Politici? Vojensko-průmyslový komplex? Bankéři? Či snad nějaký neosobní jev, jakým je globalizace? Nikoliv. Podle čerstvé studie amerického sociologa Marka Penna to jsou miliony drobných tendencí, nesoucí název mikrotrendy. Jde o jedno z náročnějších čtenářských témat, jehož prostřednictvím však lze pochopit zákonitosti vývoje světa.
Jak pojem mikrotrendy napovídá, jedná se opak tzv. megatrendů. Mezi megatrendy lze například zařadit výše zmíněnou globalizaci nebo revoluci v informačních technologiích. Mark Penn, který mimo jiné v současnosti působí jako poradce kandidátky na křeslo amerického prezidenta Hillary Clinton, však upozorňuje na jev, jenž na první pohled zůstává skryt. Hovoří o tzv. masovém individualismu. Tím rozumí souhrn působení milionů zájmových skupin a skupinek. Ty přitom podle jeho slov častokrát reprezentují malinkatou část populace.“Jsme svědky rozmělňování Ameriky do přehlížených sil, které mohou zahrnovat třeba jen jedno procento populace, které ovšem mocně modelují naši společnost,“ konstatuje Penn.
Jak předpovědět budoucnost?
Předpovídat světový vývoj v budoucnosti je ožehavá věc. Kdyby totiž vyšly prognózy futurologů z let 1950, pak by byl časopis 21.STOLETÍ vydáván na recyklovatelném digitálním papíru a naši čtenáři by jím mohli listovat třeba v kavárně na Měsíci.
Současný svět je v mnohém jiný než svět v roce 1950. Dnes o budoucnosti mohou rozhodnout faktory, kterým drtivá většina lidí nemá v éře specializace šanci rozumět, ať to je záplava výpočetní techniky, nanotechnologie, genetické inženýrství nebo mediálně vděčné téma změn klimatu. I proto se v prognózách vyplatí počítat právě spíše s mikrotrendy a soustředit se na méně početné sociální skupiny, třeba na lidi nosící brýle nebo na popeláře.
Moderní technologie? Záležitost žen.
Ve své studii Penn staví na hlavu mnoho zaběhlých představ, které společnost o sobě má. Jeden z mikroterndů, o kterých Penn hovoří, je fakt, že ve vyspělých západních zemích kupuje technologické novinky o plnou třetinu více žen než mužů. To platí i u moderních vozů, ač reklamy na automobily zřetelně oslovují především muže.
Ženy nenápadně pronikají do mnoha oborů a feminizují je tak. Vzhledem k tomu, že stále víc Američanek pracuje v médiích, na obrazovkách i v novinách se objevují nová témata, která dříve tolik prostoru nedostávala. Je jisté, že před takovými dvaceti, třiceti lety se například o domácím násilí téměř nepsalo. Sdělovací prostředky tak mění svou tvář, což je dáno i tím, že osazenstvo reklamních a PR agentur tvoří až ze 70% právě ženy.
Hlavním problémem Afriky je nadváha
Penn vyvrací i mnoha jiná klišé. Když se před průměrným Evropanem vysloví termín „Afrika“, leckdo si představí hladovějící děti kdesi v oblasti Etiopie. Penn tento smutný jev nepopírá, ovšem podle něj není hlavním problémem Afriky podvýživa, nýbrž naopak nadváha. Jako důkaz mu posloužily statistiky z afrických zemí
Hlavní důraz je pochopitelně dáván na Pennovu domovinu, tedy na Spojené státy. Jedním z mikrotrendů, na které autor studie upozorňuje, je třeba fakt, že průměrný věk hráčů počítačových her není třeba 14 či 15 let, nýbrž 33 let.
Nebo další mikrotrend: uvolnění svázané morálky umožnilo, že se řada lidí mohla přihlásit ke své homosexuální orientaci. Jedním z důsledků je pak to, že tři miliony Američanů (tedy každý sedmadevadesátý) nyní žijí osaměle.
Mikrotrendy ovlivňují i volby
„Mikrotrendy mají neúměrně velký vliv na to, jak nepodstatné se zdají být,“ píše dále Penn. Svůj názor dokumentuje na příkladu série vyrovnaných voleb v mnoha částech světa, od USA, přes Německo až třeba po Českou republiku. Při takových situacích ovlivní celou politickou situaci názor jen několika tisícovek voličů.
Chování lidí při volbách je podle Penna vůbec zajímavé. Sociologové obvykle kalkulují s tím, že lidé s vyšším vzděláním jsou ve svých názorech stálí. Penn, který má zkušenosti z několika amerických volebních kampaní, tvrdí opak. „Lidé s nižšími příjmy mají hodnotový žebříček pevnější, zatímco intelektuálové jsou manipulovatelnější a mají sklon k přeběhlictví a změnám názorů,“ upozorňuje na svůj překvapivý závěr Penn. „Proto předvolební výzkumy v Americe i v Evropě obvykle neodrážejí konečný volební výsledek.“
Jak podotkl jeden z britských recenzentů této studie: „Pennova kniha nám ukazuje překvapivý svět, v němž nejsou zdaleka všechny podnikatelské a politické možnosti vyčerpány, a který se bude ubírat kupředu směrem, o němž dnes ani nejlepší prognostikové nemají tušení.“
Mark Penn – úspěšný poradce
Když se Bill Clinton v roce 1996 podruhé ucházel o křeslo amerického prezidenta, pozval si do svého volebního týmu Marka Penna. A jistě toho kroku nelitoval. Penn se všiml významné sociální skupiny: vrstvu mladších žen, které většinou žijí na předměstích velkých aglomerací, které jsou dostatečně emancipované, a které se ve své politické volbě už neberou ohledy na názor manžela. Raději si vyberou kandidáta, který se bude snažit zajistit to, že jejich děti během pobytu ve škole nenapadne nějaký šílenec a nepostřílí je. Tuto vrstvu pak nazval „Soccer moms“ neboli „fotbalové matky“.
Bill Clinton pak na mnoha předvolebních shromážděních hovořil o svých plánech zpřísnit dostupnost tabáku pro mladistvé, o zavedení drogových testů na školách nebo o omezení násilí v médiích. „Fotbalové matky“ toto téma samozřejmě zaujalo. Analýzy, které později rozpitvávaly, komu daná společenská vrstva dala svůj hlas, ukázaly, že „soccer moms“ v drtivé většině daly přednost právě Clintonovi. Ten pak mohl zahájit své druhé volební období strávené v Bílém domě.
Předpověď z roku 1960
O tom, jak přehnané mohou být některé futurologické předpovědi svědčí i článek z jednoho československého časopisu ze šedesátých let. Podle něj budou mít v roce 2000 budovatelé komunismu v SSSR i v ČSSR k dispozici moderní automatizované závody, zemědělské práce se zvládnou průmyslovým způsobem. Pracovní doba bude v táboře míru trvat jen šest hodin. Lidé budou jezdit hromadnou dopravou zdarma, stejně tak nikdo nebude platit za stravování v závodních jídelnách či za nájem prostorných bytů, které budou dostupné pro každého. Samozřejmostí podle této prognózy byly kolonizace Měsíce a Marsu. Že z toho nic nevyšlo? Inu, i soudruzi se tu tam mohli splést….
