Může geneticky modifikovaná kukuřice zabíjet?

Nová studie vědců z univerzity Notre Dame v Indianě a dalších amerických univerzit v Chicagu a Illinois, poskytuje první důkazy o tom, že toxiny obsažené v geneticky upravené kukuřici mohou cestovat na dlouhé vzdálenosti v potocích a říčních tocích a ohrozit tak ekosystémy na jejich březích.Nová studie vědců z univerzity Notre Dame v  Indianě a dalších amerických univerzit v Chicagu a Illinois, poskytuje první důkazy o tom, že toxiny obsažené v geneticky upravené kukuřici mohou cestovat na dlouhé vzdálenosti v potocích a říčních tocích a ohrozit tak ekosystémy na jejich březích.

Výsledky výzkumu samozřejmě nahrávají ekologickým aktivistům, kteří vehementně varují před genetickými manipulacemi s rostlinami. Situace je o to složitější, že proti sobě stojí protichůdné zájmy jak ekologů, tak pěstitelů a nakonec i státu. Většina vědců se dnes shoduje v názoru, že genetické manipulace s rostlinami jsou nutností, už vzhledem k rostoucí poptávce po obilninách, jako jednomu ze zdrojů biopaliv. Ekologové však na jedné straně prosazují biopaliva, ale už neříkají jak je získat v tak obrovském množství, jaké bude v budoucnu zapotřebí. Jediná cesta, která vede ke zvýšení produkce obilnin, tak vede poněkud nebezpečným územím genetických manipulací.

Nebezpečí pro vodní toky?
Nová studie poskytla vědcům důkazy, že tak zvaná BT kukuřice může likvidovat v tocích vodní hmyz, který slouží jako potrava rybám a navíc, že působí negativně i na hmyz, žijící v půdě. „Schvalovací proces použití geneticky upravených plodin prochází přes Americkou agenturu životního prostředí (EPA) a ta je zodpovědná za testování a zjišťování potenciálních ekologických dopadů při pěstování BT kukuřice,“ říká Jenifer Tank z univerzity Notre Dame, která je členkou výzkumného týmu. EPA však podle badatelů dostatečně neprověřila dopady zbytků BT kukuřice ve vodních tocích a uzavřela své testování závěrem, že „ BT kukuřice nebude mít pravděpodobně žádné měřitelné účinky na vodní bezobratlé živočichy.“

Na počátku je toxin Cry
Výsledky, které zatím spočívají na poznatcích z laboratorních testů dávají do souvislosti účinky toxinu Cry, uměle vpraveného do kukuřice s úhynem larev vodních chrostíků, malého hmyzu, který známe i z našich toků. Toxin Cry se vytváří v půdních bakteriích Bacillus thuringiensis a je už dlouho využíván v postřicích proti hmyzu, mimo jiné i proti larvám komárů Anopheles, přenášejících malárii. Genetici se tohoto účinného endotoxinu chopili a vložili jej do BT kukuřice. Ta je ve své pozměněné podobě odolná zejména proti zavíječi kukuřičnému, jehož žravé housenky napáchají na kukuřici největší škody.

Bez genetiky to nepůjde!
Jen v USA se dnes pěstuje geneticky upravená kukuřice na 35% ploch kukuřičných lánů. Bez této kukuřice si dnes už ani nelze představit, že by byly pokryty potřeby potravinářského a zpracovatelského průmyslu. Stejná situace je u sóji a dalších zemědělských plodin. Nárůst lidských osídlenců naší planety narůstá ukrutným tempem a studie demografů i potravinářů jasně říkají, že stávající produkce zemědělských plodin naše potomky, zejména v rozvojových zemích, zkrátka neuživí. K tomu se přidávají požadavky energetiků na zvýšenou produkci biomasy a obilnin, určených k výrobě energií.

Chrostíci mají smůlu
Jak vlastně dochází k ohrožení larev chrostíků? Zbytky geneticky upravené kukuřice, zejména listy, tedy ono známé kukuřičné šustí, se po sklizni splavují spolu s dešťovými srážkami do potoků a řek. Chrostíci, žijící na dně vodních toků jsou poměrně žravé potvůrky a zbytky kukuřičných listů patří asi k jejich oblíbeným lahůdkám. Toxin Cry se tak dostává do jejich organizmů a způsobuje tam podle studie nevratné změny, které vedou k degeneraci larev chrostíků. Proč si vědci vybrali zrovna drobné chrostíky? Podle nich jsou nejvíce citliví na nejrůznější chemická a biologická znečištění ve vodě.

MOTÝLI S KAMENNÝM DOMEČKEM

*Málo se ví, že chrostíci patří k nejstarším obyvatelům naší planety. První z nich se objevují už v období karbonu (354 – 258 let zpátky do minulosti) a byli i současníky známých trilobitů.
*Patří do řádu hmyzu Trichoptera blízkého motýlům. Jejich larvy se vyvíjejí ve vodě a jsou býložravé, ale i dravé a nepohrdnou masitou stravou.
*Larvy si na dně vodních toků staví rourkovité, jakoby kamenné schránky, z drobného písku, slepovaného organickým materiálem. V této schránce se zároveň kuklí. Některé druhy však žijí i volně ve vodě.
*Chrostíků známe na 5500 druhů a z toho žije v ČR asi 250 druhů. Dospělé kukly opouštějí těžké pouzdro a plavou k hladině. Na březích praskají a líhne se dospělý hmyz, který se živí nektarem z květů. Jejich životní cyklus je krátký, většinou jednoletý.

Rubriky:  Rostliny
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čeští vědci udávají světu směr v mikroskopickém zkoumání rostlin

Čeští vědci udávají světu směr v...

Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH)...
Technologie budou už zítra hýbat Kulaťákem

Technologie budou už zítra hýbat...

Více než 70 vystavovatelů se představí na šestém ročníku Festivalu vědy, který...
Zatočíme s hrozbou hladomoru? Vědci dokázali rozluštit DNA pšenice

Zatočíme s hrozbou hladomoru? Vědci...

Mít dostatek potravy, schopné odolat i těm nejextrémnějším rozmarům počasí...
Měli by odborníci informovat veřejnost o výskytu ohrožených druhů?

Měli by odborníci informovat...

To zůstává otázkou. Bohužel podobné zprávy nečtou pouze vědci, ale ve velkém také...
Podaří se zachránit drobnou krásku?

Podaří se zachránit drobnou krásku?

Kdyby vyhynula, dost možná by si toho nikdo nevšiml. Ale naštěstí jsou v...
Čeští přírodovědci přečetli genom sestřenice všech rostlin

Čeští přírodovědci přečetli genom...

Vědci z Přírodovědecké fakulty UK nedávno přispěli k rozluštění genomu...
Žně kvůli teplu a suchu začaly dříve

Žně kvůli teplu a suchu začaly...

V České republice panuje v posledních týdnech nebývalé teplé počasí. V kombinaci...
Novinka v boji proti škůdcům: Postřik z tabáku

Novinka v boji proti škůdcům:...

Otázkou, jak co nejlépe ale zároveň nejšetrněji ochránit plodiny proti...
Nejstarší makrofosilie na světě se skrývala v pražském Národním muzeu

Nejstarší makrofosilie na světě se...

V Národním muzeu se ukrývala nejstarší makrofosilie na světěVědcům z...
V depozitáři našli Češi nejstarší rostlinu světa

V depozitáři našli Češi nejstarší...

Vědcům z Národního muzea se podařilo najít nejstarší rostlinu na...

Nenechte si ujít další zajímavé články

VIDEO: Jaké jsou nejšílenější lékařské praktiky?

VIDEO: Jaké jsou nejšílenější...

Asi každého z nás někdy bolela hlava. A věděli jste, že tato...
Panamský průplav: Nejkrvavější stavba světa, která propojila oceány!

Panamský průplav: Nejkrvavější...

Tento průplav fascinuje svět už více než jedno století. Jenže i když tím, že...
Sbohem, drahý koni: Neobyčejný hrob v údolí Nilu

Sbohem, drahý koni: Neobyčejný...

Když mezinárodní archeologický tým odkryje rozsáhlou hrobku v Súdánu, kde...
Poslední let Marka Suttona: Z Bondova dubléra toho moc nezbude!

Poslední let Marka Suttona:...

Britský kaskadér Mark Sutton (1971–2013) lechtá smrtku pod bradou už...
Ramstein: Chyba pilota usmaží v roce 1988 desítky lidí!

Ramstein: Chyba pilota usmaží v...

Letecké prohlídky jsou lákadlem pro stovky lidí. Nadšenci letadel se...
Stovky mrtvých ryb přineslo oteplení vody v Jižní Kalifornii

Stovky mrtvých ryb přineslo...

Dvě tisícovky cípalů hlavatých. Takový počet obětí si vyžádala letní vedra v...
Znáte nejslavnější hollywoodské páry?

Znáte nejslavnější hollywoodské...

Kde jinde hledat lásku než v Hollywoodu? Rozvodovost však...
Krvavá Olympiáda: Co se stalo v Mnichově?

Krvavá Olympiáda: Co se stalo v...

Olympiáda patří mezi největší sportovní události na světě a v letním i...
Ermitáž v Petrohradu: Obří muzeum s 3 000 000 exponáty!

Ermitáž v Petrohradu: Obří muzeum...

Vypravte se navštívit druhé největší muzeum planety! Jak dobrodružná byla...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.