Domů     Medicína
Kmenové buňky bez embryí
21.stoleti 22.11.2007

Dva vědecké týmy nezávisle na sobě dokázaly donutit dospělé tělní buňky, aby se vrátily do „školních let“, a nechaly se přeučit na buňky jakékoli tkáně těla. Dva vědecké týmy nezávisle na sobě dokázaly donutit dospělé tělní buňky, aby se vrátily do „školních let“, a nechaly se přeučit na buňky jakékoli tkáně těla. Japonští a američtí vědci u několika různých typů (včetně lehce dostupných kožních) buněk aktivovali určité tzv. transkripční faktory, tedy geny, které mají za úkol spouštět funkci mnoha dalších genů. V důsledku toho se buňky vzdají své specializace a vrátí se do stádia, které se velmi podobá embryonálním kmenovým buňkám. Ty mají jednoduchý úkol – množit se a být připraveny na stimul, který jim přikáže, na jaký typ buňky mají dozrát. Musejí být přitom schopny diferencovat na jakýkoli typ tkáně organismu. Buňky obou týmů tento úkol zvládly a pod vedením přesně dávkovaných chemikálií se mohou měnit například na buňky srdeční svaloviny nebo mozkové tkáně.
Jedná se o zásadní objev, který může nechat zapomenout na etické i „výrobní“ problémy s přípravou pravých lidských embryonálních buněk a přispět k léčbě degenerativních mozkových poruch (Alzeheimer, Parkinson), cukrovky, poškozeného srdce po infarktech, artrózy, náhradě tkání při popálení a řešení mnoha dalších poruch. Uvedení do klinické praxe však čeká ještě dlouhá cesta. Hlavní překážou je skutečnost, že takto připravené tkáně se mohou velmi snadno dostat na scestí, začít nekontrolovaně bujet a vytvářet zhoubné nádory.
Japonskou studii otiskl časopis Cell, americkou Science.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne? Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se možnostmi regenerace axonů po míšním poranění intenzivně zabývá. Potřebuju podrbat na nose, vyhodnotí mozek a vyšle motorickou drahou míchy signál do svalů ruky, […]
Vědci nyní lépe rozumí tomu, jak lidské buňky skládají molekulární nůžky, které stříhají RNA. Jde o další krok k pochopení, jak naše buňky čtou a překládají informaci uloženou ve své DNA. Proces popsal tým expertů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR za pomoci mezinárodního týmu. Výsledky jejich nového výzkumu publikoval […]
Menopauza, při které u ženy dochází k zástavě menstruace, znamená ztrátu plodnosti ženy. Ovšem se sníženou tvorbou ženských pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu je spojen nárůst rizika některých chorob u žen, před kterými je tyto chránily. Oddálení menopauzy by ženy před jejich rozvojem uchránilo. Nadějí by mohl být již známý imunosupresivní lék rapamycin. Ženy po […]
Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) znovu přepsali dějiny medicíny. V rámci patnáctihodinové operace totiž pacientovi transplantovali hned pět orgánů najednou. Jmenuje se Pavel a hospitalizován byl s nádorem, který mu napadl většinu břišních orgánů a přední stranu břicha. První podobnou operaci proto podstoupil již před dvěma lety. Nové tenké střevo se však […]
Každý z nás je nositelem přibližně 4 milionů genetických variant. Ale jen málokomu se povede vyhrát v genetické loterii něco opravdu cenného, jako třeba barevnější vidění světa, nádherné řasy nebo silné svaly bez cvičení.   Miliony barev Většina z nás dokáže rozeznat asi jeden milion odstínů barev. To ale nejsou hranice lidských možností. Asi 12 % […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz