Paradox! Oteplení přinese více dešťů!

Ač se stále vedou dramatické spory, zda dochází ke změnám klimatu a kdo je za ně odpovědný, vědci nelení a přicházejí s konkrétními závěry, co daný jev přinese.Ač se stále vedou dramatické spory, zda dochází ke změnám klimatu a kdo je za ně odpovědný, vědci nelení a přicházejí s konkrétními závěry, co daný jev přinese.

Zdá se, že strážným andělům, kteří bdí nad lidstvem, pomalu dochází trpělivost. Nové odhady vývoje klimatu totiž nepřinášejí zrovna ty nejpříznivější zprávy.
Modely, které ukazují, co nás díky globálnímu oteplování čeká, vznikají v mnoha světových laboratořích a výzkumných ústavech. Dosud se mělo zato, že změny klimatu, které jsou podle většiny vědců neoddiskutovatelným faktem, zvednou po celé planetě počet srážek jen nepatrně. Podle nové studie americké společnosti Remote Sensing Systems však tento nárůst bude vyšší, než se původně předpokládalo.
 
Selhání klimatických modelů?
Jakmile se v atmosféře objeví více teplého vzduchu, „nasákne“ do sebe větší objem vody. Klimatické modely však dosud ukazovaly, že tento nárůst vlhkosti a priori nepovede k většímu množství srážek. Například, pokud se teplota zvýší o jeden stupeň Celsia, celková vlhkost naroste až o sedm procent. Počet srážek se však zvýší nanejvýš o tři procenta, spíše však méně.
Franku Wentzovi z výzkumného ústavu v Santa Rose v Kalifornii tento model dlouho vrtal hlavou. Se svými kolegy podrobil důkladné analýze satelitní údaje o klimatu, které byly nastřádány od roku 1986 do roku 2005.
Závěr Wentzova týmu byl odlišný od výsledků předešlých studií. Během sledovaných dvaceti let se průměrná celoplanetární teplota zvýšila o 0,4 °C. Ve srovnání s lety 1860 až 1900 se teplota na zemi i v moři zvedla o 0,75 °C. O předchozích dvou tisících letech před rokem 1850 se předpokládá, že světové teploty byly relativně stabilní. Wentz poté zaměřil svou pozornost na vývoj srážek. Zjistil, že za sledované období se vlhkost vzduchu zvýšila o 1,1 procent a počet srážek o 1,2 procent. Pro model zvýšení globální teploty o jeden stupeň Celsia by to znamenalo, že počet srážek vzroste téměř o sedm procent.

Příliš krátká doba na studii?
„Satelitní data z posledních 20 let ukazují nárůst dešťových srážek, který je asi třikrát větší, než jak předpovídaly modely,“ uvedl k tomu hlavní autor studie. „V budoucnu nás čeká zřetelně více srážek, než bychom podle současných modelů mohli očekávat,“ dodává. Proč se ale Wentzova prognóza tolik liší od původních modelů, není zatím zcela jasné. Proto řada klimatologů, kteří jinak Wentzovu studii přivítali, upozorňuje na to, že celý problém bude muset být ještě důkladně prozkoumán. Naopak, klimatolog Gavin Schidt, který pracuje pro NASA, upozorňuje, že sledované období není příliš relevantní, protože bylo ovlivněno jevem El Niňo. Wentz si je problému vědom. „Dvacet let je docela krátký časový interval pro tento typ analýzy, ale tohle je všechno, co máme,“ podotýká.
 
Pochybnosti přetrvávají
Na možnou chybu v systému analýzy poukázal i americký klimatolog Roy Spencer. Podle něj současné satelitní přístroje mají stále k dokonalosti daleko, takže při analýze dat mohlo dojít k omylu. „Nelze vyloučit i špatnou interpretaci údajů.“ Spencer argumentuje tím, že družice sice mohou zjistit množství vlhkosti, ale nedovedou vypočítat výšku, ve které se dešťové kapky zrovna nacházejí.
Každopádně, pokud má Frank Wentz a jeho výzkumný tým pravdu, počet srážek se během tohoto století zvýší až o třináct procent. A pokud se například český prezident Václav Klaus ptá, zda případné klimatické změny, o kterých silně pochybuje, vůbec vadí, takový dramatický nárůst srážek by se na životě na naší planetě výrazně podepsal.

Důsledky vyššího počtu srážek
Z výsledků Wentzovy studie mohou mít radost výrobci deštníků nebo pláštěnek. Jaké další důsledky by však zvýšené množství srážek přineslo? Dnes řada oblastí na Zemi trpí suchem, nepomohlo by právě jim, kdyby více pršelo?
Nedá se bohužel očekávat, že by zvýšené množství srážek bylo bůhvíjak pozitivním jevem. Srážky by se soustředily především na vlhkých místech, byly by především přívalové a meteorologové by měli sakramentsky těžkou práci je vůbec předpovědět, protože by se utvářely velmi rychle. Záplavy by se v některých oblastech světa mohly opakovat až několikrát ročně. Naopak místa s nedostatkem vláhy, jakými jsou například Středomoří nebo jih Afriky, by se ještě více vysušila. Zkrátka, zvýší se extrémy na obou stranách.
Pozemské klima je velmi křehký systém, ne nadarmo se říká, že let motýla na jedné polokouli může vyvolat vichřici na polokouli druhé. Proměny ve srážkovém systému mohou vyvolat například zvýšený počet hurikánů a to i v lokalitách, kde se o podobných přírodních katastrofách lidé dozvídali jen z televizního zpravodajství.
Takové jevy by měly samozřejmě zásadní vliv na mnohé živočišné a rostlinné druhy. Ty mohou být vytlačeny ze svého přirozeného prostředí, což v praxi neznamená nic jiného než jejich vyhynutí. Jiné druhy mohou klimatické změny naopak přivítat, například hmyz.

Novodobé stěhování národů
Na některých místech světa, například v Asii, se počet přívalových srážek rok od roku zvyšuje. Lidé zde přicházejí o obydlí, déšť nevratně poškozuje i úrodu, což pochopitelně vede k nedostatku potravy. Ve vlhkých oblastech se skvěle daří i různým infekcím, například malárii nebo tularémii (bakteriální onemocnění projevující se zápaly plic, horečkami, průjmy a záněty kůže). Je jasné, že v takových lokalitách život není legrace a je tedy možné, že se zvedne migrační vlna. A světové společenství by nemělo nechat takto postižené lidi napospas svému osudu.
Novodobé stěhování národů, způsobené změnami klimatu, není pouhým strašákem. Na tuto možnost již delší dobu upozorňuje i Organizace spojených národů. Zatím se v této souvislosti mluvilo především o migraci za dostatkem pitné vody a exodu z mořem zaplavených oblastí. Dočkáme se i útěků před deštěm? Jestli ano, nelze pochybovat, že jedním z prvních cílů imigrantů by byla Evropa. Těžko poté odhadovat, co by takový náhlý střet velmi odlišných kultur způsobil.

A co v Čechách?
Koneckonců, co dokážou náhlé přívalové deště, mají Češi ještě z let 1997 a 2002 v živé paměti. Jak dalece se však mohou klimatické změny projevit právě u nás? Češi mají do jisté míry kliku, že jejich praotec se usídlil v kotlině v mírném evropském pásmu. Neohrožuje je tedy ani hladina stoupajících moří, ani zvýšený přísun srážek. Přesto se klimatické změny Čechů dotknou.
Nejpesimističtější klimatické modely předpokládají, že během následujícího století stoupne průměrná teplota v Čechách Česku????až o čtyři stupně. Počet horkých dnů, kdy teplota vyšplhá nad 30 stupňů, se zdvojnásobí. Srážky budou přívalové a reálně tak hrozí častější záplavy. Jiné modely tyto odhady zmírňují, ale každý počítá s tím, že k určitým proměnám dojde. „Zabránit změně podnebí nelze, jsme uprostřed ní,“ tvrdí rakouská meteoroložka Helga Krompová-Kolbová s dodatkem, že zmírnit se dají pouze dopady klimatických změn.

Památky v ohrožení
Globální klimatické změny ohrožují i světové kulturní dědictví. Světový památkový fond (WMF) letos v červnu zveřejnil seznam sta nejohroženějších architektonických dědictví. „Seznam 2008, který zahrnuje lokality a monumenty, jež jsou na světě v ohrožení, jasně ukazuje, že lidská aktivita se stala největší hrozbou pro naše kulturní dědictví,“ uvedl fond. Na architektonických památkách se nepodepisuje už jen průmyslová činnost nebo válečné konflikty, ale fond upozorňuje na to, že poprvé od roku 1965, kdy byl WMF založen, je ohrožuje i celosvětové zvyšování teploty.
Nenapravitelné škody hrozí například historickému centru v New Orleans, které už bylo postiženo hurikány. Záplavy poškozují i památky v Římě. Mešitu Chinguetti v Mauretánii zase ohrožuje postupující poušť. Na seznamu 2008 nefiguruje žádná česká památka. Lze však na ní najít Křížovou cestu u Banské Štiavnice na Slovensku. Tu však neničí klimatické změny, nýbrž použití špatných konzervačních metod a vandalismus. Kompletní seznam památek, kterým hrozí zánik, lze nalézt na webové adrese http://www.worldmonumentswatch.org/.

Co víme o klimatických změnách?
Více než dvě třetiny lidí na světě se obávají změn v klimatu. Vyplývá to z unikátního celosvětového sociologického šetření. Průzkum probíhal v 21 zemích na šesti kontinentech v únoru 2007 a jeho cílem bylo zjistit přístup světové populace ke klimatickým změnám. Uskutečnila jej agentura Synovate pro zpravodajský kanál BBC World.

Šetření mimo jiné říká, že:

* Více než dvě třetiny lidí na světě se obávají klimatických změn. Nejvíce znepokojeni jsou Brazilci (87 %), Španělé (87 %), Australané (84 %) a Jihoafričané (82 %). Právě v těchto státech se obyvatelé nejvíce snaží povzbuzovat své známé, aby se chovali ekologicky.

* Obyvatelé dvou nejprůmyslovějších zemí, které nepodepsaly Kjótský protokol, jsou daleko napřed před svými politiky. 84 % Australanů a 57 % Američanů, kteří se obávají klimatických změn

* Největší podíl populace, která uvádí, že se vůbec neobává klimatických změn, je s nimi spokojen, připisuje změny přírodnímu cyklu nebo prostě nevěří, že se podnebí mění, tvoří Polsko s 31 % a Rusko s 27 % spolu s 22 % Američanů a stejným počtem Indů.

Z respondentů, kteří se hodně nebo alespoň trochu obávají vlivu klimatických změn:

* Největší vinu dává člověku Španělsko (32 %) a Brazílie (31 %).

* Lidé si celkově nejsou jistí, jaké budou mít klimatické změny dopad. Jeden ze sedmi nevěděl, jaké může být největší nebezpečí, co se týče vzniku pouští, sucha, záplav a hladu. Asiaté (Korejci, Číňané a Singapuřané) jsou ti, kteří mají o této problematice stále nejméně informací .

* Za hlavní příčinu způsobující změnu klimatu na zemi je považováno znečištění (23 %), lidské zavinění zahrnující kácení stromů, odpad a navýšení celkové populace lidstva (21 %), spolu se zvýšením skleníkových plynů a globálním oteplování v obou případech v 10 %.

* Němci dávají globální oteplování za vinu automobilům a letecké dopravě. Naopak v Dubaji si jeden z pěti myslí, že za změny v klimatu může Bůh a jeho zasahování.

* 41 % věří, že je za vše zodpovědná jedna země. Z těchto 41 % respondentů dvě třetiny viní USA

* Američané svoji vinu ale uznávají. 82 % z nich uvádí jako hlavního znečišťovatele právě Spojené státy. Svou zemi považuje za znečišťovatele také 40 % Indů a jedna třetina Číňanů.

Jak změní klimatické změny českou faunu a flóru?
Narůstající teploty postupně způsobují, že hranice vegetačních hranic se posunují. Asi si v nejbližší době nebudeme na zahrádkách pěstovat palmy, ale nové druhy rostlin se v české kotlině mohou objevit. Rostliny, které by v podhůří přežívaly dříve jen těžko, se zde dnes cítí jako doma. To, že se díky teplejšímu klimatu ve střední Evropě usídlí nepůvodní druhy, je téměř jisté. Můžeme se těšit na různé druhy hmyzu, které v současnosti lze najít spíše v jihoevropském regionu. Takže, kdo se raději velkým pavoukům vyhýbá obloukem, měl by zvážit přestěhování dál na sever. Další nikoliv nepodstatnou záležitostí je to, že hmyz dokáže během prodlouženého léta vyvést místo obvyklých dvou až tři nové generace, což může ekologickou rovnováhu snadno rozvrátit.

Rubriky:  Klima a podnebí
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Na Antarktidě bylo teplo. Teploměry ukázaly přes 20 stupňů Celsia

Na Antarktidě bylo teplo. Teploměry...

Vůbec poprvé v historii vědci na Antarktidě naměřili 20,75°C. Panika však...
Čína zvyšuje produkci energie z uhelných elektráren

Čína zvyšuje produkci energie z...

Zatímco většina evropských i dalších zemí se snaží vzhledem k probíhajícím...
Český hydrometeorologický ústav bílé Vánoce neočekává

Český hydrometeorologický ústav bílé...

Vánoční svátky se blíží, a tak se pozvolna rozjíždí tradiční debata o...
Z Německa zmizela třetina druhů hmyzu

Z Německa zmizela třetina druhů...

Studie vědců z mnichovské Technické univerzity ukázala, že Německo prožívá...
Hladina moří stoupá rychleji, než počítačové modely předpokládaly

Hladina moří stoupá rychleji, než...

Světová meteorologická organizace (WMO) varuje, že tempo hladiny zvyšování...
Pivaři nebudou strádat: Nový gen zajistí dostatek ječmene

Pivaři nebudou strádat: Nový gen...

Vědci ze skotské Heriot-Wattovy univerzity po pěti letech izolovali gen...
Schnoucí plantáže a vymírání chráněných druhů. Vědci kritizují hospodaření i komunikaci Lesů ČR

Schnoucí plantáže a vymírání chráněných...

Význam lesů pro naši budoucnost je obrovský. Na téměř šestině rozlohy republiky...
Speciální ponorky možná budou zaledňovat Arktidu. Někteří odborníci jsou proti

Speciální ponorky možná budou...

Co s problematikou tání arktických ledovců? Skupina indonéských designérů...
Čeští vědci budou v poušti vyrábět vodu ze vzduchu

Čeští vědci budou v poušti...

Ze sídla Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Buštěhradu byl...
Británie hlásí 16 dní výroby elektřiny bez uhlí

Británie hlásí 16 dní výroby...

Britové ukazují, že uhlí k výrobě elektřiny není nutné. Této...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Když duha teče: Kde je nejbarevnější voda světa?

Když duha teče: Kde je...

Kdybychom chtěli namalovat obrázek pastelkami, na vodu patrně vezmeme modrou....
Adam Opel: Auta? Budou jen hračka pro milionáře!

Adam Opel: Auta? Budou jen hračka...

Vyučí se zámečníkem a potom vandruje po Evropě. Adam Opel (1837–1895) nemine...
Lékař katem lidstva:  Che Guevara chtěl rozpoutat třetí světovou válku!

Lékař katem lidstva: Che Guevara...

„Zbabělci. Zrádci!“ soptí Che Guevara na všechny strany. Právě se...
Tajní agenti: Jaká jsou jejich tajemství?

Tajní agenti: Jaká jsou jejich...

Chtěli byste být tajným agentem nebo ochrankou...
Rihanna: Jak jí náhoda změnila život

Rihanna: Jak jí náhoda změnila...

Rihanna, narozena jako Robyn Rihanna Fenty, je barbadoská...
Jaké barvy je zrcadlo?

Jaké barvy je zrcadlo?

Přijde vám, že každá věc na světě má nějakou barvu? V...
Způsobila hospodářská krize ve 30. letech 20. století v USA sexuální revoluci?

Způsobila hospodářská krize ve 30....

„Už jste někdy viděli, jak se dospělí nekontrolovatelně třesou, protože týdny...
Nejšílenější léčba: Smolné náplasti na choleru, močůvka na včelí bodnutí

Nejšílenější léčba: Smolné náplasti...

V Paříži probíhá roku 1832 karneval. Masky se radují a společně tančí, ale tu a tam...
Kolik váží mraky?

Kolik váží mraky?

Když se podíváte na typickou letní oblohu a na ní vznášející se...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.