Zámek zcela jistě patří mezi nejstarší lidské vynálezy. Jakmile někdo nabyl majetek, musel ho chránit před nenechavými prsty pobertů.
Pokud nepočítáme zámek typu „kámen před jeskyní“, tak tento vynález vznikl již před 6 000 lety ve staré Číně. Zde se už skutečně jednalo o opravdový klíč a zámek. Nezávisle na Číně se podobné mechanismy časem objevily i v Mezopotámii, v Egyptě a v Řecku, Homérova Odyssea je toho důkazem, protože právě v ní jsou zámky zmiňovány. Klíče k masivním historickým zámkům byly tehdy ještě poměrně velké a neforemné. Římané však již znali zámky západkové i zámky s kolíky, které stlačovaly pružiny.
Na zámcích se celá staletí nic výrazně neměnilo. Až v 18. století přichází zlom, Když roce 1778 sestrojuje anglický vynálezce Robert Baron patentní zámek a o šest let později jej ještě zdokonaluje Baronův krajan truhlář Joseph Bramah.
Další revoluci ve vývoji zámků a klíčů má na svědomí v polovině 19. století Američan Linus Yale. Toho napadlo pozměnit tvar zámku ve vložku tvaru válce a poté použil ploché klíče se zářezy. Tyto zámky jsou s malými úpravami stále dosud nejpoužívanější. V českých zemích se těmto zámkům říká familiárně fabka, podle továrny na zámky FAB, kterou v roce 1911 založili podnikatelé Alois Fáborský a František Šeda v Rychnově nad Kněžnou. Na našem schématu vidíte nejmodernější bezpečnostní zámek firmy Mul-T-Lock s unikátním klíčem se zabudovanými interaktivními prvky.
Unikátní klíč
Teleskopická stavítka ovládaná důlkovou částí klíče (1) určují základní desetimístnou kódovou kombinaci. Blokovací lišta s prstovými stavítky ovládanými „hadovitým zářezem“ na klíči (2) tvoří druhý, nezávislý zamykací okruh, který tisícinásobně rozšiřuje počet možných otevíracích kombinací na klíči a také zvyšuje odolnost proti vytržení bubínku. Třetí nezávislá zamykací jednotka se skládá z interaktivního (pohyblivého) prvku v klíči, tzv. „alfa pružiny“(3), která ovládá interaktivní stavítko uvnitř vložky.
