Domů     Příroda
Havaj v plné kráse
21.stoleti 17.8.2007

Snímek z družice ENVISAT poskytuje unikátní pohled na sopečné Havajské souostroví v Tichém oceánu.Snímek z družice ENVISAT poskytuje unikátní pohled na sopečné Havajské souostroví v Tichém oceánu.

Havaj byla přijata do unie Spojených států v roce 1959 a jako jediný stát se skládá výlučně z ostrovů. Zprava doleva vidíme osm nejvýznamnějších ostrovů: Velký ostrov Havaj, Kahoolawe, Maui, Lanai, Molokai, Oahu, Kauai a Niihau. Ostrovy se táhnou více než 2575 km napříč středem Tichého oceánu a leží 2367 km severně od rovníku. Od jihozápadního pobřeží Severní Ameriky jsou vzdáleny 4000 kilometrů.
Havajské vulkány jsou největšími činnými sopkami na Zemi. Vyniká mezi nimi například 4170 m vysoký vulkán Mauna Loa a 4250 m vysoký Mauna Kea. Pokud bychom jeho výšku počítali od základny na mořském dně, měřil by úctyhodných 10 203 metrů a byl by nejvyšší horou planety.

Jak vypadá ENVISAT?
Družici ENVISAT vypustila 1. března 2002 Evropská kosmická agentura (ESA). ENVISAT je určena k měření atmosféry, oceánu, půdy a ledu. Data z Envisatu podporují výzkum věd o Zemi, umožňují monitoring vývoje životního prostředí a klimatických změn. Nad stejné místo na povrchu se vrací družice za 35 dní. Snímek byl získán obrazovým spektrometrem (MERIS) ve středním rozlišení 300 metrů.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz