Domů     Zajímavosti
Objevena přímá cesta do jádra buňky!
21.stoleti 19.9.2007

Tým amerických výzkumníků z Brooklyn College v New Yorku zlikvidoval pevně zakořeněnou teorii, že neexistuje žádná přímá cesta mezi materiálem vně buňky a buněčným jádrem.Tým amerických výzkumníků z Brooklyn College v New Yorku zlikvidoval pevně zakořeněnou teorii, že neexistuje žádná přímá cesta mezi materiálem vně buňky a buněčným jádrem.

Skutečnost, že do buňky, jako nejmenší částečky života, mohou pronikat nejrůznější materiály z vnějšího prostředí již vědci věděli delší dobu, tento proces je známý jako endocytóza. Jde o jeden z mechanismů přenosu molekul nebo částic z vnějšího prostředí do buňky. Buněčná membrána se vchlipuje a jejím zaškrcením vznikne nitrobuněčný váček (fagosom nebo také endosom), obsahující buď mimobuněčnou tekutinu nebo pevné částice Endocytosou se přenášejí makromolekuly nebo větší útvary (buňky, virové částice apod.). Ty však zůstávají uvězněny uvnitř výsledné blány – fagosomu.

Jak přímo do jádra?
Tým vědců pod vedením Raye Gavina však odhalil zbrusu novou přímou cestu, po níž mohou cizí částice vstoupit přímo do jádra, kde mohou být vložené genetické informace ukládány a zpracovávány. „Tento objev naprosto převrací dosavadní poznatky o procesech, probíhajících uvnitř buněk,“ říká Ray Gavin. Při svém výzkumu použil jednobuněčného prvoka Tetrahymena thermophila a mikroskopické latexové fluorescenční kuličky. S údivem pak sledoval pod mikroskopem, jak se světélkující kuličky zabalené ve fagosomech shlukují kolem jádra a světe div se, pronikají do něj. Objev má podle velkého ohlasu vědecké veřejnosti nesmírný význam například pro cílenou aplikaci léčiv přímo do jádra buněk.

Předchozí článek
Další článek
Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Řekla Eufrat, která se táhne v délce 2 800 kilometrů mezi dnešním Tureckem a Irákem, se stala hybnou silou dávných změn. Její záplavy vytvořily bohatou zemědělskou půdu, z níž vznikla první starověká města, která vydláždila cestu pro rozvoj písma, centralizované moci a práva. Vědci strávili dlouhé roky bádáním, týkajícím se jejího záhadného původu… Řeky Eufrat […]
Objev díky ledu dobře zachované mumie Homo tyrolensis v roce 1991 byl senzací tehdy a nepřestává fascinovat ani dnes. Zkoumání ostatků ledového muže Ötziho rozhodně nekončí. Vědcům se totiž nyní z kvasinek, které se usadily v jeho těle krátce po smrti, podařilo upéct chléb a v plánu je i pivo! Mumie byla nalezena v září […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz