Domů     Příroda
Kráter po tunguzském meteoritu?
21.stoleti 28.6.2007

Italští vědci se domnívají, že konečně objevili místo dopadu největšího kosmického tělesa, jaké se za celou dobu lidské historie střetlo se Zemí.
Italští vědci se domnívají, že konečně objevili místo dopadu největšího kosmického tělesa, jaké se za celou dobu lidské historie střetlo se Zemí.Téměř přesně po 99 letech od události, která doslova otřásla starým kontinentem (seizmické otřesy byly patrné i v evropských městech), se možná našel zbytek asteroidu, jenž 30. června 1908 u sibiřské řeky Tunguzka všechno zavinil. Ten vybuchl pravděpodobně ve výšce 5-10 km nad povrchem. Exploze svou silou odpovídala výbuchu 10 megatun TNT (jaderná bomba v Hirošimě dokázala „jen“ 15 kilotun). Přestože tehdy výbuch pokácel a podpálil 2000 kilometrů čtverečních lesa a rozjasnil noční oblohu i v desetitisíce kilometrů vzdálených městech, nikdo až dosud nenalez přesné místo dopadu některého z úlomků původního asteroidu. Současný výzkum boloňských geologů ukazuje, že takovým místem by mohlo být jezero Čeko. Je téměř kulatého tvaru, má 300 metrů na šířku, 50 metrů do hloubky a jeho břehy se svažují neobvykle strmě. Geologové navíc na jeho dně 10 m pod nánosy bahna objevili hroudu tvrdé horniny. Všechny tyto skutečnosti ukazují na to, že jezero vzniklo v kráteru po dopadu meteoritu a pevná hornina na dně může být největší úlomek, který po výbuchu dopadl na zem. Zatím je však vše na úrovni spekulací, i když většina geologů se shoduje, že se jedná o velmi pravděpodobnou hypotézu. Konečné rozuzlení může přinést až rozbor kamene ze dna jezera, na který se Italové chystají co nejdříve.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz