Do zahájení 29. letních olympijských her konaných v Pekingu, schází už jen pár měsíců. Od chvíle, kdy čínská metropole získala právo olympiádu pořádat, začala se její tvář výrazně měnit. Čínská vláda hodlá světu ukázat nejen to, že je schopna uspořádat bezproblémové hry, ale i to, jakých technických projektů je schopna.
Místy až megalomanské projekty mají za úkol zakrýt problémy, které jsou s konáním her spojeny. Ať je to katastrofální stav životního prostředí v Pekingu, nebo v širším měřítku to, že Mezinárodní olympijský výbor (MOV) pověřil pořadatelstvím olympiády zemi s totalitním režimem, pro kterou jsou lidská práva jen prázdným pojmem. To však evidentně činovníkům MOV nijak nevadí a tak se pekingská vláda může před celým světem chlubit, jak skvěle veškeré přípravy na olympiádu zvládá.
Největší ruské kolo
Jednou z monumentálních staveb, kterou Peking pro olympijské návštěvníky přichystal, je projekt největšího ruského kola na světě. Má být vysoké 208 metrů, což pochopitelně souvisí s letopočtem 2008. Dosud nejvyšší ruské kolo s výškou 160 metrů stojí rovněž v Číně, a to v zábavním parku ve městě Nan-čchang. Pekingské ruské kolo bude vybaveno osmačtyřiceti kabinami, jejichž neodmyslitelnou součástí bude i klimatizace a pojme 1920 osob. V jedné kabině se tedy může pohledem kochat 40 stojících lidí. Jedno svezení bude stát v přepočtu na naši měnu 250 korun. Kolo vyprojektovala stejná firma, která postavila podobnou atrakci na břehu řeky Temže v Londýně. Ta však měří „pouhých“ 153 metrů.
Jenže ani Číňané nestíhají vše, jak by si představovali. Už teď je jasné, že návštěvníci olympijských her se na gigantickém ruském kole nesvezou. Stavba se totiž neúměrně protáhla a její otevření se výrazně opozdí. Poslední informace z pekingské radnice hovoří o tom, že atrakce bude zpřístupněna až v roce 2009.
Hry ve ptačím hnízdě
Jsou ovšem stavby, které musí být hotové za každou cenu. Jednou z takových je pochopitelně hlavní olympijský stadion, bez kterého by pořádání her nemělo smysl. Ten pekingský navrhlo švýcarské architektonické studio Herzog & de Meuron a vžilo se pro něj označení „Ptačí hnízdo“. Jeho kapacita činí rovných 100 000 diváků, ovšem po skončení her bude o 20 000 sedadel snížena (pro srovnání, českým stadionem s největší diváckou kapacitou, nepočítáme-li skomírající Strahov, je pražská Juliska, kam se vejde 28 800 diváků. Ovšem, sotva polovina z nich by měla místo k sezení).
Stadion je navržený jako strukturalistická loď a jeho struktura je síťovitá a nepravidelná. Střecha stadionu je zatahovací a je pokryta množstvím panelů, které zajistí její nepromokavost. Zespoda je pak střecha vybavena akustickou membránou, která dokáže pohlcovat zvuk. Náklady na komplex, jehož součástí je právě olympijský stadion a přilehlý plavecký areál, přesáhly 12 miliard korun, za což by se dalo postavit na 4000 rodinných domů..
Letiště pro olympiádu
Peking chce svět zaujmout i dalšími stavbami. Půl milionu tun oceli bylo použito při výstavbě nového terminálu na pekingském letišti. Terminál podle svých tvůrců v sobě skloubí minulost i budoucnost Číny. Historii reprezentuje vnější design, se zlatou střechou a rudými sloupy. Moderní vnitřní ocelová konstrukce však poukazuje na to, že Čína by se raději dívala dopředu. Ve stavbě převažuje ocel a sklo a jejím autorem je britský architekt Norman Foster, který se proslavil zejména rekonstrukcí budovy berlínského Říšského sněmu.
Pro olympijský Peking byla výstavba nového terminálu nutností. Už nyní bylo místní letiště značně přetížené a příliv olympijských turistů by jen těžko zvládalo. Letiště v čínské metropoli ročně odbaví přes 50 milionů cestujících, proti tomu ruzyňské letiště odbaví za rok pětkrát méně pasažérů.
Speerova osa
Olympijské hry výrazně zasáhnou i urbanistickou tvář města. Nejvýraznějším zásahem do tváře Pekingu je vybudování pětadvacetikilometrového bulváru, který město rozetne vedví. Projekt nápadně připomíná Hitlerovy plány na výstavbu monumentálního hlavního města jeho Říše, které mělo nést název Germania. Však také autorem pekingského bulváru je Albert Speer, jehož otec byl dvorním Hitlerovým architektem a po válce byl odsouzen v norimberském procesu na dvacet let. Speer junior se však srovnáním s otcem vyhýbá a asi se mu nelze divit: „Moje plány jsou zcela jiné než otcovy. Já se v Pekingu snažím přenést dva tisíce let staré město do budoucnosti. V Berlíně třicátých let šlo prostě o megalomanii.“ Speera se zastaly i odborné kruhy. Profesor berlínské univerzity Axel Busch je nekompromisní: „Koncept centrální městské osy existoval podstatně dříve než v době nacismu, a tento muž by neměl být diskreditován na základě svých rodinných vztahů.“
Každopádně, čínským vládním místům se Speerův projekt líbí. Bulvár, který propojí město severojižní linií a spojí Zakázané město, ve kterém sídlili čínští císaři, s olympijským parkem, je údajně přesně to, co čínská metropole potřebuje. Ovšem, urbanistická přestavba Pekingu má i své stinné stránky, kterými se úřední místa raději nechlubí. Při asanaci přišly o své domovy desetitisíce Číňanů, mnozí z nich bez náhrady. Toho si ovšem činitelé MOV, stejně jako olympijští návštěvníci jen těžko všimnou.
Nejvyšší dokončené stavby světa
Budova Město Stát Výška Podlaží Rok dokončení
1. Tchaj-pej 101 Tchaj-pej Tchaj-wan 509 m 101 2004 *
2. Shanghai World Financial Center Šanghaj Čína 492 m 101 2008
3. Petronas Tower 1 Kuala Lumpur Malajsie 452 m 88 1998
3. Petronas Tower 2 Kuala Lumpur Malajsie 452 m 88 1998
5. Sears Tower Chicago USA 442 m 108 1974
6. Ťin Mao Šanghaj Čína 421 m 88 1998 **
7. Two International Finance Centre, Hong Kong, Čína 415 m 88 2003
8. CITIC Plaza Kuang-čou Čína 391 m 80 1997
9. Shun Hing Square Šen-čen Čína 384 m 69 1996
10. Empire State Building New York USA 381 m 102 1931
* Na první místo se už prodrala zatím rozestavěná věž Burdž Dubai ve Spojených arabských emirátech. V konečné fázi má měřit více než 800 metrů.
** Ještě v ranních hodinách dne 11. září 2001 se na šestém místě nacházely dvě newyorské věže World Trade Center, vysoké 417 metrů.
Čistěte si zuby, neplivejte a nechte si narůst vlasy
Peking chce při pořádání olympijských her ukázat svým návštěvníkům tu nejlepší tvář. Obyvatelé čínské metropole jsou instruováni, že během konání her by v žádném případě neměli plivat na zem. Pekingští taxikáři zase mají povinnost po každém jídle si vyčistit zuby, nesmějí být plešatí a jejich ženské kolegyně mají zakázány výrazné barvy svých vlasů. Dále byla vytvořena jazyková komise, která hodlá z města vytlačit špatnou angličtinou psané plakáty, které v mnoha případech nedávají vůbec smysl. Stejně tak z nabídek restaurací zmizí tradiční názvy některých pokrmů. Málokterý turista by si zřejmě dal k obědu jídlo s názvem „Dušené výkaly“, což je jinak obyčejný dušený kapr.
