Red Savina habanero, která byla doposud považována za nejpálivější papriku na světě, přitom obsahuje 557 000 SHU. Pro srovnání maďarské feferonky mají 4000 a pepřový sprej 5 milionů SHU. Samotná silice kapsaicin, jež za pálivost paprik zodpovídá, má 15 milionů SHU.

Hlísti si pěstují bakterie
Nečekaní zemědělci
Někteří půdní hlísti se odmítli přizpůsobit nabízené potravě, a raději se spoléhají na vlastní „odchov“ poživatelných organismů. Ve svém střevě hostí symbiotickou bakterii Photorhabdus luminescens. Jakmile hlíst narazí na úrodné „pole“ pro své bakterie (housenky, ponravy, červy), zaleze si do něj a „vysadí“ své chovné mikroorganismy. Bakterie nejprve jedovatým toxinem oběť otráví a pak se na odumřelých tkáních začne pást. Spokojeně se množí a její rozšířené masy se později stanou potravou pro svého bývalého hostitele.

Příliš složitý vývoj klimatu
Nejisté angažmá oxidu uhličitého
Podle jedné z nejnovější amerických studií jsou všechny současné klimatické modely natolik nepřesné, že z nich o vývoji teploty na naší planetě nelze vyvozovat žádné závěry. O vztazích v atmosféře a důsledcích změn v jednotlivých parametrech víme příliš málo k tomu, abychom mohli sestavit spolehlivý klimatický model. Nezáleží na tom, jak výkonný počítač pak bude data zpracovávat, současná míra poznání na to jednoduše nestačí. Podle autorů studie toho nevíme o mnoho více než před dvaceti lety. Je tedy velmi nepravděpodobné, že bychom v horizontu několika málo desítek let poznání posunuli významně dopředu. Veškeré závěry vyplývající z výsledků klimatických modelů jsou tedy krajně nejisté.

Jak psát s rukama za zády
Bezdotyková klávesnice
Japonští technologové vyvinuli klávesnici, na které lze psát i bez pomoci rukou. Klávesnici je zapotřebí umístit do svislé polohy například na monitor. Na hlavu nebo jakoukoli jinou (pohybu schopnou) část těla se musí připevnit pohybový senzor a pak už stačí jen drobnými výkyvy „dráždit“ akcelerometr zařízení. Ten na změnu zrychlení reaguje změnami zaměření kláves (které se rozsvěcují). Pokud na rozsvícenou klávesu uživatel tímto způsobem ukazuje déle než dvě vteřiny, klávesa se stiskne. Jeden úhoz za dvě vteřiny sice není žádný brilantní výkon, nicméně pro zdravotně postižené i přesto může bezdotyková klávesnice znamenat užitečného pomocníka.

600 milionů staré geny

Prapůvodní počátky zraku
Kalifornští biologové objevili gen pro fotosensitivní bílkoviny u nezmarů, živočichů z kmene žahavců, který je starý stovky milionů let. Podle autorů studie se jedná o první nález takového proteinu u žahavců. Jelikož se jim podobné geny nepodařilo objevit u žádné z evolučně starších živočišných skupin, předpokládají, že právě u nezmarů a jim podobných organismů se schopnost rozpoznávat světlo objevila poprvé. Nezmarové nemají žádné speciální světločivné orgány, fotosensitivní bílkovina je rozptýlena po celém těle, v největší koncentraci se však vyskytuje kolem ústního otvoru. Draví žahavci svou schopnost rozpoznávat světlo pravděpodobně využívají k lovu kořisti.

Masajští válečníci slonům nevoní
Sloní hodnocení lidských etnik
Vědci z britské University of St Andrews nechali slony očichat šaty různých etnických skupin. Na některé z nich reagovali projevy nervozity, jiné je nechávaly v klidu. Důležitou roli sehrála i barva látky. Na červené šaty, které jsou typické pro masajské válečníky, reagovali agresivně, zatímco bílé prozkoumávali bez známek vzrušení. Studie publikovaná v posledním čísle Current Biology tak prokázala, že sloni jsou schopni rozeznávat mezi nebezpečnými a neškodnými lidmi. U savců s výjimkou člověka přitom není známo, že by dokázali podobně rozlišovat mezi různými příslušníky jednoho druhu. „Jedná se o nejpokročilejší úroveň rozeznávání různých skupin uvnitř jednoho druhu mezi savci,“ tvrdí Lusy Bates z University of St Andrews.

164 000 let staré rituály
Nejstarší stopy po lidské činnosti
Paleoantropologové z Arizonské státní univerzity nalezli zbytky schránek mořských živočichů, opracovaných kamenných nástrojů a stopy po použití pigmentů, jež pravděpodobně sloužily pro rituální účely. Podle článku v jednom z říjnových čísel časopisu Nature se jedná o nejstarší důkazy o pokročilejší kultuře druhu Homo sapiens. Dosavadní nejstarší stopy po podobných činnostech pocházely z období před 70 000 let.

Nový rekord pro vakoplcha
Rok a dva dny spánku
Vakoplchové ve spánku překonávají období nepříznivého počasí. Jejich výdaj energie se během hibernace sníží na pouhou čtyřicetinu běžné spotřeby, a tak po vydatném nacpávání a ukládání tuku mohou prolenošit poměrně dlouhou dobu. Dosavadním rekordmanem v zimním spánku byla mišivka západní se 320 dny. Australský vačnatec ji za podpory laboratorního personálu z Novoanglické univerzity v Armidale (Nový Jižní Wales) překonal o 47 dní a prospal se tedy celkem déle než jeden rok.

Překvapivě bezpečné místo pro mateřství
Losi na silnici
Proč yellowstonské březí losice stále častěji chodí rodit do blízkosti rušných komunikací? Protože se medvědi aut bojí. Losí obliba silnic podle US Wildlife Conservation Society roste  v závislosti na zvyšujícím se počtu medvědů grizzly. Populační studie z jiných oblastí (zejména Aljašky) ukazují, že medvědi grizzly mají 90% podíl na ukončení života mladých losů. Losice se proto místům, která nesou stopy po výskytu jejich nepřátel, raději vyhýbají. Snaha zamezit střetu s obávanou šelmou je dokonce silnější v případě, že matka už o své mládě vinou medvědího útoku v minulosti přišla. O yellowstonských grizzly je přitom známo, že se silnici vyhýbají ve vzdálenosti minimálně 500 metrů. Losice tu tedy jsou v relativním bezpečí.

Jak si topí cykasy
Chemické ovládání opylovačů
Většina rostlin se k opylování hmyzem staví spíše pasivně. Nabídnou hmyzu barevné voňavé květy plné sladkého nektaru či rovnou chutného pylu a nechají své šestinohé služebníky, ať si poradí sami. Nicméně některé druhy cykasů se rozhodly, že své rozmnožování nenechají náhodě a hmyzí roznašeče pylu budou přesně úkolovat. Lákají je na neodolatelnou vůni myrcenu, kterou mají opylovači spojenou s přítomností chutné svačiny. Aby se myrcenu uvolňovalo dostatečné množství, musí se cykas dostatečně zahřát. Jelikož je ovšem rostlina dvoudomá (samičí a samčí pohlaví je na oddělených rostlinách) a navíc kvete jen po velmi omezenou dobu, je zapotřebí zařídit, aby hmyz po návštěvě samce zavítal i na samičí rostliny. Samčí cykas proto zvýší teplotu až na úroveň 30 oC, kdy se myrcen uvolňuje v nepříjemně vysoké koncentraci. Příliš intenzivní vůně hmyz vyžene a donutí jej hledat jinde. Jelikož v tuto dobu jsou všechny samčí cykasy zahaleny v odéru koncentrovaného myrcenu, zbývají jen samičí květy, které jeho hladinu udržují na přijatelné úrovni. Pyluchtivý hmyz tak sebou nechává přesně manipulovat. Nejprve si dojde pro pyl k samci, aby byl po přijetí důležité zásilky vyhnán a nalákán na samičí rostlinu. Tu pak neopomene v marné snaze najít chutný pyl důkladně prolézt a nevynechat žádný koutek. Svou zásilku tak roznese všude, kde je třeba.

Rýže u moře
7700 let stará pole
Nejstarší nalezená pole, na kterých se prokazatelně pěstovala rýže, jsou stará 7700 let. Tyto první pěstitelské pokusy probíhaly v nížinných bažinách v blízkosti moře. Neolitičtí zemědělci stavěli ochranné hráze, které zabraňovaly zaplavení slanější vodou a zároveň udržovaly vodu ze sezónních záplav, která s sebou přinášela značné množství živin. Odkrytá rýžoviště pravěcí lidé opustili před 7550 lety, patrně z důvodu zaplavení mořem. Dnes rozšířený způsob pěstování na terasovitých rýžovištích se rozvinul a několik staletí později.

Smysl kulatého krunýře a dlouhého krku
Co s želvou na zádech
Technologové z Princetonské univerzity v New Jersey sestavili matematické modely krunýřů většiny známých druhů želv. Přišli na to, že plazi využívají dvou principů. Někteří spoléhají na vypouklý tvar, který polohu na zádech neumožňuje. Zároveň takový krunýř poskytuje výbornou ochranu před predátory. Tento tvar však není příliš hydrodynamický, proto zejména vodní druhy mají krunýř plochý. V tomto případě se z polohy na zádech dostávají za pomoci svého dlouhého vysunovacího krku, který působí jako páka. Kromě těchto dvou typů existují ještě želvy, jež mají stabilní polohu na hřbetě i na bocích krunýře. Ty se v případě, že se ocitnou nohama k nebi, nejprve za pomoci pohybu končetin dostanou po polohy na boku a pak se „krční pákou“ převrátí na břicho.

Malé velké informace
Při nedostatku spánku se oslabuje spojení mezi částí mozku, která řídí strach a další emoce, a částí, kde se rozhoduje o vlastnostech osobnosti. Nevyspalí lidé (nebo lidé s poruchami spánku) jsou proto více náladoví, agresivní a snadno podléhají stresu. Podobně mozek pracuje lidem trpícím depresemi nebo krátce po prožitém stresu.

Archeologové nalezli na severu Izraele zbytky 3000 let starých úlů s voskovými plástvemi. Jedná se o nejstarší důkaz o umělém chovu včel.

V říjnu odstartovala první čínská sonda, jejímž cílem je oběžná dráha Měsíce. Družici Chang’e 1, která nese jméno čínské bohyně sídlící na Měsíci, má do roku 2012 následovat i povrchové robotické vozidlo. Kromě získávání informací o Měsíci má mise sloužit i jako příprava čínské kosmonautiky pro budoucí meziplanetární lety.

Entomologové zjistili, jak některé druhy bodavého hmyzu hledají vlásečnice. Cévky se nacházejí jen na 5 % povrchu těla, hmyz se však nesmí splést, protože nedostane šanci bodnutí zopakovat. Některé druhy proto mají na tykadlech citlivé „teploměry“, díky kterým dokáží najít cévku, jež bývá až o 1oC teplejší než okolní tkáň.

Britská studie varuje, že v roce 2050 bude 60 % mužů, 50 % žen a 25 % všech dětí v západní Evropě obézních. Obezita spojená s chorobami, jako je cukrovka nebo poruchy cévní soustavy, prodraží zdravotnictví jen ve Velké Británii o 45 miliard liber ročně.

Podle nové antropologické studie byli někteří neandrtálci podobně zrzaví jako moderní lidé. Zajímavé je, že zrzavost u nich zaručovala mutace jiného genu, přesto patrně plnila stejnou funkci jako u Homo sapiens. Světlejší vlasy i kůže měly zaručovat lepší využití slunečního záření, kterého je v Evropě v porovnání s původní domovinou v Africe relativní nedostatek.

Sociální hmyz si „uvědomuje“ vlastní smrtelnost a cenu života. Podle polských vědců se starší dělníci mravenců častěji ujímají riskantních úkolů než mladíci. Pokusy přitom ukázaly, že delší výlety z hnízda nejsou rozdělovány podle fyzické kondice, ale skutečně podle doby, po kterou mohou ještě žít. Jedinci s chemicky zkráceným životem se vydávali ven častěji.

Archeologové na Znojemsku objevili část půlmetrové sochy ženy pocházející z doby před 4800 lety. Podobně velká plastika z tohoto období je v Evropě unikátem.

Z chladných vod u pobřeží Islandu zoologové vylovili mlže, který je nejstarším známým žijícím živočichem planety. Jeho stáří podle „letokruhů“ na škebli odhadují na 410 let. Dosavadním držitelem rekordu v dlouhověkosti byl mlž vylovený u pobřeží USA v roce 1982 starý kolem 220 let.

Fyziologové odhalili tajemství červovitého přívěšku slepého střeva. Slouží jako zásobárna mikroorganismů pro trávicí trakt pro případy průjmových onemocnění. Při průjmu totiž přicházíme i o většinu střevní mikroflory, která je zapotřebí pro správné trávení.

Sloni se bojí včel. Oxfordští vědci přišli na to, že z nich mají přímo panickou hrůzu. Před zvukem roje prchali během několika vteřin, zatímco stejně silný zvuk vodopádů je nechával v klidu. Objev může posloužit pro ochranu vesnic domorodců před nezvanými návštěvami chobotnatců.

Stalo se
Před 398 lety 7. 1. 1610 – slavný toskánský astronom, fyzik a filozof Galileo Galilei poprvé pozoroval čtyři největší měsíce Jupitera, který byly později na jeho počest pojmenovány Galileiovy měsíce.
Před 272 lety 19. 1. 1736 – narodil se James Watt, skotský mechanik a fyzik. Jeho nejzásadnějším vynálezem se stal parní stroj, který stál u zrodu průmyslové revoluce.
Před 170 lety 6. 1. 1838 – Samuel F. B. Morse autor Morseovy abecedy, provedl první úspěšně pokusy s elektrickým telegrafem.
Před 135 lety 9. 1. 1873 – zemřel francouzský císař Napoleon III. Narodil se 20. dubna 1808.
Před 4 lety 26. 12. 2004 u pobřeží Sumatry došlo k silnému zemětřesení (8,9 stupně Richterovy škály), které vyvolalo ničivé vlny tsunami o výšce až 10 m. Ty si vyžádaly přes 200 000 obětí. Neštěstí zasáhlo většinu zemí kolem Bengálského zálivu a Andamanského moře.
Před 4 lety 16. 1. 2003 – odstartoval americký raketoplán Columbia. Při jeho přistání 1. února 2003 zahynulo všech sedm členů posádky. Columbia se v roce 1981 stala prvním raketoplánem a před tragickou nehodou vykonala 28 úspěšných misí.
Před 2 lety 14. 1. 2004 – Sonda Evropské kosmické agentury Huygens přistála na povrchu Saturnova měsíce Titanu.

Autor: Petra Soukupová