U malého rybníka Pantin na jihozápadě Francie zastavuje v březnu 2008 bílá dodávka Renault. Vystupují z ní muži v septických kombinézách. Do aluminiových ampulí odebírají vzorky vody a bahna.

Tým vědců, který se podobá sehrané skupině policejních techniků, vede Francesco Ficetola. Jsou to přírodovědci z francouzské Univerzity Josepha Fouriera. Ke zjištění přesunu amerického skokana volského (Rana catesbeiana) používají vzorky DNA.

Odhalení vetřelci
Vědci zabývající se migracemi zvířat přišli na to, jak zjistit, kde se konkrétní druh živočicha pohybuje, aniž by ho kdy spatřili. Poučení našli u kriminalistů. Americký druh skokana volského řádí ve Francii! Zpráva, která se objevila v novinách Le Télégramme de Brest, informovala čtenáře o záhadné migraci této velké žáby do země galského kohouta. „Stačily nám stěry bahna a vzorek vody z Pantinu. Záhy jsme zjistili, že se tam pohyboval tento druh žáby. Genetická informace pochází ze slizu, moči nebo ze zdechliny tvora. Žádného živého skokana volského jsme nezpozorovali,“ řekl reportérům z Le Télégramme biolog Francesco Ficetola. „Není daleko doba, kdy budeme pomocí vzorku DNA moci zmapovat celou živočišnou říši,“ dodal.

Jsme na stopě nenasytných zločinců
Testování policejních technologií v pátrání po jedincích v živočišné říši slaví úspěchy. Ve francouzské mezinárodním referenční bance DNA v Paříži si badatelé mnou ruce. Zpracovali totiž pobyt zmíněného skokana na mnoha místech zeměkoule. Nejdříve vytvořili jakýsi slabikář vzorků. „Podobný výzkum je velmi důležitým krokem k nalezení praktických prostředků, které hodnotí biologické rozmanitosti celé fauny,“ vysvětluje bioložka  Karen Armstrongová z Lincolnovy univerzity na Novém Zélandu. Skokan volský je největší žábou, žijící v USA. Dosahuje délky až 20 centimetrů.
Jeho strava je pestrá. Chytá a polyká hady, netopýry, drobné ptáky. Omladina se živí hmyzem. Sledovat jeho výskyt je složité, protože samec žije přísně samotářsky a neskřehotá ve sborech. Je to dáno tím, že potřebuje mnoho stravy a ve skupině by živořil. Nedobrá zpráva pro ochránce zvířat: v USA chovají tyto žáby na farmách, protože mají velká a chutná stehýnka. Biologové – kriminalisté – navíc zjistili narůstající stěhování uvedeného pachatele do Afriky, Asie i Evropy.

Odposlech a tajné video
Hodně přírodovědců používá další policejní metodu – odposlech na dálku. Skupina ornitologů z amerického Colorada zajistila v oblasti o rozloze jednoho hektaru 230 různých hlasů. Specialisté je analyzovali jako rozmanité zvuky, které vydávají ptáci, obratlovci ale i noční hmyz. Podle hlasového slovníku, který měli k dispozici, potom jednotlivé zvuky přidělovali živočišným druhům. Přes 30 záznamů se přes úpornou snahu nepodařilo identifikovat. Podobně jako sledování hlasu, organizují vědci tajné sledování kamerou. Protože to činí v zájmu vědy, nedopouštějí se ničeho nezákonného. Švýcarský kameraman Mark M. Rissi naopak využívá svých tajných nahrávek skrytou kamerou k odhalování zločinů na zvířatech. Pohybuje se v místech, kde se s nimi zachází nešetrně, případně slouží ke krvavé zábavě či gurmánům.

Lovecké „kousky“ švýcarského rytíře

První dokument natočil Mark M. Rissi v roce 1972 v Kanadě. Sleduje zákeřný lov kožešinové zvěře do smrtících pastí.

Svými snímky mapuje farmy zvířat chovaných „na kůži“ v Koreji. K všeobecnému úžasu jsou jejich majitelé Dánové.

Ve Švýcarsku točí dokument o produkci husích jater. Výsledek? Největší koncerny následně své zboží stahují z regálů a okamžitě končí s dovozem.

V Rusku pořizuje kompromitující záznam lovů psů pro pokusné účely. Jen v samotném St. Petěrburgu natočí za dva dny 200 zákeřných odchytů přímo na ulici.

Pákistán kameramanovi nabízí lahůdku – zápasy medvědů se psy. Díky dokumentu už dnes tato veřejná lidová zábava vymizela.

Sledujeme lidi! Zvířata pouštíme
Policejní technika může zvířatům i pomoci. Na trhu je k dostání poplašné zařízení, jež pomocí čidel rozezná zvíře od člověka. Je vybaveno speciální dvojitou čočkou, která umožňuje rozeznat domácí zvíře a nespustit poplach. Pes či kočka jsou tak ušetřeni zbytečných stresů.