Čím se bude jezdit za 100 let?

Od okamžiku, kdy se člověk stal člověkem, jakási vnitřní síla ho vede k cestování. Proto si lidstvo vymýšlelo a zdokonalovalo nejrůznější dopravní prostředky. Máme představu, jak se doprava změní během příštího století?Od okamžiku, kdy se člověk stal člověkem, jakási vnitřní síla ho vede k cestování. Proto si lidstvo vymýšlelo a zdokonalovalo nejrůznější dopravní prostředky. Máme představu, jak se doprava změní během příštího století?

Už teď technologové a inženýři vyvíjejí zajímavé stroje, které by v budoucnosti měly zásadně dopravu ulehčit. Co třeba takové jednomístné tříkolové vozítko? Nikoliv, nejedná se o verolex, neboli hadrák.

Holandští inženýři před nedávnem představili koncept takového vozítka, které by ve městě fungovalo jako malé auto a v otevřených prostorech by využilo svých vlastností vrtulníku. V nejbližších letech se asi nedočkáme toho, že by se nad dálnicí D1 vznášelo plno malých vrtulníčků, ale kdo ví?

Třeba se z tohoto stroje jednou stane lidové vozítko. „Jak napovídají současné trendy, podobná hybridní vozítka by se v delším časovém horizontu mohla stát nejdostupnějšími dopravními prostředky. Ale nepočítejme, že se tomu tak stane během deseti, dvaceti let.

Je to spíše otázka druhé poloviny 21. století,“ myslí si přední polský specialista, dopravní inženýr Jacek Marzejowski.

Bezpečnost, šetrnost, ekologieDá se předpokládat, že vývoj dopravy bude v budoucnosti určován třemi faktory – bezpečností, ekonomickou náročností a šetrností k životnímu prostředí. Dříve nebo později bude lidstvo postaveno také před problém paliv pro dopravu.

Zásoby ropy nejsou nevyčerpatelné a navíc její cena v budoucnosti už jen poroste. Pohonem budoucnosti bude z části bioplyn, z části elektřina, velký potenciál je skryt i ve vodíkových článcích. Jako příklad může už nyní posloužit švédská železnice.

Ta je z 97% elektrifikovaná, motorovou naftu v současnosti využívají pouhá tři procenta lokomotiv. A i tento zlomek je postupně přebudováván na bioplyn, který se vyrábí z organického odpadu, nejčastěji z čistírenských kalů.

Znamená to, že švédská železnice bude na ropných dodávkách zcela nezávislá. A hlavně, ovzduší bude ušetřeno emisí oxidu uhličitého. To, že právě Švédsko se vydává tímto směrem asi není překvapivé. I autobusová doprava zde jezdí z velké části na bioplyn a respekt k životnímu prostředí má v celé Skandinávii hlubokou tradici.

Pojďme se nyní s 21. STOLETÍM podívat, jak by mohla vypadat doprava v budoucnosti. Vycházejme z předpokladu, že technologie se budou vyvíjet současným tempem a lidstvo se během příštích desetiletí neuvrhne do zkázy.

Metro v roce 2100Píše se teprve rok 2007, ale již nyní existují předběžné plány, jak by mělo vypadat pražské metro v roce 2100. Mělo by mít sedm linek, z nichž jedna by byla okružní. Některé trasy by se rozdvojovaly, podobně jako třeba v Londýně.

Nové stanice metra by se měly objevit třeba na Újezdě, na Žižkově nebo u stadionu Bohemians ve Vršovicích. Zajímavé je, že trasa B by i za sto let měla vypadat stejně, jako dnes. Celkem by v té době pražské metro mělo mít 156 stanic proti současným 54.

Za 25 let

Automobilová dopravaVzhledem k tomu, že v příštích desetiletích bude ropa stále větší vzácností, pohon automobilů bude spočívat především na bedrech biomasy a snad i elektřiny. Koneckonců, již v současnosti se celkem úspěšně testují hybridní motory, jejichž součástí je elektromotor, ale třeba i setrvačník.

Stále více bude vozy ovládat elektronika. Například v nich bude zabudován omezovač rychlosti, který by měl postupně vytlačit samozvané závodníky ze silnic. Automobil je přímo obsypán senzory, které kontrolují jeho stav, od tlaku v pneumatikách až po hledání závad v motoru.

Letecká dopravaNové technologie umožní širší výběr konfigurací letadel a motorů, a to pro malé i velké stroje, a zvýšenou úroveň automatizace ve všech složkách systému, včetně řízení letadel. V letecké dopravě bude kladen silný důraz na zvýšení pohodlí cestujících, dobré cestovní podmínky, nové služby a opatření pro aktivní i pasivní bezpečnost.

Právě ochrana před terorismem bude asi největším oříškem, který následující léta před konstruktéry postaví.

Kolejová dopravaPodobně jako v automobilové dopravě, i zde se v nejbližších letech bude postupně upouštět od naftových motorů a přecházet k hybridním. A ač na to české železnice zatím příliš nevypadají, vlaky se nad kolejnice vznesou.

Koneckonců, maglev, neboli magnetická levitace, není objevem nikterak novým, stačí si chvíli pohrát s magnety, přitisknout je k sobě a hned víme, o co jde. Ve stroji, který magnetickou levitaci využívá, schází elektromotor.

Ten se totiž nachází převážně na trati v rozbalené a ploché podobě. Dodávkou střídavého proudu vzniká magnetické pole, které „běží“ tratí a působí na elektromagnety na spodku vlaku.

Vodní dopravaVodní doprava má dvě velké výhody: je levná a je ekologická. A tato výhoda se ještě může navýšit. Už loni na světové výstavě Expo bylo představena loď, která je dlouhá 250 m a může po oceánech přepravovat třeba pět tisíc aut.

To by nebylo nic zvláštního, ovšem energii k její plavbě ji dodá pouze slunce, vítr a mořské proudy. Právě tímto směrem se pravděpodobně vydá vývoj vodních plavidel. Ostatně, již v současnosti se lze na některých řekách setkat s loděmi, které jsou solárními články vybaveny.

Za 50 let

Automobilová dopravaZa padesát let už budou automobily vypadat podstatně jinak než dnes. Řidič bude ke směru jízdy obrácen zády a silnici před sebou bude sledovat na obrazovce. To zvýší nejen ovladatelnost vozu, ale především jeho bezpečnost.

Řidič se už obejde bez volantu a pokyny k řízení bude vydávat hlasem. Zácpy? Zapomeňte na ně. Propracovaný silniční systém a satelitní navigace umožní, aby se cesty staly volnými a průjezdnými. Navigační systém udrží případnou kolonu aut v takových rozestupech, které zácpu jednoduše neumožní.

Letecká dopravaPamatujete na Concorde? Slavné letadlo, které dokázalo překročit rychlost zvuku a za letu měnilo tvar? Rychlost přinejmenším jednoho machu (1225 km/hod). by měla být běžnou cestovní rychlostí na delších tratích.

Postupně se začne měnit tvar letadel, kdy křídla začnou splývat s trupem stroje. I pohon letadel se bude muset změnit, velké možnosti právě zde naskýtá solární energie.

Kolejová dopravaMagnetická levitace v té době pronikne do většiny železničních tratí. Rychlost vlaků se zvýší na 700 kilometrů v hodině, takže cestující na trati Praha – Ostrava ve vlaku stráví sotva půl hodiny (populární Pendolino tuto vzdálenost ujede za 3 hodiny a 20 minut).

Strojvůdce už bude v té době zapomenuté povolání, řízení vlaků nebo metra již kompletně převezme plně automatizovaný systém.

Vodní dopravaNa první pohled budou mořská plavidla vypadat jako futuristické plachetnice. Na svých „plachtách“ však budou mít solární články, které budou sklápěcí, takže při dobrém větru bude plavidlo moci proudění vzduchu využít.

A to i při obřích velikostech, loď budoucnosti dosáhne délky až jednoho kilometru, tedy ještě o 250 metrů delší, nežli pražské Václavské náměstí. Ale k dispozici budou i menší plavidla, určená například turistům navštěvujícím přímořská letoviska.

Za 100 let

Automobilová dopravaŘízení osobního dopravního prostředku už nebude od člověka vyžadovat vůbec nic. Jen na začátku cesty bude nutné vydat pokyn o směru cesty a pak už se cestující může věnovat filmům, internetu, knížkám nebo i spánku.

Prostředek se bude podle potřeby pohybovat po zemi nebo vzduchem. Navigace a vhodně umístěné radary by měly zabránit jakýmkoliv dopravním nehodám.

Letecká dopravaJiž dnes se konstruktéři shodují, že dnešní podoba letadel je neudržitelná. Za 100 let lidstvo nebude létat v létajících talířích, ale spíše v jakýchsi trojhranných strojích. Pro jejich plochost jim vývojáři říkají „Platýz“. Díky své konstrukci budou podstatně úspornější, neboť takový tvar přispívá ke vztlaku 97 procenty, kdežto u dnešních velkých letadel je příspěvek ke vztlaku sotva poloviční.

Kolejová dopravaCo se týče městské a příměstské dopravy, má železnice – ať nadzemní nebo podzemní – tu nejlepší perspektivu. Železnice bude jistě sloužit i při přepravě na delší vzdálenosti, ovšem spíše v té nákladní.

Vlaky budou plně automatizované a budou řízeny z několika centrálních stanovišť. Občas se objeví i návrh na konstrukci atomového vlaku, takový prostředek, který by se masově rozšířil, je však spíše utopií.

Vodní dopravaUplatní se ještě lodě začátkem 22. století? Zcela jistě ano, přežily vlaky, přežila auta, přežila i letadla. Proti dnešku by se neměl změnit fakt, že lodní doprava bude využívána především při přepravě větších průmyslových výrobků.

Rozhodně však už nebudou hrozit havárie ropných tankerů, protože ropa bude v té době velkou vzácností, která bude lidstvem využívána minimálně.

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Bezpečnostní rám z VUT automaticky pozná, zda má pracovník správné ochranné vybavení

Bezpečnostní rám z VUT automaticky...

Přilba, rukavice, bezpečnostní postroj a zaměstnanec po schválení systémem...
Policejní reakce na COVID-19: Helmy mužů zákona odhalí zvýšenou teplotu

Policejní reakce na COVID-19: Helmy...

Policisté v mnoha zemích světa zahájili testování nových služebních helem,...
Rána jako z děla! Odborníci pracují na dělostřelecké munici s ramjetovým pohonem

Rána jako z děla! Odborníci pracují...

Americká armáda si brousí zuby na další zajímavé vylepšení jedné ze...
Útoky na nemocnice neustanou

Útoky na nemocnice neustanou

Opakované útoky hackerů na české nemocnice neustanou ani po zmírnění...
Muskův Starship SN4 je na dobré cestě k prvnímu letu

Muskův Starship SN4 je na dobré...

Představitelé Muskovy americké technologické společnosti SpaceX mají důvod...
Jak přelstít technologii? Americká armáda chce svěřit komunikaci zvířatům

Jak přelstít technologii? Americká...

Významný podíl zvířat na komunikaci mezi vojenskými jednotkami býval...
Technologie budoucnosti

Technologie budoucnosti

Podle aktuálních údajů poskytuje 5G síť o řád vyšší přenosovou kapacitu,...
Americký projekt v nouzi? S vývojem kolejnicového děla to vypadá bídně…

Americký projekt v nouzi? S vývojem...

Měla to být další úžasná novinka amerických ozbrojených složek. Jenže...
Chytré české nabíječky elektromobilů samy komunikují se sítí

Chytré české nabíječky...

Žďárský DEL během letošního dubna uvedl na trh novou generaci chytrých nabíjecích...
Biometan z Rapotína jako první odebírá innogy

Biometan z Rapotína jako první...

Odpadová bioplynová stanice EFG Rapotín BPS jako první v ČR vyrábí...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pozoruhodná encyklopedie začala vznikat před 360 lety

Pozoruhodná encyklopedie začala...

Rozsáhlou zemědělskou encyklopedii Georgica curiosa začal psát její autor v...
Další holčička

Další holčička

Po šesti týdnech, jež uplynuly od narození první letošní sloní...
Náhled do jednoho z nejvyšších mrakodrapů pevninské Číny

Náhled do jednoho z nejvyšších...

Všichni v Šanghaji znají „otvírák“ neboli jednu z nejimpozantnějších...
Chytré české nabíječky elektromobilů samy komunikují se sítí

Chytré české nabíječky...

Žďárský DEL během letošního dubna uvedl na trh novou generaci chytrých nabíjecích...
Změnu městského znaku nařizuje panovnice za trest

Změnu městského znaku nařizuje...

Česká královna vdova Barbora Celská zastavuje roku 1444 město Jaroměř Jiřímu z Poděbrad. Měšťany tak chce...
Čeští herci, co se prosadili v zahraničí

Čeští herci, co se prosadili v...

Českých herců, které znají i za hranicemi, není...
Tábor odjel z Tábora pryč

Tábor odjel z Tábora pryč

Za zdánlivě banální větou v nadpisu se skrývá výrazný úspěch ZOO Tábor,...
Změří každému teplotu

Změří každému teplotu

Dvě termovizní kamery, které se na Energetickém ústavu Fakulty strojního...
Erby královských věnných měst: Přivlastnil si Hradec Králové neprávem jméno krále?

Erby královských věnných měst:...

Stará místní kronika tvrdí, že velké G ve znaku Hradce Králové značí počáteční písmeno jména Girzik, tedy...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.