Domů     Příroda
Proč ptáci mění své zvyky?
21.stoleti 20.7.2007

Ptačí zpěv je jedním ze symbolů přírody. I ne příliš pozorný posluchač si však v poslední době může všimnout, že ptáci své koncerty přesouvají z časných ranních hodin hluboko do noci. Vědci nyní rozluštili, jaký důvod se za tím skrývá.Ptačí zpěv je jedním ze symbolů přírody. I ne příliš pozorný posluchač si však v poslední době může všimnout, že ptáci své koncerty přesouvají z časných ranních hodin hluboko do noci. Vědci nyní rozluštili, jaký důvod se za tím skrývá.

Ranní zpěv ptáků je všeobecně natolik známý, že se dostal i do některých přísloví a pořekadel. Zmiňují ho i mnohé lyrické básně nebo písně. Ale v poslední době opeřenci vstávají čím dál tím dříve a ihned po probuzení jsou pěvecky aktivní. Na pražských sídlištích ptáci spustí své trylky už okolo jedné hodiny v noci. Jakmile spustí jeden, přidávají se další a nešťastní obyvatelé mohou jen polykat prášky na spaní, aby se jim vůbec podařilo na chvíli usnout. Britští vědci se tomuto trendu podívali na kloub a zjistili, že za tímto trendem nestojí nikdo jiný než lidská civilizace, přesněji řečeno hluk, který způsobuje.
 Zdá se, že ptačí říše si uvědomuje, že soutěžit s rachotem dopravy a průmyslu nemá smysl. Pro randál, který lidstvo způsobuje, se vžil termín hlukový smog. Ptáci si proto zvolili originální řešení.

Ptáci nechtějí překřikovat lidi
Vědecká obec byla přesvědčena, že ptáky mate pouliční osvětlení. Že díky světlu z lamp mají dojem, že již nastal nový den. V britském Sheffieldu pak ornitologové prozkoumali více než stovku míst s ptačí populací. Výsledek? Aktivity ptáků nesouvisí se světlem, nýbrž s okolním hlukem. Ve vybraných lokalitách totiž na pokyn vědců světla po několik nocí zhasla. Zločinnost se kupodivu nezvýšila, ale ptáci však vesele zpívali dál. V místech, kde civilizační hluk nebyl příliš velký, se ptáci probouzeli později.
 „Je to další pozoruhodná cesta, kterou evoluce pomáhá živočišným druhům vyrovnat se s nepřízní prostředí. Za daný jev nemůže pouliční osvětlení, ale my lidé se svým hlukem ano,“ uvedl spoluautor studie o vlivu urbanizace na biodiverzitu (rozmanitosti života) Richard Fuller ze Sheffieldské univerzity. Podle něj ptáci raději šetří své hlasivky, než aby překřikovali lidský hluk.
 Klasickým případem druhu, který svou hudební produkci posunul do nočních hodin, je všeobecně velmi rozšířený drozd zpěvný. Tohoto ptáka, který je o něco menší než kos, lze poznat podle sluchu snadno, oblíbí si nějaký motiv, který poté v pravidelných intervalech opakuje. Ovšem, podobně se chovají například i červenky a další druhy, kterým se zalíbil život ve městech.

Ptačím zpěvem k novým neuronům
Proč vlastně ptáci zpívají? Hlasový projev opeřenců má několik významů. Samečkové zpěvem lákají své potenciální partnerky k založení rodiny, podobně jako středověcí trubadúři pěli svým milým pod oknem. Je tedy pochopitelné, že největší ptačí koncerty probíhají v jarních měsících, od dubna do června. Samečkovi, který záhy rodinu založí, už do zpěvu příliš není, a tak věrni své hudební produkci zůstávají jen ti, kteří samičku stále hledají. Kvalitní zpěv totiž znamená, že sameček je zdravý a bude pravděpodobně mít i stejně zdravé potomstvo.
Dalším důvodem, proč ptáci zpívají, je vymezení jejich teritoria. Cizí samec pak bezpečně ví, že v daném místě nemá co pohledávat. Proto někteří ptáci, například kosi nebo drozdi, rádi předvádějí svá hudební vystoupení na vrcholu stromu či na jiných vyvýšených místech. Hlasový projev ptáků má i své komunikační důvody, ptáci jím vyjadřují i bolest nebo hlad.
 Podle některých výzkumů má ptačí zpěv i další zajímavou funkci. V mozkové části, kde sídlí zpěvné centrum, průběžně vznikají nové neurony. Ty se však nejvíce rodí v okamžiku, kdy se pták učí nový motiv. „Tyto nové neurony tedy vznikají při zvýšené mozkové činnosti,“ tvrdí ornitolog Jan Zábranský. „Když se zvýší počet neuronů, je i ptačí zpěv kvalitnější.“ Tyto procesy skýtají zajímavé možnosti v obnově mozkových buněk i u savců, včetně člověka. Výzkum v této oblasti je však ještě v plenkách.
 
Ptačí pomsta?
Řád pěvců zahrnuje až pět a půl tisíce druhů. Ornitologové je považují za nejvyspělejší řád veškerého ptactva. Zpěv jim umožňuje orgán, který je nazýván syrinx. Je umístěn na konci průdušnice, v místě, kde se rozděluje na dvě průdušky. Kontroluje ho poměrně složitý systém svalstva. Tvoří ho rozechvívatelné blány, které se tahem svalů napínají. Jakmile se rozechvějí, pták může zazpívat. Syrinx nemají jen pěvci, ale zcela chybí například pštrosům, čápům nebo supům. Nejlépe by se dal přirovnat k malé píšťalce.
To, že si ptáci velmi důmyslně poradili s problémem hluku způsobeného člověkem, svědčí o jejich velké přizpůsobivosti. Nejedná se o žádnou ekologickou katastrofu, je to normální evoluční vývoj. Ale přesto by si člověk měl uvědomit, jak jeho činnost působí na okolní přírodu. Koneckonců, s nadsázkou řečeno, možná onen noční zpěv je takovou malou pomstou opeřenců vůči člověku.

Ptáci si oblíbili moderní technologie 
Stává se to čím dál častěji. Rodina tráví nedělní odpoledne kdesi na zahrádce, když se ozve zvonění telefonu. Jeho majitel k němu ihned běží a poté udiveně zjistí, že mu nikdo nevolá. Zvonění však pokračuje. O kousek dál totiž sedí na větvi kos nebo sýkorka, která naprosto perfektně napodobuje mobilní vyzvánění. Ornitologové dokonce zjistili, že někteří ptáci dokáží skládat zcela nové nápěvy. Může se v nich objevovat nejen zvonění mobilních telefonů, ale i třeba zvuk motorů a dalších civilizačních výdobytků.

I ptačí zpěv má svůj svátek
Druhého května má podle našeho kalendáře svátek Zikmund. Ale slavit by mohli i všichni zpěvní ptáci. Na tento den totiž připadá i Světový den ptačího zpěvu. U nás možná není tento svátek příliš známý, ale v západní Evropě je velmi populární. V Evropské unii je slaven už od roku 1979 a souvisí s vydáním směrnice o ptactvu, která má za úkol malé potomky dinosaurů chránit.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Objevy Příroda 9.7.2025
Křehké, chutné, plné vitamínů a antioxidantů – klíčky si v posledních letech našly pevné místo ve zdravé kuchyni. Nový český výzkum nyní přináší převratnou inovaci v jejich pěstování. Vědecký tým z CARC vedený Ing. Eliškou Kováříkovou, Ph.D. objevil způsob, jak klíčení spojit s fermentací pomocí mléčných bakterií. Výsledkem jsou klíčky s delší trvanlivostí, ochranou proti kontaminaci a zároveň […]
Více než 400 primitivních koster prehistorických velryb bylo nalezeno v egyptském údolí Wadi Al-Hitan, což v překladu znamená „Údolí velryb“. Jejich zkoumání nabízí unikátní pohled na vývoj těchto tvorů, zejména jejich přerod ze suchozemských na mořské živočichy. Údolí velryb se nachází v egyptské saharské poušti. Místo bylo během pozdního eocénu, tedy v období před 55,8 […]
Objevy Příroda 7.7.2025
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost rostlin může významně ovlivnit, kolik uhlíku se ukládá do půdy.   Klíčem je ale správné místo a správné podmínky – jinak […]
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz