Překvapení: Kdo spí, ten netloustne!

Asi každý z nás by rád jedl dosyta a přitom netloustl. Přitom je to možné. Poslední objevy vědců přisuzují v této souvislosti značnou důležitost dostatečnému spánku.Asi každý z nás by rád jedl dosyta a přitom netloustl. Přitom je to možné. Poslední objevy vědců přisuzují v této souvislosti značnou důležitost dostatečnému spánku.

Na první pohled nemělo to děvče k obezitě žádný rozumný důvod. Oba rodiče byli jako proutek. Maminka balila dceři do školy zdravé svačiny a také doma střežila  každé sousto, které dívka snědla. Neuvěřitelně živé dítě, které chvíli neposedělo, mělo přesto ve dvanácti letech  plných dvacet kilogramů nadváhy.

Netradiční léčba obezity
Lékaři krčili rameny. Až pak si dánský odborník na výživu profesor Arne Astrup všiml jedné zvláštnosti. Dívka hodně ponocovala. Večer si dlouho do noci četla nebo se dívala na televizi. Nikdy nespala déle než sedm hodin a často ještě mnohem méně.
Astrup se tedy rozhodl léčit dívku poněkud netradiční kúrou, spánkem. Domluvil se s rodiči  a ti systematicky nutili dívku spát devět či deset hodin denně. A stal se zázrak! Dívka začala hubnout. Netrpěla přitom pocitem hladu, nepronásledovaly ji chutě na „kalorické bomby“, jako je čokoláda nebo hamburgery.
Astrupův objev ale nebyl pro odborníky velkým překvapením. O tom, že uspokojování dvou základních životních potřeb, jídla a spánku, jde ruku v ruce, se ví už dlouho. Obecně je rozšířena představa, že ponocující lidé nemají v noci co dělat, a tak  „luxují“ ledničky a systematicky se přejídají. Skutečnost je ale mnohem komplikovanější. Tajemství obezity nevyspalých lidí leží totiž hluboko v mozku. Centra řídící spánek a příjem potravy jsou navzájem podivuhodně propletená.

Pomoci by mohl spánek!
Léčba obezity spánkem se dnes testuje na mnoha špičkových klinikách po celém světě. Pochvalují si ji nejen lékaři, ale i pacienti. Spánek přece bezesporu patří k příjemným lékům. „Trochu si přispat?“ ptají se pacienti nevěřícně, když slyší radu lékaře. „No to s radostí!“
Boj s obezitou se v drtivé většině soustřeďuje na zdravou výživu a fyzickou aktivitu. Jednoduše řečeno, měli bychom méně jíst a více se pohybovat. Odborníci ale poukazují na fakt, že dostatečný spánek je nedílnou součástí zdravého životního stylu. A lidé žijící uprostřed moderní civilizace spánek opomíjejí stejně jako diety a cvičení.
Na světě je jedna miliarda lidí s nadváhou a 300 milionů obézních, tedy celá jedna pětina. V některých zemích dosáhla obezita parametrů epidemie. V USA žijí s nadváhou dokonce dvě třetiny obyvatel. Za obézní jsou považování lidé s indexem tělesné hmotnosti nad 25. Ale zdravotní potíže začínají už při mnohem menší nadváze. Plných 58% případů cukrovky stejně jako každý pátý případ kardiovaskulárních chorob postihuje lidi s indexem tělesné hmotnosti nad 21.
Hlavní příčiny obezity spočívají v dědičných vlohách, vysokokalorické stravě a nízké tělesné aktivitě. S dědičným založením každého z nás toho medicína mnoho udělat neumí. Snaha donutit lidi k střídmějšímu stravování a zvýšenému pohybu však vychází naprázdno. Pomoci by tedy mohl spánek.

Kde je příčina?
S tím, jak stoupá ve společnosti podíl obézních lidí, klesá zároveň i počet hodin, které trávíme spánkem. Ještě v 60. letech minulého století spal průměrný Američan denně osm až devět hodin. Dnes neprospí více než sedm hodin. Podobně jsou na tom všichni obyvatelé ekonomicky vyspělých zemí. Obvykle shazujeme vinu na televizi, počítače či obchody s nepřetržitým provozem. Ve skutečnosti stojí za naším ponocováním mylná představa, že hodiny strávené spánkem jsou promrhaný čas, který je třeba aspoň zčásti využít pro mnohem důležitější aktivity – studium, práci nebo zábavu.   
Dospělí lidé, kteří spí pět a méně hodin denně jsou ve srovnání s těmi co spí aspoň sedm hodin vystaveni o 60% vyššímu riziku obezity. Totéž platí i o dětech. Špatný spánek ve věku tří let je celkem spolehlivou zárukou nadváhy po dosažení věku sedmi let. Vztah spánku a obezity přesto není stále jasný a připomíná otázku, zda bylo dříve vejce nebo slepice.
Na jedné straně je tu možnost, že obézní lidé spí hůř právě proto, že jsou obézní a trpí řadou s tím spojených zdravotních obtíží. Stejně tak je ale možné, že lidé, kteří nespí, mají víc času na jídlo. Nelze však vyloučit ani to, že nevyspalí a unavení lidé už nemají sílu a chuť s obezitou bojovat. Vyhlídka na hodinu v tělocvičně jim přijde nesnesitelná. To si raději doma sednou a spořádají pytlík smažených brambůrků.

Hormonální chaos
Výzkum prováděný na laboratorních zvířatech i sledování dobrovolníků komplikované vztahy mezi spánkem a obezitou pomalu ale jistě odkrývá. Velmi výmluvné jsou výsledky studie, v které bylo dvanáct mladých, zcela zdravých mužů donuceno spát dvakrát po sobě jen čtyři hodiny denně. Nevyspání jim zcela změnilo hladiny hormonů cirkulujících krví. Mužům výrazně ubylo hormonu leptinu a naopak, přibylo hormonu ghrelinu. Tyto výsledky dokazují, že hlad nevyspalých má příčiny v celkové změně funkcí našeho těla.
Hormon leptin je produkován v tukových buňkách a můžeme jej označit za hormon sytosti. S tím, jak stoupá v našem těle množství tukových buněk, roste i produkce leptinu a to je pro centrum hladu v mozku signál, že by se mělo krotit. Pod vlivem leptinu ztrácíme chuť k jídlu, abychom dále netloustli.
Ghrelin funguje opačně. Vyrábí jej prázdný žaludek. Je to tedy hormon hladu, který dráždí mozek, aby nás neodolatelnými chutěmi na něco k snědku dohnal ke shánění potravy. Pokles hladin leptinu a vzestup koncentrací ghrelinu v organismu nevyspalých mladíků hovoří k organismu jasnou řečí. V těle je málo tuku, žaludek je prázdný, je třeba se najíst. Potvrdily to i pocity mladíků z experimentu. Popisovali, že mají hrozný hlad. Trápila je chuť především na vysokokalorické potraviny, jako jsou moučníky nebo sušenky.

Mohou za to rozbité biologické hodiny?
Zopakovat podobné pokusy s laboratorními myšmi nebo potkany není jednoduché. Hlodavce musíme držet vzhůru dosti drastickými zásahy do života. Například tím, že je opakovaně máčíme ve studené vodě. Opakované studené koupele vyvolávají silný stres. Nevyspalá zvířata sice jedí mnohem více než zvířata vyspalá, ale netloustnou. Stres u nich naopak vyvolá hubnutí.
Výzkum vztahů mezi spánkem a regulací tělesné hmotnosti umožnily teprve nedávno zásahy do dědičné informace, zacílené na chod vnitřních biologických hodin. Například narušení genu s případným jménem „clock“ (angl. hodiny) vede u myší k naprostému rozvrácení normálního denního režimu. Myši mají nepořádek jak ve spánku, tak v příjmu potravy i jiných životních aktivitách. Během několika týdnů se u nich objeví obezita a za pár měsíců i zdravotní potíže, které provázejí obezitu u člověka.
Resumé podobných experimentů je jasné. Nedostatek spánku velmi rychle rozvrátí křehkou hormonální rovnováhu v organismu, naruší mechanismy, jež kontrolují chuť k jídlu. Nevyspáním děláme velký krok k nadváze a obezitě. Větší, než jsme tušili.
Zatím se vědci soustředili na to, co se děje v těle myši, potkana či člověka, jak velkou mají chuť k jídlu, případně na to, zda přibrali na váze. Klíč k pochopení těchto procesů ale leží uvnitř buněk ve světě molekul. A tam biologové zatím pořádně nedohlédli.

Chaos v našem těle
Molekuly, přes které je spojena jak regulace příjmu potravy tak i regulace spánku, se skrývají v části mozku zvané hypothalamus. Tamější nervová centra řídí základní životní procesy, regulují např. tělesnou teplotu nebo rozmnožování. V hypothalamu se nachází také centrum hladu a žízně.
O tom, jestli máme hlad nebo jsme sytí, spolurozhoduje významnou měrou produkce bílkovinných molekul zvaných orexiny. Injekce orexinů do mozku vyvolává u pokusných zvířat záchvat žravosti. Další výzkum ukázal, že orexiny jsou mnohem všestrannější molekuly a kromě příjmu potravy ovlivňují i bdělost pokusných zvířat a jejich činorodost.
Zdá se, že ponocování a nevyspání naruší běh vnitřních hodin. Nervové buňky  hypothalamu produkující orexiny na to reagují horečnou činností. Jejich „poplašnou zprávu“ zachytí tuková tkáň a poleví v produkci leptinu. Žaludek se naopak začne tužit při výrobě ghrelinu. Výsledkem je hlad!
Toto jednoduché schéma „obezity z nevyspání“ zcela jistě odpovídá realitě jen v hrubých rysech. Skutečnost bude mnohem komplikovanější. Spánek má vliv na procesy v celém těle a nevyspání má na naše tělo podobný dopad, jako kdyby někdo zacpal uši všem muzikantům v symfonickém orchestru a nechal je hrát. Výsledkem je pokaždé neskonalý chaos.

Na lov do ledničky
Propojení spánku s hladem je výsledkem dlouhé evoluce. Zvířata musí jíst, aby přežila. A aby mohla shánět potravu, musí být vzhůru. Když organismus začne strádat nedostatkem energie, musí se mu kdesi v mozku ozvat „budík“, který přetrhne sladké dřímoty a vyžene hladového živočicha shánět živobytí.
Pravěký člověk a jeho předchůdci měli v těle stejnou pojistku a zcela jistě jim mnohokrát zachránila život. Dnes je ale všechno trochu jinak. Člověk se vymknul přírodě z kontroly. Při shánění potravy už nepodniká dlouhé, náročné a nebezpečné výpravy. Stačí mu pár kroků k ledničce nebo dojít jen o kousek dál k nejbližšímu obchodu. Když nás nedostatek spánku „pošle na lov“, nestojí nás to mnoho sil a máme prakticky stoprocentní jistotu, že se nevrátíme s prázdnou. Naše „úlovky“ jsou kaloricky bohaté a to nás žene do kypré náruče obezity.
Naneštěstí je budík v podobě nervových buněk produkujících orexiny velice citlivý. Reaguje na sebemenší podněty. Často i na stres a na zvýšené napětí. Přejídání je tedy často jen nežádoucím vedlejším účinkem toho, že se nám něco honí hlavou, že nás něco štve nebo trápí.

Prodloužený spánek na předpis
Výsledky teoretického výzkumu vztahů mezi hladem a spánkem se pomalu začínají uplatňovat v praxi. Lékaři se je pokoušejí využít k léčbě obezity. Byly již zahájeny klinické studie, v kterých je obézním lidem ordinován prodloužený spánek. Testovány jsou dokonce i léky, které byly původně určeny k léčbě nespavosti.
Lékaři doufají, že alespoň některé preparáty by mohly v konečném důsledku pomoci obézním lidem redukovat nadměrnou tělesnou hmotnost. Jistí si tím ale zatím nejsou. Spánek navozený léky je trochu jiný než přirozený „šlofík“. Otázka, nakolik budou tyto rozdíly na překážku kýženému efektu „prášků na spaní“ proti obezitě, teprve čeká na rozřešení.

Jak si vypočítat index tělesné hmotnosti
Body mass index čili BMI. Tento ukazatel si spočítá každý velmi snadno, když tělesnou hmotnost v kilogramech vydělí druhou mocninou tělesné výšky v metrech. Člověk, který váží 80 kilogramů a měří 180 centimetrů, má BMI roven 24,7  (80: 1,802  = 24,7).

Proč mají piloti sklon k obezitě?
Narkolepsie je velmi nepříjemná choroba. Člověk při ní upadá nekontrolovaně do hlubokého spánku. K vyvolání záchvatu stačí často jen nepatrný podnět, např. smích. Lidé postižení narkolepsií jsou vystaveni riziku, že ztratí kontrolu nad svým tělem v nebezpečné situaci.
Výzkum ukázal, že tito lidé mají uvedenu do chaosu  produkci orexinů řídících příjem potravy. Není pak divu, že často trpí nadváhou.
Pacienti s narkolepsií užívají léky, které výrazně snižují riziko záchvatu. Léky proti narkolepsii si ale našly cestu i ke zdravým lidem. V mnoha zemích začali užívat lék modafinil ti, kteří si chtějí udržet vysokou výkonnost i v případě, že se pořádně nevyspí.
Modafinilem dopovali někteří sportovci, zneužívají jej manažeři nebo studenti. Se svolením lékařů jej užívali i vojenští piloti. Ti se nyní stali předmětem zájmu odborníků na léčbu obezity. Dlouhodobé užívání léku totiž pilotům narušilo normální rytmus spánku a vědce proto zajímá, nakolik se to u bývalých příslušníků vojenského letectva projevuje sklony k nadváze. Výsledky budou zcela jistě zajímavé i pro ty, kdo si s modafinilem zahrávají ve snaze urvat ze spánku nějakou tu hodinku pro splnění povinností nebo pro prodloužení času k zábavě.

Spánek a společenský život
Samotáři mají zřejmě menší potřebu spánku než milovníci čilého společenského života. Spánek totiž není obdobím pasivního odpočinku. Naopak. Během spánku má náš mozek spoustu práce se zpracováním informací, jež nashromáždil ve dne. Patří k nim i informace o kontaktech s jinými osobami.
Čilý společenský život přináší mozku tolik podnětů, že si na jejich zpracování musí najít čas prodloužením dřímot. Naopak, samotářský život člověka o podobné podněty ochuzuje. Mozek potom nemá tolik práce a stačí mu spát o něco méně.

Nakažlivá obezita?
Leah Whighamová z University of Wisconsin v americkém Madisonu je přesvědčena, že obezita je infekční choroba. Jejími původci jsou viry z početné rodiny adenovirů, k nimiž patří i původci rýmy.
Bioložka vychází z výsledků pokusů na zvířatech, která po nákaze lidskými viry tloustnou. Jeden z virů, označovaný jako Ad-37, vyvolal u kuřat zvýšené hromadění tuku v těle. Efekt byl jasně patrný, i když všechna infikovaná zvířata konzumovala stejné množství potravy jako kuřata, která se virem nenakazila.
Také u obézních lidí už byl prokázán zvýšený výskyt některých adenovirů. Viry však zjevně nejsou jedinou příčinou obezity.

Bakterie a obezita
Za kila nadváhy zřejmě vděčíme i mikroskopickým obyvatelům našich útrob. Vědci porovnali druhové složení střevní mikroflóry obézních dobrovolníků s mikrobiální zoo, jakou hostí v trávicím traktu lidé s normální tělesnou hmotností. Zjistili, že u lidí s nadváhou tvoří více než 90% střevní mikroflóry bakterie zahrnované do skupiny Firmicutes. Mikrobi ze skupiny Bacteroidetes jsou ve střevě obézních lidí velmi vzácní a tvoří jen 3% mikroflóry. Lidé s normální váhou mají těchto bakterií desetkrát více.
V jedné studii se obézní dobrovolníci podrobili roční dietě. Polovina omezila především příjem tuků, druhá polovina se snažila snížit konzumaci cukrů. Po roce zhubli o 3 až 6% své původní tělesné hmotnosti. Zároveň u nich došlo i k výrazné změně v zastoupení střevních bakterií. Podíl „obézních“ mikrobů ze skupiny Formicutes se snížil na 73%. Podíl „hubených“ bakterií ze skupiny Bacteroidetes stoupl na 15%. Změna ve složení střevní mikroflóry přitom nezávisela na typu diety.

Ráno moudřejší večera
To, co se lidé nebo zvířata přes den naučí, si jejich mozková centra znovu přehrávají ve spánku. Hráč na hudební nástroj, který večer marně zápolil s obtížnou skladbou, zjistí, že ráno zvládá kritické pasáže mnohem lépe. Možná ani netuší, že si jeho mozkové centrum pro kontrolu nad pohybem rukou ve spánku obtížný prstoklad několikrát zrychleně přehrálo a osvojilo si jej.
Podobně cvičí valnou část noci i mladý pták, potýkající se s úskalími zpěvu. Ve spánku si přehrává trylky a nápěvy ve sluchovém centru mozku. Trénuje, aniž by otevřel zobák. Přísloví o ránu, které je moudřejší večera, díky tomu opravdu platí.

Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Dnešní den karcinomu plic má lidi varovat

Dnešní den karcinomu plic má...

Na rakovinu plic ročně v Česku zemře 5 400 lidí. Patří jí tak smutné prvenství mezi...
Meningokokové infekce: fakta a mýty o nemoci, která ničí lidské životy

Meningokokové infekce: fakta a mýty o...

Invazivní meningokové infekce patří mezi nejrychleji probíhající onemocnění...
Pražský IKEM se stal světovým školícím centrem na biokompatibilní umělé srdce

Pražský IKEM se stal světovým...

Celkem 10 pacientů na celém světě již dostalo nové biokompatibilní umělé...
Pitný režim: Nutnost nebo konspirační teorie?

Pitný režim: Nutnost nebo...

Tato otázka, která by ještě před pár lety byla pokládána za nesmyslnou, se...
S klimatizací opatrně – vedle nachlazení může poškodit i zrak

S klimatizací opatrně – vedle...

Zná to asi každý: horké letní sluníčko rozpaluje domy a v kancelářích...
10 nemocí se jmény literárních postav

10 nemocí se jmény literárních...

Každý spisovatel a literát potřebuje pro svou tvorbu nějakou inspiraci. Ale...
Slovenský úspěch v boji se zhoubnými onemocněními

Slovenský úspěch v boji se...

Slovenští badatelé pod vedením chemika Jána Tkáče vyvinuli novou metodu...
Vědecká studie odhalila: Látka v některých mýdlech a zubních pastách škodí zdraví

Vědecká studie odhalila: Látka v...

Že některá mýdla a zubní pasty nemusí být pro tělo tak přínosné, jak...
Vědci objevili látku, která prodlužuje život. Nachází se ve spermatu

Vědci objevili látku, která...

O příznivých účincích spermatu na lidské tělo už se toho napsalo...
Číňané vyrobili revoluční biokompatibilní obvod

Číňané vyrobili revoluční...

Obvod, kterým lze ohýbat nebo jej natahovat? Takový vynález představili čínští...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak by vypadal svět, kdyby byla Země plochá?

Jak by vypadal svět, kdyby byla...

S konspiracemi o tom, jaký má tvar naše planeta, se v...
Nebaví vás chodit do práce? Zkuste 8 zaměstnání z říše snů

Nebaví vás chodit do práce? Zkuste 8...

Máte pocit, že v kanceláři už nevydržíte ani o minutu déle? Že dalšímu...
Vybírali v italském Janově politiky losem?

Vybírali v italském Janově...

„Všechny peníze shrábnou sázkaři a my z toho nemáme vůbec nic,“ zuří...
Alzheimerova choroba má vazby na virus herpes, tvrdí vědci

Alzheimerova choroba má vazby na...

Nový výzkum odhaluje více kmenů viru herpes v mozku člověka v prvním...
Tajemství jeskynních maleb: Hledali v nich naši předkové duchy zvířat?

Tajemství jeskynních maleb: Hledali v...

Profesor antropologie David Lewis Williams z jihoafrického Johannesburgu si myslí, že naši...
Mongolská říše: Jeden z nejrozlehlejších států v historii!

Mongolská říše: Jeden z...

Nejrozsáhlejší říše všech dob? Ani Sovětský svaz, ani Španělsko, nad...
VIDEO: TOP 5 nejšílenějších rekordních skoků

VIDEO: TOP 5 nejšílenějších...

Taky máte zvláštní pocit, pokud máte seskočit z vyššího...
Nejméně poruchový smysl: Hmat!

Nejméně poruchový smysl: Hmat!

Smyslové orgány, kterými nás příroda vybavila, jsou důmyslnými a...
Krimi z Brazílie: Co spáchal strážný z místní školky?

Krimi z Brazílie: Co spáchal...

Ty výkřiky drásají srdce. Jsou plné agónie. Oheň se sápe na drobná tělíčka....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.