Je to až neuvěřitelné! Díky nejnovějšímu objevu amerických vědců bude již brzy jeden z nejnebezpečnějších infekčních zabijáků, virus HIV, lidstvu pomáhat léčit například rakovinu.

Buňka se stává rakovinnou ve chvíli, kdy, přestože je nemocná, odmítá přijímat rozkazy k ukončení vlastního života. Naproti tomu virus HIV, který způsobuje smrtelnou a nevyléčitelnou nemoc AIDS, moc dobře ví, jak doručit rozsudek smrti mnoha buněčným typům, včetně těch nejhorších rebelů. Proto se nyní vědci rozhodli, že jeho dovednosti využijí ve svůj prospěch.

Sebevražda nemocných buněk
HIV má ve své sbírce účinných zbraní i protein TAT, který dokáže přímo do nitra buněk dovážet různé (většinou nebezpečné) zásilky. Takovým „zbožím“ jsou většinou biologicky aktivní obří molekuly.
Tento protein lze dokonce řetězit do jakýchsi vlaků, které pak potřebných látek uvezou značné množství. TAT je bez ostatního nákladu HIV zcela neškodnou bílkovinou, která neumí ani vyvolat propuknutí nemoci AIDS, ani nemá žádné jiné nežádoucí účinky.
Vědci z Washingtonské univerzity v USA dali tedy nyní tomuto proteinu za úkol dovézt do poškozených buněk bílkovinu s označením Bim. Ta, ve spolupráci s TAT, dokáže vybrané buňce přikázat, aby spustila řízenou sebevraždu (apoptózu), pomocí které se tělo běžně zbavuje nemocných buněk.

Zdravým tkáním nebezpečí nehrozí!
Jak je ale vlastně možné, že spojenectví TAT-Bim dokáže zabíjet rakovinné buňky, a zdravé nechává na pokoji? Nádorové buňky jsou známy tím, že rychle rostou a bezhlavě se množí. V důsledku toho se neustále potýkají s nedostatkem některých organických látek a hromadí tak chyby v nově vyráběné DNA, na jejíž opravy jim chybí čas i prostředky.
Podobné nedostatky jsou za běžných okolností důvodem k tomu, aby kontrolní systém těla začal buňce posílat signály k ukončení existence. Rakovinné buňky však takové instrukce nejsou schopny přijmout a reagovat na ně. TAT-Bim jim však tyto chybějící prostředky dodá.
Ke spuštění samotného procesu jsou však nadále zapotřebí signály, odvíjející se od špatného stavu buněk. Proto zdravým tkáním od dvojice poslů smrti nehrozí téměř žádné nebezpečí.

O 60% větší naděje
Aby se ještě více urychlila likvidace nádoru (tumoru) a zároveň se zvýšila ochrana zdravých buněk, připravují vědci ještě dalšího pomocníka. TAT-Bim proto dostanou k dispozici průvodce v podobě protilátky, která se váže na molekuly, vyskytující se jen na povrchu nádorových buněk. Nemůže se tedy stát, že by zbytečně bloudily ve tkáních, kde nemají co pohledávat. Ke svému cíli tak zamíří nejkratší možnou cestou.
Genocida rakovinných buněk, vyvolaná za pomoci proteinů TAT-Bim, je přitom svou účinností srovnatelná s jejich zabíjením za pomoci ozařování. Experimenty na myších zatím ukazují, že v případě zhoubných nádorů zažívacího traktu se po aplikaci proteinů TAT a Bim zvýšilo přežití z 20 % na 80 %.
Vědci nyní začnou v krátké době připravit několik dalších kombinací TAT s jinými aktivními proteiny, které dokáží zabíjet nádorové buňky mnoha různých typů. Se spuštěním klinických testů se přitom počítá v několika málo letech.

Rakoviny v Evropě hrozivě přibývá
Každoroční bilancování řádění zhoubného bujení, zpracované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC), nezní nijak optimisticky. Loňského roku zemřelo v Evropě na rakovinu 1,7 milionu lidí a 3,2 milionu jich nově onemocnělo. V roce 2005 byl přitom zaznamenán nový výskyt „jen“ u 2,9 milionu lidí.
Nejrozšířenějším typem je rakovina prsu (13,5 % ze všech zhoubných nádorů), následuje ji rakovina tlustého střeva (12,9 %) a plic (12,1 %).
Největší počet lidí přitom umírá na nádory tlustého střeva a konečníku. V roce 2006 jich zemřelo 335 000, což činí 19,7 % všech obětí rakoviny.
V ČR ročně rakovinou onemocní více než 66 000 lidí a 29 000 z nich chorobě podlehne. Podíl onemocnění rakovinou u nás nabírá přímo děsivých hodnot (od evropských se však liší jen nepatrně). Této diagnóze se nevyhne každý třetí Čech a podlehne jí každý čtvrtý. Podle odborníků je zvyšování výskytu rakoviny ovlivněno hlavně prodlužujícím se věkem obyvatel.