Domů     Příroda
Sněžné opice milují horkou lázeň
21.stoleti 20.6.2008

Jedinečnou atrakcí v horách u Jigokudani Yaen-Koen poblíž japonského Nagana jsou početná stáda makaků červenolících (Macaa fuscata), využívajících za třeskutých mrazů blahodárné účinky tepla v místních termálních pramenech.Jedinečnou atrakcí v horách u Jigokudani Yaen-Koen poblíž japonského Nagana jsou početná stáda makaků červenolících (Macaa fuscata), využívajících za třeskutých mrazů blahodárné účinky tepla v místních termálních pramenech.

Makak červenolící patří k nejseverněji žijícímu druhu opic. Říká se mu také sněžná opice. Má šedohnědou kožešinu, červené tváře a zadek a v krutých podmínkách dokáže přežít i díky tomu, že k potravě se dokáže prohrabat i 1,5 metru vysokou vrstvou sněhu. Samice váží kolem 9 kilogramů a samec okolo 11 kilogramů. Kolem termálních jezírek se to makaky doslova hemží a některé tlupy mají až 500 členů. Pro tisíce turistů jsou největší atrakcí zejména za hustého sněžení, kdy jsou části jejich těl vyčnívající nad hladinu, pokryty čepicemi sněhu. Pro místní obyvatele jsou tito primáti součástí každodenního života a také si jich náležitě váží. Obdivovatelé koupajících se makaků jsou pro ně totiž docela dobrým zdrojem příjmů.

Chytrý jako opice
Známé rčení padne na tento druh makaka jako ulité. Vedle člověka a mývala je to jediný živočich, který si potravu před konzumací dokonale umyje. Vypráví se příběh, že jedna z opic pozorovala ženu myjící sladké brambory v moři. Po chvíli začala toto lidské konání kopírovat, od ní to okoukali další makakové a rituál přebíraly další generace rodu.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz