Močůvka, jako produkt hospodářských zvířat se užívá ke hnojení odpradávna. Ale hnojit lidskou močí? To se může leckomu příčit. Indičtí vědci z univerzity v Kalyani přicházejí s novou myšlenkou – hnojit močí rybí farmy.

Výzkumný tým pod vedením Bara Bihariho zjistil, že lidská moč působí velmi příznivě na růst vodního planktonu, důležitého pro výživu ryb. Dotyčný plankton, pobídnutý k růstu lidskou močí, se reprodukuje o čtyři dny dříve, než když je přikrmován kravskou močí, nebo hnojem.

Moč chutná vodnímu planktonu
Při výzkumu přimíchávali vědci moč z univerzitních záchodů do vody a přidali kultury zooplanktonu Moinina mixtura, který je často používán v komerčním rybářství jako krmivo. „Lidská moč je stabilní kapalina a obsahuje spoustu cenných živin. Nevidím žádný důvod, proč by nemohla být používána k tomuto účelu, jestliže poskytuje vhodné prostředí pro růst zooplanktonu,“ říká Stephen Smith, biochemik na londýnské Imperiál College.
Zásoby moči na Zemi jsou prakticky nevyčerpatelné, jsou přírodním produktem a mohly by být vhodnou alternativou vedle umělých hnojiv, která poškozují životní prostředí. Průmyslová hnojiva jsou také nejčastější příčinou nadměrného růstu vodních řas a sinic, které stále více zamořují řeky, sladkovodní jezera a rybníky. Konzumenti ryb se nemusejí obávat ani toho, že by se díky konzumaci planktonu, krmeného lidskou močí, mohly stát ryby přenašeči nějakých chorob.
Indičtí vědci už také přišli s konkrétními plány na příslušné technologie. Zvláště výhodné by prý byly velkokapacitní nádrže na lidskou moč na vysokoškolských kolejích, v místech velkého soustředění lidí, jako jsou sportovní stadiony a bohatou produkci moči by zajisté poskytovaly i velké pivnice.

Pozor na hormony!
Mnozí biochemici a lékaři zvedají však proti nové metodě využívání lidské moči varovný prst a říkají, není moč jako moč. Zásadně by se podle nich musela separovat moč ženská a mužská. Proč? Na to mají jednoduchou, ale pádnou odpověď. Ženy totiž užívají antikoncepční pilulky. Tato hormonální antikoncepce může být nejspíše pro životní prostředí velmi škodlivá. Příslušné hormony se vyměšují společně s močí a pokud skončí v řekách, mohou se začít dít podivné věci. Tomu už ostatně nasvědčují výzkumy, které byly provedeny například ve Spojených státech v řece Washington River. U ryb a dalších vodních dochází ke změnám pohlaví. Samčí rybí jedinci se mění na samičí. Vědci dávají tento jev do souvislosti právě s ženskou antikoncepcí, která se z toalet ve městě dostává do řeky ve velkém množství.
Problematická však může být i mužská moč. Koncentrují se v ní totiž například antibiotika a další léky, které se tak mohou prostřednictvím potravního řetězce šířit do přírody. Bez nebezpečí není ani moč od drogově závislých jedinců. Drogy by pak mohly rovněž negativně ovlivňovat vodní živočichy.

Finové experimentují se zelím
Tým vědců z finské univerzity v Kuopiu pod vedením Surendra K. Pradhana, při šel nedávno rovněž s novým objevem. Využíval totiž lidské moči ke hnojení zelí. Při tomto experimentu badatelé zjistili, že zelí roste mnohem rychleji a vytváří více biomasy, než při hnojení běžnými dusíkatými hnojivy. Podle autorů je lidská moč zdraví neškodná a obsahuje množství živin, důležitých pro růst rostlin. „Není se čeho obávat. Jen lidská přirozenost budí k tomuto způsobu hnojení poněkud odpor, ale nejde o nic špatného. Moč zvířat, kterou se běžně hnojí, přece také nikomu nevadí,“ říká vedoucí týmu.