6 nejnebezpečnějších projektů současné vědy

Dnešní věda podléhá přísným normám, ať už z hlediska metodických postupů, nebo etických hledisek. Děsivé výtvory šílených vědců tedy už nejsou takovým strašákem jako v 19. století. Přesto některé projekty mohou v lidech vzbuzovat přinejmenším nedůvěru.Dnešní věda podléhá přísným normám, ať už z hlediska metodických postupů, nebo etických hledisek. Děsivé výtvory šílených vědců tedy už nejsou takovým strašákem jako v 19. století. Přesto některé projekty mohou v lidech vzbuzovat přinejmenším nedůvěru.

Žádný doktor Frankestein v naší době neexistuje. Nemá k tomu důvod a ani prostředky. Zatímco fantazie spisovatelů z 19. století mohla využívat mrtvá těla nebo energii zachycenou hromosvodem při bouři pro stvoření živého tvora, dnešní poznatky taková zjednodušení předem odsuzují do rolí očividných nesmyslů. Potenciálně děsivé atmosféře vědy tak již  v počátcích podrážejí židli úsměvnou naivitou. Přesto i moderní věda může někdy budit dojem, že se pouští na příliš tenký led. 21. STOLETÍ vybralo šest projektů, které dnes mezi veřejností vzbuzují největší obavy.
Při rozhodováním nám pomáhali Stanislav Mihulka, který působí na Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Botanickém ústavu AV ČR, a Michael Henderson, postgraduální student historie technologií na Georgijském technologickém institutu v americké Atlantě. Za redakci se na hodnocení podílela Ing. Petra Soukupová.

1. – 2. místo
Planetární štít proti slunečnímu záření

Soukupová: Globální oteplování straší veřejnost více než intergalaktické války. Země se (zdá se) zahřívá, někteří vědci to svalují na lidstvo, jiní nám nechtějí takové „zásluhy“ přisoudit a uvažují o přirozených cyklických změnách klimatu. Jedním z navrhovaných řešení, jak se vyhnout přílišnému teplu, je využití miniaturních vesmírných stínítek, která by kroužila po naší oběžné dráze a odrážela světlo. Každá minisonda z reflexního materiálu by vážila kolem jednoho gramu. Pohltit by měly 1,8 % slunečního svitu. Nikdo však netuší, co zastínění může provést s fotosyntézou rostlin nebo hormonální regulací u živočichů.
Body: 5
Mihulka: Globální oteplování je velkým strašákem a mnoho odborníků navrhuje více či méně použitelná řešení, jak s případně rostoucí teplotou bojovat. Planetární štít patří k těm reálnějším. Nebylo by však lepší, než teplotu nákladně přeprat, přizpůsobit se jí?
Body: 6
Henderson: Vzhledem k tomu, že klimatologové ještě neřekli konečné slovo ani v tom, jestli se ze Země opravdu dlouhodobě zahřívá, natož aby už byla s jistotou určena příčina oteplování, je hledání takto specifického řešení dost na pováženou. Omezení růstu rostlin a citelné změny v ekosystémech mohou životní prostředí poškodit více, než tolik obávané oteplení.
Body: 3
Celkem 14 bodů

1. – 2. místo
Robotičtí vojáci

Soukupová: Armády technologicky nejvyspělejších zemí světa se snaží co nejvíce šetřit životy a zdraví svých občanů, a tak na nebezpečné mise chtějí vysílat automatické stroje. Zatím se jedná hlavně o špionážní vozítka a pokusy o dopravu materiálu, počítá se však i s automatickými ozbrojenými hlídkami. Například v Jižní Koreji nedávno dokončili stroj SGR-A1, který každého, kdo se k němu přiblíží a neidentifikuje se tajným kódem, jednoduše zastřelí. Obavy z technické závady nebo záměrného poškození rozpoznávacího systému se přímo nabízejí.
Body: 3
Mihulka:
Každý, kdo viděl některého Terminátora, se jistě ptá, zda nás v budoucnosti čekají války robotů. Zítra to jistě nebude. Umělá inteligence umí jen bezduše hrát šachy. Je ale třeba se bát válek, v nichž budou místo lidských vojáků umírat roboti válčících stran?
Body: 5
Henderson:
Za současného stavu asi není čeho se příliš bát, roboti zatím neplní společné mise, slouží pouze jako zásobovači nebo průzkumníci. Ani samostatný robot na stráži není o nic nebezpečnější než člověk, kterému ostatně také nemůže nikdo věřit na 100 %. Pokud ale někdy dojde k tomu, že ve válkách budou proti sobě stát armády čítající stovky robotů, může šikovný teroristický hacker způsobit pořádná jatka.
Body: 6
Celkem: 14 bodů

3. místo
Znovuvzkříšené infekční organismy

Soukupová: V roce 1918 podlehlo pandemii španělské chřipky 50 milionů lidí. V roce 2005 se americkým virologům podařilo získat z tkání břišních orgánů jedné z tehdejších obětí infekce schopný virus. Jeho získání je na jednu stranu cenným nástrojem pro výzkum chřipkových kmenů, na druhou stranu ve veřejnosti vzbuzuje obavy z možného úniku z laboratoře a rozpoutání další pandemie.
Body: 6
Mihulka:
Molekulární kouzelníci vyvolávají dávno mrtvé viry. Buď je vykopou v mrtvých tělech nebo je zrekonstruují z dnešních sekvencí. V obou případech obživnou vědecky nesmírně zajímavé, ale už ne tak nebezpečné viry. Minulé infekce již byly překonány.
Body: 2
Henderson:
Poznatky získané ze živých původců nebezpečných chorob jsou pro biology velkým přínosem. Riziko, že by tyto organismy unikly z laboratoře, je přitom velmi nízké, ale zcela vyloučené to také není. Přesto se jej z vědeckého hlediska vyplatí podstoupit.
Body: 5
Celkem 13 bodů

4. místo
Pilulka místo spánku

Soukupová: Minulý rok americká armádní agentura Darpa vyvinula látku, která umožňuje vojákům spát pouhé čtyři hodiny denně, aniž by se projevily jakékoli negativní účinky. Čtyřdenní test v plném bojovém nasazení trvajícím dvacet hodin denně snášeli vojáci bez problémů. Každému by se určitě hodilo, kdyby se místo 8 hodin spánku mohl bez následků věnovat něčemu jinému. Nicméně dlouhodobé fyziologické dopady takového režimu vědci zatím nedokáží odhadnout. O nutných změnách ve společnosti ani nemluvě.
Body: 4
Mihulka:
Mnoho workholiků by nadšeně přivítalo, kdyby nemuseli spát. Už teď mnozí lidé žijí na ostří nože a svůj spánek počítají na čtvrthodiny. Lidský spánek má ale spoustu různých funkcí a bude jistě složité ho nějak chytře obejít.
Body: 3
Henderson:
Darpa si je pravděpodobně dobře vědoma toho, že jejich přípravek CX717 nemůže vojákům předepisovat neomezeně dlouho. Testuje látku do těžkých bojových podmínek, kdy není čas na odpočinek. Představa, že jednou lékaři objeví, jak se bez spánku obejít úplně, je asi stejně reálná jako sny o nesmrtelnosti. Přesto i v této podobě může jít o nebezpečné zahrávání si s ohněm. Stačí si vzpomenout, co v 80. letech minulého století dělaly amfetaminy se stíhacími piloty. Dostávali je, aby se jim při bojových akcích  lépe zabíjelo, ale současně snižovaly jejich rozhodovací schopnosti.
Body: 4
Celkem 11 bodů

5. místo
Zuřivé šelmy

Soukupová: Rusové po několik desítek generací šlechtili lišky k zuřivosti, až vyšlechtili zvířata, která vlastně nic jiného než agresivitu projevovat neumějí. Výzkum původně vznikl ve snaze odhalit princip zdomácnění psovitých šelem. Šelmy jsou chovány v uzavřených klecích daleko od obydlených oblastí a v případě útěku nejsou schopny se o sebe postarat a pravděpodobně by do několika dnů pošla hladem. Přesto jejich existence vzbuzuje v lidech obavy.
Body: 2
Mihulka:
Výzkum psychiky lidí i jiných zvířat přináší pozoruhodné informace, nevyhnutelnou cenou je však manipulace se sledovanými jedinci, jinak se to bohužel dělat nedá. Přínos ale může být značný.
Body: 4
Henderson:
Jakékoli nové poznatky mohou mít dvě strany mince. Rusové mají své lišky dobře izolované, obavy přímo z tohoto chovu tak nejsou na místě. Nicméně pokud objeví, které geny mohou za agresivní chování, a budou se snažit své poznatky využít k úpravám lidské psychiky, začnou se pouštět na tenký led.
Body: 2
Celkem: 8 bodů

6. místo
Regenerace končetin

Soukupová: Obojživelníkům mohou dorůstat již jednou ztracené končetiny. U savců to zatím nejde, nicméně lékařům by se podobná schopnost náramně hodila. A ještě více by se hodila armádním lékařům. Darpa v současnosti pracuje na projektu s rozpočtem téměř 8 milionů dolarů (cca 200 milionů korun), jehož cílem je do čtyř let naučit myši regenerovat své končetiny. Dalším na řadě je pochopitelně člověk. Lidé se však obávají toho, že šílení vědci se nespokojí jen s obnovením toho, co nám někdo usekl, ale budou nás chtít vylepšovat dalšími přívěsky. Druhý pár rukou by jistě nebyl k zahození, ale lidským bytostem bychom se také příliš nepodobali…
Body: 1
Mihulka:
Vytvoření zničené části těla je snem každého chirurga. Mnozí obratlovci to umějí, teď se to od nich pomocí znalosti genů snažíme naučit i my. Blíží se doba, kdy už amputace nebudou postrachem.
Body: 1
Henderson:
Představa, že lékaři budou moci amputovat poškozené končetiny a na jejich místě nechat narůst nové, je opravdu lákavá. A pokud by snad někdo chtěl nové metody využít k přidělání nového páru končetin, je to jeho tělo a jeho život. Většina lidí je však naštěstí na něco takového příliš konzervativní, takže budoucnosti plné lidských mnohonožek a mnohoruček příliš šancí nedávám.
Body: 1
Celkem: 3 body

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Zastoupení žen v české vědě patří mezi nejhorší v Evropě

Zastoupení žen v české vědě patří...

Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV...
Amazonský prales skrývá neznámé kultury

Amazonský prales skrývá neznámé...

Od počátku epochy objevitelských cest uplynulo přes půl tisíciletí. Za tu...
Největší extrémy, které vydrží lidské tělo

Největší extrémy, které vydrží...

Zajímá vás, co všechno dokáže vydržet lidské tělo? Neuvěřitelné věci! Kde...
Představení konceptu Vision iNext od BMW se uskutečnilo netradičně na palubě letadla

Představení konceptu Vision iNext od...

O autonomních automobilech píšeme pravidelně. Ve světě motorismu je...
Čeští vědci udávají světu směr v mikroskopickém zkoumání rostlin

Čeští vědci udávají světu směr v...

Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH)...
Mořští stejnonožci si zajišťují přežití únosem

Mořští stejnonožci si zajišťují...

Jako sprostí kriminálníci se chovají mořští korýši nazývaní stejnonožci,...
Robotický kamion od Volva

Robotický kamion od Volva

S projekty autonomních automobilů a tahačů se doslova v poslední době...
AC Sparta Praha si založila vlastní profesionální tým hráčů videoher

AC Sparta Praha si založila vlastní...

Videohry se v posledních letech staly fenoménem, který zaplavil celý...
Unikátní výstava představí 100 nejzajímavějších prvorepublikových staveb

Unikátní výstava představí 100...

Národní památkový ústav v Praze představí výstavu  Architektura ve službách první...
Budoucnost dopravy v městech podle automobilky Mercedes-Benz

Budoucnost dopravy v městech...

Jedna z nejznámějších německých automobilek Mercedes-Benz představila v Kodani...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Proč hrabě Alexandr Kolowrat závodil  v autě inkognito?

Proč hrabě Alexandr Kolowrat...

Hrabě Leopold Kolowrat obrací v rukou pohlednici s podpisem svého syna Saši....
Vědci našli v Moravské Amazonii nový druh brouka

Vědci našli v Moravské Amazonii...

Zcela nový druh brouka z čeledi kožojedovitých objevili vědci z...
Hra na hraně Erika Ronera: Milovníka adrenalinu umlčí strom!

Hra na hraně Erika Ronera:...

Žije tak, aby se ani na vteřinu nenudil. Neustále v tempu....
Dobrovolně v Osvětimi: Kdo byl špionem v nejstrašnějším vyhlazovacím táboře?

Dobrovolně v Osvětimi: Kdo byl špionem...

Umíte si představit, že byste se dobrovolně vyměnili s vězněm...
Inteligentní zvířata: V čem předčí člověka? 

Inteligentní zvířata: V čem předčí...

Člověk jistě patří mezi nejchytřejší tvory na Zemi. Některá zvířata ale dokážou jeho...
Jaroslav Hašek: Byl otec Švejka homosexuál?

Jaroslav Hašek: Byl otec Švejka...

„Lidový komisař Hašek, vrátivší se nedávno ženat z Ruska, studuje v přítomné...
4 barvy, 4 druhy pasů: Jaký mají význam?

4 barvy, 4 druhy pasů: Jaký mají...

Na světě jsou jen čtyři barvy pasů. Je to červená,...
Nejkrutější velitelé koncentračních táborů: Stihl je podobný osud jako jejich vězně?

Nejkrutější velitelé koncentračních...

Velí masovému vyhlazování. Někteří proto, že mají strach, jiní se ve...
Strom jako z ráje: Plodí 40 odrůd ovoce!

Strom jako z ráje: Plodí 40...

Nemusíte mít celý sad, abyste měli různé ovoce v různou dobu. Stačí...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.