Domů     Technika
Na rakety se sítí?
21.stoleti 17.8.2007

Do sítě se dá chytat leccos. Ryby, motýli, ve filmech skončí v síti občas i nějaký padouch. Ale bojové rakety? I na ně vzniká speciální obranná síť.Do sítě se dá chytat leccos. Ryby, motýli, ve filmech skončí v síti občas i nějaký padouch. Ale bojové rakety? I na ně vzniká speciální obranná síť.

To, že americká armáda má v Iráku značné problémy, není žádným tajemstvím. Například loni v lednu byl iráckými vzbouřenci sestřelen vrtulník, v jehož troskách zahynulo 13 vojáků. O pár dní později podobně dopadla i helikoptéra soukromé bezpečnostní služby. Výsledek – 5 mrtvých civilistů. Následovaly další útoky na vrtulníky a letadla a stejně tak přibývaly i rakve, ve kterých se příslušníci americké armády vraceli do své vlasti.

Inspirace bestsellerem
Útočník s granátometem nebo s mobilní odpalovací rampou se může skrývat prakticky všude. Ani ten nejvyspělejší vyhledávací systém nezajistí stoprocentní bezpečnost pro posádky vrtulníků a letadel. Americký vynálezce Richard Glasson přišel s originálním řešením. Navrhl systém sítí, který by střelu zneškodnil ještě před tím, než by na svůj cíl dokázala udeřit. Glassona prý k myšlence inspirovala kniha amerického spisovatele Marka Bowdena Černý jestřáb sestřelen, která popisuje události války v Somálsku. „Nemohl jsem uvěřit, že tak tradiční zbraň jako granát může zničit letadlo v hodnotě několika milionů dolarů.“
Pro bojová vozidla i letouny jsou nejnebezpečnější právě relativně levné ruční zbraně, které by se nejlépe daly připodobnit známým německým pancéřovým pěstím. Jejich obsluha je snadná a dokáží napáchat značnou škodu. Armádní technologové si dlouhou řadu let lámali hlavu, jak se proti nim bránit, protože ani to nejtlustší pancéřování nemusí být spolehlivé.

Kevral a ocel
Jakmile senzor umístěný na palubě vrtulníků zaregistruje nebezpečí, Glassonův systém se aktivuje. Radar během milisekund vypočítá rychlost a trajektorii střely. O nepatrný moment později jsou proti hrozbě vyslány protistřely, z nichž každá je vybavena sítí v podobě padáku z ocele a kevralu. Kevral je materiál budoucnosti, nepodléhá korozi a zachovává si své fyzikální vlastnosti (pružnost a pevnost) i v hlubokých teplotních rozdílech. Každá ze sítí se poté roztáhne do šířky dvou metrů, nepřátelskou střelu zachytí a stáhne ji k zemi.
Americké ministerstvo obrany se na Glassonův projekt zprvu dívalo skepticky. Jeho prioritou byla laserova obrana proti střelám vyslaným ze země. Ale problémy amerického vojska v Iráku jej přinutily, aby Glassonovu ochrannou síť začalo brát vážně. Na stranu Glassona se staví i bývalí piloti. Například vysloužilý pilot a nynější šéfredaktor časopisu pro americké letectvo James Bullinger tvrdí: „Pokud tento princip bude schopen zachraňovat lidské životy, Pentagon nebude váhat a investuje do něj.“

Příruční děla
Ruční protitankové a protiletecké zbraně mají poměrně dlouhou historii. Američané už v roce 1933 začali vyvíjet zbraň, která se poté nazývala bazooka. Její vývoj skončil až roku 1941, přičemž sériová výroba byla zahájena o rok později. K prvnímu bojovému použití bazuky došlo v listopadu 1942 při vylodění spojenců na severu Afriky. Svůj název tato obávaná zbraň získala podle hudebního nástroje. Ve stejném roce, kdy došlo k prvnímu nasazení bazooky, Němci dokončují poslední práce na pancéřové pěsti. Tato zbraň se skládala z roury, která obsahovala nálož střelného prachu, na jejímž konci byla hlavice s kumulativní náloží. Střelec zasunul rouru do podpaždí nebo si ji přitiskl na rameno, takže proud plynů byl usměrněn neškodně za něj, a pomocí jednoduchých mířidel mohl zamířit a střílet.

Související články
Génius Santini po sobě zanechal řadu architektonicky podivuhodných a nádherných staveb. Všechny jeho majestátní budovy, ale i drobné kapličky mají jedno společné – jsou plné mystických odkazů a tajemných symbolů…   Striktně geometrické tvary v geniálních dílech Jana Blažeje Santiniho-Aichela (1677–1723) často odkazují ke konkrétním číslům a mystice, nicméně žádná stavba není tolik plná symbolů jako […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Už zítra začíná největší český Veletrh vědy, kde se během tří dní představí více než 100 expozic Akademie věd ČR, univerzit a inovačních firem. Vstup je zdarma. Některé stánky budou připomínat improvizované laboratoře, jiné doplní speciální exponáty. Vyzkoušíte si různé laboratorní pomůcky, laserové bludiště, písařskou dílnu, navštívíte tibetský slavnostní stan, můžete zkusit chemickou únikovou hru […]
Vezmete altermagnet, dáte ho pod rentgen, měníte polarizační filtr a pozorujete, jak materiál pohlcuje světlo. Zní to skoro jako pokus z běžné hodiny fyziky, jde však o průlomový experiment, jehož výsledkem je pozoruhodný objev fyziků z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR (AV ČR), Metropolitní univerzity v Ósace a University of Nottingham. Před půl rokem mezinárodní […]
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chce zažít jízdu rychlostí, za kterou by ho na silnici policie okamžitě poslala do vězení, stačí usednout do vysokorychlostního vlaku. Ten se i podle svého jízdního […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz