V posledních dvou desetiletích se v mnoha vědních oborech stejně jako v civilní sféře hromadně rozšířilo využívání metod dálkového průzkumu Země (DPZ), a to i v egyptologii, která bývá jako obor považována spíše za konzervativní.
Hlavním zdrojem dat v archeologii jsou letecké a satelitní snímky. Jedním z území, kde působí čeští egyptologové je Abúsír ležící severně od Sakkáry. Až do roku 2003 nebyly k dispozici žádné kvalitní snímky zbývajících lokalit s pyramidami panovníků Staré říše. Proto bylo rozhodnuto realizovat analýzu všech dostupných satelitních systémů, které by umožnily nasnímat zkoumanou oblast v co nejlepším dostupném rozlišení. Jako nejvhodnější se ukázala družice QuickBird, která je v historickém pořadí třetí družicí s velmi vysokým rozlišením (řádově metrovým). Na základě definovaného území, které zahrnovalo oblast 65 km2., byla nasnímána oblast zahrnující Abú Ghuráb, Abúsír, Sakkáru a Dahšúr, které společně s Gízou, Zavíjit el-Arjánem a Mejdúmem představují jedny z nejvýznamnějších lokalit Egypta v době Staré říše.
Po počítačovém zpracování dat vznikl celkový obraz hlavního pohřebiště tehdejšího hlavního státu sjednoceného Egypta, které se nazývalo Bílé zdi (pozdější Mennefer nebo v graecizované podobě Memfis). Snímek zachycuje v něm obsažené lokality v jednom časovém okamžiku, se všemi povrchovými rysy. Především prostorové vztahy jednotlivých archeologických objektů vyplývají ze snímku velmi zřetelně. K tomu se pojí i dobře rozeznatelné vnitřní uspořádání jednotlivých pohřebišť, poloha významných staveb vzhledem k okolí.
