Domů     Příroda
Jak to vidí ryby
21.stoleti
od 21.stoleti 19.10.2007

Že není rozdíl mezi tím, jak se dívá levé a pravé oko? Nejnovější výzkumy ukazují, že někteří živočichové na to mají jiný názor.Že není rozdíl mezi tím, jak se dívá levé a pravé oko? Nejnovější výzkumy ukazují, že někteří živočichové na to mají jiný názor.

O obratlovcích je známo, že dokáží každou polovinu mozku využívat k jiným činnostem. Že se takto chovají i ryby, je však pro biology novinkou. Britská zooložka Victoria Braithwaite z Edinburghské univerzity zjistila, že drobné rybky druhu Brachyraphis episcopi odrostlé v panamské divočině, kde se setkávají s velkým množstvím predátorů, sledují neznámé objekty téměř výhradně pravým okem. Informace o nich tedy zpracovávají v levé části mozku. Jenže jiné rybky na to mají úplně odlišný názor.

Vyděšené pravé oko
Rybky, které se narodily v bezpečnějším prostředí s relativně nízkým počtem predátorů, si nové věci bezstarostně prohlížejí tím okem, které je zrovna na napadne. Stejně se k problému stavějí i jejich potomci odchovaní v laboratoři. Pokud se však na názor zeptáte akvarijních potomků „opatrných“ panamských rybek, řeknou, že nejlepší je levé oko.
To, že potomci ryb upřednostňujících jedno oko, také využívali jen jednu stranu, je důkazem dědičnosti této schopnosti. „Jedno je jisté, zatímco soustředění na jednu polovinu je vrozené, výběr určité poloviny mozku je otázkou návyku,“ říká Braithwaite. Existuje však několik vysvětlení, proč akvarijní rybky raději využívají opačnou polovinu mozku než jejich divocí rodiče.

Na kterou stranu s ocasem
Podle Georgia Vallortigary z Univerzity v Terstu (Itálie), jenž studuje rozdílné využití mozkových hemisfér u obratlovců, je levá polovina mozku uzpůsobena k vyhodnocování nebezpečí, zatímco pravá k navazování společenských kontaktů. Jeho vlastní studie z roku 2000 uvádí, že při vítání známého člověka vrtí pes ocasem vpravo, zatímco při setkání se silně dominantním psem dává přednost levé straně. „Divoké rybky mohou podobně pravým  okem (tedy levou hemisférou)  zkoumat případné nebezpečí, zatímco rybky v akváriu, které žádného predátora nikdy nepotkaly, se chtějí družit, a tak používají levé.“

Polovina, nebo celý mozek?
Culum Brown z Univerity v Sydney na to má jiný názor. „Divoké rybky se naučily využívat levou hemisféru, protože je efektivnější. Pravá polovina může být v tomto vzorci chování nastavena jako výchozí, proto je pro rybky přirozené spoléhat se právě na ni. Jelikož jim díky absenci reálného nebezpečí stačí pravá, nemusejí zkoušet tu levou.“ Vysvětluje se tím, proč divoké rybky z relativně bezpečných míst nedělají rozdíl mezi levou a pravou stranou. Neměly žádný důvod vyvinout si „rozpůlené“ chování. V případě teorie „družné a opatrné“ hemisféry by teoreticky měly využívat družnou (tedy pravou) hemisféru stejně jako jejich příbuzné z laboratoře.

Mistři v půlení mozků
Nejvíce si rozdělení funkcí jednotlivých hemisfér užívají kytovci. Nemohou se totiž nikdy zcela oddat spánku, protože musí každých několik desítek minut vyplout na hladinu a nadechnout se. Proto vždy spí jen na půl mozku, s druhou hemisférou na stráži. Když se delfín stal oblíbeným společníkem člověka, začali si ošetřovatelé všímat, že při spánku krouží vždy proti směru hodinových ručiček. Fyziologové tuto jejich zálibu dlouho přičítali asymetrii mozku, nicméně podle nových výzkumů má jinou příčinu. Delfíni na jižní polokouli totiž plavou přesně naopak, tedy po směru hodinových ručiček. Vědci bohužel příčinu tohoto jevu s jistotou neodhalili, předpokládají však, že na vině je uchylující síla zemské rotace (tzv. Coriolisova síla), která ovlivňuje všechny pohybující se objekty.

reklama
Související články
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil! Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď […]
Podle nové studie, která zkoumala nejhlubší části naší planety pomocí seismických vln vyvolaných zemětřeseními, se vnitřní jádro Země nedávno přestalo otáčet a nyní zřejmě obrací směr své rotace. Tyto překvapivé závěry naznačují, že zemské jádro se zastavuje a obrací směr v periodickém cyklu trvajícím přibližně 60 až 70 let. Pokud se tato teorie potvrdí, mohlo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz