Čím se bude jezdit za 100 let?

Od okamžiku, kdy se člověk stal člověkem, jakási vnitřní síla ho vede k cestování. Proto si lidstvo vymýšlelo a zdokonalovalo nejrůznější dopravní prostředky. Máme představu, jak se doprava změní během příštího století?Od okamžiku, kdy se člověk stal člověkem, jakási vnitřní síla ho vede k cestování. Proto si lidstvo vymýšlelo a zdokonalovalo nejrůznější dopravní prostředky. Máme představu, jak se doprava změní během příštího století?

Už teď technologové a inženýři vyvíjejí zajímavé stroje, které by v budoucnosti měly zásadně dopravu ulehčit. Co třeba takové jednomístné tříkolové vozítko? Nikoliv, nejedná se o verolex, neboli hadrák.

Holandští inženýři před nedávnem představili koncept takového vozítka, které by ve městě fungovalo jako malé auto a v otevřených prostorech by využilo svých vlastností vrtulníku. V nejbližších letech se asi nedočkáme toho, že by se nad dálnicí D1 vznášelo plno malých vrtulníčků, ale kdo ví?

Třeba se z tohoto stroje jednou stane lidové vozítko. „Jak napovídají současné trendy, podobná hybridní vozítka by se v delším časovém horizontu mohla stát nejdostupnějšími dopravními prostředky. Ale nepočítejme, že se tomu tak stane během deseti, dvaceti let.

Je to spíše otázka druhé poloviny 21. století,“ myslí si přední polský specialista, dopravní inženýr Jacek Marzejowski.

Bezpečnost, šetrnost, ekologieDá se předpokládat, že vývoj dopravy bude v budoucnosti určován třemi faktory – bezpečností, ekonomickou náročností a šetrností k životnímu prostředí. Dříve nebo později bude lidstvo postaveno také před problém paliv pro dopravu.

Zásoby ropy nejsou nevyčerpatelné a navíc její cena v budoucnosti už jen poroste. Pohonem budoucnosti bude z části bioplyn, z části elektřina, velký potenciál je skryt i ve vodíkových článcích. Jako příklad může už nyní posloužit švédská železnice.

Ta je z 97% elektrifikovaná, motorovou naftu v současnosti využívají pouhá tři procenta lokomotiv. A i tento zlomek je postupně přebudováván na bioplyn, který se vyrábí z organického odpadu, nejčastěji z čistírenských kalů.

Znamená to, že švédská železnice bude na ropných dodávkách zcela nezávislá. A hlavně, ovzduší bude ušetřeno emisí oxidu uhličitého. To, že právě Švédsko se vydává tímto směrem asi není překvapivé. I autobusová doprava zde jezdí z velké části na bioplyn a respekt k životnímu prostředí má v celé Skandinávii hlubokou tradici.

Pojďme se nyní s 21. STOLETÍM podívat, jak by mohla vypadat doprava v budoucnosti. Vycházejme z předpokladu, že technologie se budou vyvíjet současným tempem a lidstvo se během příštích desetiletí neuvrhne do zkázy.

Metro v roce 2100Píše se teprve rok 2007, ale již nyní existují předběžné plány, jak by mělo vypadat pražské metro v roce 2100. Mělo by mít sedm linek, z nichž jedna by byla okružní. Některé trasy by se rozdvojovaly, podobně jako třeba v Londýně.

Nové stanice metra by se měly objevit třeba na Újezdě, na Žižkově nebo u stadionu Bohemians ve Vršovicích. Zajímavé je, že trasa B by i za sto let měla vypadat stejně, jako dnes. Celkem by v té době pražské metro mělo mít 156 stanic proti současným 54.

Za 25 let

Automobilová dopravaVzhledem k tomu, že v příštích desetiletích bude ropa stále větší vzácností, pohon automobilů bude spočívat především na bedrech biomasy a snad i elektřiny. Koneckonců, již v současnosti se celkem úspěšně testují hybridní motory, jejichž součástí je elektromotor, ale třeba i setrvačník.

Stále více bude vozy ovládat elektronika. Například v nich bude zabudován omezovač rychlosti, který by měl postupně vytlačit samozvané závodníky ze silnic. Automobil je přímo obsypán senzory, které kontrolují jeho stav, od tlaku v pneumatikách až po hledání závad v motoru.

Letecká dopravaNové technologie umožní širší výběr konfigurací letadel a motorů, a to pro malé i velké stroje, a zvýšenou úroveň automatizace ve všech složkách systému, včetně řízení letadel. V letecké dopravě bude kladen silný důraz na zvýšení pohodlí cestujících, dobré cestovní podmínky, nové služby a opatření pro aktivní i pasivní bezpečnost.

Právě ochrana před terorismem bude asi největším oříškem, který následující léta před konstruktéry postaví.

Kolejová dopravaPodobně jako v automobilové dopravě, i zde se v nejbližších letech bude postupně upouštět od naftových motorů a přecházet k hybridním. A ač na to české železnice zatím příliš nevypadají, vlaky se nad kolejnice vznesou.

Koneckonců, maglev, neboli magnetická levitace, není objevem nikterak novým, stačí si chvíli pohrát s magnety, přitisknout je k sobě a hned víme, o co jde. Ve stroji, který magnetickou levitaci využívá, schází elektromotor.

Ten se totiž nachází převážně na trati v rozbalené a ploché podobě. Dodávkou střídavého proudu vzniká magnetické pole, které „běží“ tratí a působí na elektromagnety na spodku vlaku.

Vodní dopravaVodní doprava má dvě velké výhody: je levná a je ekologická. A tato výhoda se ještě může navýšit. Už loni na světové výstavě Expo bylo představena loď, která je dlouhá 250 m a může po oceánech přepravovat třeba pět tisíc aut.

To by nebylo nic zvláštního, ovšem energii k její plavbě ji dodá pouze slunce, vítr a mořské proudy. Právě tímto směrem se pravděpodobně vydá vývoj vodních plavidel. Ostatně, již v současnosti se lze na některých řekách setkat s loděmi, které jsou solárními články vybaveny.

Za 50 let

Automobilová dopravaZa padesát let už budou automobily vypadat podstatně jinak než dnes. Řidič bude ke směru jízdy obrácen zády a silnici před sebou bude sledovat na obrazovce. To zvýší nejen ovladatelnost vozu, ale především jeho bezpečnost.

Řidič se už obejde bez volantu a pokyny k řízení bude vydávat hlasem. Zácpy? Zapomeňte na ně. Propracovaný silniční systém a satelitní navigace umožní, aby se cesty staly volnými a průjezdnými. Navigační systém udrží případnou kolonu aut v takových rozestupech, které zácpu jednoduše neumožní.

Letecká dopravaPamatujete na Concorde? Slavné letadlo, které dokázalo překročit rychlost zvuku a za letu měnilo tvar? Rychlost přinejmenším jednoho machu (1225 km/hod). by měla být běžnou cestovní rychlostí na delších tratích.

Postupně se začne měnit tvar letadel, kdy křídla začnou splývat s trupem stroje. I pohon letadel se bude muset změnit, velké možnosti právě zde naskýtá solární energie.

Kolejová dopravaMagnetická levitace v té době pronikne do většiny železničních tratí. Rychlost vlaků se zvýší na 700 kilometrů v hodině, takže cestující na trati Praha – Ostrava ve vlaku stráví sotva půl hodiny (populární Pendolino tuto vzdálenost ujede za 3 hodiny a 20 minut).

Strojvůdce už bude v té době zapomenuté povolání, řízení vlaků nebo metra již kompletně převezme plně automatizovaný systém.

Vodní dopravaNa první pohled budou mořská plavidla vypadat jako futuristické plachetnice. Na svých „plachtách“ však budou mít solární články, které budou sklápěcí, takže při dobrém větru bude plavidlo moci proudění vzduchu využít.

A to i při obřích velikostech, loď budoucnosti dosáhne délky až jednoho kilometru, tedy ještě o 250 metrů delší, nežli pražské Václavské náměstí. Ale k dispozici budou i menší plavidla, určená například turistům navštěvujícím přímořská letoviska.

Za 100 let

Automobilová dopravaŘízení osobního dopravního prostředku už nebude od člověka vyžadovat vůbec nic. Jen na začátku cesty bude nutné vydat pokyn o směru cesty a pak už se cestující může věnovat filmům, internetu, knížkám nebo i spánku.

Prostředek se bude podle potřeby pohybovat po zemi nebo vzduchem. Navigace a vhodně umístěné radary by měly zabránit jakýmkoliv dopravním nehodám.

Letecká dopravaJiž dnes se konstruktéři shodují, že dnešní podoba letadel je neudržitelná. Za 100 let lidstvo nebude létat v létajících talířích, ale spíše v jakýchsi trojhranných strojích. Pro jejich plochost jim vývojáři říkají „Platýz“. Díky své konstrukci budou podstatně úspornější, neboť takový tvar přispívá ke vztlaku 97 procenty, kdežto u dnešních velkých letadel je příspěvek ke vztlaku sotva poloviční.

Kolejová dopravaCo se týče městské a příměstské dopravy, má železnice – ať nadzemní nebo podzemní – tu nejlepší perspektivu. Železnice bude jistě sloužit i při přepravě na delší vzdálenosti, ovšem spíše v té nákladní.

Vlaky budou plně automatizované a budou řízeny z několika centrálních stanovišť. Občas se objeví i návrh na konstrukci atomového vlaku, takový prostředek, který by se masově rozšířil, je však spíše utopií.

Vodní dopravaUplatní se ještě lodě začátkem 22. století? Zcela jistě ano, přežily vlaky, přežila auta, přežila i letadla. Proti dnešku by se neměl změnit fakt, že lodní doprava bude využívána především při přepravě větších průmyslových výrobků.

Rozhodně však už nebudou hrozit havárie ropných tankerů, protože ropa bude v té době velkou vzácností, která bude lidstvem využívána minimálně.

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Americké námořnictvo dostane nová chytrá torpéda

Americké námořnictvo dostane nová...

Torpéda mají své místo i v armádě 21. století. Pokud jsou tedy...
Experimenty na mezinárodní vesmírné stanici s pomocí Česka

Experimenty na mezinárodní...

Létání do vesmíru i pobyt v něm se už brzy stane pro astronauty...
Siemens představil ultra výkonnou dobíjecí stanici

Siemens představil ultra výkonnou...

Společnost Siemens Smart Infrastructure představila novou ultra výkonnou dobíjecí...
Úspěch českého SPACE týmu společnosti Atos

Úspěch českého SPACE týmu...

Český SPACE tým společnosti Atos se bude podílet na vývoji testovacího zařízení...
Budoucnost Cadillacu: Bude se létat a jezdit bez řidiče

Budoucnost Cadillacu: Bude se...

„Obyčejnému“ luxusu zvoní umíráček. Americká automobilka...
Rok 2021 a připojení 15 nových jaderných bloků

Rok 2021 a připojení 15 nových...

Celkem 15 nových jaderných bloků o souhrnném instalovaném výkonu přes...
Telemedicína je dobrý sluha, ale špatný pán

Telemedicína je dobrý sluha, ale...

Pandemie koronaviru prohnala české zdravotnictví „urychlovačem“ a definitivně...
Češi a jejich kladivo na fake news

Češi a jejich kladivo na fake news

„Známá byla na testech, nevydržela čekat ve frontě, a šla domů, přesto dostala...
Jak se u nás testují Chytré silnice?

Jak se u nás testují Chytré...

O překážce na silnici víte dřív, než ji uvidíte. Krátce před úsekem,...
Projekt Crocodile: O bouračce v Česku ví i Bulhar

Projekt Crocodile: O bouračce v...

Ve světě vládne síla informace. A vůbec nejlepší je taková, která je srozumitelná. Staré...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Místa na Zemi, která ale vypadají jako z jiné planety

Místa na Zemi, která ale vypadají...

Na světě existují místa, která v mnohých z nás vzbuzují...
Fatální rozhodnutí: Břetislav I. Přemyslovcům pěkně zavařil

Fatální rozhodnutí: Břetislav I....

Český kníže Břetislav I, které mu historie dá přízvisko český Achilles, se...
Tuna sem, tuna tam: Jak se váží dinosaurus?

Tuna sem, tuna tam: Jak se váží...

Stačí najít pár kostí a experti jsou schopní odhadnout, kolik prehistoričtí...
Mínus 90 stupňů! Aneb kde vám bude největší zima?

Mínus 90 stupňů! Aneb kde vám bude...

Kanada, Grónsko nebo snad Antarktida? Kde byste...
Proč musíme spát?

Proč musíme spát?

Spánek je činnost, kterou trávíme průměrně 25 let z našeho...
Současníci považovali cestopis Marka Pola za milion lží

Současníci považovali cestopis...

„Všechno jsou to lži. A ten Polo, to je lhář ze všech největší,“ rozčílí se vážený...
Anně Lucemburské vyšly zásnuby až na třetí pokus

Anně Lucemburské vyšly zásnuby až...

Anna Lucemburská, dcera římského císaře a českého krále Karla IV.  a jeho čtvrté...
Mají v Číně podivné chutě?

Mají v Číně podivné chutě?

Každá kultura má své pokrmy, ke kterým potřebujete poměrně dost...
České princezně se stal osudným druhý porod

České princezně se stal osudným...

Český král Přemysl Otakar I.  je obratným diplomatem. V rámci Římské říše, kde...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.