Má mít člověk právo na euthanasii?

Ve většině zemí světa je aktivní euthanasie považována za vraždu. Přesto poslední dobou přestává mít nálepku ožehavého tématu, které je lepší raději příliš nevířit. Stává se předmětem akademických i lékařských sjezdů, zjišťuje se mínění veřejnosti a projednává ji i náš parlament.Ve většině zemí světa je aktivní euthanasie považována za vraždu. Přesto poslední dobou přestává mít nálepku ožehavého tématu, které je lepší raději příliš nevířit. Stává se předmětem akademických i lékařských sjezdů, zjišťuje se mínění veřejnosti a projednává ji i náš parlament.

Na dobrovolný odchod ze života se odjakživa pohlíželo s nelibostí. Sebevrazi byli pohřbíváni na odlehlých částech hřbitova a byl jim zapovězen přístup do ráje. Posvátnost života měla v lidské historii vážné opodstatnění a vnímána byla jako něco, co je za každých okolností nedotknutelné, sahá až k našim zvířecím předkům.

Jedná se vlastně jen o kultivovaně vyjádřený pud sebezáchovy. Nebýt tohoto základního instinktu, nikdy bychom nepřežili miliony let evolučního vývoje. S rozvojem civilizace a zvyšováním kvality života, se však podstatně mění pohled na jeho samotný význam.

Do popředí se dostávají zájmy jednotlivců, a to zejména v otázce kvality jejich života.

Cena životaVětšina obyvatel rozvinutého světa je toho názoru, že život má význam jen v případě, že směřuje k nějakému cíli a že přináší užitek či radost, ať už komukoli (jak ukazují statistiky, takto se k problému staví zejména mladá generace, která je v menší míře ovlivňována náboženskou morálkou).

Těžko lze za takový život označit stav, kdy nevyléčitelně nemocnému pacientovi zbývá jen několik týdnů čekání na smrt buď v bolestech nebo v psychické prázdnotě, vyvolané silnými a často návykovými tlumícími prostředky.

Náš mozek byl miliony let veden k tomu, že přežít se má za každou cenu. Nikdo jej však za ty miliony let nepřipravil na moderní medicínu, která dokáže prodlužovat přežívání i přes prostý fakt, že jedinec již není schopen postarat se o své nejzákladnější potřeby.

V přírodě by v takovém stavu nepřežil ani hodinu, v moderní civilizaci se musí se svou situací smiřovat i na dlouhé měsíce nebo roky.

Lékaři v kleštíchLegalizace euthanasie má své úskalí hlavně v praktické části. Úkolem lékaře je zachraňovat životy a léčit. Těžko se většina z nich může smiřovat s tím, že namísto zachránění života pacienta aktivně zabije.

Takový čin je podle řady názorů v přímém rozporu s Hippokratovou přísahou (nicméně ve stejném rozporu je i provedení potratu, které je legální ve většině zemí západní civilizace).Další obavy pramení z toho, že práva na euthanasii by mohli chtít využívat i lidé, kteří se nacházejí jen v přechodné těžké situaci.

Může jít o subjektivní pocit beznaděje pramenící z nezájmu rodiny či špatného zdravotního stavu, který má však objektivní vyhlídky na zlepšení. Odpůrci se domnívají, že taková situace by vedla v rodinách k odcizení, k potlačení zodpovědnosti potomků vůči rodičům a tendenci přijmout jednodušší řešení v podobě ukončení života na úkor dlouhodobé péče o nemohoucí příbuzné.

Obavy existují pochopitelně i z možnosti zneužití zákona ze zištných důvodů.

Jak to vidí 21. STOLETÍZápadní civilizace pravděpodobně směřuje k tomu, že jednoho dne bude aktivní euthanasie samozřejmostí. K tomuto cíli však vede ještě dlouhá cesta. Jak ukazují studie z holandských klinik z 90.

let, zákon tu byl schválen předčasně a vinou jeho nedokonalosti dochází k častým zneužitím. Ukázalo, že stát má jen málo prostředků, jak provádění euthanasie kontrolovat. Podobně je na tom i Belgie, kde byla euthanasie legalizována v roce 2002.

Zjistilo se například, že ročně docházelo k přibližně tisícovce usmrcení, která nebyla provedena na přímou žádost pacienta. Na druhou stranu chyby z těchto zemí mohou přispět k tomu, aby v dalších státech vznikl lepší zákon dostatečně chránící zájmy starých nemohoucích občanů.

Staří lidé mohou oprávněně pociťovat obavy z tlaku ze strany rodiny na předčasné ukončení života. Většina argumentů proti euthanasii však vychází z obtížné proveditelnosti a obavy z rizik zneužití. Samotná podstata procesu, kdy se pacientovi v bezvýchodné situaci může zkrátit utrpení, se pomalu ale jistě přesouvá z roviny váhání k přijatelnému řešení.

Ostatně paliativní léčba, kdy jsou pacientovi podávány pouze prostředky na odstranění bolesti, nikoli na léčení příčin a prodloužení života, je také v podstatě formou pomoci k dobrovolné smrti. Jen tu odpadají diskutabilní a obtížně řešitelné složky, jako je zabezpečení před zneužitím nebo rozpor konání lékaře s filozofií jeho profese.

Čtenářská anketa: Měl by mít člověk právo na euthanasii?Ano, dobrý zákon může poskytnout dostatečnou ochranu před zneužitím a pacient by měl mít právo vyhnout se zbytečnému utrpení (50 %)Ne, život je dar, o jehož konci člověk nemá právo rozhodnout (17 %)V našich podmínkách, kdy lékaři nejsou zvyklí dostatečně komunikovat s pacientem, by nebyla šťastným řešením (12 %)Nemám dostatek informací (11 %)Ne, hrozí příliš velké riziko zneužití (10 %)

PRO:Dr. Gerrit Kimsma

Holandský lékař a vyučující lékařské etiky na Free University of AmsterdamEuthanasie není pouhou otázkou ukončení lidského života. Je to otázkou zejména toho, jak tento život skončí. Pokud si někdo zvolí dobrovolnou smrt, nesoustředí se pouze na to, že se zbaví utrpení, často přemýšlí o tom, co by chtěl ještě stihnout udělat.

Například si promluvit s rodinou, zajet si na vysněný výlet nebo prostě jenom říct sbohem. Ti lidé pociťují úlevu z toho, že uzavřou svůj život tak, jak si přejí. Že se nemusejí obávat utrpení, jehož konec může přijít za týden, nebo taky za rok.

Zažil jsem mnoho případů, kdy možnost euthanasie pacienta dovedla k takovému smíření a uklidnění mysli, že nakonec zemřel přirozenou smrtí. Euthanasie by měla vždy jít ruku v ruce s paliativní léčbou.

Pokud bych měl ukončit život trpícího pacienta, u kterého nebyla aplikována paliativní léčba, musel bych se cítit provinile, protože jsme neudělali všechno, protože takový pacient by se rozhodoval pod zcela zbytečným tlakem.

Nemohl bych vyloučit, že při použití paliativní léčby by takový člověk měl nadále chuť do života. PROTI:Prof.MUDr Pavel Klener, DrScPřední český onkolog a hematologNepatřím k zastáncům euthanasie. Byl jsem vychován k úctě k lidskému životu a také studium medicíny mě připravovalo na to, jak lidský život zachraňovat a nikoliv jej ukončovat.

Nesouhlasím ovšem ani s tzv.dystanázií, tj. s léčením beznadějných stavů za každou cenu s využitím moderní lékařské techniky. Povinnost léčit neznamená podílet se na prodlužování utrpení nemocného. Moderní medicína má naopak velmi účinné prostředky paliativní léčby, které umožní nemocnému prožít poslední týdny či dny života v dobré kvalitě, bez bolestí a jiných průvodních symptomů nemoci.

Skutečnost, že se těchto prostředků mnohdy nevyužívá, nemůže být ospravedlněním euthanasie. Nepopírám, že každý člověk má právo svobodně rozhodnout o svém osudu. Dlouholetá zkušenost s nemocnými v těžkém stavu mě však utvrdila v názoru, že za takové situace nelze rozhodování nemocného považovat skutečně za svobodné, neboť se jeho postoje k životu den ze dne změní.

Využít pocitu momentální beznaděje k provedení euthanasie nemohu akceptovat, stejně jako mi připadá absurdní, aby jejím vykonavatelem byl lékař. Zcela stranou ponechávám rizika možného zneužití euthanasie, pokud by byla zákonem povolena.

Jak to vidí české Ministerstvo zdravotnictví Ministr Tomáš Julínek není zastáncem euthanasie, zvláště pak v prostředí českého zdravotnictví. Čeští lékaři neumějí komunikovat s pacientem o jeho životním příběhu, o jeho cestě ke zdraví, natož, aby dokázali rozumně a odpovědně pohovořit o jeho smrti.

Navíc v některých oblastech stále přežívá nevhodná medicínská praxe, např. nezvládání chronické bolesti. V neposlední řadě je třeba vidět za přáním (často neurčitým, zoufalým a nikoliv do hloubky promyšleným) pacienta odejít ze světa s pomocí lékaře životní osud, který nemá příčinu v samotném zdravotním stavu, byť se může jednat o velmi vážné onemocnění.

Pacienta může ve skutečnosti trápit osamělost, zklamání z jednání blízkých osob, společnosti, a pod. Požadavek na euthanasii v českých podmínkách tak vnímáme spíše jako volání po kvalitnější a bezbolestné léčbě, po komunikaci a empatii zdravotníků a v neposlední řadě jako volání opuštěných a osamělých lidí, kterým ti ostatní nedokáží pomoci.

Diskuse o euthanasii není v tomto čase a v této situaci na místě. Odstraňme nejprve všechny zástupné důvody a pak se k euthanasii vraťme, možná ale nakonec zjistíme, že je už diskuse o ní bezpředmětná.

Autor: Petra Soukupová
Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Zoo Liberec začala s chovem osináků afrických

Zoo Liberec začala s chovem...

V Tropickém pavilonu vznikla další kombinovaná expozice. Po arech hyacintových s...
Češi se podíleli na odkrytí vzniku kovu

Češi se podíleli na odkrytí...

Mezinárodní tým složený z vědců z Česka, Spojených států amerických a...
Na cesty vyrážím zásadně s mobilem a zápisníkem, říká reálný „Indiana Jones“

Na cesty vyrážím zásadně s mobilem a...

Právem bývá nazýván Indiana Jonesem skutečného života. Rodák z...
Od první pitvy v Praze uplynulo 420 let. Trvala pět dní

Od první pitvy v Praze uplynulo...

První veřejná pitva se v Praze konala v prostorách Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny...
Blíží se záchrana gibonů hainanských?

Blíží se záchrana gibonů...

Zřejmě tím vůbec nejohroženějším primátem na světě je gibon hainanský...
Operace do obýváku: Japonská nemocnice streamuje chirurgické zákroky ve virtuální realitě

Operace do obýváku: Japonská...

Jak vzdělávat na dálku studenty medicíny? Tokijská nemocnice přichází s...
Nízká úroveň ozonu může zvyšovat riziko vzniku šedého zákalu

Nízká úroveň ozonu může zvyšovat...

Ozonová vrstva nad Arktidou v současnosti dosahuje 205 Dobsonových jednotek, což je...
Agresivní opice ukradly v Indii vzorky krve s koronavirem

Agresivní opice ukradly v Indii...

Zní to jako začátek katastrofického filmu, na jehož konci planetu...
Bezpečnostní rám z VUT automaticky pozná, zda má pracovník správné ochranné vybavení

Bezpečnostní rám z VUT automaticky...

Přilba, rukavice, bezpečnostní postroj a zaměstnanec po schválení systémem...
Připomínka českého hrdinství

Připomínka českého hrdinství

Dnes je tomu přesně 78 let, co byl uskutečněn známý atentát na Reinharda...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nejslavnější jídla, které každý na světě zná

Nejslavnější jídla, které každý na...

Kdybyste měli dát dohromady pět jídel, které...
Hry na akciovém trhu: Zabil se největší spekulant všech dob kvůli dluhům?

Hry na akciovém trhu: Zabil se...

„Pokořím Wall Street. Jednou to dokážu,“ šeptá si roku 1891 čtrnáctiletý americký kluk a zatíná v kapse ruku v...
Zajímavosti vesmíru: Jaké jsou nejextrémnější planety?

Zajímavosti vesmíru: Jaké jsou...

Planet je ve vesmíru nevypočítatelné množství. Některé...
Architekt bestie Edmund Forster: Stvoří Hitlera německý psychiatr?

Architekt bestie Edmund Forster:...

Na podzim roku 1918 se ze zakřiknutého doktora Jekylla stává po moci...
Smrt historika Josefa Šusty: Před soudem dal přednost vltavským vodám

Smrt historika Josefa Šusty: Před...

„Rakev nesmí být zahalena státní vlajkou,“ zní v roce 1945 příkaz z ministerstva vnitra. Pohřeb...
Nápad, který nikdo nechce. Co netušíte o bublinkové folii?

Nápad, který nikdo nechce. Co...

„Ne, to se mi moc nelíbí,“ převrací designér v rukou podivný...
Okultismus ve službách politiky: Chtěl astrolog Jan Kefer zničit Hitlera pomocí černé magie?

Okultismus ve službách politiky:...

„Děkuji vám, ale raději ne. Mám svůj plán,“ odmítne zdvořile prezident...
Dostal papež Julius II. pohlavní nemoc jako trest za nemravný život?

Dostal papež Julius II. pohlavní...

Všichni dobré vědí, že i duchovní jsou lidé z masa a kostí. Proto není divu,...
Památka v pohybu: Cestující maják Rubjerg Knude

Památka v pohybu: Cestující...

Na severním pobřeží Dánska stojí už celých 120 let. Mezi turisty je i...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.