Domů     Zajímavosti
Vědecká práce a pivo nejdou dohromady
21.stoleti
od 21.stoleti 19.3.2008

Počet publikovaných článků v prestižních vědeckých časopisech je nepřímo úměrný množství vypitého piva.Počet publikovaných článků v prestižních vědeckých časopisech je nepřímo úměrný množství vypitého piva.Souvisí spolu pití piva a výsledky vědecké práce? Podle výsledků studie, kterou na toto téma vypracoval Tomáš Grim z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, ano. Mladý vědec zjistil, že s počtem za rok vypitých piv klesá počet článků a citací jeho kolegů v odborných časopisech, které se těší vážnosti mezinárodní vědecké obce. Ornitolog Grim si kontroverzním tématem nadělal mezi českými kolegy řadu nepřátel, na mezinárodním poli však získal uznání. Byl dokonce navržen na humornou Ig Nobelovu cenu za výzkum, který lidi nejdřív rozesměje, ale pak přiměje k zamyšlení.
 „Na začátku studie před šesti lety stálo zjištění, že všichni čeští ornitologové mají od roku 1980 do roku 2002 v mezinárodních takzvaných impaktovaných časopisech pouhé čtyři desítky článků. V Paříži jsem se tehdy setkal se známým vědcem Andersem Mollerem, který publikuje v těchto uznávaných periodicích 20 až 30 článků za rok. Když jsem se ptal, v čem může být ten nepoměr mezi ním a námi, odpověděl, že je to jistě množstvím vypitého piva,“ vzpomíná na počátky kuriózního výzkumu Grim.
Zprvu bral tvrzení Mollera pouze jako bonmot, pak se ale rozhodl jeho slova ověřit. V roce 2002 zjistil od českých kolegů ornitologů, kdy se narodili, kolik článků jim vyšlo v mezinárodně uznávaných vědeckých časopisech a kolik půllitrů piva vypijí za rok. „Výsledek mě překvapil, Moller měl pravdu: čím víc piva, tím horší vědecká výkonnost a publicita,“ podotkl Grim.
Materiál o průzkumu, při kterém použil standardní vědecké metody, rozesílal do renomovaných vědeckých i společenských časopisů po celém světě, všude jej však brali jako legraci. „Předloni jsem výzkum aktualizoval a očekával, že s mladými ornitology se výsledek nepodaří zopakovat. Opak byl pravdou,“ uvedl vědec. Znovu se pustil do obesílání médií, tentokrát už s větším úspěchem. Článek vyšel v prestižním ekologickém časopisu Oikos a obratem přišly nabídky na rozhovor z The New York Times, Daily Telegraph či Scientist. „Do Oikosu jsem se snažil proniknout s vážnějšími tématy několikrát, ale nikdy jsem neuspěl,“ směje se Grim.
Přestože je Grimovo jméno citováno v souvislosti s jeho hlavním výzkumným oborem (studium kukaček) poměrně často, nikdy neměl tolik ohlasů jako s „pivním“ průzkumem: „Píší mi kolegové, že je to dobrá sranda, supr věc, další zase, že jsem znesvětil ornitologickou a ekologickou komunitu, či dokonce celou českou vědu. Jak může tak svatou věc, jakou je věda, ovlivnit pití piva?“ Grim tvrdí, že se do kontroverzního průzkumu pustil také proto, že chtěl nastavit zrcadlo českým vědcům a vyvolat na toto téma diskusi.
 I když se na Grimovu hlavu snáší a ještě bude snášet hněv některých českých vědců, čeká jej zřejmě i řada ocenění. Ať už je to Ig Nobelova cena, udělovaná za kuriózní vědecké počiny, na kterou jej nominoval izraelský kolega, či cena děkana fakulty za článek v prestižním vědeckém časopise. „Za ty peníze samozřejmě koupím bečku piva a pozvu všechny ty, kteří říkali, že s takovou bizarností nemůžu na vědeckém poli prorazit,“ uzavírá s nadhledem Grim.

Další článek
reklama
Související články
V úterý 7. února 2023 publikoval americký úřad NASA jako prestižní Astronomický snímek dne fotografii s názvem „A Comet and Two Dippers“ (Kometa a dva vozy), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek vznikl 26. ledna 2023 ve Vysokých Tatrách, kam se autor snímku vydal za jasným počasím nad hladinu inverze […]
Koktavost, nazývaná odborně balbuties či balbutismus, je řečová vada, která jen v Česku trápí desítky tisíc lidí, odhady hovoří až o dvou stech tisících. Ačkoliv člověka v zásadě nikterak neomezuje v běžných životních úkonech, co se týče domácnosti a povětšinou i práce, v sociálních kruzích může znamenat značný handicap. Efektivní léčba nebyla dosud odhalena a v současnosti funguje především […]
Ze všech lidských poruch patří k těm nejprobádanějším. Její podstatou je neustálý souboj mezi mozkem a emocionálně silnými podněty, který lidský hardware nemá šanci vyhrát. Neurovývojový syndrom, známý spíše pod zkratkou ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), o sobě totiž dává vědět již v raném věku dítěte, kdy se pomalu stává nepřítelem číslo jedna. Za jeho […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz