Dnešní věda podléhá přísným normám, ať už z hlediska metodických postupů, nebo etických hledisek. Děsivé výtvory šílených vědců tedy už nejsou takovým strašákem jako v 19. století. Přesto některé projekty mohou v lidech vzbuzovat přinejmenším nedůvěru.
Žádný doktor Frankestein v naší době neexistuje. Nemá k tomu důvod a ani prostředky. Zatímco fantazie spisovatelů z 19. století mohla využívat mrtvá těla nebo energii zachycenou hromosvodem při bouři pro stvoření živého tvora, dnešní poznatky taková zjednodušení předem odsuzují do rolí očividných nesmyslů.
Potenciálně děsivé atmosféře vědy tak již v počátcích podrážejí židli úsměvnou naivitou. Přesto i moderní věda může někdy budit dojem, že se pouští na příliš tenký led. 21. STOLETÍ vybralo šest projektů, které dnes mezi veřejností vzbuzují největší obavy.
Při rozhodováním nám pomáhali Stanislav Mihulka, který působí na Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Botanickém ústavu AV ČR, a Michael Henderson, postgraduální student historie technologií na Georgijském technologickém institutu v americké Atlantě.
Za redakci se na hodnocení podílela Ing. Petra Soukupová.
1. – 2. místoPlanetární štít proti slunečnímu zářeníSoukupová: Globální oteplování straší veřejnost více než intergalaktické války. Země se (zdá se) zahřívá, někteří vědci to svalují na lidstvo, jiní nám nechtějí takové „zásluhy“ přisoudit a uvažují o přirozených cyklických změnách klimatu.
Jedním z navrhovaných řešení, jak se vyhnout přílišnému teplu, je využití miniaturních vesmírných stínítek, která by kroužila po naší oběžné dráze a odrážela světlo. Každá minisonda z reflexního materiálu by vážila kolem jednoho gramu.
Pohltit by měly 1,8 % slunečního svitu. Nikdo však netuší, co zastínění může provést s fotosyntézou rostlin nebo hormonální regulací u živočichů.Body: 5Mihulka: Globální oteplování je velkým strašákem a mnoho odborníků navrhuje více či méně použitelná řešení, jak s případně rostoucí teplotou bojovat.
Planetární štít patří k těm reálnějším. Nebylo by však lepší, než teplotu nákladně přeprat, přizpůsobit se jí?Body: 6Henderson: Vzhledem k tomu, že klimatologové ještě neřekli konečné slovo ani v tom, jestli se ze Země opravdu dlouhodobě zahřívá, natož aby už byla s jistotou určena příčina oteplování, je hledání takto specifického řešení dost na pováženou.
Omezení růstu rostlin a citelné změny v ekosystémech mohou životní prostředí poškodit více, než tolik obávané oteplení.Body: 3Celkem 14 bodů
1. – 2. místoRobotičtí vojáciSoukupová: Armády technologicky nejvyspělejších zemí světa se snaží co nejvíce šetřit životy a zdraví svých občanů, a tak na nebezpečné mise chtějí vysílat automatické stroje.
Zatím se jedná hlavně o špionážní vozítka a pokusy o dopravu materiálu, počítá se však i s automatickými ozbrojenými hlídkami. Například v Jižní Koreji nedávno dokončili stroj SGR-A1, který každého, kdo se k němu přiblíží a neidentifikuje se tajným kódem, jednoduše zastřelí.
Obavy z technické závady nebo záměrného poškození rozpoznávacího systému se přímo nabízejí.Body: 3Mihulka: Každý, kdo viděl některého Terminátora, se jistě ptá, zda nás v budoucnosti čekají války robotů.
Zítra to jistě nebude. Umělá inteligence umí jen bezduše hrát šachy. Je ale třeba se bát válek, v nichž budou místo lidských vojáků umírat roboti válčících stran?Body: 5Henderson: Za současného stavu asi není čeho se příliš bát, roboti zatím neplní společné mise, slouží pouze jako zásobovači nebo průzkumníci.
Ani samostatný robot na stráži není o nic nebezpečnější než člověk, kterému ostatně také nemůže nikdo věřit na 100 %. Pokud ale někdy dojde k tomu, že ve válkách budou proti sobě stát armády čítající stovky robotů, může šikovný teroristický hacker způsobit pořádná jatka.
Body: 6Celkem: 14 bodů
3. místoZnovuvzkříšené infekční organismySoukupová: V roce 1918 podlehlo pandemii španělské chřipky 50 milionů lidí. V roce 2005 se americkým virologům podařilo získat z tkání břišních orgánů jedné z tehdejších obětí infekce schopný virus.
Jeho získání je na jednu stranu cenným nástrojem pro výzkum chřipkových kmenů, na druhou stranu ve veřejnosti vzbuzuje obavy z možného úniku z laboratoře a rozpoutání další pandemie.Body: 6Mihulka: Molekulární kouzelníci vyvolávají dávno mrtvé viry.
Buď je vykopou v mrtvých tělech nebo je zrekonstruují z dnešních sekvencí. V obou případech obživnou vědecky nesmírně zajímavé, ale už ne tak nebezpečné viry. Minulé infekce již byly překonány.Body: 2Henderson: Poznatky získané ze živých původců nebezpečných chorob jsou pro biology velkým přínosem.
Riziko, že by tyto organismy unikly z laboratoře, je přitom velmi nízké, ale zcela vyloučené to také není. Přesto se jej z vědeckého hlediska vyplatí podstoupit. Body: 5Celkem 13 bodů
4. místoPilulka místo spánkuSoukupová: Minulý rok americká armádní agentura Darpa vyvinula látku, která umožňuje vojákům spát pouhé čtyři hodiny denně, aniž by se projevily jakékoli negativní účinky. Čtyřdenní test v plném bojovém nasazení trvajícím dvacet hodin denně snášeli vojáci bez problémů.
Každému by se určitě hodilo, kdyby se místo 8 hodin spánku mohl bez následků věnovat něčemu jinému. Nicméně dlouhodobé fyziologické dopady takového režimu vědci zatím nedokáží odhadnout. O nutných změnách ve společnosti ani nemluvě.
Body: 4Mihulka: Mnoho workholiků by nadšeně přivítalo, kdyby nemuseli spát. Už teď mnozí lidé žijí na ostří nože a svůj spánek počítají na čtvrthodiny. Lidský spánek má ale spoustu různých funkcí a bude jistě složité ho nějak chytře obejít.
Body: 3Henderson: Darpa si je pravděpodobně dobře vědoma toho, že jejich přípravek CX717 nemůže vojákům předepisovat neomezeně dlouho. Testuje látku do těžkých bojových podmínek, kdy není čas na odpočinek.
Představa, že jednou lékaři objeví, jak se bez spánku obejít úplně, je asi stejně reálná jako sny o nesmrtelnosti. Přesto i v této podobě může jít o nebezpečné zahrávání si s ohněm. Stačí si vzpomenout, co v 80.
letech minulého století dělaly amfetaminy se stíhacími piloty. Dostávali je, aby se jim při bojových akcích lépe zabíjelo, ale současně snižovaly jejich rozhodovací schopnosti. Body: 4Celkem 11 bodů
5. místoZuřivé šelmySoukupová: Rusové po několik desítek generací šlechtili lišky k zuřivosti, až vyšlechtili zvířata, která vlastně nic jiného než agresivitu projevovat neumějí. Výzkum původně vznikl ve snaze odhalit princip zdomácnění psovitých šelem.
Šelmy jsou chovány v uzavřených klecích daleko od obydlených oblastí a v případě útěku nejsou schopny se o sebe postarat a pravděpodobně by do několika dnů pošla hladem. Přesto jejich existence vzbuzuje v lidech obavy.
Body: 2Mihulka: Výzkum psychiky lidí i jiných zvířat přináší pozoruhodné informace, nevyhnutelnou cenou je však manipulace se sledovanými jedinci, jinak se to bohužel dělat nedá. Přínos ale může být značný.
Body: 4Henderson: Jakékoli nové poznatky mohou mít dvě strany mince. Rusové mají své lišky dobře izolované, obavy přímo z tohoto chovu tak nejsou na místě. Nicméně pokud objeví, které geny mohou za agresivní chování, a budou se snažit své poznatky využít k úpravám lidské psychiky, začnou se pouštět na tenký led.
Body: 2Celkem: 8 bodů
6. místoRegenerace končetinSoukupová: Obojživelníkům mohou dorůstat již jednou ztracené končetiny. U savců to zatím nejde, nicméně lékařům by se podobná schopnost náramně hodila. A ještě více by se hodila armádním lékařům.
Darpa v současnosti pracuje na projektu s rozpočtem téměř 8 milionů dolarů (cca 200 milionů korun), jehož cílem je do čtyř let naučit myši regenerovat své končetiny. Dalším na řadě je pochopitelně člověk.
Lidé se však obávají toho, že šílení vědci se nespokojí jen s obnovením toho, co nám někdo usekl, ale budou nás chtít vylepšovat dalšími přívěsky. Druhý pár rukou by jistě nebyl k zahození, ale lidským bytostem bychom se také příliš nepodobali…Body: 1Mihulka: Vytvoření zničené části těla je snem každého chirurga.
Mnozí obratlovci to umějí, teď se to od nich pomocí znalosti genů snažíme naučit i my. Blíží se doba, kdy už amputace nebudou postrachem.Body: 1Henderson: Představa, že lékaři budou moci amputovat poškozené končetiny a na jejich místě nechat narůst nové, je opravdu lákavá.
A pokud by snad někdo chtěl nové metody využít k přidělání nového páru končetin, je to jeho tělo a jeho život. Většina lidí je však naštěstí na něco takového příliš konzervativní, takže budoucnosti plné lidských mnohonožek a mnohoruček příliš šancí nedávám.
Body: 1Celkem: 3 body
Autor: Petra Soukupová
Nenechte si ujít další zajímavé články
