Domů     Vesmír
Vražedné bouře na Jupiteru!
21.stoleti
od 21.stoleti 19.4.2007

Jupiter je největší planetou naší sluneční soustavy, 318 x větší než Země a dvaapůlkrát hmotnější než všechny ostatní planety dohromady. Odhalili vědci tajemství vzniku děsivých bouří na jeho povrchu?Jupiter je největší planetou naší sluneční soustavy, 318 x větší než Země a dvaapůlkrát hmotnější než všechny ostatní planety dohromady. Odhalili vědci tajemství vzniku děsivých bouří na jeho povrchu?

Pokud bychom chtěli obletět Jupiter, například v Boeingu 777 rychlostí kolem 1000 km/h, potřebovali bychom na jeden oblet kolem rovníku celých 21 dnů. Pokud bychom však nasedli do obyčejného balonu a nechali se unášet vichrem, který povrch Jupiteru bičuje rychlostí okolo 600 km/h, stačilo by nám na oblet pouhých 13 dnů!
Co však způsobuje tak vražedné větry na Jupiteru? Vražedné proto, že na Zemi by takovéto vichřice zničily život na celé planetě. Jen si představme co u nás napáchaly letošní zimní vichřice o rychlosti „pouhých“ 140 kilometrů za hodinu…

Vítr nemá co zabrzdit
I když poslední velká mise sondy Galileo (1989 – 2003), vyslané k Jupiteru americkou kosmickou agenturou NASA, přinesla řadu fascinujících poznatků, o původu Jupiterových vichrů se vědci moc nedozvěděli. Obrovské bouře, tornáda a hurikány, zmítající atmosférou Jupitera, jsou pro nás proto stále nevyjasněnou záhadou.
Zatímco na Zemi je naše poměrně tenká vrstva atmosféry vázána na tvrdý a mnohde hornatý povrch planety, který rychlost větru brzdí, na Jupiteru se pohybují děsivé větrné smrště i ve výškách až 7000 kilometrů nad povrchem planety. Ta je, narozdíl od Země, plynného charakteru a vítr tu hladce klouže po plynném obalu. Simulace ukazují, že nejsilnější bouřlivé větry vanou v oblasti Jupiterova rovníku.

Za všechno může tlak
A jak zde tedy takový vítr vzniká? Teorií je celá řada, ale nepravděpodobnější říká, že obrovské tlaky na povrchu planety stlačují molekuly vodíku tak, že v podstatě tvoří elektricky vodivý kovový materiál.
Vzhledem k tomu, že Jupiter má nesmírně silné magnetické pole (však je to také pěkný obr), dochází v elektricky vodivých nižších vrstvách atmosféry k silnému zahřívání, víření a roztáčení elektronů v plynech v obřím měřítku. Zatímco na Zemi mají vítr na svědomí změny teplot mezi vzdušnými masami, zahřívanými Sluncem, na Jupiteru hraje hlavní roli teplo, vznikající v nitru planety. My se pak můžeme z bezpečné vzdálenosti kochat fascinujícím pohledem na divoce kroužící pásy mraků tak, jak nám to například zprostředkovala sonda Galileo.

Jak se měří vítr?
Při měření rychlosti větru na Jupiteru využila  sonda Galileo takzvaného Dopplerova efektu, který známe například když slyšíme houkající sanitku, jejíž zvuk se postupně mění s tím, jak se k nám blíží a posléze se vzdaluje. Vědci u klesající sondy Galileo použili radiových vln a při pohybu pouzdra při průletu jednotlivými vrstvami atmosféry sledovali změny jejich frekvence. 

Z čeho je Jupiter?
Jupiter se skládá především z plynů. Asi 90% tvoří vodík a 10% helium. V ovzduší jsou i stopy čpavku, vody a prachové částice. Jeho jádro je nejspíš kamenné, pokryté vrstvou kapalného kovového vodíku. Za ohromných tlaků vodík v ovzduší kapalní a v blízkosti jádra se mění v kov.

reklama
Související články
Galaxie GS-9209 se nachází předlouhých 25 miliard světelných let od Země. Je to jedna z nejvzdálenějších galaxií, které si kdy lidstvo prohlédlo. V jejím středu se nachází supermasivní černá díra, která podle nových pozorování je mohutnější, než se dosud předpokládalo. A právě tato mohutnost brání vzniku nových hvězd. Tým vědců z Edinburské univerzity použil k […]
Aktuální cíl lidstva je jasný – úspěšně stanout na Měsíci, obydlet i Mars. Kromě infrastruktury a techniky je však nutné myslet také na obživu… Je libo salát nebo čínské zelí? Skladba jídelníčku posádek směřujících vstříc dosud neosídleným planetám představuje pro vesmírné agentury výzvu. Byť je skladba potravin vyvážená a na první pohled pestrá, něco jí […]
Mise sondy JUICE k Jupiteru je jedním z nejvýznamnějších projektů naší Evropské kosmické agentury (ESA). Ale jak to tak bývá, žádná kosmická mise se neobejde bez problémů. Aparát, který se na cestu vydal 14. dubna, měl potíže s vysunutím své nejdelší antény. Šestnáct metrů dlouhá anténa RIME (Radar for Icy Moons Explorer) je však už […]
Sondy pro výzkum vnitřních částí Sluneční soustavy si na nedostatek energie obvykle nestěžují. Dopady činnosti Slunce jsou zde natolik intenzivní, že aparátům vypuštěným ze Země stačí rozvinout své solární panely a mohou bez obav plnit své zadané úkoly. Od Marsu dále od Slunce však sluneční svit slábne natolik, že pro pohony sond je třeba hledat […]
Astronomové poprvé zachytili na jednom snímku stín černé díry v centru galaxie Messier 87 (M87) a mohutný výtrysk, který z ní vychází. Pozorování byla pomocí dalekohledů Global Millimetre VLBI Array (GMVA), Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) a Greenland Telescope (GLT). Tento nový snímek pomůže astronomům lépe pochopit, jak mohou výtrysky černých děr vznikat. Většina galaxií […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz