Domů     Příroda
Jak se líhnou obří brouci
21.stoleti 18.2.2008

Herkules antilský (Dynastes Herkules) je někdy považován za největšího brouka světa. Dosahuje délky až 19 centimetrů. Dnes je však dávána jako největšímu obrovi přednost titánu obrovskému, který prý dorůstá až 22 centimetrové velikosti.Herkules antilský (Dynastes Herkules) je někdy považován za největšího brouka světa. Dosahuje délky až 19 centimetrů. Dnes je však dávána jako největšímu obrovi přednost titánu obrovskému, který prý dorůstá až 22 centimetrové velikosti.

Herkula řadíme mezi vrubounovité (Scarabaeidae) a jednoho ze šesti zástupců rodu Dynastes můžeme najít i u nás. Je jím Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis), který ovšem dorůstá do velikosti pouhých čtyř centimetrů. Za to, že je Herkules antilský řazen podle velikosti na špičku žebříčku mezi brouky, vděčí především svému mohutnému rohu, který tvoří až polovinu jeho délky. Ten mu slouží jako samčí ozdoba i k boji. Samičky tohoto druhu na rozdíl od samců žádný roh nemají a proto vypadají docela nenápadně. Měří totiž okolo devíti centimetrů. Obr, kterému se věnujeme, se vyskytuje především v deštných pralesích Střední a Jižní Ameriky. Aktivní je především v noci.

10 největších brouků světa
1. Titanus giganteus – 22 cm
Jižní Amerika
2. Dynastes hercules – 19 cm
Střední a Jižní Amerika
3. Macrodontia cervicornis – 17,5 cm
Jižní Amerika – Amazonie
4.-5. Xixuthrus heyrovskyi, Xixuthrus heros – 15 cm
Oceánie – Fidži
6.-7. Megasoma elephas – 14 cm
Střední Amerika
Dynastes neptunus – 14 cm
Střední Amerika
8. Chalcosoma atlas – 13 cm
Jihovýchodní Asie
9.-10. Goliathus regius, Goliathus goliathus – 12 cm
tropická Afrika

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz