Nová studie: Byli neandrtálci zrzaví?

Jak vypadal člověk neandrtálský? Měl výrazné ochlupení, tmavou pleť a vůbec, jeho vizáž neměla daleko k opici. Tak vypadá všeobecně rozšířená představa o neandrtálcích, podkreslená ještě obrazy malíře Zdeňka Buriana.

Jenže, tento lidský druh mohl vypadat i jinak.Jak vypadal člověk neandrtálský? Měl výrazné ochlupení, tmavou pleť a vůbec, jeho vizáž neměla daleko k opici. Tak vypadá všeobecně rozšířená představa o neandrtálcích, podkreslená ještě obrazy malíře Zdeňka Buriana. Jenže, tento lidský druh mohl vypadat i jinak.

Neandrtálci jsou jednou z mnoha záhad lidské fylogeneze. Dlouhou dobu byli vědci přesvědčeni, že se v jejich případě jedná o jeden ze článků řetězu, jehož vrcholem je moderní člověk. Vývoj v oblasti výzkumu DNA však potvrdil, že člověk neandrtálský byl samostatný druh a zřejmě ani nedošlo k míšení genů mezi neandrtálci a předky moderního člověka.

Ti se ukázali jako mnohem adaptabilnější a neandrtálci svou pouť po planetě Zemi ukončili před 24 000 lety.

Bílé „zrzavé“ vrányVědecký tým vedený Holgerem Roemplerem z Harvardovy univerzity v USA se společně se svými německými a španělskými kolegy podíval DNA neandrtálců trochu více na zoubek. A došel k zajímavému zjištění: genetická mutace u některých neandrtálců způsobila, že někteří z nich mohli mít nejen světlou pleť, ale třeba i zrzavé vlasy.

Tato mutace ovlivňuje gen s označením MC1R. Snižuje jeho funkčnost a výsledkem jsou právě zrzavé vlasy. K této situaci docházelo zejména u neandrtálců žijících v Evropě, kde sluneční záření není tak prudké jako třeba v Africe.

„Mutace se objevila u jedinců, kteří byli objeveni ve Španělsku a v Itálii,“ konstatoval Holger Roempler. Podle něj se však nejednalo o nijak masový jev. Mezi neandrtálci by se našlo jen jedno procento příslušníků druhu, kteří byli zrzaví.

Otázkou zůstává, jak se k nim mohli chovat ostatní členové společenství. Vzhledem odlišní jedinci to totiž nejen v živočišné říši, ale i v lidské kultuře nemívají jednoduché.

Bez šance proti homo sapiensNejnovější genetický výzkum neandrtálců prokázal i to, že tento lidský druh už mezi sebou dokázal komunikovat řečí. Nosili totiž úplně stejný gen, který i u nás ovlivňuje právě řeč.

Tento druh komunikace vedl k tomu, že neandrtálci mohli spolu mnohem lépe spolupracovat a třeba při lovu mohli být mnohem úspěšnější. Ovšem ani schopnost řeči neudělala z neandrtálců úspěšný druh. Jakmile se na scéně objevuje adaptabilnější moderní člověk, éra neandrtálců uvadá.

V některých lokalitách spolu oba druhy žily v míru, jinde však docházelo i k mezidruhovým válkám. Vzhledem k technologické převaze moderního člověka je jasné, kdo z těchto soubojů odcházel vítězně.

Příbuzenstvo člověkaČlověk patří do kmene strunatců, třídy savců, řádu primátů a čeledi hominidů. Jeho nejbližším příbuzným je šimpanz. Šimpanz má více společných genetických znaků právě s člověkem než třeba s gorilou.

Do rodiny hominidů náleží i orangutani a mezi vzdálenější příbuzenstvo lze zařadit třeba i gibony.

Co víme o neandrtálcích?Jak ukazují nejnovější genetické výzkumy, před 114 až 131 000 lety pronikli evropští neandrtálci až do střední Asie. Za nejvýchodněji položenou lokalitu neandrtálců byla dosud považována jeskyně Tešik-Taš v Uzbekistánu, kde byly ve 30.

letech minulého století objeveny pozůstatky neandrtálského dítěte, staré asi 70 000 let. Analýza DNA z přibližně 30-38 000 let staré kostry v Okladnikově jeskyni v Altajském pohoří však ukázala, že nenáleží moderním lidem, nýbrž neandrtálcům.

Do tohoto obrázku zapadá nález archeologické lokality na dolním toku Jeniseje, která byla datovaná na stáří 125 000 let. Neandrtálci tedy obývali i region jižní Sibiře a není vyloučeno, že se mohli dostat až na Dálný Východ.

Před 70 000 lety, kdy došlo k dramatickému ochlazení, okupují i Přední Východ, který v průběhu předchozího teplého interglaciálu drželi v rukou první příslušníci rodu homo sapiens, kteří přišli z Afriky.

Nástup moderního člověka však rozvoj neandrtálců zvrátil. Ve střední a středozápadní Evropě mizí neandrtálci poměrně záhy po nástupu klasického tzv. aurignacienu, tedy před 36 500 lety. Poslední neandrtálské kosterní pozůstatky bývají nalezeny ve Španělsku a ve východní Evropě.

Vůbec poslední neandrtálci přežívali v jeskynním systému kolem Gibraltaru ještě před 24 000 lety.

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Paleontologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Česko umí monitorovat šíření britské varianty COVID-19

Česko umí monitorovat šíření...

PCR testy společnosti DIANA Biotechnologies díky originálnímu designu...
O postcovidové pacienty budou od února pečovat plicní lékaři

O postcovidové pacienty budou od...

Pandemie koronaviru stvořila zbrusu novou kategorii nemocných – tzv....
Analyze MyDrives Edge pro oblast pohonů

Analyze MyDrives Edge pro oblast...

Společnost Siemens uvádí na trh svou první edge aplikaci Analyze MyDrives...
Výstava Sluneční králové prodloužena

Výstava Sluneční králové...

Vedení Národního muzea se povedlo vyjednat prodloužení světové výstavy...
Experimenty na mezinárodní vesmírné stanici s pomocí Česka

Experimenty na mezinárodní...

Létání do vesmíru i pobyt v něm se už brzy stane pro astronauty...
Siemens představil ultra výkonnou dobíjecí stanici

Siemens představil ultra výkonnou...

Společnost Siemens Smart Infrastructure představila novou ultra výkonnou dobíjecí...
Senior Pointy pomáhají s registrací k očkování

Senior Pointy pomáhají s registrací...

Senior Pointy se houfně zapojují do pomoci seniorům. Prochází s nimi krok...
Jak vybrat ty nejlepší spermie?

Jak vybrat ty nejlepší spermie?

Při umělém oplodnění lékaři vybírají ty nejkvalitnější spermie, aby měl proces co...
Úspěch českého SPACE týmu společnosti Atos

Úspěch českého SPACE týmu...

Český SPACE tým společnosti Atos se bude podílet na vývoji testovacího zařízení...
Zdravější pivo? Vědci poprvé upravili chmel moderní technologií CRISPR

Zdravější pivo? Vědci poprvé...

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Česko je turistickou velmocí. Kam vyrazit na výlet nejen v době zimního lockdownu?

Česko je turistickou velmocí. Kam...

Aktuální situace nenahrává zahraniční dovolené, omezené jsou i výlety po Česku....
Juditin i Karlův most: Několik let zdobí Prahu společně!

Juditin i Karlův most: Několik let...

Procházíme Křižovnickým náměstím, pod ním se točí nenápadná klenba....
Dávné Amazonky: Pravěké ženy odvážně lovily s muži!

Dávné Amazonky: Pravěké ženy...

Podle školních učebnic jsou role v pravěku jasně rozdělené. Muži loví a...
Ostré jako břitva: Žhavé kouzlo chilli papriček

Ostré jako břitva: Žhavé kouzlo...

Jsou exotické, alespoň jednou za život s nimi ale přijde do styku téměř každý....
Arcosanti: Vyhaslé město budoucnosti čeká na svou renesanci

Arcosanti: Vyhaslé město...

V roce 1969 obohatí italský architekt Paolo Soleri slovníky o nový...
Příběh královské koruny: Byl Svatováclavský klenot v ohrožení kvůli obřím dluhům?

Příběh královské koruny: Byl...

Zoufalý Vladislav Jagellonský už neví kudy kam. Českou zemi získal...
Vodka Atomik: Neobyčejná příchuť Černobylu

Vodka Atomik: Neobyčejná příchuť...

Většina z nás si jednou za čas po dlouhém dni ráda vychutná sklenku...
Největší loupež v dějinách Británie spáchal gang důchodců!

Největší loupež v dějinách Británie...

V dubnu 2015 byly z trezoru společnosti Hatton Garden Deposit ukradeny...
Stala se koruna Svaté říše římské šperkem na cesty?

Stala se koruna Svaté říše římské...

Otta I. Veliký se 2. února 962 v bazilice Sv. Petra v Římě nechává papežem...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.