jejímu přeložení na výsledný protein (tuto funkci však přímo naplňuje pouze jedna třída RNA – tzv. mediátorová RNA, ostatní typy RNA nepřímo).

Jak se luštily genomy?
Mapování genomů různých organismů probíhá v rámci mezinárodního projektu, nazvaného Human Genome Project (HGP).
    1995 – rozluštěn první genom u bakterie
    1996 – zmapování genomu pivovarských kvasinek
    1998 – padla záhada genomu mnohobuněčného organismu – parazita hlístice
    1999 – genetici poprvé popsali genetický kód lidského chromozomu 22, jednoho z 23 párů lidských chromozomů
    2000 – popsán genom mušky octomilky
    2001 – HGP a jeho hlavní konkurent Celera Genomics oznámily rozluštění 95 procent lidského genomu
    2002 – vědci sestavili genetickou mapu myši
    2003 – byla dokončena identifikace lidského genomu a v témže roce byl v Itálii odhalen genetický mechanismus, který může za vznik epileptických záchvatů
    2004 – rozluštěn genom potkana a slepice
    2005 – byl rozluštěn genetický kód psa a šimpanze
    2006 – vědci dokončili přesnou sekvenci posledního nerozluštěného lidského chromozomu, který paradoxně nesl číslo 1
    2008 – odkryto tajemství genomu ženy

Nejdůležitější data v genetickém výzkumu
    1865 – opat augustiniánského kláštera v Brně Johann Gregor Mendel svými objevy položil základy genetice
    1869 – objev nukleových kyselin
    1900 – Nizozemec Hugo Maria de Vries, Němec Karl Erich Correns a Rakušan Erich von Tschermak potvrdili Mendelovy zákony o dědičnosti a vytvořili klasickou genetiku
    1909 – německý genetik Wilhelm Johannes poprvé použil výraz gen, zároveň byla objevena i chemická skladba DNA
    1944 – válečný rok přinesl další objev: Američan Oswald Avery zjistil, že v DNA je jsou zakódované dědičné informace
    1953 – Angličané Francis Crick a Maurice Wilkins a Američan James Watson objevili strukturu DNA
    1956 – DNA byla poprvé vytvořena v laboratorních podmínkách
    1969 – vědci získávají jednotlivý gen
    1970 – popsána první syntéza umělého genu
    1973 –belgičtí vědci určili pořadí molekul v genech
    1976 – první funkční syntéza umělého genu v bakterii
    1977 – první výzkumy mapující lidské geny
    1982 – v USA se objevují první léky založené na genové technice   
    1983 – první syntetizace umělého chromozomu
    1990 – lékaři poprvé léčí skrze genové experimenty
    1991 – startuje projekt výzkumu lidského genomu mezinárodním veřejným konsorciem

reklama
Související články
Virus HIV způsobuje u lidí onemocnění AIDS neboli syndrom získaného selhání imunity. Jen několik lidí se podařilo vyléčit, léčba však byla bolestivá a obtížná. Nadějí pro lidstvo by se mohl stát léčebný postup aplikovaný na opice, trpící obdobnou nemocí. V loňském roce žilo s virem HIV v těle celkem 43 milionů lidí na světě. Virus […]
Syndrom náhlého úmrtí kojence je postrachem všech rodičů malých dětí. Zdravé dítě do jednoho roku zemře ve spánku, a to bez zjevné vnější či vnitřní příčiny. Nyní se však vědcům přeci jen podařilo najít u postižených dětí anomálii, která je činí k náhlému úmrtí náchylnějšími. SIDS neboli syndromu náhlého úmrtí kojence, z anglického sudden infant […]
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Říká se, že malé děti jsou jako houby, dokáží si velmi rychle osvojit nové dovednosti. Učení se novým věcem, zejména jazykům, je pro ně mnohem snazší než pro dospělé. Vědcům se nyní podařilo objasnit, co za tím stojí. Schopnost dětí rychle se učit novým věcem zaujala vědce, kteří se snaží přijít na to, proč tomu […]
Alexander Fleming a historka o plísni na jeho stole, která likvidovala bakterie, není celý příběh o objevu penicilínu. Fleming udělal první krok, ale nebyl chemik, takže nedokázal penicilín izolovat a dlouho nevěřil, že by se dal vyrábět jako lék. Tím, kdo účinnou látku z plísně získal, byl až Ernst Chain. Jeho jméno jste přitom mohli […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz