Domů     Příroda
Ptáci se chlubí svými reprodukčními úspěchy v písních
21.stoleti 11.7.2008

Je to zvláštní, ale i mezi živočichy narazíme často na manýry, připomínající ty naše lidské. Tak jako kdysi středověcí trubadúři opěvovali své úspěchy v lásce a vychvalovali své rytířské činy, opěvují své dobyvatelské úspěchy i stěhovaví ptáci.Je to zvláštní, ale i mezi živočichy narazíme často na manýry, připomínající ty naše lidské. Tak jako kdysi středověcí trubadúři opěvovali své úspěchy v lásce a vychvalovali své rytířské činy, opěvují své dobyvatelské úspěchy i stěhovaví ptáci.Podle objevu kanadských vědců, totiž ptáci dají při výběru vhodného místa k zahnízdění mnohem více na sdělení svých kolegů, kteří do světa halasně prozpěvují, jak se jim tam dobře daří, než na fyzické prostředí nejvhodnějšího hnízdiště.
Podle ornitologů, mají zpěvní ptáci mnohem větší škálu komunikačních prostředků, než jsme si vůbec kdy mysleli. Nalezení té pravé lokality pro založení hnízda a úspěšné vyvedení potomstva je pro ptáky otázkou života a smrti. Na zahnízdění totiž nemají moc času, a tak se hned napoprvé musejí usadit na tom správném místě.
Podle dosud posuzované ptačí moudrosti by se měli usadit na místech s bohatou rostlinnou strukturou, kde lze předpokládat i dostatek hmyzí potravy. Pokud takové místo nenajdou, dá se očekávat, že úspěšnost vyvedení potomstva bude velmi nízká. Podle nových poznatků dnes víme, že mladí ptáci poslouchají pozorně zpěv zkušenějších a úspěšnějších jedinců a podle nich se rozhodnou, kde budou hnízdit příští rok.
Při svém výzkumu použili ornitologové známou fintu. Nahráli na více než padesáti lokalitách, kde byli zpěvní ptáci ve výchově potomstva nejúspěšnější, jejich zpěv a pak jej pouštěli z reproduktorů přilétajícím ptačím jedincům. Ne ale na oněch výhodných lokalitách, ale na místech, která byla k hnízdění naprosto nevhodná. Letící ptačí nováčci už ve vzduchu slyšeli reprodukované chvalozpěvy svých kolegů a bez rozmyslu se rozhodli, že právě tady musí být to nejlepší místo pro život. Veškeré vizuální důkazy o opaku, svědčící o tom, že jde doslova o hnusnou lokalitu, šly stranou.
Rozhodnutí o dobrém bydle bylo ve většině případů na bedrech samečků. Jakmile udělali rozhodnutí o tom, že právě zde je to správné místečko, samičky je slepě následovaly a začaly s budováním hnízda. I tento objev nám dokazuje jak málo toho zatím víme o okolní přírodě a o široké škále zvířecí komunikace.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz