Přemůže nás celosvětová epidemie AIDS, několik vysoce infekčních kmenů chřipky, nebo jednoduše budeme v poklidu ve 150 letech umírat na prošlou záruční lhůtu našich těl?
Naši pravěcí předkové nejčastěji končili své životy v žaludcích dravých zvířat. Jakmile jsme se začali usazovat ve větších společnostech, přestalo predátory bavit riskovat vendetu po zuby ozbrojených a rozzuřených členů početných lidských vesnic, městeček i velkoměst. Svou redukční úlohu proto přenechali o poznání menším, ale také nebezpečnějším náhradníkům, infekčním patogenům. Těm se naopak hemžení mas bezbranných hostitelů zamlouvalo. Až do té doby, než lidské poznání dospělo do stádia, kdy se dokázalo bránit většině zákeřností malých potměšilých stvoření bezostyšně zneužívajících naše těla k vlastním nekalým cílům.
Člověk je však tvor vynalézavý, a tak si s rozvojem všelijakých technologií vyrobil své vlastní (a účinnější) smrtící činitele. Dobrovolně si huntuje plíce dehtem z cigaret, zažívací a cévní soustavu tučnou stravou či nepřiměřeným stresem, a když už neví co roupama, udělá třeba díru do ochranné ozónové vrstvy Země, aby si v plné síle mohl užívat rakovinotvorných účinků ultrafialového záření.
Za 30 let
V současnosti dominují v příčinách úmrtí ve vyspělých zemích deprese, cévní příhody a různé druhy zhoubného bujení, naopak infekční choroby jsou na ústupu. Tento trend by se měl začít přesouvat i do méně ekonomicky silných zemí. Podle statistických předpovědí Světové zdravotnické organizace WHO se celosvětově sníží četnost úmrtí dětí do stáří pěti let na polovinu. Na druhou stranu se dvojnásobně zvýší počet obětí AIDS.
Vyspělé země – Podle WHO lidi jejich životní styl bude nadále natolik vyčerpávat, že nejčastější příčinou úmrtí i nadále budou deprese (téměř 10 %), s mírným odstupem mají být následovány srdečními chorobami a degenerativními chorobami nervové soustavy (obě příčiny kolem šesti procent). I další tři kandidáti, kteří se mají každý podílet na úmrtnosti pěti procenty, patří mezi problémy typické pro vyspělé civilizace plné dobře živených a nudících se lidí. Jedná se o úmrtí pod vlivem alkoholu, cukrovku a mozkové příhody. Rakovina má mít na svědomí kolem 3 % úmrtí.
Ekonomicky slabší země – V chudších částech světa se stále ještě bude projevovat nedostatek osvěty či nedokonalá síť zdravotnických služeb nebo jednoduše nedostatek peněz ústící v rizikové chování. Přední příčku tu bude s 10 % zaujímat AIDS, s odstupem více než tří procent jej mají následovat deprese a mozkové příhody. Srdeční choroby se budou na úmrtnosti podílet podobnou měrou jako dopravní nehody, a to pěti procenty. Stejným zabijákem jako cukrovka (3 %) bude i za třicet let stále ještě kriminální činnost.
Nejchudší oblasti planety – Předpovědi pro vývoj epidemie AIDS nejsou nijak optimistické. Africe chybí peníze i na základní osvětu a s bezpečným chováním, s distribucí léčiv zpomalujících chorobu, není možné počítat ani za třicet let. Se stejným problémem se potýká i financování vývoje látek, které by viru HIV definitivně jeho řádění v organismu zatrhly. Proto WHO ve své předpovědi uvádí, že za 30 let bude AIDS mít na svědomí plných 15 % smrtí. Nedostatečná zdravotnická síť, sociální i hygienické podmínky se podepisují i na úmrtnosti při porodech (6 %). Stejnou měrou (5 %) si ukončení života vyžádají dopravní nehody, srdeční choroby, pneumonie a deprese. 3 % ze všech smrtí budou mít na svědomí infekce zažívacího traktu a stejně tak i malárie a mozkové příhody.
Za 50 let
Životní úroveň ve velké části světa by se měla zvýšit do té míry, že dodržování hygienických zásad i dostatečných zdravotnických služeb budou téměř zcela eliminovat infekční choroby. Na druhou stranu se pravděpodobně již začnou projevovat důsledky změn klimatu a v nejchudších zemích může dojít i ke zhoršení situace. Ze statistik také vyplývá, že do 50. let by se měl objevit vysoce infekční virus chřipky, který bud schopen rozpoutat celosvětovou pandemii.
Vyspělé země – Zlepšené možnosti zdravotnictví pravděpodobně do jisté míry omezí rozvoj v současnosti nejčastějších druhů zhoubného bujení (tlustého střeva, plic). Na tomto trendu by se měla podepsat i masivní kampaň proti kouření. WHO předpokládá, že cigarety budou za padesát let zabíjet dvakrát méně lidí než dnes. Celkový podíl rakoviny by se tak mohl dostat na úroveň jednoho procenta. Podobně snížená úmrtnost se očekává i u degenerativních onemocnění nervové soustavy, proti kterým se s největší pravděpodobností podaří najít účinné léčebné postupy. Naopak přibude obézních lidí a s tím souvisejících případů diabetes či poruch oběhového systému, které by se jako příčiny smrti mohly vyšplhat až k šesti procentům. Deprese si mají nadále udržet své vedoucí postavení kolem 10 %.
Ekonomicky slabší země – pokud se objeví vysoce infekční virus chřipky (a statistici předpovídají, že se objeví), vyspělé země pravděpodobně situaci zvládnou vakcinací udržet pod kontrolou. To však nemusí platit o méně pohotových částech světa, kde by nezvládnutá pandemie mohla přinést i miliardy obětí. Epidemie by se tak do značné míry podepsala na dlouhodobém průměru příčin smrti. Ostatní infekční choroby (včetně AIDS, u kterého by do 50 let měl být známý účinný lék) budou i nadále na ústupu (pod 1 %) a dají prostor klasickým civilizačním chorobám, jako jsou deprese (8 %) cukrovka, poruchy cévního systému (obě kolem 7 %) a v menší míře i zhoubné bujení (2 %). Zvyšující se životní úroveň také do značné míry potlačí násilnou kriminalitu či dopravní nehody.
Nejchudší oblasti planety – Největším zdravotnickým problémem Afriky v současnosti je AIDS. Bohužel problém přerostl do takové míry, že úmrtnost ohrožuje i hospodářský růst. Převážně zemědělské země pociťují značný nedostatek pracovní síly, následkem toho je i nedostatek potravin a oblast se dostává do smrtící spirály, kdy chudoba zhoršuje zdravotní situaci a zvyšující se úmrtnost ještě více prohlubuje chudobu. Za 50 let se také právě v Africe nejvíce projeví následky globálního oteplování. Proto nejsou prognózy, i přes pravděpodobnost objevení léku, pro AIDS nijak optimistické. AIDS si tedy udrží 15% podíl na úmrtnosti, stejně tak situace s malárií a infekcemi trávicího traktu zůstanou na úrovni kolem tří procent.
Za 100 let
Hlavním globálním problémem lidstva se stane globální oteplování a s ním související ekonomické potíže v tropických subtropických částech světa. Tedy právě v těch, kde v současnosti panují nejhorší životní, a tedy i zdravotnické podmínky. Přesto v celosvětovém měřítku pravděpodobně bude dál ubývat infekčních chorob, bude se prodlužovat lidský život a tedy i příčiny úmrtí se posunou k chorobám stáří.
Vyspělé země – Zdravotnictví bude umět řešit většinu infekčních i degenerativních chorob, a tak nejčastější příčinou úmrtí zůstanou deprese, ústící k dobrovolnému odchodu ze života, (na kterém se podepíše i průměrný věk prodloužený nad 100 let). Předpokládá se, že podíl dobrovolně, předčasně ukončeného života, vzroste až k 15 %. Dalším výrazným faktorem se stanou smrtelné úrazy, protože nudící se lidé vyhledávat rizikové adrenalinové činnosti. Zatímco zhoubné bujení i infekční choroby patrně ustoupí zcela do pozadí, náhlým mozkovým či srdečním příhodám zcela zabránit nelze, a tak se dostanou na přední místa příčin úmrtí (kolem 10 %).
Ekonomicky slabší země – Ekonomové předpokládají, že dnešní chudší země „západ“ do konce století téměř zcela doženou. Zejména pro asijské lidnaté státy (v čele s Čínou a Indií) nejeví nijak nereálné, že předběhnou v současnosti ekonomicky nejvyspělejší země. Dá se předpokládat, že rozdíly se víceméně setřou a na konci století bude zdravotnická situace například ve Vietnamu srovnatelná se situací v Evropě. Umírat se tu tedy bude na sešlost věkem a nerozvážnost mládí.
Nejchudší oblasti planety – pokud nedojde k zásadnímu obratu v postoji vyspělých zemí k problému „černého“ kontinentu, není možné očekávat výrazný ekonomický růst. Přestože do sta let se pravděpodobně Africe podaří vymanit ze smrtelné hrozby AIDS, chudoba neumožní rozvoj zdravotnictví jako v ostatních částech světa. Na situaci se pravděpodobně do značné míry podepíše i globální oteplování, které může být příčinou sucha a následných hladomorů. Infekční choroby jako malárie, infekční pneumonie, tuberkulóza či úplavice tu i nadále budou mír výrazné postavení a na úmrtnosti se podepíší v řádech několika procent.
