Za posledních deset let se internet stal takovým fenoménem, jaký nemá v dějinách lidstva obdoby. Mediální revoluce, kterou spustil, hravě do kapsy strčila vynález knihtisku nebo televize. A přece…. Blíží se jeho zánik?

Počítačová síť jako taková zcela jistě nezanikne, vždyť tím by si civilizace podřezala větev, na které sedí. Je však velmi pravděpodobné, že změní svou podobu, takže internet v podobě, v jaké ho známe dnes, skutečně může zaniknout. Japonská vláda už oznámila, že její experti již pracují na zcela nové síti. Tedy nikoliv na vylepšení internetu, nýbrž na jeho nahrazení. Síť s pracovním názvem postinternet by měla být spuštěna okolo roku 2020.

Levněji, rychleji, bezpečněji
V čem se postinternet bude lišit od internetu? Prý bude rychlejší, bezpečnější a úspornější. „Hlavním důvodem, který nás vede k tomuto kroku je nespolehlivost současného internetu a jeho slabá ochrana před spammery a hackery,“ uvedl japonský ministr komunikací Jošihide Suga. Nová síť by se měla lépe vypořádat i s případnými kolapsy.
Kapacita současného internetu je údajně již téměř vyčerpána, což při své nedávné návštěvě Prahy potvrdil i jeden z duchovních otců internetu Američan Vinton Cerf. Podle jeho slov je vytvoření nové sítě nutností, protože současný standard (IPv4), na kterém je dnešní internet založen, je koncipován pro „pouhých“ 4,3 miliardy IP adres. A i když se v počátcích internetu mohlo zdát, že toto číslo je nedostižitelné, nyní je jasné, že už brzy nebude pro celosvětovou potřebu stačit.

Svoboda versus bezpečnost
I když Japonci zatím podobu nové počítačové sítě tají, lze celkem snadno odhadnout, jak bude vypadat. Trendy, které pronikají do internetu jsou totiž více než patrné. V první řadě se výrazným způsobem rozšíří počet potenciálních IP adres, podle některých odhadů to bude až devětatřicetimístné číslo. Běžná rychlost by se mohla zvýšit až na 9 gigabajtů za sekundu, což je proti dnešku, kdy je v českých podmínkách připojení 100 megabajtů za sekundu považováno za úspěch, výrazný posun. Na internet se definitivně přestěhuje televize, více se bude používat internetová telefonie.
Ovšem objevují se i varovné hlasy. I když prostřednictvím IP adresy lze i dnes vypátrat konkrétního uživatele internetu, přesto je současná síť oázou svobody. Politici a jejich bezpečnostní služby si jistě nenechají ujít příležitost, aby novou síť pevně podvázali. Je pravděpodobné, že nový systém bude více zkomercionalizován a bude snadněji kontrolovatelnější. Bude nesmírně obtížné zachovat svobodomyslný duch tohoto média a zároveň úspěšně bojovat s třeba s teroristy, kteří internet využívají ke svým cílům čím dál raději.

Kde se vzal internet?
Když v šedesátých letech dvacátého století americká vláda řešila, jak propojit důležité složky národní bezpečnosti v době krize, společnost RAND Corporation navrhla síť, která nebude mít žádnou centrálu. Může tak fungovat, i když bude její část vinou, například jaderného konfliktu, vyřazena.

Tato síť byla zprovozněna v roce 1969 a byla pojmenována Apranet. Později se Apranet sice rozrůstal, ale postupně se od něho oddělovaly nové sítě a to především kvůli zavedení nového protokolu TCP/IP. V roce 1989 vznikly i hypertextové dokumenty, tedy odkazy, které nás jedním kliknutím přenesou kamkoliv. A od roku 1992 se na internetu objevuje kromě textu i grafika, čímž byl definitivně vyznačen směr, kterým se internet později ubíral.