Nové nebezpečí: Dlouhodobé mise k planetám v ohrožení!

Vesmírné dálavy nejsou k lidskému organismu nikterak přátelské. Vakuum, extrémně nízké teploty, kosmické záření a mnoho dalších věcí znamená bezpočet rizik. Bez důkladné ochrany zde člověk nemá šanci na přežití. A to výrazně komplikuje i plánované pilotované cesty k Měsíci a Marsu.Vesmírné dálavy nejsou k lidskému organismu nikterak přátelské. Vakuum, extrémně nízké teploty, kosmické záření a mnoho dalších věcí znamená bezpočet rizik. Bez důkladné ochrany zde člověk nemá šanci na přežití. A to výrazně komplikuje i plánované pilotované cesty k Měsíci a Marsu.

Vědci z amerického výboru Národní rady pro výzkum (NRC) se zaměřili právě na problematiku kosmického záření. A jejich nejnovější závěry nejsou pro budoucí kosmický výzkum nijak povzbudivé. Vesmírné cesty se jen těžko mohou uskutečnit, dokud se nenajde spolehlivější ochrana před radiací, než jaká se používá doposud.

Málo peněz, málo výzkumu
Návrat lidí na Měsíc je plánován okolo roku 2020, nejnákladnější projekt v historii, cesta na Mars, pak na dobu po roce 2030. Jedna věc jsou však plány a záměry, druhou věcí je schopnost je realizovat. Mottem dne jsou po celém světě úsporné programy a ani NASA se jim nemohla vyhnout. Rozpočtové škrty zasáhly i výzkum, který se týkal vlivu kosmického záření na lidský organismus. Schází tak prostředky na potřebné experimenty, protože současná věda ví o kosmickém záření stále zoufale málo.
Život na zemi je před smrtonosným kosmickým zářením chráněn magnetickým polem a atmosférou. Astronauti ve vesmíru možnost takové ochrany nemají, pomoci jim může leda skafandr, jenže částice záření jím mohou prostoupit bez větších problémů. „Není to žádná legrace, když scházejí potřebné finance. Vědci jsou nuceni využívat stará a možná už i neaktuální data,“ prohlásil bývalý astronaut a předseda výboru NRC James van Hoften. Zní to až neuvěřitelně, ale v současnosti výzkum kosmického záření vychází z dat, která byla získána ze studií o lidech, kteří zažili jaderné výbuchy v Hirošimě a Nagasaki. Tato data jsou tedy stará 63 let…

Bylo to jen kosmické záření…
James van Hoften ví o čem mluví. S kosmickým zářením se setkal takříkajíc tváří v tvář při své vesmírné misi v roce 1984. Zničehonic kolem něj tehdy proletěl bílý paprsek. „,To nic, to jsou jenom paprsky kosmického záření,´ řekl mi astrofyzik Pinky Nelson. Okamžitě mě napadlo, že tak velmi energeticky nabité částice pocházející ze vzdáleného vesmíru, které lehce pronikají raketoplánem i mýma očima do mozku, přece nemohou být zdravé. A skutečně nejsou.“
Van Hoften poukazuje nato, že vesmírná radiace zná jen málo překážek. Bez námahy pronikne i velmi tlustou zdí. Vliv kosmického záření na lidský organismus se přitom nemusí projevit ihned. „Ukládá“ se v těle a třeba až po mnoha letech se nějak projeví, samozřejmě, že negativním způsobem.

Řešení v nedohlednu
Kosmonauti, cestující k Marsu, by byli vesmírné radiaci vystaveni celé tři roky a to už je pořádná dávka. Je více než pravděpodobné, že pokud by mise byla úspěšná, členové posádky by se na Zemi vrátili s podlomeným zdravím. „Na tento problém se při plánování meziplanetárních letů často zapomíná,“ upozorňuje van Hoften.
Kdyby se zesílil ochranný plášť kosmické lodi směřující k Marsu, znamenalo by to nejen vyšší náklady, ale i mnohem vyšší hmotnost plavidla. Při poryvech částic směřujících ze Slunce, by se posádka snad mohla schovat do speciálních odstíněných kabin. Jenže to by mohlo vést k tomu, že v těchto prostorách by kosmonauti strávili podstatnou část cesty a nemohli by uskutečňovat důležitá vědecká šetření a s nimi spojené experimenty. Vědci tedy před sebou mají náročný úkol vymyslet nějaký jiný způsob ochrany. Jinak je možné, že se cesta na Mars odloží na neurčito.

Vesmírná radiace
Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry. Jedná se především o protony (85 až 90 procent) a jádra hélia (9 až 14 procent). Zbytek tvoří elektrony, jádra jiných atomů a další elementární částice.
Původ kosmického záření není dosud zcela objasněn. Proto byla v roce 2004 v Argentině uvedena do provozu Observatoř Pierre Augera, která má za cíl vystavět největší detektor kosmického záření na světě. Na projektu se podílejí také vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.
Část kosmického záření pochází ze Slunce; částice s nejvyšší energií však vyletují z mezihvězdného a mezigalaktického prostoru. Podle nepotvrzené hypotézy italského fyzika Enrico Fermiho vzniká záření při explozi supernov.

Opičí kosmonauti
Nejen Spojené státy, ale i Rusko má svůj vesmírný program, na jehož konci by se noha člověka měla otisknout v rudé půdě Marsu. A už začaly první přípravy. Ústav lékařské primátologie, který sídlí nedaleko Soči je již dlouhá léta propojen s ruským potažmo sovětským vesmírným výzkumem. Nyní zde připravují výzkum makaků, kteří by mohli vytvořit předvoj lidské posádce směřující k Marsu.
I ruští vědci jsou si vědomi nebezpečí kosmické radiace. Proto jako zvířecí kosmonauty vybrali právě makaky. Jejich reakce na záření je velmi podobná té lidské. Po dvou letech šetření 40 vybraných opic bude ve své misi pokračovat moskevskému biomedicínskému ústavu a poté by se někteří makakové měli vydat na pouť vesmírem. Kromě vlivu záření hodlají vědci zkoumat i to, jak makakové budou reagovat na dlouhodobý pobyt mimo gravitační pole.

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Super-Země ve vzdálenosti šesti světelných let od nás

Super-Země ve vzdálenosti šesti...

Kolem Barnardovy hvězdy – Slunci nejbližší osamocené stálice a jedné z...
Nejdetailnější pozorování hmoty obíhající v blízkosti černé díry

Nejdetailnější pozorování hmoty...

Mimořádně citlivý přístroj GRAVITY přinesl další důkaz dlouho předpokládané...
Nosná raketa odpalována z Boeingu 747? Pro Virgin Orbit žádný problém

Nosná raketa odpalována z Boeingu...

Společnost Virgin Orbit, která patří vizionáři Richardovi Bransonovi,...
První blízký průlet kolem Slunce

První blízký průlet kolem Slunce

Sonda Parker Solar Probe zvládla první blízký průlet kolem Slunce. Podle...
Průlet Scholzovy hvězdy sluneční soustavou potvrzen

Průlet Scholzovy hvězdy sluneční...

Čas od času se v éteru objeví hypotéza, že Slunce má své dvojče. Má jím...
Sonda Dawn a teleskop Kepler odcházejí na odpočinek

Sonda Dawn a teleskop Kepler...

Co má společného sonda Dawn a teleskop Kepler? Historie obou...
NASA se nedaří navázat spojení s Marsem. Opportunity se nehlásí

NASA se nedaří navázat spojení s...

Spojení mezi robotickým vozítkem Opportunity a americkou vesmírnou agenturou...
Tisíce černých děr v centru naší galaxie

Tisíce černých děr v centru naší...

Jsou obrovské a rozsápou cokoliv, co jim přijde do cesty. Černé díry,...
Evropané a Japonci ruku v ruce k Merkuru

Evropané a Japonci ruku v ruce k...

Brzy ráno 20. října vynesla raketa Ariane 5 do kosmu...
Meteorit sloužil jako zarážka dveří!

Meteorit sloužil jako zarážka...

Po 80 let se na farmě v Edmore v Michiganu používal desetikilový kámen...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Způsobilo nenávist Čechů vůči Rakousko-Uhersku špatně vybrané datum?

Způsobilo nenávist Čechů vůči...

Prohra v prusko-rakouské válce v roce 1866 císaře přesvědčí, že má smysl...
Veš: Ta malá příšerka ze školních šaten

Veš: Ta malá příšerka ze školních...

S prvním odvšivovacím hřebenem se vyčesává už před 3500 lety u Mrtvého moře,...
Co se děje s rotací Venuše?

Co se děje s rotací Venuše?

Planeta Venuše zřejmě nemá ráda velké výkyvy. Díky proudění atmosféry...
Jack London: Proč zvlčí po návštěvě knihovny?

Jack London: Proč zvlčí po...

Život mladého Jacka je až do 21 let víceméně v pořádku, pomineme-li tvrdou...
VIDEO: TOP 5 dětí, které si mají pamatovat své minulé životy

VIDEO: TOP 5 dětí, které si mají...

Přemýšleli jste někdy o tom, zda existují minulé životy a zda...
Bassův průliv: Ještě děsivější než Bermudský trojúhelník!

Bassův průliv: Ještě děsivější než...

Všichni znají Bermudský trojúhelník, kde se záhadně ztrácí lodě i letadla. Ne všichni...
Tajemství akvarijních rybiček: Ostré trny i možná otrava!

Tajemství akvarijních rybiček:...

Jsou nenáročným a na pohled okouzlujícím spolubydlícím. Sledování jejich skotačení nás...
Akce Altmark: Britové ukradli Němcům zajatce

Akce Altmark: Britové ukradli...

„72 hodin, to je zoufale málo,“ prolétne hlavou německému kapitánovi...
Byli rytíři násilničtí psychopati nebo šlechetní hrdinové?

Byli rytíři násilničtí psychopati...

Smyslem jejich života byl boj a zabíjení. Přesto nešlo o žádné kruté...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.