10 způsobů, jak si vylepšit mozek

Nezáleží na tom, jaké jste dostali do vínku IQ, ani kolik máte vysokých škol. Bez ohledu na vaše mentální schopnosti vždy existuje způsob, jak si je trochu vylepšit.Nezáleží na tom, jaké jste dostali do vínku IQ, ani kolik máte vysokých škol. Bez ohledu na vaše mentální schopnosti vždy existuje způsob, jak si je trochu vylepšit.

A v žádném případě to vylepšování nemá podobu úmorného biflování vysokoškolských učebnic nebo trávení veškerého volného času v knihovnách výzkumných ústavů.

1. Chytré drogyBiologický účinek: Zvýšení produkce dopaminuVyužití: prodloužení doby bdělostiMnoho lidí začne kolem 40. roku věku pociťovat určité změny ve funkcích svého mozku. Jedná se o počátek sice pomalé a dlouhodobé, přesto citelné degradace mentálních schopností, které ve vysokém věku často vyústí v rozvinutou demenci.

Pokud by existovalo něco, co tento proces zastaví, zpomalí, nebo alespoň zamaskuje jeho následky, patrně by po tom valná většina postižených ochotně skočila.Několik málo chemických látek, které jsou schopny podobných výsledků dosáhnout, už existuje, několik dalších je ve vývoji.

Pravděpodobně nejznámější z nich je modafilin. Zatím je určen pro léčbu narkolepsie, tedy onemocnění, při kterém člověk náhle upadá do krátkého spánku, a nemůže s tím nic dělat. U zdravých lidí má modafilin také pozitivní účinky.

Dokáže člověka udržet nejen bdělého, ale také čilého nepřetržitě po dobu 90 hodin. Nezpůsobuje přitom žádné vedlejší účinky jako například amfetaminy. Uživatelé nepociťují žádnou nervozitu, ani neztrácejí koncentraci.

Přestože se zdá, že „chytré“ drogy nemají žádné vedlejší účinky, odborníci před jejich plošným užíváním varují. „Látky na zlepšení paměti by mohly způsobit, že si začneme uvědomovat věci jinak. Statisíce let evoluce určily, že pro nás jsou nejlepší mentální schopnosti v takové podobě, v jaké je máme teď,“ říká psycholog z Kalifornské univerzity v Irvine Gary Lynch.

„Mohli bychom zjistit, že si pamatujeme věci, na které je lepší zapomínat. Jsme například nastaveni tak, abychom rychleji zapomínali na prožitou bolest. To je důležité zejména u žen po porodu. Kdybychom to změnili, pravděpodobně bychom si řekli o vážné problémy.“

2. Úprava stravyBiologický účinek: Zvýšení produkce přenašečů nervových vzruchů, zajištění stálého zásobování mozkových buněk energií, ochrana před antioxidantyVyužití: zlepšení všech funkcí mozku„Jsme tím, co jíme,“ říká pravdivé přísloví a o naší mysli to platí dvojnásob.

Mozek je totiž nejnenasytnějším orgánem těla. Na prvním místě stojí pořádná snídaně. Naše řídící centrum je závislé na stálém přísunu glukózy, a pokud ho nemá, jeho výkonnost nedosahuje maxima. Mnoho studií ukazuje na to, že vynechání snídaně vede ke snížené soustředěnosti ve škole nebo v zaměstnání.

Nezáleží však pouze na přísunu kalorií. Podle studie z roku 2003 děti, které snídají sladké pečivo a zapíjejí je sycenými limonádami, mají v testech paměti a soustředění podobné výsledky jako sedmdesátiletí staříci.

„Nejlépe si vedly děti, které si ráno dopřávají jídlo s vysokým obsahem bílkovin,“ dodává Barbara Stewart z britské University of Ulster.K dalším jídlům jsou vhodná vejce, jelikož obsahují cholin. Ten urychluje tvorbu acetylcholinu, který je důležitým přenašečem nervových vzruchů a jeho nedostatek je kromě jiného spojen i s Alzheimerovou chorobou nebo dalšími poruchami paměti.

Důležitý je také přísun ovoce a zeleniny, který zaručí dostatek antioxidantů. Ty naše tkáně chrání před poškozením volnými radikály vznikajícími jako produkty metabolismu. „Dietou bohatou na antioxidanty jsme u čtyřiceti starých psů dokázali výrazně zlepšit schopnost učení,“ říká Dwight Tapp z Kalifornské univerzity v Irvine, který svým výzkumem poněkud pošramotil pověst známému přísloví „Starého psa novým kouskům nenaučíš.“

3. Mozartův efektBiologický účinek:účinná relaxaceVyužití: osvěžení všech mozkových funkcíHudba za určitých okolností může zbystřit myšlení, ale nelze si myslet, že stačí otočit kolečkem pod nápisem volume a pak už jen čekat, kdy budeme zasypáni Nobelovými cenami.

Před deseti lety se rozpoutala senzace kolem objevu týmu z Winconsinské univerzity v USA, který prokázal, že poslech Mozartových skladeb zlepšuje matematické a prostorové myšlení. Kupodivu to fungovalo i na myši.

Ty, které poslouchaly Mozarta byly prokazatelně chytřejší než kolegyně odchované zcela bez hudby nebo na hudbě jiných skladatelů. Tento objev byl nedávno podpořen zjištěním, že Mozartovy skladby spouštějí činnost tří mozkových genů, které se podílejí na přenosu nervových vzruchů.

Zní to jako velmi příjemný způsob, jak trochu povzbudit zlenivělé mozkové buňky, nicméně pravdou je, že zlepšení se nemusejí dočkat všichni. Ačkoli přesný účinek hudby není znám, sami autoři původní studie přiznávají, že hudba jako taková, stimulaci mozku nepůsobí.

V důsledku poslechu se člověk jen uvolní a odpočine si, což následně vede ke zlepšení myšlení. Stejný efekt jako poslech hudby tak může mít i jiný způsob odpočinku.

4.Trénink pamětiBiologický účinek:rozšíření pracovní pamětiVyužití: zvýšení inteligenceAž donedávna se IQ bralo jako dědičná záležitost, kterou lze vylepšovat jen ve velmi omezených mezích. Nejnovější výzkumy ovšem naznačují, že naše mozky jsou na tom s výkonem podobně jako počítače.

Inteligence do značné míry závisí na tzv. pracovní paměti, tedy množství informací, které dokážeme najednou udržet na mysli a využívat je při vytváření myšlenek. „Pracovní paměť lze dobře rozšiřovat správným tréninkem,“ tvrdí Torkel Klingberg z Karolínského Ústavu ve Stockholmu.

„Výrazně se zvýší například tím, že se člověk snaží zapamatovat rozmístění co nejvíce předmětů na obrazovce.“ Výsledky jejich testů ukázaly až 10% zlepšení v IQ testech po několika dnech tréninku.

5. Správná technikaBiologický účinek: zapojení částí mozku, které běžně odpočívajíVyužití: výrazné zlepšení pamětiPředstavte si, že sedíte u dveří místnosti, ve které je zavřeno 600 lidí. Jeden po druhém odcházejí a říkají vám svá jména.

Hodinu poté, co místnost opustí poslední člověk, se zase začnou tlačit zpět a vy máte za úkol vzpomenout si na jejich jména. Pro většinu z nás je myšlenka na úspěch naprosto šílenou představou. Ve skutečnosti bychom však takového výkonu pravděpodobně schopni byli.

Stačí na něj být připraven.„Studovali jsme mozky několika účastníků každoročního paměťového mistrovství světa, a přišli jsme na to, že ti nejlepší nemají nijak výrazně vyšší IQ než zbytek populace. Jen k zapamatování využívají i další části mozku, které se běžně zapojují při jiných činnostech, ne však při jednoduchých testech paměti,“ říká Eleanor Maguire z Londýnské univerzity.

Výsledky připisuje tomu, že si účastníci soutěže pamatované karty nebo další obrazce spojují s dalšími objekty nebo jim přiřazují určitý příběh. Cílem je chladnému obrázku dodat emocionální podtext, který si člověk vybavuje mnohem snáze než čistě vizuální vjem.

„V našem testu si studenti, kteří obrazce přiřazovali nějaké emoci nebo pohybu, pamatovali téměř třikrát více karet než studenti, kteří to nedělali,“ dodává Maguire. „Pokud dodržováním správného postupu dokážeme takto výrazně vylepšit paměť, pravděpodobně jsme schopni se naučit a rozšířit i další mozkové funkce.

Stačí jen přijít na efektivní způsob využití.“

6. Dostatek spánkuBiologický účinek: účinná relaxace, uspořádání pamětiVyužití: zlepšení všech mozkových funkcíPodceňovat vliv dostatečného spánku se nevyplácí. Podle jednoho starého přísloví je ráno moudřejší večera.

Není to ani tak o denní době jako o časovém intervalu po posledním spánku. „Pokud jste vzhůru 21 hodin, vaše mentální schopnosti odpovídají opilému člověku,“ říká Sean Drummod z Kalifornské univerzity v americkém San Diegu.

„Stejně na tom budete i v případě, že se několik dní po sobě vyspíte jen pár hodin.“Naštěstí to platí i obráceně. I člověk, který netrpí nedostatkem spánku, je po několika hodinách dalšího odpočinku bdělejší a psychicky výkonnější.

„Klíčem ke všemu je koncentrace. Pokud se dokážete dobře koncentrovat, veškeré vaše mentální schopnosti se vylepšují. A odpočinutý mozek umožní mnohem lepší koncentraci než vyčerpaný,“ vysvětluje Drummod.Spánek však neslouží jako efektivní způsob odpočinku. Je také důležitým nástrojem naší paměti. Během spánku se třídí a „rovnají“ informace, které jsme nastřádali během několika hodin před usnutím.

7. Fyzická kondiceBiologický účinek: zlepšení zásobení mozkových buněk kyslíkem a živinamiVyužití: zlepšení všech mozkových funkcíFyzická kondice ovlivňuje nejen naše svaly, ale i mozek. Bylo prokázáno, že půlhodinová procházka třikrát do týdne dokáže zlepšit schopnosti koncentrace, učení a abstraktního myšlení až o 15 %.

Tento efekt se projevuje zejména u starých lidí. Statistické studie ukazují, že senioři, kteří se pravidelně věnují procházkám, mají v testech paměti lepší testy než ti, kteří raději zůstávají doma. Nicméně to funguje samozřejmě i na mladší lidi.

„Podle naších studií mívají děti, které pravidelně třikrát až čtyřikrát týdně cvičí, v 10 až 11 letech lepší výsledky u zkoušek,“ tvrdí Anglea Balding z britské University of Exeter. „Důvod je pravděpodobně v lepším krevní oběhu, a tedy i lepším zásobení mozku kyslíkem.

“ Naše mozky mají rády fyzickou námahu i z jiného důvodu. Podporuje se tím růst nových neuronů.

8. Členství v klášteřeBiologický účinek: lepší podmínky pro mozkové buňkyVyužití: oddálení nástupu degenerativních chorob mozkuNa první pohled to nejspíš vypadá šíleně, ale studie prováděné mezi starými jeptiškami (75-107 let) prokázaly, že jejich způsob života jim zaručuje mnohem pozdější nástup těžké senility než u obyčejných smrtelníků.

Ono to vlastně ani tak překvapivé není, stačí si uvědomit, že tvrdý režim v klášteře nepovoluje sebedestruktivní aktivity jako přílišný stres z nevydařeného byznysu, kouření nebo alkohol. Jeptišky se také drží relativně zdravé a lehké stravy a nemohou se jenom tak přejídat hamburgery.

Samozřejmě se i mezi nimi vyskytují degenerativní nemoci jako například Alzheimerova choroba, nicméně většina velmi starých jeptišek vykazuje čilé mentální schopnosti a úspěšně se vyhýbají jakýmkoli náznakům demence či senility.

„Je to jednoduché, životní styl jeptišek nedává mnoho příležitostí, jak zvýšit riziko výskytu drobných mozkových příhod, nedochází u nich k nadměrnému zatěžování oběhové soustavy nebo úderům do hlavy.

To všechno jsou faktory, které ovlivňují výskyt degenerativních onemocnění mozku. Není tedy třeba se zavřít v klášteře, stačí se vyhýbat stresu a nezdravým návykům,“ vysvětluje odborník na Azheimerovu chrobu David Snowdon z univerzity v britském Lexingtonu.

9. Udržení pozornostiBiologický účinek: zvýšená produkce dopaminuVyužití: zlepšení všech mozkových funkcíČlověk může být bystrý, sečtělý a vzdělaný, ale tohle všechno mu nebude k ničemu, pokud se nedokáže dostatečně soustředit.

K udržení pozornosti je zapotřebí dostatek neurotrasmiteru (látky ovlivňující přenos nervových vzruchů) dopaminu. Jeho produkci podporují některé látky, jako jsou například amfetaminy nebo ritalin, ale také kofein.

Existují však i jiné způsoby, než si zahrávat s návykovými drogami. Produkci dopaminu zvyšují i dostatek spánku, pravidelná strava (zaručuje neustále pomalé uvolňování cukrů) a fyzická námaha.Pro soustředění na práci je také důležité, co nejvíce se vyhýbat vyrušování.

Studie zabývající se vlivem pracovního prostředí ukazují, že například po vyrušení telefonickým hovorem se pracovník do fáze hluboké koncentrace dokáže vrátit až po patnácti minutách. Stačí tedy, aby několikrát zazvonil telefon a půl dne je nenávratně ztraceno.

Pomáhá i hudba, je třeba však poznamenat, že k soustředění je nutná pouze hudba, kterou znáte a do značné míry nevnímáte, a která slouží především ke stínění okolního hluku.Neméně důležité je, abyste se při práci vyžadující soustředění drželi co nejdále od všech možných lákadel, která by přitahovala vaši pozornost.

Největším nepřítelem v tomto ohledu je údajně lednička.

10. Ovládání vůlíBiologický účinek: zvýšená produkce dopaminuVyužití: léčba některých mozkových nemocíŘíká se, že pokud něco opravdu chcete, dosáhnete toho. A do značné míry to opravdu tak funguje. V 60.

letech minulého století se dostal do módy nevysvětlitelný fenomén, kterému se začalo říkat biofeedback. Provádělo se mnoho studií, ve kterých se dobrovolníci snažili měnit funkce svého těla, jež jsou za normálních okolností zcela neovlivnitelné vůlí (např.

rychlost tepu). Nikdo ze zúčastněných nedokáže přesně popsat jak, přesto se velké části z nich dařilo. V současnosti se podobné výzkumy zaměřují i na funkce našeho mozku, konkrétně na aktivitu elektrických vln měřenou elektroencefalogramem (EEG).

V jednom z pokusů neurologové nechali pohánět auto v počítačové hře mozkovými alfa vlnami, které se mění v závislosti na tom, jak jsme klidní a soustředění. Čím silnější byly alfa vlny, tím rychleji se vozidlo na obrazovce pohybovalo.

Účastníci studie pak byli požádáni, aby se pokusili auto ovládat. Opět nikdo z nich nedokázal vysvětlit jak, ale většině se to dařilo. V současnosti se postup úspěšně využívá jako léčebná alternativa k chemickým látkám zvyšujícím tvorbu dopaminu.

Pomáhá pacientům s epilepsií, depresemi nebo regeneraci po mozkových příhodách a zraněních.

Autor: Petra Soukupová
Rubriky:  Zdraví
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nová série Medikomiksů vysvětluje dětem, co to jsou vážné nemoci

Nová série Medikomiksů vysvětluje...

Po kreslených příbězích o hemofilii a lymfomu vznikl ve spolupráci s lékaři, pacienty a...
Jižní polokoule hlásí rekordní úbytek běžné chřipky

Jižní polokoule hlásí rekordní...

V covidovém tunelu se rozsvěcuje světýlko chřipkové naděje. Země jižní polokoule,...
Pacientům s těžkou plicní nemocí už nikdo léčbu nevysadí

Pacientům s těžkou plicní nemocí už...

Desítky pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF) se dočkaly...
Budou uděleny Mimořádné Ceny Neuron

Budou uděleny Mimořádné Ceny Neuron

Současná situace a zkušenost s celosvětovou pandemií nového koronaviru nám znovu...
Testy ofxordské vakcíny proti koronaviru mohou pokračovat

Testy ofxordské vakcíny proti...

Ostře sledovaný vývoj vakcíny proti koronaviru, na které pracuje Oxfordská...
Fotbalová hvězda stane v čele projektu zaměřeného na zrakově postižené

Fotbalová hvězda stane v čele projektu...

Společnost OrCam Technologies, lídr na poli inovací založených na využití...
Srdeční procházkové trasy – pohybem k lepší kondici

Srdeční procházkové trasy – pohybem...

Kardiovaskulární choroby patří mezi onemocnění, u kterých je spolupráce pacienta a lékaře...
Průlom v prevenci rakoviny děložního hrdla

Průlom v prevenci rakoviny...

Přítomnost pohlavně přenosného vysoce rizikového lidského papilomaviru (HPV),...
Afrika hlásí: dětská obrna je díky očkování pryč

Afrika hlásí: dětská obrna je díky...

Černý kontinent trápí nemalá řádka problémů. Nyní si však jeden z nich může...
Problém, o kterém se mužům těžko mluví…

Problém, o kterém se mužům těžko...

Je jistě nelehké hovořit o choulostivém tématu, jako jsou potíže s močením. Přitom přibližně 40...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jaké celebrity převyšují ostatní svým intelektem?

Jaké celebrity převyšují ostatní...

O hollywoodských celebritách většinou slyšíme v souvislosti s nějakým...
Zlatý poklad nacistů: Hledá se bezmála 830 miliard korun!

Zlatý poklad nacistů: Hledá se...

V nejluxusnějším apartmá hotelu Ritz sedí na sofá Hermann Göring...
Utekl k nám praotec Čech kvůli mstiteli vraždy?

Utekl k nám praotec Čech kvůli...

Země oplývající mlékem a strdím? Praotec Čech se rozhlédne z oblého kopce....
Místa, kam nesmíte vkročit

Místa, kam nesmíte vkročit

Vaše nohy tam nikdy nevkročí a je to většinou v zájmu...
Rituál, nebo chladnokrevný záměr? Chůva dítě doslova utopí mlékem!

Rituál, nebo chladnokrevný záměr?...

O tom, že malá miminka potřebují mléko, nemusíme vést debaty. Nic se ale nesmí...
Hitlerův synovec sloužil u amerického námořnictva. Strýce nesnášel

Hitlerův synovec sloužil u amerického...

Alois Hitler mladší (1882–1956), nevlastní bratr Adolfa...
Anna Fingerhutová zvládne vést pivovar i výrobnu lihovin

Anna Fingerhutová zvládne vést...

„Je houževnatá, vytrvalá a přísná,“ tak hodnotí povahu Anny Fingehutové její...
Pacientům s těžkou plicní nemocí už nikdo léčbu nevysadí

Pacientům s těžkou plicní nemocí už...

Desítky pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF) se dočkaly...
Čeští panovníci až do 13. století většinou neuměli číst ani psát

Čeští panovníci až do 13. století...

Vzdělání ve středověku zdaleka nepatří k samozřejmostem. Negramotnost nebyla vůbec...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.