Každý z nás je rád zdráv, bez dotěrné nemoci. Jejich příčiny se snaží zjišťovat světoví odborníci. Bohužel, u mnohých chorob musejí říci, že příčiny pro ně zůstávají záhadou.
Schizofrenie
Charakteristika: Schizofrenie je chronická a trvalá porucha mozku a jedna z nejvážnějších forem duševní choroby. Snižuje schopnost postiženého racionálně myslet a jednat, zvládat své emoce, rozhodovat se a společensky fungovat.
Počet postižených: cca 43 milionů lidí, z toho 3,3 milionu osob v Evropské unii, dva miliony v USA.
Ohrožené skupiny: Schizofrenie se vyskytuje u lidí ze všech sociálních tříd a širokého spektra etnik. Postihuje ženy i muže, i když u žen se symptomy projevují až později v životě.
Symptomy (příznaky): Obvykle je odborníci rozdělují do tří kategorií:
Pozitivní: Neobvyklé myšlenky nebo vjemy, včetně halucinací, iluzí a paranoie. Halucinace jsou vizuální, pachové i sluchové a týkají se věcí, které ve skutečnosti neexistují. Pacienti často slýchají hlasy „komentující“ to, co dělají; tyto hlasy jim nahánějí hrůzu a vydávají „rozkazy“ nebo sugerují nepříjemné myšlenky.
Negativní: Pacient nemá emoce, energii, straní se společnosti a neumí se soustředit. To vede k intenzivním pocitům izolace a osamění. Často jsou obtížněji rozpoznatelné jako součást duševní poruchy a jsou mylně považovány za lenost nebo deprese.
Kognitivní: Problémy s koncentrací a schopností plánovat a organizovat si denní činnost. Schizofrenik např. začne větu, ovšem uprostřed se zarazí, neboť jeho myšlení je odvedeno jinam.
Příčina: Je zatím neznámá. Nejnovější výzkumy potvrzují, že mozek schizofreniků funguje jinak než u normálních lidí. Schizofrenie je do určité míry podmíněna geneticky – vyskytuje se u 10 % lidí, jejichž přímý příbuzný (rodič, bratr, sestra) touto chorobou trpěl. Podobně jako jiné choroby, také schizofrenii nejspíš způsobuje kombinace více faktorů – včetně prostředí, ve kterém osoba vyrůstala.
Možnosti léčby: Ačkoli na schizofrenii neexistuje žádný standardní lék, symptomy lze léčit antipsychotiky, která postižení užívají stále..
Chronický únavový syndrom
Charakteristika: Pocit hlubokého a trvalého vyčerpání. Nemocní mají poruchy spánku, špatně se soustředí a nezvládají denní úkoly; mnozí trpí skrytou depresí. Lékaři se nemohou shodnout, zda únavový syndrom je specifickým onemocněním či jen souborem spolu nesouvisejících příznaků
Počet postižených: Celosvětově chronický únavový syndrom postihuje až 20 % obyvatel, častěji ženy než muže.
Ohrožené skupiny: Lidé mající i jiné poruchy imunity; cca 65 % tvoří alergici
Příznaky: Trvalá či stále se vracející únava po dobu minimálně šesti měsíců; která se nezmírní
ani po spánku či odpočinku. Úbytek paměti, neschopnost soustředění, bolest hlavy, zvýšená teplota, bolesti svalů a kloubů, chrapot, bolení v krku, zvětšené uzliny na krku nebo v podpaží, přetrvávající svalová bolest.
Příčiny: Neznámé, ale zdá se určitou roli může hrát oslabená imunitní odpověď. Mnozí pacienti před vypuknutím únavových obtíží prodělali chřipku.
Možnosti léčby: Neexistuje konkrétní medikament. Pro posílení organismu se doporučuje vhodný multivitaminový a multiminerální přípravek. Důležitý je dostatek vitaminu C, hořčíku (při svalových křečích).
Roztroušená skleróza
Charakteristika: Sclerosis multiplex – SC je nejčastější příčinou poškození nervové soustavy u mladých lidí. Postupující onemocnění má zálusk především na oblasti myelinu (lipoprotein) v mozku i míše.Dochází mj. k ochabnutí svaloviny a postižení různých smyslů. Podle toho, jakou část centrálního nervového systému SC zasáhne, dochází k poruchám zraku, hybnosti, necitlivosti či naopak přecitlivělosti kůže, poruchám rovnováhy, ochrnutí, inkontinenci (nemožnost udržet moč, ba i stolici), únavě, vyčerpanosti, depresím aj. Výjimkou není zmatené myšlení a paralýza.
Počet postižených: Cca každý tisící člověk.
Ohrožené skupiny: Především mladí, poprvé se projevuje v rané dospělosti. Postihuje třikrát častěji ženy než muže, u kterých se často objevuje i v pozdějším věku.
Symptomy: neostré nebo dvojité vidění, palčivé pocity v pažích a lýtkách, neobratnost, nestabilita a jiné pohybové, zrakové a pocitové problémy . Průběh onemocnění je velmi rozmanitý.
Příčiny: Mnozí odborníci se domnívají, že SC je autoimunní onemocnění, při kterém imunitní systém organismu napadá vlastní nervovou tkáň. Co však tuto reakci vyvolává, nevědí. Může to být virus (snad běžný jako u spalniček) nebo herpetický virus, který je celá léta nečinný, latentní. Pravděpodobnost onemocnění je třicetkrát vyšší u jedince, jehož příbuzný byl SC postižen. Vliv mají i faktory okolního prostředí.
Možnosti léčby: Klasické léky příliš nepomáhají, proto se zkoušejí potravinové doplňky na zpomalení procesu onemocnění. Důležité je zvýšit antioxidační aktivitu (např. vitaminy C a E), chránit nervové buňky před vysoce reaktivními molekulami kyslíku (volnými radikály), podporovat tvorbu mastných kyselin (pupalkový olej) a ostatních látek, které se účastní výstavby nervů (vitamin B 12 atd.) a zmírňovat zánětlivé projevy. Předcházet stresu.
Creunzfeld-Jacobova nemoc
Charakteristika: Jde o lidskou formu nemoci šílených krav BSE (Bovine Spongiform Encephalopaty), která.byla premiérově zaregistrována ve Velké Británii roku 1985. Vědci tvrdí, že se na krávy přenesla z ovcí. Mozková hmota postiženého zvířete postupně dostává houbovitou podobu, zvíře ztrácí svalovou kontrolu, je dezorientované a buď uhyne samo nebo je utraceno. Lidská forma, tzv. varianta Creutzfeldt-Jakobovy nemoci (vCJD – variant Creutzfeldt-Jakob disease) má průběh podstatně pomalejší, vždy však končí smrtí devastovaného člověka.
Počet postižených: Nelze přesně určit. Např. ve Velké Británii, kde od roku 1986 onemocnělo BSE cca 180 tisíc zvířat, dosud zemřelo cca 100 lidí.
Ohrožené skupiny: Nebyly přesně odborně specifikovány.
Příznaky: Poruchy činnosti mozku, ovšem nikoli náhlé. Inkubační doba je poměrně dlouhá – až 40 let..
Příčina: Není vyjasněna. Převažuje domněnka, že BSE i vCJD má stejné viníky – priony. Jde o zvláštní protein, který po kontaktu s normálním proteinem v mozku jej nezničí, ale předělá podle sebe. Postupně se proteiny v mozku mění na priony a mozek na jakousi houbovitou hmotu.
Možnost léčby: Účinný lék zatím neexistuje.
Parkinsonova choroba
Charakteristika: nejobvyklejší degenerativní onemocnění nervového systému. Odumírají buňky v oblasti mozku (nazývané bazální ganglia) a přestávají produkovat dopamin – látku, která se účastní přenosu vzruchu mezi jednotlivými nervy. Nedostatek dopaminu způsobuje progresivní ztuhlost, třes a ztrátu svalové koordinace.
Počet postižených: Miliony lidí na celém světě.
Ohrožené skupiny: Obvykle zaútočí po 60. roce věku, ovšem až pět procent postižených jsou lidé mladší než 40 let. U mužů je častější než u žen.
Příznaky: Tělesný třes, chvění končetin, pomalá až šouravá chůze, slintání, řídké mrkání, potíže s polykáním a mluvením, inkontinence a zácpa. Často i úzkostný stav, deprese, někdy zmatenost a ztráta paměti.
Příčiny: Ve většině případů nelze stanovit. Zdá se, že někdy jsou pachatelem virové mozkové infekce.
Možnosti léčby: – Zatím spolehlivé metody neexistují. Často se užívají vitaminy C, E, dále Q 10 a léčivé byliny (ženšen, mučenka a kozlík -valeriana).
Chronická bolest
Charakteristika: Postižený trpí stálou bolestí, jejíž přesný původ se nedaří diagnostikovat. Za chronickou bolest se považuje stav, který i po zhojení základního procesu trvá déle než tři měsíce. Patří sem mj. bolest nádorová, nenádorová (hlavy, zad, kloubů aj).
Počet postižených: Variabilní.
Ohrožené skupiny: Nelze přesně vymezit, převažují lidé dříve narození.
Symptomy: Vedle bolestivých stavů mnohdy také stres, deprese
Příčiny: „Zatím nejsou zcela objasněny buněčné a fyziologické mechanismy, které jsou podkladem těchto patologických stavů,“ řekl 21. STOLETÍ MUDr. Jiří Paleček, CSc.,
z Fyziologického ústavu AV ČR. Upřesnil: „Bolest objevující se jako příznak nějakého chorobného procesu, který poškozuje organismus, je důležitým signálem upozorňujícím na možné onemocnění či poškození organismu. Při některých bolestivých stavech, zejména chronického rázu, však její pozitivní význam pro organismus mizí a fyziologická bolest přerůstá v patologickou, která pacienta poškozuje.“
Možnosti léčby: Různá uklidňující analgetika, nejnověji biologická léčba (hlavně při zánětech).
Běžné nachlazení
Charakteristika: Jde o onemocnění dýchacích cest. Jak ho odlišíme od chřipky? Nachlazení se obvykle vyvíjí postupně, zatímco chřipka udeří náhle: Ráno ještě máme pocit plného zdraví a odpoledne se už cítíme velice špatně.
Počet postižených: Velmi variabilní – i v souvislosti s ročním obdobím
Ohrožené skupiny: Všechny věkové kategorie; větší hrozba pro osoby s oslabenou imunitou.
Symptomy: Ucpaný nos, bolesti v krku, chrapot a kýchání.
Příčina: Nachlazení (i chřipku) vyvolávají viry, které se uchytí na sliznici nosu nebo krku, rozšíří se v horních cestách dýchacích a někdy přejdou až do plic. Imunitní systému na útok odpoví tím, že postižené oblasti zaplaví bílými krvinkami bojujícími s infekcí. Příznaky nachlazení a chřipky nejsou působeny samotnými viry, ale jsou výsledkem pokusů organismu odvrátit infekci. Možnosti léčby: Odborníci při léčení nachlazení spíše než antibiotika a jiné chemické preparáty doporučují vydatnou horkou drůbeží polévku, česnek a horký čaj z lipového květu. Z nachlazení se vyléčíme obvykle za týden, při výborném imunitním systému i dříve.(Chřipka trvá až 10 dní, ale doprovodná únava může přetrvávat i několik týdnů).
Více se dozvíte:
E. N. Marieb, J.Mallat, Anatomie lidského těla, CP Books, a.s., 2005
M. Vokurka, J. Hugo, Velký lékařský slovník, Jessenius, Maxdorf, 2005
Léčivá moc vitamínů, bylin a minerálních látek. Reader´s Digest Výběr, 1998
http://nemoci.abecedazdravi.cz/
http://www.livescience.com/health/top_10-diseases-1.html
Je AIDS novodobým morem?
Hrůzná morová epidemie si v Evropě poprvé zařádila od roku 1347. Za pouhých 53 let v útrapách zahubila 70 % obyvatel kontinentu – mužů, žen i dětí.
Už před 20 lety americký ministr zdravotnictví burcoval: „Novodobým morem by se mohl stát syndrom získaného selhání imunity – AIDS (acquired immune deficiency syndrom)!“
Smrt miluje krev
Viníkem této neléčitelné choroby, která je nyní ortelem blížící se smrti pro téměř 50 milionů evidovaných lidí ( v ČR cca tisícovku), se stal zákeřný lidský virus imunologické nedostatečnosti (HIV – human immunodeficiency virus). Přenáší se výhradně krví a tělesnými sekrety (výměšky) – spermatem a nejspíš i poševním sekretem. Nákaza se nešíří při běžném kontaktu, protože HIV má jednu slabinu – na vzduchu vysychá a umírá. Zato si vše vynahradí při pohlavním styku, kdy s oblibou vstupuje do cizího těla trhlinkami a drobným krvácením na sliznicích.
V USA měl objev AIDS neslavnou premiéru roku 1981. Zasloužili se o to homosexuální muži a uživatelé drog bez rozdílu pohlaví, kteří si půjčují infikované jehly a stříkačky. Ovšem v té době už toto prokletí několik let s gustem sčítalo značné množství bezbranných obětí v Africe. Právě z odtud pochází první dochovaný vzorek lidské tkáně zachvácené AIDS – experti ho datují do roku 1959. Smrtelná červená nit vede ještě dále – do období těsně po skončení 2. světové války, kdy se AIDS přenesl z krve ulovených afrických šimpanzů (údajného zdroje nákazy) na řezníky, kteří s nimi přišli do kontaktu.
Šok: AIDS znal už starověk?
Známe však i renomované odborníky, kteří šokují tvrzením, že vir HIV znali již staří Egypťané. Jejich lékaři smrtelnou chorobu úspěšně léčili bylinami, které považovali za posvátné. Předtím ovšem pro každého postiženého stanovili rychlou a přesnou diagnózu pomocí metod mimosmyslového vnímání a v naprosto individuálním přístupu ke každému nemocnému.
V současné době, kdy se nositele smrtelné nákazy podaří často identifikovat až po několika letech jeho latentního působení, už bývá na úspěšné léčení zpravidla pozdě.
Záludnost viru HIV je v tom, že zpočátku připomíná chřipku, neboť s ním přichází horečka, únava, vyrážka, bolení hlavy, krku, kloubů, svalů, zvětšené lymfatické uzliny, noční pocení, průjem. Potom si dá pokoj – někdy až deset let. Do třetice se jako pověstný domeček z karet řítí lidský organismus. Smrtelně nebezpečné pro něj jsou infekce způsobené mikroorganismy, které se za normálních okolností dosti běžně stávají podnájemníky našeho organismu a nijak špatně se tam nechovají. (Sem náleží např. tuberkulóza.) Znatelný bývá úbytek na váze způsobený hlavně průjmem. Jednu třetina nemocných postihuje demencí. Neléčený AIDS končí nemocí z vyčerpání nebo organismus podlehne nemoci na K.O. Poslední stadium trvá od pár měsíců po několik let.
Jediná jistota: Bezpečný sex!
Polovinu postižených ve světě tvoří homosexuálové. Přes 40 % nakažených jsou nitrožilní uživatelé drog. Pětina všech nemocných matek přenáší HIV na dosud nenarozený plod či novorozeně.
.Letos v lednu oznámili američtí vědci, že vynalezli nový lék na AIDS. Zabraňuje, aby postižené buňky při náporu viru HIV páchaly „buněčnou sebevraždu“.
Stoprocentní lékem zůstává bezpečný sex!
Ohrožuje vás Alzheimerova choroba?
Úzkostní, depresivní a často stresovaní lidé mají čtyřicetkrát větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine středně těžká porucha paměti. Ta je přechodovým stadiem mezi normálním zhoršováním paměti v důsledku stárnutí a demencí. Tvrdí to prof. Robert Wilson z univerzity v americkém Chicagu.
Už v předchozích výzkumech objevil, že lidé, kteří jsou náchylnější ke stresu a úzkosti, mají větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine Alzheimerova choroba, než u osob, které dokážou rozmanité problémy řešit s nadhledem. „Nyní už je jasné, že přehnané reakce na stres a jistá přecitlivělost jsou jedním z prvních příznaků Alzheimerovy choroby,“ říká vědec.
Příznakem nemusí být ani zapomínání
Lidé se středně těžkým poškozením paměti mají sice potíže s vybavováním si a
zapamatováním věcí, ale zůstávají ještě relativně soběstační, čímž předčí nemocné Alzheimerovou chorobou. Podle údajů Společnosti pro výzkum Alzheimerovy
choroby se asi u 10 – 15 % osob s touto poruchou vyvine Alzheimerova nemoc.
Co to vlastně je? Degenerativní onemocnění mozku, které poškozuje mozek a mentální funkce. V začátcích mají postižení poruchy krátkodobé paměti a schopnosti se rozhodovat; mohou zapomínat i provádění jednoduchých úkonů. V pokročilých stadiích se dostavuje ztráta paměti a řeči, ztrácí se kontrola funkcí močového měchýře, ba i střeva. Vedle těchto fyziologických problémů se objevují i nečekané změny v povaze. Postižený, jenž se často rozčiluje a je agresivní, se k okolí chová nepřátelsky, nechce s ostatními ani komunikovat. Jako lidská troska se stahuje do ústraní, charakteristická je porucha řeči (často nesouvislé) , samomluva. Alzheimerova chorobou postihuje asi 10 procent lidí starších 80 let.
Genetika a stres se týká i Alzheimera
Lékaři ještě nemají jasno, co Alzheimerovu chorobu způsobuje. Už vědí, že se vyznačuje velkým úbytkem nervových buněk v mozku, zvláště v oblastech řídících paměť a myšlení. Výrazně se snižuje hladina chemických látek vznikajících v mozku, které jsou nezbytné pro paměť. Ukazuje se, že ani tady není žádnou popelkou genetika – výskyt tohoto onemocnění v rodině se může stát smutným štafetovým kolíkem. Další možné příčiny: těžší poranění hlavy, cévní onemocnění a pomalu účinkující viry.
Chronický stres může poškozovat části v mozku, které odpovídají za reakce ve stresových situacích. Shodou okolností je to však zároveň oblast mozku, která je úzce spojena s pamětí. Odborníkům se dosud nepodařilo objasnit neurobiologické základy tohoto procesu, ovšem už vědí, že pokud si lidé dokážou osvojit správné zvládání stresu a adekvátní reakce, mohou předejít budoucím problémům s pamětí.
Zkusíte test?
Na základě rozsáhlých výzkumů vznikl následující test, díky kterému si každý zájemce může zjistit, zda se někde blízko něj s nadějí už nepohybuje obávaný Alzheimer. (Postup je jednoduchý: Za každé tvrzení, se kterým souhlasíte, si připočtěte bod.)
– V poslední době vám dělá problémy vykonávat i základní pracovní
povinnosti.
– Máte obtíže s vykonáváním každodenních činností, které se vážou k
běžnému rodinnému provozu.
– Často nemůžete najít správné slovo.
– Občas se vám stává, že jste dezorientováni v čase.
– Někdy zjistíte, že vlastně nevíte, kde jste.
– Špatně odhadujete vzdálenosti.
– Dělá vám potíže představit si něco abstraktního.
– Občas se vám stane, že uložíte nějaký předmět na úplně nesmyslné místo.
– Jste velmi náladoví a změny nálady se u vás odehrají několikrát denně.
– Vaše okolí vám neustále tvrdí, že jste se velmi změnili.
– Nechce se vám nic dělat, jako když ztratíte veškerou iniciativu.
Pokud jste na více než tři výše uvedená tvrzení odpověděli kladně, odborníci doporučují návštěvu neurologa.
Přestože se Alzheimerova choroba nedá vyléčit, symbolické klacky pod nohy jí může házet třeba jinan dvojlaločný (Ginkgo biloba). Prokazatelně zvyšuje prokrvení mozku, takže zlepšuje paměť. Kromě toho má i antioxidační vlastnosti, které hrají klíčovou úlohu v udržování zdravých nervových buněk. Antioxidanty jsou i vitaminy C a E a směs karotenoidů. Pomáhají také vitaminy B a všehojivý pravý žen šen.
Ptačí chřipka může zabíjet i lidi
Když k nám v minulých letech přilétaly zprávy o ptačí chřipce (Avian Flu) v Asii, zdála se hrozba v nekonečnu. O to víc jak blesk z čistého nebe zapůsobily nedávné hromadné popravy desítek tisíc opeřenců ve východních Čechách. Ptačí chřipka se uhnízdila i v ČR!
Poté, kdy ve Vietnamu i jiných asijských zemích ptačí chřipka před pár léty hubila obyvatele (hlavně dospívající a děti), mluvčí pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) v Manile Peter Cordingley. burcoval svět: „Jestliže se virus Avian Flu typu H5N1 spojí s běžným lidským chřipkovým virem a pokud se stane přenosný, má potenciál napáchat rozsáhlé škody. Může být mnohem nebezpečnější než smrtící zápal plic –SARS.“
Odborníci už vědí, že příznaky ptačí chřipky se s oblibou vydávají za běžnou chřipku. Svědky jsou teplota, kašel, škrábání v krku, svalové bolesti. Někdy však přichází i zánět spojivek,zápal plic, dokonce akutní dechová nedostatečnost a jiné stavy bezprostředně ohrožující život nakaženého.
Víme, proč se slepicemi nespíme!
Jak už jsme naznačili, experti se stále obávají možného zkřížení agresivního viru H5N1 s lidskými viry chřipky, ze kterých by se mohla vyvinout pro člověka smrtící nákaza. „Předpokladem pro to by ovšem musela být schopnost nového původce přenášet se z člověka na člověka,“ upozornil britský lékařský časopis The Lancet.
Máme se toho u nás bát? Hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít 21. STOLETÍ uklidnil: „Člověk by musel doslova spát se slepicemi, vdechovat jejich rozptýlený trus, nemýt se při tom. Pít jejich krev nebo jíst polosyrové nakažené ptáky. To vše se dělo v Asii, kde lidé zemřeli. Ale my máme naprosto jiné návyky. Proto se ptačí chřipka, pokud jde o lidské oběti, zastavila na Bosporu a v Evropě není!“
Ačkoli hororové předpovědi některých odborníků počet obětí možné smrtelné pandemie spojené s ptačí chřipkou vyšplhaly až k sumě 150 milionů, reálný počet zemřelých zatím nepřesáhl 200 nešťastníků -a to na celém světě.
