Naši přední odborníci líčí past na záludnou smrt, přicházející pod rouškou chorob srdce a cév. Každoročně si mezi námi vybírá krutou daň – životy více jak 50 000 mužů, žen, ba i dětí. To je totéž, jako by náhle vymřeli všichni obyvatelé Chomutova!

„Představte si, že se každý den dočtete v novinách o tragédii letadla s téměř 200 pasažéry na palubě. Neuvěřitelné! Rozhodně byste nesedli do letadla ani za nic.A přitom jen v naší zemi umírá na onemocnění srdce a cév denně právě přes 190 osob! Dnes, zítra, pozítří, “ dozvědělo se 21. STOLETˇI od prof.MUDr. Richarda Češky, CSc. – vedoucího Centra preventivní kardiologie III.. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Nacházejí světlo na konci tunelu
Není žádným lékařským tajemstvím, že kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou u nás příčinou 52 % všech úmrtí. Nejvíc řádí ischemická choroba srdeční (ICHS). Symbolické světlo naděje na konci tmavého tunelu znamenají moderní, metodicky a personálně vhodně vybavená výzkumná pracoviště. Takovým je Centrum výzkumu chorob srdce a cév. Umožnilo výstavbu nových společných laboratoří a výchovu mladých vědeckých pracovníků. Podílí se na postgraduálním studiu biomedicíny při UK a AV ČR a díky přítomnosti klinických expertů má úzkou vazbu na přední klinická pracoviště. Významnou roli zde hraje rovněž bohatá mezinárodní spolupráce. Výzkumná koncepce vychází z priorit kardiovaskulárního výzkumu v Evropské unii na příštích deset let.

Tři kroky ke zdraví
1. Objasnění některých molekulárních a buněčných mechanismů, které se podílejí na vzniku ICHS a jejích rizikových faktorů, se zvláštním zřetelem k možným novým terapeutickým postupům.
2. Intenzivní spolupráci experimentálních a klinických kardiologů, která by měla vést k významnému pokroku v prevenci a terapii ICHS a tím ke snížení morbidity (nemocnosti) a mortality (úmrtnosti).
3. Úspěšnou výchovu mladých vědeckých pracovníků, a to jak z teoretických, tak klinických pracovišť.
ČR se stala jedinou zemí z bývalých socialistických, ve které v poslední době u mužů i u žen  významně poklesla úmrtnost na KVO – o více než 20 %! „Když analyzujeme příčiny tohoto pozitivního trendu, zjišťujeme, že část ‚zachráněných‘ má jistě na kontě zvýšený počet srdečních operací, ‚bypassů´, rozšiřování srdečních cév  ‚angioplastikou‘ při katetrizaci (cévkování) a lepší dostupnost moderních léků v posledním desetiletí,“ upřesnil 21. STOLETÍ prof. Richard Češka. Také díky velmi potěšujícím výsledkům Centra výzkumu srdce a cév se posledních letech nenasytné smrtce v našich krajích nedaří tak, jak by si určitě  přála.

Více se dozvíte: http://www2.biomed.cas.cz/fgu/centrum

Pracoviště, bez kterých by to nešlo
Fyziologický ústav AV ČR
2. lékařská fakulta UK, teoretické ústavy
Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze
Kardiologická klinika
Fakultní nemocnice Motol v Praze

Máme špičkové chirurgy
„Naše péče o nemocné se srdečními chorobami patří k nejlepším na světě,“ říká prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., přednosta Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie IKEM, proslavený transplantacemi srdce. Dodává: „Každému, kdo včas zavolá lékařskou pomoc, je při akutním infarktu myokardu poskytnuta ta nejlepší péče – katetrizační zprůchodnění ucpané cévy.“ A jak to prof. Pirk vidí v budoucnu? „Vedle rutinních kardiochirurgických operací chceme pokračovat v rozvoji chirurgických metod léčení srdečního selhání. Toto onemocnění se stává velkým problémem vzhledem k jeho narůstajícímu počtu.“
Mnoho odborníků se domnívá, že na misce vah života kladně převážila i preventivní opatření, zejména snížení cholesterolu a dalších tuků v krvi a lepší kontrola zvýšeného krevního tlaku.
Do jisté míry to souvisí s tím, že na každého obyvatele ČR připadá ve srovnání s rokem 1991 méně o deset kg vepřového masa. O stejné množství však vzrostla spotřeba drůbeže, což znalce příjemně překvapuje – podobně jako konzumace ovoce a zeleniny. Výrazně – možná ze strachu z nemoci šílených krav – se snížil zájem o hovězí.
Bývalý ředitel IKEMU, předseda Fóra zdravé výživy prof. ing. Rudolf Poledne, DrSc.říká :. „Nyní jsme na tom s cholesterolem podobně jako třeba v Německu. Zkrátka stali jsme se standardním evropským průměrem“.