Jupiter je největší planetou naší sluneční soustavy, 318 x větší než Země a dvaapůlkrát hmotnější než všechny ostatní planety dohromady. Odhalili vědci tajemství vzniku děsivých bouří na jeho povrchu?
Pokud bychom chtěli obletět Jupiter, například v Boeingu 777 rychlostí kolem 1000 km/h, potřebovali bychom na jeden oblet kolem rovníku celých 21 dnů. Pokud bychom však nasedli do obyčejného balonu a nechali se unášet vichrem, který povrch Jupiteru bičuje rychlostí okolo 600 km/h, stačilo by nám na oblet pouhých 13 dnů!
Co však způsobuje tak vražedné větry na Jupiteru? Vražedné proto, že na Zemi by takovéto vichřice zničily život na celé planetě. Jen si představme co u nás napáchaly letošní zimní vichřice o rychlosti „pouhých“ 140 kilometrů za hodinu…
Vítr nemá co zabrzdit
I když poslední velká mise sondy Galileo (1989 – 2003), vyslané k Jupiteru americkou kosmickou agenturou NASA, přinesla řadu fascinujících poznatků, o původu Jupiterových vichrů se vědci moc nedozvěděli. Obrovské bouře, tornáda a hurikány, zmítající atmosférou Jupitera, jsou pro nás proto stále nevyjasněnou záhadou.
Zatímco na Zemi je naše poměrně tenká vrstva atmosféry vázána na tvrdý a mnohde hornatý povrch planety, který rychlost větru brzdí, na Jupiteru se pohybují děsivé větrné smrště i ve výškách až 7000 kilometrů nad povrchem planety. Ta je, narozdíl od Země, plynného charakteru a vítr tu hladce klouže po plynném obalu. Simulace ukazují, že nejsilnější bouřlivé větry vanou v oblasti Jupiterova rovníku.
Za všechno může tlak
A jak zde tedy takový vítr vzniká? Teorií je celá řada, ale nepravděpodobnější říká, že obrovské tlaky na povrchu planety stlačují molekuly vodíku tak, že v podstatě tvoří elektricky vodivý kovový materiál.
Vzhledem k tomu, že Jupiter má nesmírně silné magnetické pole (však je to také pěkný obr), dochází v elektricky vodivých nižších vrstvách atmosféry k silnému zahřívání, víření a roztáčení elektronů v plynech v obřím měřítku. Zatímco na Zemi mají vítr na svědomí změny teplot mezi vzdušnými masami, zahřívanými Sluncem, na Jupiteru hraje hlavní roli teplo, vznikající v nitru planety. My se pak můžeme z bezpečné vzdálenosti kochat fascinujícím pohledem na divoce kroužící pásy mraků tak, jak nám to například zprostředkovala sonda Galileo.
Jak se měří vítr?
Při měření rychlosti větru na Jupiteru využila sonda Galileo takzvaného Dopplerova efektu, který známe například když slyšíme houkající sanitku, jejíž zvuk se postupně mění s tím, jak se k nám blíží a posléze se vzdaluje. Vědci u klesající sondy Galileo použili radiových vln a při pohybu pouzdra při průletu jednotlivými vrstvami atmosféry sledovali změny jejich frekvence.
Z čeho je Jupiter?
Jupiter se skládá především z plynů. Asi 90% tvoří vodík a 10% helium. V ovzduší jsou i stopy čpavku, vody a prachové částice. Jeho jádro je nejspíš kamenné, pokryté vrstvou kapalného kovového vodíku. Za ohromných tlaků vodík v ovzduší kapalní a v blízkosti jádra se mění v kov.
