Domů     Zajímavosti
Vědecká práce a pivo nejdou dohromady
21.stoleti 19.3.2008

Počet publikovaných článků v prestižních vědeckých časopisech je nepřímo úměrný množství vypitého piva.Počet publikovaných článků v prestižních vědeckých časopisech je nepřímo úměrný množství vypitého piva.Souvisí spolu pití piva a výsledky vědecké práce? Podle výsledků studie, kterou na toto téma vypracoval Tomáš Grim z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, ano. Mladý vědec zjistil, že s počtem za rok vypitých piv klesá počet článků a citací jeho kolegů v odborných časopisech, které se těší vážnosti mezinárodní vědecké obce. Ornitolog Grim si kontroverzním tématem nadělal mezi českými kolegy řadu nepřátel, na mezinárodním poli však získal uznání. Byl dokonce navržen na humornou Ig Nobelovu cenu za výzkum, který lidi nejdřív rozesměje, ale pak přiměje k zamyšlení.
 „Na začátku studie před šesti lety stálo zjištění, že všichni čeští ornitologové mají od roku 1980 do roku 2002 v mezinárodních takzvaných impaktovaných časopisech pouhé čtyři desítky článků. V Paříži jsem se tehdy setkal se známým vědcem Andersem Mollerem, který publikuje v těchto uznávaných periodicích 20 až 30 článků za rok. Když jsem se ptal, v čem může být ten nepoměr mezi ním a námi, odpověděl, že je to jistě množstvím vypitého piva,“ vzpomíná na počátky kuriózního výzkumu Grim.
Zprvu bral tvrzení Mollera pouze jako bonmot, pak se ale rozhodl jeho slova ověřit. V roce 2002 zjistil od českých kolegů ornitologů, kdy se narodili, kolik článků jim vyšlo v mezinárodně uznávaných vědeckých časopisech a kolik půllitrů piva vypijí za rok. „Výsledek mě překvapil, Moller měl pravdu: čím víc piva, tím horší vědecká výkonnost a publicita,“ podotkl Grim.
Materiál o průzkumu, při kterém použil standardní vědecké metody, rozesílal do renomovaných vědeckých i společenských časopisů po celém světě, všude jej však brali jako legraci. „Předloni jsem výzkum aktualizoval a očekával, že s mladými ornitology se výsledek nepodaří zopakovat. Opak byl pravdou,“ uvedl vědec. Znovu se pustil do obesílání médií, tentokrát už s větším úspěchem. Článek vyšel v prestižním ekologickém časopisu Oikos a obratem přišly nabídky na rozhovor z The New York Times, Daily Telegraph či Scientist. „Do Oikosu jsem se snažil proniknout s vážnějšími tématy několikrát, ale nikdy jsem neuspěl,“ směje se Grim.
Přestože je Grimovo jméno citováno v souvislosti s jeho hlavním výzkumným oborem (studium kukaček) poměrně často, nikdy neměl tolik ohlasů jako s „pivním“ průzkumem: „Píší mi kolegové, že je to dobrá sranda, supr věc, další zase, že jsem znesvětil ornitologickou a ekologickou komunitu, či dokonce celou českou vědu. Jak může tak svatou věc, jakou je věda, ovlivnit pití piva?“ Grim tvrdí, že se do kontroverzního průzkumu pustil také proto, že chtěl nastavit zrcadlo českým vědcům a vyvolat na toto téma diskusi.
 I když se na Grimovu hlavu snáší a ještě bude snášet hněv některých českých vědců, čeká jej zřejmě i řada ocenění. Ať už je to Ig Nobelova cena, udělovaná za kuriózní vědecké počiny, na kterou jej nominoval izraelský kolega, či cena děkana fakulty za článek v prestižním vědeckém časopise. „Za ty peníze samozřejmě koupím bečku piva a pozvu všechny ty, kteří říkali, že s takovou bizarností nemůžu na vědeckém poli prorazit,“ uzavírá s nadhledem Grim.

Další článek
Související články
Stovky svitků shořely v knihovně římského domu v Herkulaneu, městě na západním pobřeží Itálie, které lehlo spolu s Pompejemi popelem při erupci Vesuvu v roce 79. Tři z nich jsou uloženy v Bodleyově knihovně na Univerzitě v Oxfordu. Tajemství jednoho z nich se nyní odborníkům pomalu daří odkrývat. Vykopávky v římské luxusní vile, která zřejmě […]
Vědci z Nigérie ve spolupráci s odborníky z Ineos Oxford Institute for antimicrobial research (IOI) zjistili, že mouchy přítomné v afrických nemocnicích přenášejí bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům, a to dokonce i vůči lékům poslední záchrany. Antimikrobiální rezistence (AMR), při níž si patogenní organismy, jako jsou viry a bakterie, vyvinou odolnost vůči lékům používaným […]
Jedna z nejslavnějších a nejcennějších fosilií na světě, Lucy, zamíří do České republiky. Kostra hominina druhu Australopithecus afarensis, která byla objevena před 50 lety v Etiopii, bude od srpna k vidění v Národním muzeu v Praze. Ale jen po dobu 60 dnů! 3,2 milionu let stará fosilie byla objevena paleoantropologem Donaldem Johansonem a jeho týmem […]
Mikroby umí něco podobného jako mravenci nebo termiti: Staví si společná „hnízda“. Z jedinců se stávají vzájemně komunikující kolonií, což mění jejich vlastnosti. Především tak získávají mnohonásobně vyšší odolnost vůči antibiotikům. Proto biofilmy představují pro medicínu obrovský problém.   Proč to dělají, je zbytečná otázka. Je to očividně výhodné. Lidské snahy jsou proti bakteriím schovaným v biofilmech, […]
Nobelova cena se uděluje od roku 1901, tedy dost dlouhou dobu na to, aby se s odstupem ukázalo, zda se dostávala do správných rukou. V drtivé většině případů ano, omylů a přehmatů je překvapivě málo. Přesto jsou z dnešního pohledu někdy až kuriózní.   Nechme stranou Nobelovu cenu míru, jejíž udělení často vyvolává kontroverze. Do nesprávných rukou se […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz