Ne vždy splňují dostupné předpovědi počasí to, co od nich očekáváme. Jak ale získat ty správné informace? Cestou může být vlastní předpověď počasí.
Nejčastějším tématem rozhovoru mezi lidmi je počasí a jeho předpověď. Ani v minulosti tomu nebylo jinak. Spíše se o povětrnosti mluvilo ještě více než dnes, protože lidská činnost byla na počasí více závislá. A tak se naši předkové už odedávna snažili bedlivým sledováním svého okolí budoucí stav atmosféry předpovídat. Dokladem jejich zájmu o povětrnost je existence pranostik, ve kterých se odrážejí staleté zkušenosti a pozorovací schopnosti lidí (viz.předchozí číslo 21. STOLETÍ). I v dnešní době může člověk ve svém okolí postřehnout projevy změn počasí třeba v chování některých živočichů. Z takových znaků pak lze vyvozovat určité závěry, ale velice obezřetně a jen s krátkodobou platností.
Vlaštovčí pravidlo platí!
Za mnohá tisíciletí své existence soustředili lidé řadu poznatků o vlivu počasí na chování zvířat a rostlin. Vědecký rozbor tohoto dědictví ukazuje, že některé představy udržující se mezi lidmi jsou skutečně výsledkem pečlivých srovnávání a pozorování. Jiné však jsou naprostým výmyslem.
Jedním z nejčastěji a nejhlouběji zakořeněných bludů je víra v zázračnou schopnost rostlin a zvířat předvídat změny počasí. Ve skutečnosti všechny živé organismy pouze reagují na změnu počasí. Jejich prognostické schopnosti jsou tudíž nepatrné, i když úplně zavrhnout bychom je neměli.
V našich zeměpisných šířkách se na změnu počasí usuzovalo například podle chování vlaštovek. Vžité pravidlo říká, že když vlaštovky létají nízko nad zemí, tak přijde déšť. Vlaštovky pochopitelně nelétají samoúčelně, prostě jen chytají ve vzduchu hmyz. A vlaštovkami lovený blanokřídlý hmyz je citlivý na změny tlaku vzduchu, proto se snaží zůstávat v jeho stálé, neměnné úrovni. Při přechodu tlakových níží, kdy tlak vzduchu klesá, hmyz tedy létá stále blíže zemskému povrchu. My pozorujeme, že vlaštovky za ním létají níže. A cyklóna pak opravdu obvykle přináší zhoršení počasí a často i déšť. Toto „vlaštovčí“ pravidlo tedy většinou platí.
Když obloha hoří…
O něco spolehlivější je předpovídání počasí podle stavu a vzhledu samotného ovzduší. Například v létě lze v dopoledních hodinách poznat, zda se odpoledne mohou vyskytovat bouřky z tepla. S velkou pravděpodobností je můžeme očekávat tehdy, pokud se již v první polovině dne dynamicky vyvíjí kupovitá oblačnost, která tak vytváří rychle rostoucí věže. Odpoledne se pak vrcholky oblačnosti začnou jakoby tavit a rozmazávat, někdy nabývat i vzhledu kovadliny. V pozdních odpoledních nebo večer pak přicházejí lijáky a bouřky.
Budoucí vývoj počasí se dá zhruba odhadnout i podle uspořádání barev tzv. červánkové úseče, zvláště po západu Slunce. Při pořadí barev od obzoru červená, oranžová, žlutá má nastat proudění mořského vzduchu nad pevninu, doprovázené zvětšením oblačnosti a také srážkami.
Poměrně spolehlivou předzvěstí pěkného počasí je naopak purpurová červeň na jasné obloze po západu Slunce nebo stříbřitá záře, které se udržuje nad západním horizontem dlouho po západu Slunce.
Nespolehlivé a nevědecké je předpovídat stav atmosféry podle úplňku měsíce, protože střídání hezkého a špatného počasí zdaleka neprobíhá pravidelně.
Změnu přináší střih větru
Na změnu v počasí lze usuzovat i podle změny ve směru proudění vzduchu. Jestliže se směr stálého, třeba mírného nebo čerstvého větru začíná postupně měnit proti směru chodu hodinových ručiček, tedy doleva, bývá to často předzvěstí zhoršení počasí. Taková změna totiž souvisí s přiblížením brázdy nízkého tlaku vzduchu, případně s ní spojené atmosférické fronty.
Někdy lze na obloze pozorovat i takzvaný střih větru. Projevuje se tak, že oblačnost středního patra putuje třeba od jihu a nad ní se žene vysoká oblačnost od severozápadu. Také tento stav proudění nám naznačuje změnu v počasí, a to většinou jeho zhoršení.
Co napoví barometr?
Mnohem vhodnější je při pokusu “vyrobit” si vlastní předpověď počasí použití různých dostupných přístrojů a pomůcek. Z nich nejvhodnějším pomocníkem při tvorbě domácí prognózy je pokojový barometr. Tlakové tendence nám totiž mohou mnohé o budoucím vývoji povětrnosti naznačit.
V letním období lze při silném poklesu tlaku vzduchu s velkou pravděpodobností očekávat rychlé zhoršení počasí spojené s bohatými srážkami a většinou i bouřkami. Vzestup tlaku vzduchu pak v létě znamená příchod slunečného a suchého počasí.
Naopak v zimním období nemusí růst tlaku znamenat zlepšení podmínek v atmosféře, ale často spíše vznik inverzí s nízkou oblačností, malou dohledností a mrholením nebo slabým sněžením. Takové počasí může trvat řadu dnů a na psychickou i fyzickou pohodu člověka působí značně negativně.
Vysoké hodnoty tlaku vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry, ve které měříme, navíc nemusí nic vypovídat o tlakovém poli ve vyšších vrstvách atmosféry. Zatímco v přízemní vrstvě je hřeben vysokého tlaku vzduchu, teoreticky tedy pěkné počasí, ve vyšších vrstvách může být brázda nízkého tlaku, které bude mít “hlavní slovo” a ve výsledku pak může být velice nepříjemně.
Než vyrazíme na dovolenou
Všechny dosud uvedené metody naší domácí prognózy povětrnosti mají jen krátký časový dosah, týkají se omezené lokality a nejsou příliš spolehlivé. Pro tvorbu vícedenní vlastní předpovědi počasí je proto nejlepší využít možností, jež dnes nabízí internet. Tam jsou totiž naservírovány výsledky výpočtů různých numerických předpovědních modelů. To se může hodit třeba před dovolenou na Jadranu nebo v Krkonoších. Předtím, než si sbalíme svá zavazadla, si můžeme, na základě informací z různých “počasových” serverů, udělat představu, jaké podmínky budou v požadované lokalitě panovat.
Takových informací je ovšem obrovské množství, a ne všechny jsou kvalitní a stojí za shlédnutí. Rozhodně nemá smysl pokoušet se plánovat svou aktivitu podle předpovědi počasí na více než 10 dnů dopředu. A to i když některé numerické modely poskytují detailní informace i na 15 dnů.
Důvod je jednoduchý, zatím totiž není v lidských silách pomocí rovnic přesně popsat všechny děje v atmosféře, a také její stav nikdy zcela přesně neznáme. Chyba, která se tak do numerických modelů dostane, se s časem neustále zvětšuje a postupuje ve směru vypočteného proudění. Taková chyba, vzniklá třeba z nepřesné znalosti stavu povětrnosti nad Kalifornií, se asi za týden projeví v předpovědi počasí pro střední Evropu.
Všechno je na internetu
Co tedy vlastně na serverech věnovaných výsledkům numerických předpovědi počasí nalezneme? Především nesmírnou spoustu mapek a diagramů meteorologických hodnot různých oblastí. Vlastně je tak možné si v klidu a pohodlí domova “vyrobit” vlastní předpověď počasí pro téměř jakékoliv místo na planetě. Stačí jen vědět, kde ty správné informace hledat.
Pro krátkodobou předpověď lze například využít stránky Českého hydrometeorologického ústavu http://www.chmi.cz. Pro předpověď na nejbližší desítky minut až hodin jsou nejlepší informace z měření družic a meteorologických radiolokátorů. Pro předpověď na více hodin nebo na zítřek pak lze použít výsledky výpočtů numerického modelu ALADIN, jehož některé produkty jsou veřejnosti k dispozici zdarma.
Na oblast střední a částečně severní Evropy se soustředí také model dostupný na http://weather.icm.edu.pl/. Velmi užitečné jsou zejména jeho předpovědi výskytu mlh a nízké oblačnosti, a to zvláště na podzim a v zimním období, kdy je prognóza těchto nepříjemných jevů problematická.
Zkusme to sami!
Pro předpověď na více dnů je pak dobré zamířit na servery do zahraničí. I mezi meteorology jsou oblíbeny stránky www.wetterzentrale.de, které jsou opravdovou zásobárnou výsledků numerických předpovědních modelů. Je pak možné si předpovědět počasí na služební cestu do Japonska, stejně jako si předpovědět počasí na dovolenou v Krkonoších podle japonského numerického modelu.
Kvalitní informace poskytuje třeba americký “Global Forecast System” (GFS), který má vysoký kredit i mezi předpovědními meteorology. Není problémem si na základě jeho výsledků vyrobit vlastní prognózu pro zimní dovolenou, například v italských Alpách.
Podobných produktů je na internetu opravdu dostatek a přístup k nim je velice rychlý. Důležité ovšem je umět taková data správně používat a také je kombinovat. Nespoléhat jen na výsledky jednoho numerického modelu, ale své předpovědi stavět na kombinaci několika takových modelů. Dobré, alespoň zpočátku, je i porovnávat vlastní předpověď s prognózami vydávanými profesionálními meteorology.
Více se dozvíte:
Pavel Dmitrijevič Astapenko – Jaroslav Kopáček, Jaké bude počasí, Lidové nakladatelství, 1987.
Vladimír Seifert, 100+1 záludných otázek – POČASÍ. Aventinum, 2004.
Rosničky nic nevědí
V době páření od konce března do června vyluzují rosničky drsné, skřehotavé zvuky, kterými se ozývají ze stromů, z křoví a rákosí v blízkosti vody. Takový “zpěv” rosniček bývá vzhledem k velikosti těchto živočichů neuvěřitelně silný a říká se o něm, že oznamuje změnu počasí. Ve skutečnosti je však rosnička velmi nespolehlivý meteorolog. Mnohdy skřehotá i za trvale pěkného počasí, a zase jindy před deštěm mlčí. Případné věznění rosničky ve sklenici u malého žebříčku je tudíž možné považovat za její zbytečné týrání.
Panáček a panenka
Spíše o aktuálním stavu počasí, než o jeho předpovědi, vypovídá známý domeček s panáčkem a panenkou. Pohyb panenky a panáčka řídí vlhkostní čidlo, kterým mohou být dokonce i lidské vlasy. Při malé vlhkosti vzduchu vystoupí panenka, což údajně znamená hezké počasí, naopak panáček znamená déšť. V přírodě je analogií takovému vlhkoměru borová šiška, jež se za suchého počasí otevře, ve vlhku je uzavřená.
Informace na Internetu
Kvalitní podklady pro vlastní předpověď počasí lze nalézt i na německých stránkách http://profi.wetteronline.de nebo http://www2.wetter3.de. Na těchto serverech je soustředěno velké množství volně dostupných výsledků numerických předpovědních modelů. Že jsou zdarma, neznamená, že nejsou kvalitní. Důvodem je spíše to, že se často jedná o informace státních institucí, jako třeba americké povětrnostní služby, jež jsou veřejnosti poskytovány bez poplatku.
Kvalitní informace jsou také na serveru Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí http://ecmwf.int.
