Domů     Vesmír
Vražedné bouře na Jupiteru!
21.stoleti
od 21.stoleti 19.4.2007

Jupiter je největší planetou naší sluneční soustavy, 318 x větší než Země a dvaapůlkrát hmotnější než všechny ostatní planety dohromady. Odhalili vědci tajemství vzniku děsivých bouří na jeho povrchu?Jupiter je největší planetou naší sluneční soustavy, 318 x větší než Země a dvaapůlkrát hmotnější než všechny ostatní planety dohromady. Odhalili vědci tajemství vzniku děsivých bouří na jeho povrchu?

Pokud bychom chtěli obletět Jupiter, například v Boeingu 777 rychlostí kolem 1000 km/h, potřebovali bychom na jeden oblet kolem rovníku celých 21 dnů. Pokud bychom však nasedli do obyčejného balonu a nechali se unášet vichrem, který povrch Jupiteru bičuje rychlostí okolo 600 km/h, stačilo by nám na oblet pouhých 13 dnů!
Co však způsobuje tak vražedné větry na Jupiteru? Vražedné proto, že na Zemi by takovéto vichřice zničily život na celé planetě. Jen si představme co u nás napáchaly letošní zimní vichřice o rychlosti „pouhých“ 140 kilometrů za hodinu…

Vítr nemá co zabrzdit
I když poslední velká mise sondy Galileo (1989 – 2003), vyslané k Jupiteru americkou kosmickou agenturou NASA, přinesla řadu fascinujících poznatků, o původu Jupiterových vichrů se vědci moc nedozvěděli. Obrovské bouře, tornáda a hurikány, zmítající atmosférou Jupitera, jsou pro nás proto stále nevyjasněnou záhadou.
Zatímco na Zemi je naše poměrně tenká vrstva atmosféry vázána na tvrdý a mnohde hornatý povrch planety, který rychlost větru brzdí, na Jupiteru se pohybují děsivé větrné smrště i ve výškách až 7000 kilometrů nad povrchem planety. Ta je, narozdíl od Země, plynného charakteru a vítr tu hladce klouže po plynném obalu. Simulace ukazují, že nejsilnější bouřlivé větry vanou v oblasti Jupiterova rovníku.

Za všechno může tlak
A jak zde tedy takový vítr vzniká? Teorií je celá řada, ale nepravděpodobnější říká, že obrovské tlaky na povrchu planety stlačují molekuly vodíku tak, že v podstatě tvoří elektricky vodivý kovový materiál.
Vzhledem k tomu, že Jupiter má nesmírně silné magnetické pole (však je to také pěkný obr), dochází v elektricky vodivých nižších vrstvách atmosféry k silnému zahřívání, víření a roztáčení elektronů v plynech v obřím měřítku. Zatímco na Zemi mají vítr na svědomí změny teplot mezi vzdušnými masami, zahřívanými Sluncem, na Jupiteru hraje hlavní roli teplo, vznikající v nitru planety. My se pak můžeme z bezpečné vzdálenosti kochat fascinujícím pohledem na divoce kroužící pásy mraků tak, jak nám to například zprostředkovala sonda Galileo.

Jak se měří vítr?
Při měření rychlosti větru na Jupiteru využila  sonda Galileo takzvaného Dopplerova efektu, který známe například když slyšíme houkající sanitku, jejíž zvuk se postupně mění s tím, jak se k nám blíží a posléze se vzdaluje. Vědci u klesající sondy Galileo použili radiových vln a při pohybu pouzdra při průletu jednotlivými vrstvami atmosféry sledovali změny jejich frekvence. 

Z čeho je Jupiter?
Jupiter se skládá především z plynů. Asi 90% tvoří vodík a 10% helium. V ovzduší jsou i stopy čpavku, vody a prachové částice. Jeho jádro je nejspíš kamenné, pokryté vrstvou kapalného kovového vodíku. Za ohromných tlaků vodík v ovzduší kapalní a v blízkosti jádra se mění v kov.

reklama
Související články
S koncem roku 2022 nebo počátkem roku 2023 by definitivně měla přestat fungovat sonda InSight, která od listopadu 2018 operuje na povrchu Marsu. Ačkoliv se předpokládalo, že její mise v drsném prostředí rudé planety potrvá pouze dva pozemské roky, fungovala sonda nepřetržitě více než dvakrát delší dobu. Důvodem, proč se sonda brzy uloží k věčnému odpočinku […]
Ze všech planet, měsíců a asteroidů, kam až lidské oko kdy dohlédlo, je Země tím nejlepším místem pro život. Má jedinou nevýhodu – není nafukovací. Naštěstí je všude kolem celá volná sluneční soustava. Kdysi jsme o ni věděli žalostně málo, dnes – díky přelomovým objevům – už víme mnohem víc… Zaměstnala hlavu Pythagorovi i starověkým […]
Že kdysi dávno alespoň část Marsu pokrýval rozsáhlý oceán, o tom už z vědecké obce pochybuje málokdo. Ostatně, dodnes je na Marsu nemálo ledu a vědci zde pozorovali i kapalnou solanku. A i když je Mars proti Zemi malá planeta, ani ona se nevyhnula srážkám s planetkami či kometami. V případě, že nezvaný návštěvník z […]
Loni v únoru oznámila Evropská kosmická agentura (ESA), že v březnu spustí po 11 letech nábor nových astronautů. Dorazilo jí téměř 23 000 žádostí, z toho 202 z České republiky. Nyní ESA představila vybrané astronauty… Uchazeče čekalo náročné prověřování a testy. Do prvního kola se přihlásilo 22 589 lidí, z toho 24 % žen. Mezi […]
Střední Ameriku vojensky, kulturně i technologicky ovládali po 1200 let, dokud je nepřemohlo úmorné sucho. V období největšího rozmachu položili základy oborů astronomie, matematiky i stavitelství, čímž pomyslnou studnici vědomostí naplnili doslova po okraj. A současní vědci z ní pijí dosud… Jejich znalosti zdaleka předčily dobu i největší kapacity astronomie v čele s Mikulášem Koperníkem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz