Proč ptáci mění své zvyky?

Ptačí zpěv je jedním ze symbolů přírody. I ne příliš pozorný posluchač si však v poslední době může všimnout, že ptáci své koncerty přesouvají z časných ranních hodin hluboko do noci. Vědci nyní rozluštili, jaký důvod se za tím skrývá.Ptačí zpěv je jedním ze symbolů přírody. I ne příliš pozorný posluchač si však v poslední době může všimnout, že ptáci své koncerty přesouvají z časných ranních hodin hluboko do noci. Vědci nyní rozluštili, jaký důvod se za tím skrývá.

Ranní zpěv ptáků je všeobecně natolik známý, že se dostal i do některých přísloví a pořekadel. Zmiňují ho i mnohé lyrické básně nebo písně. Ale v poslední době opeřenci vstávají čím dál tím dříve a ihned po probuzení jsou pěvecky aktivní. Na pražských sídlištích ptáci spustí své trylky už okolo jedné hodiny v noci. Jakmile spustí jeden, přidávají se další a nešťastní obyvatelé mohou jen polykat prášky na spaní, aby se jim vůbec podařilo na chvíli usnout. Britští vědci se tomuto trendu podívali na kloub a zjistili, že za tímto trendem nestojí nikdo jiný než lidská civilizace, přesněji řečeno hluk, který způsobuje.
 Zdá se, že ptačí říše si uvědomuje, že soutěžit s rachotem dopravy a průmyslu nemá smysl. Pro randál, který lidstvo způsobuje, se vžil termín hlukový smog. Ptáci si proto zvolili originální řešení.

Ptáci nechtějí překřikovat lidi
Vědecká obec byla přesvědčena, že ptáky mate pouliční osvětlení. Že díky světlu z lamp mají dojem, že již nastal nový den. V britském Sheffieldu pak ornitologové prozkoumali více než stovku míst s ptačí populací. Výsledek? Aktivity ptáků nesouvisí se světlem, nýbrž s okolním hlukem. Ve vybraných lokalitách totiž na pokyn vědců světla po několik nocí zhasla. Zločinnost se kupodivu nezvýšila, ale ptáci však vesele zpívali dál. V místech, kde civilizační hluk nebyl příliš velký, se ptáci probouzeli později.
 “Je to další pozoruhodná cesta, kterou evoluce pomáhá živočišným druhům vyrovnat se s nepřízní prostředí. Za daný jev nemůže pouliční osvětlení, ale my lidé se svým hlukem ano,” uvedl spoluautor studie o vlivu urbanizace na biodiverzitu (rozmanitosti života) Richard Fuller ze Sheffieldské univerzity. Podle něj ptáci raději šetří své hlasivky, než aby překřikovali lidský hluk.
 Klasickým případem druhu, který svou hudební produkci posunul do nočních hodin, je všeobecně velmi rozšířený drozd zpěvný. Tohoto ptáka, který je o něco menší než kos, lze poznat podle sluchu snadno, oblíbí si nějaký motiv, který poté v pravidelných intervalech opakuje. Ovšem, podobně se chovají například i červenky a další druhy, kterým se zalíbil život ve městech.

Ptačím zpěvem k novým neuronům
Proč vlastně ptáci zpívají? Hlasový projev opeřenců má několik významů. Samečkové zpěvem lákají své potenciální partnerky k založení rodiny, podobně jako středověcí trubadúři pěli svým milým pod oknem. Je tedy pochopitelné, že největší ptačí koncerty probíhají v jarních měsících, od dubna do června. Samečkovi, který záhy rodinu založí, už do zpěvu příliš není, a tak věrni své hudební produkci zůstávají jen ti, kteří samičku stále hledají. Kvalitní zpěv totiž znamená, že sameček je zdravý a bude pravděpodobně mít i stejně zdravé potomstvo.
Dalším důvodem, proč ptáci zpívají, je vymezení jejich teritoria. Cizí samec pak bezpečně ví, že v daném místě nemá co pohledávat. Proto někteří ptáci, například kosi nebo drozdi, rádi předvádějí svá hudební vystoupení na vrcholu stromu či na jiných vyvýšených místech. Hlasový projev ptáků má i své komunikační důvody, ptáci jím vyjadřují i bolest nebo hlad.
 Podle některých výzkumů má ptačí zpěv i další zajímavou funkci. V mozkové části, kde sídlí zpěvné centrum, průběžně vznikají nové neurony. Ty se však nejvíce rodí v okamžiku, kdy se pták učí nový motiv. „Tyto nové neurony tedy vznikají při zvýšené mozkové činnosti,“ tvrdí ornitolog Jan Zábranský. „Když se zvýší počet neuronů, je i ptačí zpěv kvalitnější.“ Tyto procesy skýtají zajímavé možnosti v obnově mozkových buněk i u savců, včetně člověka. Výzkum v této oblasti je však ještě v plenkách.
 
Ptačí pomsta?
Řád pěvců zahrnuje až pět a půl tisíce druhů. Ornitologové je považují za nejvyspělejší řád veškerého ptactva. Zpěv jim umožňuje orgán, který je nazýván syrinx. Je umístěn na konci průdušnice, v místě, kde se rozděluje na dvě průdušky. Kontroluje ho poměrně složitý systém svalstva. Tvoří ho rozechvívatelné blány, které se tahem svalů napínají. Jakmile se rozechvějí, pták může zazpívat. Syrinx nemají jen pěvci, ale zcela chybí například pštrosům, čápům nebo supům. Nejlépe by se dal přirovnat k malé píšťalce.
To, že si ptáci velmi důmyslně poradili s problémem hluku způsobeného člověkem, svědčí o jejich velké přizpůsobivosti. Nejedná se o žádnou ekologickou katastrofu, je to normální evoluční vývoj. Ale přesto by si člověk měl uvědomit, jak jeho činnost působí na okolní přírodu. Koneckonců, s nadsázkou řečeno, možná onen noční zpěv je takovou malou pomstou opeřenců vůči člověku.

Ptáci si oblíbili moderní technologie 
Stává se to čím dál častěji. Rodina tráví nedělní odpoledne kdesi na zahrádce, když se ozve zvonění telefonu. Jeho majitel k němu ihned běží a poté udiveně zjistí, že mu nikdo nevolá. Zvonění však pokračuje. O kousek dál totiž sedí na větvi kos nebo sýkorka, která naprosto perfektně napodobuje mobilní vyzvánění. Ornitologové dokonce zjistili, že někteří ptáci dokáží skládat zcela nové nápěvy. Může se v nich objevovat nejen zvonění mobilních telefonů, ale i třeba zvuk motorů a dalších civilizačních výdobytků.

I ptačí zpěv má svůj svátek
Druhého května má podle našeho kalendáře svátek Zikmund. Ale slavit by mohli i všichni zpěvní ptáci. Na tento den totiž připadá i Světový den ptačího zpěvu. U nás možná není tento svátek příliš známý, ale v západní Evropě je velmi populární. V Evropské unii je slaven už od roku 1979 a souvisí s vydáním směrnice o ptactvu, která má za úkol malé potomky dinosaurů chránit.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Lvice Khalila a Tessy budou letošní novinkou Lvího safari ve Dvoře Králové

Lvice Khalila a Tessy budou letošní...

Do Dvora Králové dorazily z německé Zoo Neuwied na podzim...
Oslava příchodu jara, jak jinak než za ptačího zpěvu

Oslava příchodu jara, jak jinak než...

Česká společnost ornitologická letos pořádá další ročník stále více oblíbených vycházek...
Na Máchově jezeře bude letos poprvé možné lovit ryby i z loděk

Na Máchově jezeře bude letos poprvé...

Řada rybářů nad touto novinkou jistě zaplesá. Na Máchově jezeře bude letos...
Polární lišky ve Skandinávii zmodraly. Může to znamenat jejich záchranu.

Polární lišky ve Skandinávii...

V severních částech Norska, Švédska a Finska žije populace polárních...
V New Yorku žije přes 600 druhů zvířat

V New Yorku žije přes 600 druhů...

Kdo by čekal, že v americkém městě žije tolik druhů zvířat. Mezi nimi...
Havran: Génius živočišné říše

Havran: Génius živočišné říše

Poslední vědecké výzkumy ukázaly, že havrani dokážou v lecčem konkurovat...
Vzácní orli královští už začínají hnízdit

Vzácní orli královští už začínají...

Orlům královským, klenotům mezi českými dravci, začala hnízdní sezóna....
Sledování fauny bez zatížení? Zajistí ho speciální “robokůže”

Sledování fauny bez zatížení?...

Vědci ze Saúdské Arábie se zabývali problematikou sledování podmořské fauny, kterou...
Patří pavouci mezi hmyz?

Patří pavouci mezi hmyz?

Dlouhá léta učebnice biologie tvrdily, že pavouci patří do třídy pavoukovců....
Sudán, poslední samec nosorožce bílého severního, musel být uspán

Sudán, poslední samec nosorožce...

Safari Park Dvůr Králové a rezervace Ol Pejeta s velkým zármutkem oznamili, že...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Šokující historie: Ruského premiéra Stolypina zastřelili v divadle!

Šokující historie: Ruského...

„Tak střílejte!“ vykřikne guvernér Saratova Petr Arkadjevič Stolypin na muže...
Kdy invaze králíků téměř zničila Austrálii?

Kdy invaze králíků téměř zničila...

V Austrálii Bob a Bobek azyl nikdy nedostanou. Protože jestli má nejmenší světadíl...
Nejstrašidelnější mosty, po kterých byste nechtěli jít ani za peníze!

Nejstrašidelnější mosty, po kterých...

Trpíte-li závratí, asi byste se neměli dívat na následující video....
Nizozemský padělatel Meegeren dokázal napálit i nacistu Hermanna Göringa

Nizozemský padělatel Meegeren...

„Zásadní zlom přišel po negativní reakci kritiky na jeho výstavu v roce 1922,...
VIDEO: Jak si slepí lidé užívají film?

VIDEO: Jak si slepí lidé užívají...

Ve videu, kde se setkáváme s názory mnoha slepců a mimo jiné...
Je cukr opravdu „bílý jed”, nebo jde o další z řady výživových hoaxů?

Je cukr opravdu „bílý jed”, nebo jde o...

Sociální sítě a obecně internet je v poslední době plný tvrzení, že cukr je...
Ukořistil slavnou Monu Lisu francouzský král František I.?

Ukořistil slavnou Monu Lisu...

„Zasypu vás zlatem, když se usadíte v Paříži,“ nabízí francouzský král...
Jaké věci jste zaručeně nevěděli o Dubaji?

Jaké věci jste zaručeně nevěděli...

Město Dubaj je proslulé svou honbou za největšími a nejdražšími...
Přichází doba, kdy lež konečně vymře?

Přichází doba, kdy lež konečně...

Oči těkají, slova plachtí kolem. Možná umíte lhát, možná taky ne… Nicméně vše, na co...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.