Tým amerických výzkumníků z Brooklyn College v New Yorku zlikvidoval pevně zakořeněnou teorii, že neexistuje žádná přímá cesta mezi materiálem vně buňky a buněčným jádrem.
Skutečnost, že do buňky, jako nejmenší částečky života, mohou pronikat nejrůznější materiály z vnějšího prostředí již vědci věděli delší dobu, tento proces je známý jako endocytóza. Jde o jeden z mechanismů přenosu molekul nebo částic z vnějšího prostředí do buňky. Buněčná membrána se vchlipuje a jejím zaškrcením vznikne nitrobuněčný váček (fagosom nebo také endosom), obsahující buď mimobuněčnou tekutinu nebo pevné částice Endocytosou se přenášejí makromolekuly nebo větší útvary (buňky, virové částice apod.). Ty však zůstávají uvězněny uvnitř výsledné blány – fagosomu.
Jak přímo do jádra?
Tým vědců pod vedením Raye Gavina však odhalil zbrusu novou přímou cestu, po níž mohou cizí částice vstoupit přímo do jádra, kde mohou být vložené genetické informace ukládány a zpracovávány. „Tento objev naprosto převrací dosavadní poznatky o procesech, probíhajících uvnitř buněk,“ říká Ray Gavin. Při svém výzkumu použil jednobuněčného prvoka Tetrahymena thermophila a mikroskopické latexové fluorescenční kuličky. S údivem pak sledoval pod mikroskopem, jak se světélkující kuličky zabalené ve fagosomech shlukují kolem jádra a světe div se, pronikají do něj. Objev má podle velkého ohlasu vědecké veřejnosti nesmírný význam například pro cílenou aplikaci léčiv přímo do jádra buněk.
