Domů     Medicína
Metabolický syndrom se bojí piva!
21.stoleti 19.10.2007

Vyspělými zeměmi dychtivě obchází strašidlo metabolického syndromu. Odborníci ho označují za hlavní chorobu třetího tisíciletí. V ČR přihraje každý rok nenasytné smrti přes 26 000 obětí – tedy počet obyvatel okresního města.Vyspělými zeměmi dychtivě obchází strašidlo metabolického syndromu. Odborníci ho označují za hlavní chorobu třetího tisíciletí. V ČR přihraje každý rok nenasytné smrti přes 26 000 obětí - tedy počet obyvatel okresního města.

A co víc – ohrožuje až polovinu dospělých, kteří to většinou ani netuší. Rozsáhlá studie amerických expertů právě znovu dokázala, že ochranou se může stát pití piva a vína, samozřejmě v přiměřené míře.

Každý z nás je chodícím bojlerem
Nezanedbatelné není zjištění, že 85 – 95 hmotnostních dílů piva představuje voda (a to velmi kvalitní, důkladně převařená!), která je nenahraditelná pro transport živin v organismu i pro odstraňování toxických látek z těla.
Lidské tělo obsahuje až 90 % vodního živlu. To platí zejména o novorozencích a batolatech. Proto malé děti rychleji ztrácejí vodu a vyžadují stálý přísun dostatku tekutin. Kojenci jich potřebují na kilogram váhy 110 ml, děti do 12 let pak 40 ml. Dospělým postačí při teplotě 22 °C také 22 ml/kg, ovšem třeba při 36 °C obdobně 36 ml/kg. Čím je člověk starší, tím více tekutiny stráví. Má i sušší kůži. Za normálních okolností (bez horka apod.) máme denně mít 2, 5 – 3 litry tekutin. (To takový slon to má horší, ten musí vypít denně až 180 litrů vody!)
Vodu nezbytně potřebujeme k vylučování škodlivých látek z organismu.
Kde ji bereme? Z denního pohledu ji 1 – 1,5 litru získáme z nápojů (tedy i piva), 0,5 – 1 litr z potravin (včetně polévek). Objem 250 – 400 ml potom přidají různé metabolické pochody v těle.

Zlatavý mok oblažuje tělo
Látky obsažené ve chmelu, umírněného konzumenta většinou zklidní, začnou odbourávat nebezpečný stres, který mu třeba hlodá i v podvědomí. Po vypití piva nám klesá krevní tlak, protože se rozšiřují cévy a zlepšuje zásobení vodou a minerály. V důsledku toho se vhodně snižuje glykémie – hladina krevního cukru.
Hořké chmelové látky podporují sekreci žluče a trávicích šťáv, které pozitivně ovlivňují trávení. Fytoestrogeny obsažené v pivu působí na řadu metabolických procesů v organismu.
Velmi příznivý poměr vodíku a hořčíku (blokujícího vznik žlučových a močových kamenů) chrání i před tvorbou kamenů ledvinových. Zinek z piva je důležitý pro tvorbu inzulínu a zvyšuje odolnost organismu proti kožním chorobám. V době, kdy se prokazuje životodárný význam vlákniny, která napomáhá nejen trávení, ale je prevencí i proti mnoha druhům rakoviny, pivo takové balastní látky (mj. lignin a rostlinné neškrobové látky) nabízí.
A co víc –ukrývá polyfenoly, které mají velmi kladný vliv na činnost srdce, trávicího traktu, na srážlivost krve. Také povzbuzují trávení a zlepšují vidění. Jako lapače radikálů mají antikarcinogenní účinky a brání také arteroskleróze. Ženy pijící pivo snižují riziko rakoviny prsu i dělohy a posilují kosti. Neškodné rostlinné polyfenoly jsou v naší potravě nejvýznamnějšími přirozenými potravními antioxidanty po vitaminu C vůbec. Pro mnohé čtenáře je jistě povzbudivé, že jiná skupina vitaminů přispívá ke kvalitnímu růstu kůže a vlasů.

Po pivu se netloustne!
Mají pravdu abstinenti tvrdící s posměškem, že pivo dělá kulatá těla? Odborníci dokazují, že pivo je kupodivu kaloricky chudší než mléko, jablečná šťáva, o četných limonádách a většině džusů (i bez cukru má litr až 2500 kJ) ani nemluvě. Vylili bychom děcko i s vaničkou, kdybychom tvrdili, že utěšené „pivní bříško“ nikde neuvidíme. Není však tajemstvím, že k takovému mužskému „otěhotnění“ většinou dochází při zvýšené konzumaci mnoha „kousků“ či „hladinek,“ spojené s nedostatkem pohybu.
Pivo, které neobsahuje cholesterol ani tuky, se řadí mezi nápoje s relativně nízkým obsahem alkoholu (30–50 g v jednom litru). Zdrojem jeho energetické hodnoty jsou především sacharidy a alkohol. Pokud jde o kalorickou hodnotu, litr dia piva má 1150 kilojoulů (kJ). 100  světlé pivo obsahuje přibližně 1510 kJ využitelné energie a 120 pivo 1850 kJ. Více kalorií nám dodají piva tmavá –  „desítka“ nabízí 2100 kJ na litr. (Suchá bílá a červená vína mívají 2 260 – 2 750 kJ na litr, bílá vína sladká 4000 kJ, šumivá 3200 – 4500 kJ.)
Vrchní nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice v Praze Tamara Starnovská pro 21. STOLETÍ upřesnila: „Je třeba si uvědomit, že problémem je konzumace jídla, které se při pití piva současně sní, a nikoliv kalorie obsažené v pivu. Je tedy potřeba vidět problém v něčem jiném: Pokud je vyšší příjem energie, než je potřeba a následná spotřeba, potom dochází k tloustnutí. Je tedy zapotřební mít na paměti při stravování jako celku, zda potraviny a pokrmy, které konzumujeme, včetně nápojů, nemají vyšší obsah energie, než kolik potřebujeme. Platí to zejména o nadbytku živočišných tuků, což je nejčastější problém běžné konzumace u nás. Nadváha či přímo obezita proto nehrozí, pokud se pivo pije střídmě.“.

Znáte svůj homocystein?
Je asi jen málo čtenářů, kteří by nevěděli, jakou mají hladinu obávaného cholesterolu. Hroznější než cholesterol! Tak odborníci představují homocystein. Mnozí experti v něm vidí klíč k tajemné třinácté komnatě civilizačních chorob. Proto ho nově přiřazují mezi faktory, které se rády kamarádí s metabolickým syndromem.
Homocystein je organická látka ze skupiny steroidů, kterou většina lidí (narozdíl od cholesterolu) asi nezná, ačkoli ji běžně nosí v organismu.Má na svědomí nejen různé formy depresí a chronický únavový syndrom, ale i zdravotní postižení horší – ekzémy, zánětlivá revmatická onemocnění, předčasné stárnutí, demenci (i Alzheimerovu chorobu), cévní onemocnění, infarkt. Tento plíživý nepřítel se nezastavuje před žádným věkem a oběti si hledá všude – počínaje dětmi, dokonce ještě nenarozenými! Je tak příčinou mnoha abortů (potratů), předčasných porodů i vrozených vývojových vad nervového systému novorozenců. Oblíbil si však i nádorová onemocnění, kterých dnes známe přes sto typů. A s jídlem i jemu roste chuť! Můžeme mu ji zkusit nějak zkazit?
Ano, jako pověstný čert kříže se bojí především kyseliny listové. Člen Analytické komise Evropské pivovarské konvence ing. Vladimír Kellner, CSc., 21. STOLETÍ upřesnil: „Ke snižování hladiny homocysteinu velmi významně přispívá pivo – díky obsahu kyseliny listové a vitaminu B2, B6 a B12. Mnohá piva obsahují tolik kyseliny listové jako 100 g brokolice nebo půl kilogramu rajčat. Jeden litr  piva plzeňského typu pokryje polovinu denní dávky kyseliny listové. Navíc je v něm přes třicet minerálů a stopových prvků, které působí velmi příznivě na organismus. Jde vlastně o jakýsi perfektní  vitaminový koktejl.“

Zdraví má svoji míru
Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven ing. Jan Veselý pro 21. STOLETÍ uvedl: „Česká republika je jedinou zemí v Evropě, kde množství čepovaného piva převyšuje množství piva lahvového. V současnosti se u nás  pivo čepuje na asi 50 000 místech.
Pivo se dá vyrábět i bez alkoholu. Také u nás velmi široká nabídka piv je stále častěji doplňována  výrobou většího množství značek nealkoholických piv, jejichž obliba roste především pro kvalitu a chuť, která je prakticky nerozeznatelná od běžných druhů piv. V prvním pololetí roku 2007 ve srovnání se stejným obdobím přecházejícího roku vzrostla výroba nealkoholického piva u nás o 50 procent.“
Tuto skutečnost, na které jistě mají zásluhu řidiči a také ženy, uvádíme proto, že i nealkoholické pivo si zachovává většinu kladných vlastností piva .
„Je nutné zdůraznit, že relativně bezpečné dávky alkoholu pro zdravou dospělou populaci se pohybují mezi 30 až 40 g alkoholu denně. Při konzumaci vyšší hrozí riziko poškození jater nebo nervového systému a také možný vznik závislosti,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.
Pro průměrného zdravého muže se za prospěšnou denní dávku považuje 0, 5 – 1 litr piva či 2 – 4 dc. vína. Ženy se musí spokojit s polovinou uvedeného množství. (Řidiči pozor: Půllitr „dvanáctky“ nebo 2 dcl vína dodá do krevního oběhu cca 0,3 promile alkoholu. Poté muž o hmotnosti 80 kg může usednout za volant až za 3 hodiny.) Na zdraví!

Více se dozvíte:
V. Budinský, Ať žije alkohol, Milan Zevl – Lucie, 2007
K. Nešpor, Jak překonat problémy s alkoholem, Sportpropag, 1996
www.cspas.cz
www.plbohnice.cz/nespor/

Kdy je důvod k obavám?
Nejnovější odborné studie uvádějí pět rizikových hodnot souvisejících s metabolickým syndromem. Pokud máte alespoň tři z nich, není to tentokrát trojka šťastná – už se po vás sápou zdravotní útrapy.

1. Hladina HDL cholesterolu v krvi je nižší než 1 milimol –mmol/l krve u mužů a 1, 3 mmol/l krve u žen.
(Normální hladina celkového cholesterolu, který tvoří „hodný“HDL a škodlivý LDL, je u zdravých lidí do 5,2 mmol/l. Riziko začíná od výše 5, 8 – 6,3 mmol/l krve.)
2. Vysoký krevní tlak se dostal nad 140/85 mm Hg.
3. Hladina krevních cukrů nalačno převyšuje 6,1 mmol/l.
(Za ještě normální se považuje hodnota 5 – 6 mmol/l krve. Pokud se hodnota nalačno přehoupne přes 7 mmol/l, raduje se chronická choroba diabetes mellitus čili cukrovka.)
4. Hladina triglycidů (tuků) v krvi přesahuje 1,7 mmol/l krve.
5. Nadváhu až obezitu hlásí objem pasu 102 cm u mužů a 88 cm u žen.
(Tato čísla by se však časem měla ještě snížit – na 94 resp. 80 cm. Jak to vidíte, když se měříte?)

A teď raději s nadějí uveďme následující skutečnost: Je vědecky prokázáno, že přiměřené pití piva či vína zlepšuje úroveň krevních cukrů, hladinu hodného HDL i hladinu triglycidů. Podle nejnovějších studií kupodivu zeštíhluje i obvod pasu!
Horší je, že příčina metabolického syndromu je genetická – jeho nositelé mají většinou již vrozené vlohy k jeho vzniku. Nemusí se však ani projevit, když se dodržuje zdravá životospráva.

Desatero pro obranu před metabolickým syndromem
1. Jezte jen tolik, kolik organismus potřebuje.
2. Dodržujte pitný režim.
(Zelenou dejte neslazeným nápojům. Vhodným zdrojem tekutin je i ovoce a zelenina. Pokud má tmavší zbarvení (např. borůvky, švestky), podle nejnovější studie výrazně chrání před rakovinou Tmavší moč signalizuje, že pijete málo.)
3. Více se pohybujte.
4. Nepijte příliš alkoholu.
5. Omezte solení.
(Sůl zvyšuje krevní tlak. Tak raději využívejte vhodné koření.)
6. Dopřávejte si pestrou stravu.
(Má obsahovat bílkoviny, sacharidy i tuky. Výborné jsou potraviny s větším obsahem vlákniny. Nelze doporučit bílé pečivo ani lákavé pochoutky z cukrárny.)
7. Z tuků preferujte nenasycené.
(Např. olivový , řepkový či slunečnicový olej, tučné ryby aj.)
8. Přátelte se s ovocem a zeleninou.
(Pozor na jednoduché cukry – např. v hroznovém vínu a banánech či tuky v kokosu, arašídech aj. )
9. Nepodléhejte různým módním dietám.
10. Vaším zákeřným nepřítelem nesmí být stres v mnoha podobách.

Srdce si prý libuje
Více než 350 000 osob se nedávno zúčastnilo výzkumu o působení alkoholu. Znovu dokázal, že alkohol v malých dávkách všeobecně omezuje vznik ischemické choroby srdeční, snižuje úmrtnost na infarkty myokardu a cévní mozkové příhody. Zásluhu má zvýšená hladina HDL (tzv. hodného) cholesterolu, zlepšení poměru HDL/LDL cholesterolu.
Prestižní časopis British Medical Journal nedávno publikoval příspěvek o společném projektu Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze a Katedry epidemiologie a veřejného zdraví University College London. Týkal se průzkumu mužů ve věku 25 – 64 let, kteří předtím prodělali první infarkt myokardu. Ukázalo se, že nebezpečí opakování se významně snížilo, když vypili 4 – 9 litrů piva týdně. Riziko kardiovaskulárních chorob bylo obecně redukováno o více než 50 %.
Nejhůře dopadli zapřisáhlí abstinenti a lidé, kteří pijí méně než 0,5 l piva týdně. Při spotřebě větší než 9 litrů piva týdně už riziko kardiovaskulárních chorob zase pomalu narůstalo, ale pořád bylo na úrovni asi o 45 % nižší než u abstinentů!
U těch je dokonce dvakrát větší riziko mrtvice než u lidí, kteří vypijí jeden litr piva denně

PRO
Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.,
děkan 1. lékařské fakulty UK v Praze,
dlouholetý přednosta Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice.
V současné době se hojně diskutuje o pozitivním preventivním účinku alkoholu ve vztahu ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění, např. ovlivňováním hladiny LDL a HDL cholesterolu.
Pivo je z „chemického“ hlediska směsí různých sloučenin – makromolekul – bílkovin, sacharidů, lipidů a nukleových kyselin. Z dalších zajímavých látek uveďme ještě polyfenolové sloučeniny, hořké látky chmele, vitamíny, minerální látky a také alkohol.
Kombinace složek umožňuje vznik fyziologicky vyrovnaného roztoku. V pivě je více než 30 minerálních a stopových prvků, které pocházejí většinou ze sladu a vody. Kromě draslíku, sodíku a chloridů jsou zde ve fyziologicky využitelném stavu také vápník, fosfor, hořčík a křemík, prvek nezbytný pro růst kostí a zdravou strukturu pokožky.
Pivo obsahuje řadu vitamínů, z nichž největší podíl mají vitamíny skupiny B – pyridoxin, thiamin, riboflavin, niacin a kyselina listová. Jeden litr piva obnáší asi 10–30 % denní spotřeby těchto vitamínů. Vitamíny skupiny B jsou důležité pro řadu metabolických procesů (metabolismus sacharidů, lipidů, aminokyselin), dále pro správné fungování nervového systému a další.
Polyfenoly v pivu mají antioxidační účinky a mohou chránit před škodlivým působením volných radikálů, které mají podíl na rozvoji kardiovaskulárních onemocnění a nádorového bujení.

PROTI
MUDr. Karel Nešpor, CSc.,

primář oddělení léčby závislosti
Psychiatrická léčebna Praha – Bohnice
Alkohol slouží v medicíně jako rozpouštědlo pro jiné látky (příkladem je jódová tinktura). Používá se také jako protijed při otravě metylalkoholem. Jako anestetikum se alkohol užíval ve středověku. Anestézie to byla nedokonalá, operace se neobešly bez svalnatých pomocníků a někdy pacient ještě před tím zemřel na následky otravy. Reklamou opěvané malé dávky alkoholu jsou předmětem sporu. V nedávno publikované práci se uvádí, že do kontrolních skupin kritizovaných studií se dostali mezi abstinenty i lidé nemocní, starší a ti, kdo pili alkohol nárazově. Panuje ale shoda v tom, že alkohol škodí na mnoha úrovních, a to už v nízkých dávkách – např. zvyšuje riziko rakoviny prsu u žen, úrazů nebo interakcí alkoholu s léky. Proto Světová zdravotnická organizace varuje vlády před tím, aby alkohol komukoliv doporučovali.
Podle autora jedné práce by v Kanadě znamenalo zvýšení spotřeby alkoholu na obyvatele o jeden litr za rok zvýšení úmrtnosti na srdeční nemoci u mužů o procento. K zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu a se současně nejvyšší úmrtností na srdeční nemoci patří Rusko. Česká republika má spotřebu alkoholu vyšší než Kanada, naštěstí ale stále ještě nižší než Rusko. Propagovat právě zde alkohol nedává ze zdravotního hlediska smysl, naopak je třeba vybízet ke zdrženlivosti.

Související články
Medicína 8.11.2024
Vědcům z Kalifornské univerzity v Irvine se podařilo zjistit, že ve střevech lidí, trpících Parkinsonovou chorobou, dochází ke stejným procesům jako v jejich mozku. Ty u nich v konečném důsledku vedou k nedostatku neurotransmiteru dopaminu, který způsobuje poruchy hybnosti. Přináší to naději, že by do budoucna mohlo být možné tento proces zastavit. Parkinsonova choroba je […]
Medicína 6.11.2024
Epigenetiku lze přirovnat k pohádkovým sudičkám. Stejně jako ony dovede jak zmírnit nepříznivý vliv genů, tak ho i zhoršit. Tím ale nekončí. Pamatuje i na zátěže, kterým čelili naši předci. Pak mají například děti žen, které zažily hladomor, silný sklon k obezitě. Epigenetické sudičky se ale mohou objevit i kdykoliv během života, pokud je okolnosti přivolají. Svou […]
Medicína 5.11.2024
Spánek je pro lidské tělo nesmírně důležitý. Většina lidí si uvědomuje, že potřebuje spát přiměřeně dlouho a jít do postele ve vhodnou dobu, přesto se podle toho velká část populace nechová. Nejrůznější poruchy spánku jsou tak doslova celosvětovou epidemií, trpí jimi 50 až 70 milionů lidí, u nás zhruba 70 % dospělé populace. Je naděje […]
Medicína 5.11.2024
Naši předchůdci trávili většinu dne pohybem. Nám se díky pokroku daří přežívat bez větší fyzické námahy. Sezením trávíme až deset hodin denně, pohyb se pak snažíme dohnat hodinou v posilovně. Naše tělo ale i celkové zdraví tím však velmi trpí. Jak by tedy měl vypadat ideální den pro zdraví? To popsali ve svém výzkumu australští […]
Medicína Objevy 4.11.2024
Nažloutlý, slabě zásaditý roztok bílkovin, elektrolytů a malých organických molekul plní obrovské množství funkcí. Je tekutým prostředím pro krvinky, transportuje vstřebané živiny nebo zabezpečuje imunitu. Plazma získaná z odběrů krve a plazmaferéz se užívá zejména k výrobě koncentrátů pro zástavu krvácení a očkovacích látek, nebo se podává přímo pacientům při zástavě krvácení či popáleninách. Její […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz