Cesta k poznání atomu

Co je člověk člověkem, zajímá ho, z čeho je složen okolní svět. Už řečtí filozofové nabízeli různá vysvětlení, původní a základní substance měla být voda, mohl to být oheň nebo i vzduch. Dnes už víme, že stavbu nám známé hmoty mají na svědomí malé nepatrné částice, zvané atomy.

Cesta k tomuto zjištění však nebyla krátká.Co je člověk člověkem, zajímá ho, z čeho je složen okolní svět. Už řečtí filozofové nabízeli různá vysvětlení, původní a základní substance měla být voda, mohl to být oheň nebo i vzduch. Dnes už víme, že stavbu nám známé hmoty mají na svědomí malé nepatrné částice, zvané atomy. Cesta k tomuto zjištění však nebyla krátká.

400 let před naším letopočtem

Řecký filosof Demokritos koncipuje první atomární teorii. Podle něj se hmota skládala z nepatrných a nedělitelných částeček. Ostatně, námi používaný termín atom pochází z řeckého „atomos“ a znamená „nedělitelný“. Malé atomy jsou podle Demokritova učení věčné a nezničitelné; jejich mechanickým spojováním vznikají všechny věci včetně kosmických těles a duše.

1803

Britský chemik John Dalton oživuje Demokritovu myšlenku týkající se atomů jako základní stavební jednotky hmoty. Dalton měl už tuto myšlenku podloženou půldruhého století trvajícími chemickými experimenty.

1815

Jiný britský chemik William Prout předkládá smělou hypotézu, že všechny prvky jsou složeny z atomů vodíku. Až za další století Novozélanďan Ernest Rutherford objeví proton, pojmenuje jej právě po Proutovi.

1867

Rakouský fyzik Ludwig Boltzmann formuluje tzv. Boltzmannovo rozdělení, které umožňuje spočítat rozdělení molekul plynu, které se stalo důležitou součástí termodynamických výpočtů. Boltzman zde podotýká, že na atomy působí síly podléhající zákonům mechaniky.

1896

Francouzský fyzik Henri Becquerel objevuje přirozenou radioaktivitu. Stalo se tak, když zkoumal fluorescenci uranových solí. V roce 1903 za tento svůj objev obdržel Nobelovu cenu.

1897

Britský fyzik J.J.Thomson objevuje elektron. Při studiu katodového záření totiž zjistil, že je tvořeno proudem záporných částic. Dokázal tak, že Demokritova a Daltonova představa o nedělitelnosti atomu je nadále neudržitelná.

Poté přichází s prvním modelem struktury atomu.

1902

Novozélanďan Ernest Rutherford bortí teorii o neměnitelnosti atomů. Podařilo se mu prokázat, že radioaktivita je procesem, který „umí“ změnit jeden prvek v jiný. Dokázal i to, že atom je tvořen kladným jádrem a elektronovým obalem, objevil prvek radon a roku 1919 uskutečnil první umělou přeměnu prvků.

1905

Albert Einstein uveřejňuje svou Teorii relativity, ve které mimo jiné dokazuje existenci atomů matematicky.

1913

Dánský fyzik Niels Bohr na základě Rutherfordových pokusů a kvantové teorie vytváří model atomu vodíku a vysvětluje charakter jeho spektra. Jeho objevy vedly k teoretickému zdůvodnění Mendělejevovy periodické soustavy.

1925

Mladý německý vědec Werner Heisenberg přichází z myšlenkou, že matematický rámec dokáže vysvětlit cokoliv, co se týká atomů. O dva roky později Heisenberg zformuloval základní princip kvantové mechaniky, podle kterého je nemožné přesně změřit polohu částice a její hybnost současně.

Čili, čím přesněji určíme jednu z veličin, tím méně toho víme o druhé. Tato vlastnost kvantových objektů se nazývá Heisenbergův princip neurčitosti.

1932

Angličan James Chadwick objevuje třetí a poslední součást atomu – neutron. Od té doby víme, že atom se skládá z jádra, kde lze nalézt protony a neutrony a obalu, kde kmitají elektrony.

1938

Německý chemik Otto Hahn a jeho asistent Fritz Strassman objevují principy jaderné fúze. Poté, co hitlerovské Německo obsazuje v Československu uranové doly a v Norsku továrnu na výrobu těžké vody, rozjíždí svůj jaderný program.

V květnu roku 1942 však Otto Hahn i Werner Heisenberg odmítají návrh Alberta Speera na poskytnutí neomezené pomoci při vývoji jaderné pumy. Svůj postoj odůvodnili tím, že výzkum i vývoj by překročily možnosti německé válečné ekonomiky.

1945

16. června prolétnou hlavou americkému fyzikovu Robertu Oppenheimerovi slova z hinduistické posvátné knihy Bhagavatgíty: „Jsem smrt, co ničí vše.“ Oppenheimer právě dotáhl do konce projekt Manhattan, jehož byl duchovním otcem.

V Novém Mexiku totiž došlo prvnímu jadernému výbuchu, který způsobil člověk. Ve dnech 6. a 9. srpna 1945 dopadají jaderné bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki. O správnosti jejich nasazení se dnes stále vedou spory, historické archivy však napovídají, že obě pumy výrazně zkrátily válku v Pacifiku.

1957

Americký astrofyzik Fred Hoyle vysvětluje principy fungování atomů ve hvězdách.

1964

Německý astronom Arno Penzias a jeho americký kolega Robert Wilson objevují kosmické záření, které je pozůstatkem velkého třesku. Tím je vysvětlen původ nejlehčích prvků – vodíku a hélia. Právě tyto dva prvky se ve vesmíru objevily jako první.

Ve stejném roce americký fyzik Murray Gell-Mann navozuje myšlenku, že protony a neutrony jsou tvořeny ještě menšími částicemi – kvarky. O čtyři roky později je tato teorie experimentálně ověřena.

1981

Ve švýcarských laboratořích IBM vzniká první elektronový mikroskop, který otevírá nové možnosti ve studiu atomů.

2006

V Dubně u Moskvy byl uměle vytvořen zatím nejtěžší prvek. Do jeho jádra se vešlo 118 protonů. (V přírodě se vyskytuje 92 prvků, každý prvek s vyšším protonovým číslem byl vytvořen v laboratořích.)

A jak dál?2010: Paprsky atomů uhlíku budou použity k léčbě rakoviny2030: Manipulace s atomy povede k vývoji „chytrých materiálů“ citlivých na změny v okolním prostředí2040: Jaderná fúze by mohla být využita k výrobě „čisté“ energie.

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Cestování do vesmíru má stopku:...

Národní úřad pro letectví a vesmír byl s ohledem nevyhovující stav skafandrů...

Jdou dohromady videohry a vyšší...

„Neseď u té hry pořád, zblbneš…“ Připadá vám tato věta povědomá? Mnozí...

Pod pokličkou výroby kovových...

Jedinečná možnost se naskytne v sobotu 18. června všem sběratelům a fanouškům...

Úzkostí a depresí v Česku přibude

Nejprve dva roky pandemie, nyní válečný konflikt na Ukrajině. Toto náročné...

Vysoký tlak v plicích ohrožuje...

Jste bez dechu a cítíte bolest na hrudi po jarní vycházce? Na vině nemusí...

Špatný spánek brání hubnutí

Nedostatek spánku přináší celou řadu potíží, a to zejména zdravotních. Dánští...

Bude mateřské mléko pro děti z...

Stává se to čím dál častěji, matce se narodí dítě, ale ta není...

Rakovina děložního čípku? Může...

Rakovina děložního čípku. Obávaný strašák žen, který každý den v České...

Jaká je ideální doba spánku?

Příliš mnoho a příliš málo spánku souvisí s horším kognitivním výkonem a...

Na rase psa nezáleží

Pokud jde o chování psů, stereotypy nemají konce – od „společenských“...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ve starověkém městě Ur se trestalo podle biblického hesla oko za oko

Ve starověkém městě Ur se...

Právo urputně hájí starověký král Šulgi. „Mezopotámští králové brali svůj úkol...
Obr z Cardiffu: Vtípek, který oklamal Ameriku

Obr z Cardiffu: Vtípek, který...

„Zemi v dávných dobách obývali obři!“ hlásají novinové titulky...
Camp David: Místo, kde se píšou dějiny, obdivuje Churchill či Břežněv

Camp David: Místo, kde se píšou...

Dvojice mužů jedoucích na koních procválá kolem nevelké chatky. Zčistajasna se...
V Uherském Hradišti stála škola už v 9. století

V Uherském Hradišti stála škola...

Procesí lidí s knězem v čele stoupá na vyvýšeninu nad řekou Moravou. Svatý muž se zastaví a...
Stalo se Pohansko u Břeclavi šperkařským srdcem Velké Moravy?

Stalo se Pohansko u Břeclavi...

Muž si otře zpocené čelo. Už celý den se ve své šperkařské dílně věnuje výrobě...
Život je pes! Proč psy spojujeme se špatnými věcmi?

Život je pes! Proč psy spojujeme se...

Cítím se pod psa. Venku je počasí, že by psa nehnal. Prostě zima, jako v...
Obchodovali první Slované na našem území s Avary?

Obchodovali první Slované na našem...

Ve slovanském hradisku na místě dnešní obce Chotěbuz-Podobora to v 9. století...
Nouzové přistání: Jaké jsou šance na přežití?

Nouzové přistání: Jaké jsou šance...

Cesta letadlem je jedním z nejbezpečnějších způsobů dopravy....
Prezidentův sportovní koníček: Edvard Beneš nastupoval za Slavii inkognito

Prezidentův sportovní koníček:...

Slavie poráží Spartu 6:1. Píše se 1. listopadu 1901. Derby dvou pražských...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.