Proč ptáci mění své zvyky?

Ptačí zpěv je jedním ze symbolů přírody. I ne příliš pozorný posluchač si však v poslední době může všimnout, že ptáci své koncerty přesouvají z časných ranních hodin hluboko do noci. Vědci nyní rozluštili, jaký důvod se za tím skrývá.Ptačí zpěv je jedním ze symbolů přírody. I ne příliš pozorný posluchač si však v poslední době může všimnout, že ptáci své koncerty přesouvají z časných ranních hodin hluboko do noci. Vědci nyní rozluštili, jaký důvod se za tím skrývá.

Ranní zpěv ptáků je všeobecně natolik známý, že se dostal i do některých přísloví a pořekadel. Zmiňují ho i mnohé lyrické básně nebo písně. Ale v poslední době opeřenci vstávají čím dál tím dříve a ihned po probuzení jsou pěvecky aktivní. Na pražských sídlištích ptáci spustí své trylky už okolo jedné hodiny v noci. Jakmile spustí jeden, přidávají se další a nešťastní obyvatelé mohou jen polykat prášky na spaní, aby se jim vůbec podařilo na chvíli usnout. Britští vědci se tomuto trendu podívali na kloub a zjistili, že za tímto trendem nestojí nikdo jiný než lidská civilizace, přesněji řečeno hluk, který způsobuje.
 Zdá se, že ptačí říše si uvědomuje, že soutěžit s rachotem dopravy a průmyslu nemá smysl. Pro randál, který lidstvo způsobuje, se vžil termín hlukový smog. Ptáci si proto zvolili originální řešení.

Ptáci nechtějí překřikovat lidi
Vědecká obec byla přesvědčena, že ptáky mate pouliční osvětlení. Že díky světlu z lamp mají dojem, že již nastal nový den. V britském Sheffieldu pak ornitologové prozkoumali více než stovku míst s ptačí populací. Výsledek? Aktivity ptáků nesouvisí se světlem, nýbrž s okolním hlukem. Ve vybraných lokalitách totiž na pokyn vědců světla po několik nocí zhasla. Zločinnost se kupodivu nezvýšila, ale ptáci však vesele zpívali dál. V místech, kde civilizační hluk nebyl příliš velký, se ptáci probouzeli později.
 “Je to další pozoruhodná cesta, kterou evoluce pomáhá živočišným druhům vyrovnat se s nepřízní prostředí. Za daný jev nemůže pouliční osvětlení, ale my lidé se svým hlukem ano,” uvedl spoluautor studie o vlivu urbanizace na biodiverzitu (rozmanitosti života) Richard Fuller ze Sheffieldské univerzity. Podle něj ptáci raději šetří své hlasivky, než aby překřikovali lidský hluk.
 Klasickým případem druhu, který svou hudební produkci posunul do nočních hodin, je všeobecně velmi rozšířený drozd zpěvný. Tohoto ptáka, který je o něco menší než kos, lze poznat podle sluchu snadno, oblíbí si nějaký motiv, který poté v pravidelných intervalech opakuje. Ovšem, podobně se chovají například i červenky a další druhy, kterým se zalíbil život ve městech.

Ptačím zpěvem k novým neuronům
Proč vlastně ptáci zpívají? Hlasový projev opeřenců má několik významů. Samečkové zpěvem lákají své potenciální partnerky k založení rodiny, podobně jako středověcí trubadúři pěli svým milým pod oknem. Je tedy pochopitelné, že největší ptačí koncerty probíhají v jarních měsících, od dubna do června. Samečkovi, který záhy rodinu založí, už do zpěvu příliš není, a tak věrni své hudební produkci zůstávají jen ti, kteří samičku stále hledají. Kvalitní zpěv totiž znamená, že sameček je zdravý a bude pravděpodobně mít i stejně zdravé potomstvo.
Dalším důvodem, proč ptáci zpívají, je vymezení jejich teritoria. Cizí samec pak bezpečně ví, že v daném místě nemá co pohledávat. Proto někteří ptáci, například kosi nebo drozdi, rádi předvádějí svá hudební vystoupení na vrcholu stromu či na jiných vyvýšených místech. Hlasový projev ptáků má i své komunikační důvody, ptáci jím vyjadřují i bolest nebo hlad.
 Podle některých výzkumů má ptačí zpěv i další zajímavou funkci. V mozkové části, kde sídlí zpěvné centrum, průběžně vznikají nové neurony. Ty se však nejvíce rodí v okamžiku, kdy se pták učí nový motiv. „Tyto nové neurony tedy vznikají při zvýšené mozkové činnosti,“ tvrdí ornitolog Jan Zábranský. „Když se zvýší počet neuronů, je i ptačí zpěv kvalitnější.“ Tyto procesy skýtají zajímavé možnosti v obnově mozkových buněk i u savců, včetně člověka. Výzkum v této oblasti je však ještě v plenkách.
 
Ptačí pomsta?
Řád pěvců zahrnuje až pět a půl tisíce druhů. Ornitologové je považují za nejvyspělejší řád veškerého ptactva. Zpěv jim umožňuje orgán, který je nazýván syrinx. Je umístěn na konci průdušnice, v místě, kde se rozděluje na dvě průdušky. Kontroluje ho poměrně složitý systém svalstva. Tvoří ho rozechvívatelné blány, které se tahem svalů napínají. Jakmile se rozechvějí, pták může zazpívat. Syrinx nemají jen pěvci, ale zcela chybí například pštrosům, čápům nebo supům. Nejlépe by se dal přirovnat k malé píšťalce.
To, že si ptáci velmi důmyslně poradili s problémem hluku způsobeného člověkem, svědčí o jejich velké přizpůsobivosti. Nejedná se o žádnou ekologickou katastrofu, je to normální evoluční vývoj. Ale přesto by si člověk měl uvědomit, jak jeho činnost působí na okolní přírodu. Koneckonců, s nadsázkou řečeno, možná onen noční zpěv je takovou malou pomstou opeřenců vůči člověku.

Ptáci si oblíbili moderní technologie 
Stává se to čím dál častěji. Rodina tráví nedělní odpoledne kdesi na zahrádce, když se ozve zvonění telefonu. Jeho majitel k němu ihned běží a poté udiveně zjistí, že mu nikdo nevolá. Zvonění však pokračuje. O kousek dál totiž sedí na větvi kos nebo sýkorka, která naprosto perfektně napodobuje mobilní vyzvánění. Ornitologové dokonce zjistili, že někteří ptáci dokáží skládat zcela nové nápěvy. Může se v nich objevovat nejen zvonění mobilních telefonů, ale i třeba zvuk motorů a dalších civilizačních výdobytků.

I ptačí zpěv má svůj svátek
Druhého května má podle našeho kalendáře svátek Zikmund. Ale slavit by mohli i všichni zpěvní ptáci. Na tento den totiž připadá i Světový den ptačího zpěvu. U nás možná není tento svátek příliš známý, ale v západní Evropě je velmi populární. V Evropské unii je slaven už od roku 1979 a souvisí s vydáním směrnice o ptactvu, která má za úkol malé potomky dinosaurů chránit.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čeští vědci na Nové Guinei objevili nový druh jeskynního raka

Čeští vědci na Nové Guinei...

Rak nažloutlý (Cherax acherontis) je prvním nalezeným jeskynním rakem žijícím mimo...
Ústecká zoo hlásí teraristický úspěch

Ústecká zoo hlásí teraristický...

V Zoo Ústí nad Labem se podařil odchov celoevropského významu! Úspěšným...
Orangutani objevili lék na bolavé končetiny

Orangutani objevili lék na bolavé...

Jakkoliv zní titulek zvláštně, je tomu skutečně tak. Prestižní odborný časopis...
Medvědi na Kavkazu odmítají spát

Medvědi na Kavkazu odmítají spát

V lednu by už měl každý slušně vychovaný medvěd spát jak pověstný dudek. V...
Divocí koně z Milovic ochrání rezervace ve východních Čechách

Divocí koně z Milovic ochrání...

Není tajemstvím, že se ve středočeských Milovicích nacházejí divocí koně. Navíc...
Počet horských goril ve Rwandě roste

Počet horských goril ve Rwandě...

Gorila horská (Gorilla beringei beringei) patří mezi nejohroženější druhy...
Vymřou karety obrovské po přeslici?

Vymřou karety obrovské po přeslici?

Australští oceánologové studovali dvě populace karety obrovské (Chelonia mydas)...
Jedovatá ryba se šíří Středozemím

Jedovatá ryba se šíří Středozemím

Na první pohled zaujme svým pozoruhodným zbarvením, kdy stříbrné a modrošedé odstíny...
Britská válečná hysterie stála život statisíce zvířat

Britská válečná hysterie stála...

Že slova jako holocaust či genocida nemusí být výhradně záležitostí...
Číňané budou vyrábět papírové kapesníky z pandího trusu

Číňané budou vyrábět papírové...

Panda velká (Ailuropoda melanoleuca) žijící v hornatých oblastech centrální...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Řídil otec vlasti Karel IV. svůj život i stát podle hvězd?

Řídil otec vlasti Karel IV. svůj...

Astrální prvky v sobě ukrývá doslova každý počin českého krále a...
VIDEO: Neuvěřitelné triky s Fidget spinnerem!

VIDEO: Neuvěřitelné triky s...

Loni dorazil do České republiky fenomén jménem Fidget...
Ruský car Ivan IV. Hrozný: Lhářku utopil v rybníku

Ruský car Ivan IV. Hrozný: Lhářku...

Rozčilený ruský car Ivan IV. Hrozný korzuje po své komnatě. Je vzteky...
Vzácný úkaz: Galaxie z doby, kdy byl vesmír ještě v plenkách!

Vzácný úkaz: Galaxie z doby, kdy byl...

To, co se na první pohled zdálo jako vzácný objev rozměrné a staré...
Tajuplný Sandy Island: Ostrov, který zmizel!

Tajuplný Sandy Island: Ostrov,...

Mezi námořnické záhady patří i přízračné ostrovy, které se objevují a zase...
Pád Konstantinopole: Osmané ve městě řádili tři dny!

Pád Konstantinopole: Osmané ve...

Stovky lidí, včetně byzantského císaře Konstantina XI. a předních velmožů říše, se tísní v...
Věčná záhada vědy: Jak funguje mozek?

Věčná záhada vědy: Jak funguje...

Buněčná biologie, psychologie, kybernetika, filozofie, všechny tyto obory mimo...
Kostel v Malawi: Když jdou amatéři do akce

Kostel v Malawi: Když jdou...

Jak se stavěla první trvalá křesťanská stavba mezi Nilem a Zambezi?...
Byl astrolog Rudolfa II. „císařův ďábelský našeptávač“?

Byl astrolog Rudolfa II. „císařův...

Studium oblohy a jejího vlivu na člověka je vášní císaře Rudolfa II....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.