6 nejnebezpečnějších projektů současné vědy

Dnešní věda podléhá přísným normám, ať už z hlediska metodických postupů, nebo etických hledisek. Děsivé výtvory šílených vědců tedy už nejsou takovým strašákem jako v 19. století. Přesto některé projekty mohou v lidech vzbuzovat přinejmenším nedůvěru.Dnešní věda podléhá přísným normám, ať už z hlediska metodických postupů, nebo etických hledisek. Děsivé výtvory šílených vědců tedy už nejsou takovým strašákem jako v 19. století. Přesto některé projekty mohou v lidech vzbuzovat přinejmenším nedůvěru.

Žádný doktor Frankestein v naší době neexistuje. Nemá k tomu důvod a ani prostředky. Zatímco fantazie spisovatelů z 19. století mohla využívat mrtvá těla nebo energii zachycenou hromosvodem při bouři pro stvoření živého tvora, dnešní poznatky taková zjednodušení předem odsuzují do rolí očividných nesmyslů. Potenciálně děsivé atmosféře vědy tak již  v počátcích podrážejí židli úsměvnou naivitou. Přesto i moderní věda může někdy budit dojem, že se pouští na příliš tenký led. 21. STOLETÍ vybralo šest projektů, které dnes mezi veřejností vzbuzují největší obavy.
Při rozhodováním nám pomáhali Stanislav Mihulka, který působí na Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Botanickém ústavu AV ČR, a Michael Henderson, postgraduální student historie technologií na Georgijském technologickém institutu v americké Atlantě. Za redakci se na hodnocení podílela Ing. Petra Soukupová.

1. – 2. místo
Planetární štít proti slunečnímu záření

Soukupová: Globální oteplování straší veřejnost více než intergalaktické války. Země se (zdá se) zahřívá, někteří vědci to svalují na lidstvo, jiní nám nechtějí takové „zásluhy“ přisoudit a uvažují o přirozených cyklických změnách klimatu. Jedním z navrhovaných řešení, jak se vyhnout přílišnému teplu, je využití miniaturních vesmírných stínítek, která by kroužila po naší oběžné dráze a odrážela světlo. Každá minisonda z reflexního materiálu by vážila kolem jednoho gramu. Pohltit by měly 1,8 % slunečního svitu. Nikdo však netuší, co zastínění může provést s fotosyntézou rostlin nebo hormonální regulací u živočichů.
Body: 5
Mihulka: Globální oteplování je velkým strašákem a mnoho odborníků navrhuje více či méně použitelná řešení, jak s případně rostoucí teplotou bojovat. Planetární štít patří k těm reálnějším. Nebylo by však lepší, než teplotu nákladně přeprat, přizpůsobit se jí?
Body: 6
Henderson: Vzhledem k tomu, že klimatologové ještě neřekli konečné slovo ani v tom, jestli se ze Země opravdu dlouhodobě zahřívá, natož aby už byla s jistotou určena příčina oteplování, je hledání takto specifického řešení dost na pováženou. Omezení růstu rostlin a citelné změny v ekosystémech mohou životní prostředí poškodit více, než tolik obávané oteplení.
Body: 3
Celkem 14 bodů

1. – 2. místo
Robotičtí vojáci

Soukupová: Armády technologicky nejvyspělejších zemí světa se snaží co nejvíce šetřit životy a zdraví svých občanů, a tak na nebezpečné mise chtějí vysílat automatické stroje. Zatím se jedná hlavně o špionážní vozítka a pokusy o dopravu materiálu, počítá se však i s automatickými ozbrojenými hlídkami. Například v Jižní Koreji nedávno dokončili stroj SGR-A1, který každého, kdo se k němu přiblíží a neidentifikuje se tajným kódem, jednoduše zastřelí. Obavy z technické závady nebo záměrného poškození rozpoznávacího systému se přímo nabízejí.
Body: 3
Mihulka:
Každý, kdo viděl některého Terminátora, se jistě ptá, zda nás v budoucnosti čekají války robotů. Zítra to jistě nebude. Umělá inteligence umí jen bezduše hrát šachy. Je ale třeba se bát válek, v nichž budou místo lidských vojáků umírat roboti válčících stran?
Body: 5
Henderson:
Za současného stavu asi není čeho se příliš bát, roboti zatím neplní společné mise, slouží pouze jako zásobovači nebo průzkumníci. Ani samostatný robot na stráži není o nic nebezpečnější než člověk, kterému ostatně také nemůže nikdo věřit na 100 %. Pokud ale někdy dojde k tomu, že ve válkách budou proti sobě stát armády čítající stovky robotů, může šikovný teroristický hacker způsobit pořádná jatka.
Body: 6
Celkem: 14 bodů

3. místo
Znovuvzkříšené infekční organismy

Soukupová: V roce 1918 podlehlo pandemii španělské chřipky 50 milionů lidí. V roce 2005 se americkým virologům podařilo získat z tkání břišních orgánů jedné z tehdejších obětí infekce schopný virus. Jeho získání je na jednu stranu cenným nástrojem pro výzkum chřipkových kmenů, na druhou stranu ve veřejnosti vzbuzuje obavy z možného úniku z laboratoře a rozpoutání další pandemie.
Body: 6
Mihulka:
Molekulární kouzelníci vyvolávají dávno mrtvé viry. Buď je vykopou v mrtvých tělech nebo je zrekonstruují z dnešních sekvencí. V obou případech obživnou vědecky nesmírně zajímavé, ale už ne tak nebezpečné viry. Minulé infekce již byly překonány.
Body: 2
Henderson:
Poznatky získané ze živých původců nebezpečných chorob jsou pro biology velkým přínosem. Riziko, že by tyto organismy unikly z laboratoře, je přitom velmi nízké, ale zcela vyloučené to také není. Přesto se jej z vědeckého hlediska vyplatí podstoupit.
Body: 5
Celkem 13 bodů

4. místo
Pilulka místo spánku

Soukupová: Minulý rok americká armádní agentura Darpa vyvinula látku, která umožňuje vojákům spát pouhé čtyři hodiny denně, aniž by se projevily jakékoli negativní účinky. Čtyřdenní test v plném bojovém nasazení trvajícím dvacet hodin denně snášeli vojáci bez problémů. Každému by se určitě hodilo, kdyby se místo 8 hodin spánku mohl bez následků věnovat něčemu jinému. Nicméně dlouhodobé fyziologické dopady takového režimu vědci zatím nedokáží odhadnout. O nutných změnách ve společnosti ani nemluvě.
Body: 4
Mihulka:
Mnoho workholiků by nadšeně přivítalo, kdyby nemuseli spát. Už teď mnozí lidé žijí na ostří nože a svůj spánek počítají na čtvrthodiny. Lidský spánek má ale spoustu různých funkcí a bude jistě složité ho nějak chytře obejít.
Body: 3
Henderson:
Darpa si je pravděpodobně dobře vědoma toho, že jejich přípravek CX717 nemůže vojákům předepisovat neomezeně dlouho. Testuje látku do těžkých bojových podmínek, kdy není čas na odpočinek. Představa, že jednou lékaři objeví, jak se bez spánku obejít úplně, je asi stejně reálná jako sny o nesmrtelnosti. Přesto i v této podobě může jít o nebezpečné zahrávání si s ohněm. Stačí si vzpomenout, co v 80. letech minulého století dělaly amfetaminy se stíhacími piloty. Dostávali je, aby se jim při bojových akcích  lépe zabíjelo, ale současně snižovaly jejich rozhodovací schopnosti.
Body: 4
Celkem 11 bodů

5. místo
Zuřivé šelmy

Soukupová: Rusové po několik desítek generací šlechtili lišky k zuřivosti, až vyšlechtili zvířata, která vlastně nic jiného než agresivitu projevovat neumějí. Výzkum původně vznikl ve snaze odhalit princip zdomácnění psovitých šelem. Šelmy jsou chovány v uzavřených klecích daleko od obydlených oblastí a v případě útěku nejsou schopny se o sebe postarat a pravděpodobně by do několika dnů pošla hladem. Přesto jejich existence vzbuzuje v lidech obavy.
Body: 2
Mihulka:
Výzkum psychiky lidí i jiných zvířat přináší pozoruhodné informace, nevyhnutelnou cenou je však manipulace se sledovanými jedinci, jinak se to bohužel dělat nedá. Přínos ale může být značný.
Body: 4
Henderson:
Jakékoli nové poznatky mohou mít dvě strany mince. Rusové mají své lišky dobře izolované, obavy přímo z tohoto chovu tak nejsou na místě. Nicméně pokud objeví, které geny mohou za agresivní chování, a budou se snažit své poznatky využít k úpravám lidské psychiky, začnou se pouštět na tenký led.
Body: 2
Celkem: 8 bodů

6. místo
Regenerace končetin

Soukupová: Obojživelníkům mohou dorůstat již jednou ztracené končetiny. U savců to zatím nejde, nicméně lékařům by se podobná schopnost náramně hodila. A ještě více by se hodila armádním lékařům. Darpa v současnosti pracuje na projektu s rozpočtem téměř 8 milionů dolarů (cca 200 milionů korun), jehož cílem je do čtyř let naučit myši regenerovat své končetiny. Dalším na řadě je pochopitelně člověk. Lidé se však obávají toho, že šílení vědci se nespokojí jen s obnovením toho, co nám někdo usekl, ale budou nás chtít vylepšovat dalšími přívěsky. Druhý pár rukou by jistě nebyl k zahození, ale lidským bytostem bychom se také příliš nepodobali…
Body: 1
Mihulka:
Vytvoření zničené části těla je snem každého chirurga. Mnozí obratlovci to umějí, teď se to od nich pomocí znalosti genů snažíme naučit i my. Blíží se doba, kdy už amputace nebudou postrachem.
Body: 1
Henderson:
Představa, že lékaři budou moci amputovat poškozené končetiny a na jejich místě nechat narůst nové, je opravdu lákavá. A pokud by snad někdo chtěl nové metody využít k přidělání nového páru končetin, je to jeho tělo a jeho život. Většina lidí je však naštěstí na něco takového příliš konzervativní, takže budoucnosti plné lidských mnohonožek a mnohoruček příliš šancí nedávám.
Body: 1
Celkem: 3 body

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Projekt na záchranu antilop Derbyho: 14 mláďat a 800 proškolených studentů

Projekt na záchranu antilop Derbyho:...

Už několik let je Safari Park Dvůr Králové významně zapojen do aktivit...
Žně kvůli teplu a suchu začaly dříve

Žně kvůli teplu a suchu začaly...

V České republice panuje v posledních týdnech nebývalé teplé počasí. V kombinaci...
Tank Karrar vyrazí do akce ještě v letošním roce

Tank Karrar vyrazí do akce ještě v...

Podle dostupných informací by se mělo jednat o velmi účinnou zbraň,...
Věda a sport: Odborníci se ptali na vítěze fotbalového MS umělé inteligence

Věda a sport: Odborníci se ptali na...

Celý projekt je výsledkem spolupráce belgických a německých vědců, kteří...
Oficiální rozloučení se Stephenem Hawkingem

Oficiální rozloučení se...

Pietní akce uložení jeho popela proběhne dnes ve Westminsterském...
Nové výhledy na Prahu? Unikátní rozhledna Doubravka se dnes otevře návštěvníkům

Nové výhledy na Prahu? Unikátní...

Metropole má první veřejně přístupnou rozhlednu od dokončení Žižkovského...
Zdroj nepřátelské palby zvládne najít zbraňový senzor PEARL

Zdroj nepřátelské palby zvládne...

Tento nový, přenosný systém lze nainstalovat na ruční zbraň. Výhodou je,...
I strnadi mají nářečí.

I strnadi mají nářečí.

Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě...
Dnešní mládež je hloupější než předchozí generace, zjistili vědci

Dnešní mládež je hloupější než...

Nová studie norských vědců odhalila, že jsou dnešní děti hloupější než...
Rozpoznají drony násilí v davu lidí?

Rozpoznají drony násilí v davu...

Vědcům z anglické univerzity v Cambridge se podařilo najít řešení umělé...

Nenechte si ujít další zajímavé články

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh utrženého sluchátka

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh...

Lze si představit současnou civilizaci bez mobilů? Asi těžko. Telefony mohou...
100 let španělské chřipky: Masová vražedkyně si oběti nevybírala!

100 let španělské chřipky: Masová...

Rok 1918 se nese v duchu prolité krve. Světem už čtvrtý rok cloumá...
Octová dieta: Bizarním prostředkem ke zhubnutí se tráví i lord Byron

Octová dieta: Bizarním prostředkem...

Lžičce jablečného octu před každým jídlem údajně vděčí za své postavy i...
Jaké bude marťanské menu?

Jaké bude marťanské menu?

O pilotovaném letu k Marsu se v odborných i laických kruzích hovoří poměrně...
Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tenký váleček grafitu zasazený do kousku dřeva. Snadno se s ním píše, napsané...
Frank: Město, na které dopadne 90 milionů tun skály!

Frank: Město, na které dopadne 90...

Když je něco pevné jako skála, tak to ještě nemusí být pevné. A když...
VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí žít ve speciální bublině

VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí...

Vzácná porucha imunity má za následek to, že dítě musí žít...
Proč si čeští diplomati dovolil kritizovat samotného papeže?

Proč si čeští diplomati dovolil...

Nikdo dodnes přesně neví, kdo panoš Jaroslav vlastně byl! Například historik...
Průzkum: Manželství zdraví neprospívá!

Průzkum: Manželství zdraví...

Dlouhá léta se čtenáři společenských rubrik mohli seznamovat s výzkumy, že...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.