S měnícím se světem se dnes vynořují i nová zdravotní rizika. Někdy se dokonce vracejí ta stará, nyní ovšem daleko silnější a nebezpečnější.
Vědeckou senzaci způsobilo, když se nyní ve Francii podařilo oživit virus, který se do lidské DNA dostal zhruba před pěti miliony let! Dnes zatím jen neškodně dřímá v těle každého z nás. V kladném případě snad zásadním způsobem přispěje k pochopení životního cyklu HIV i ostatních retrovirů. Nelze vyloučit, že může být i klíčem k odemčení třinácté komnaty zhoubné rakoviny. Pomůže nás chránit i před nemocemi, které se opět vynořují?
Exotické onemocnění na Moravě
Nebyl to vůbec příjemný pohled, když specialisté na Břeclavsku z úkrytu pod jemnou živočišnou kůží vytahovali na světlo třiceticentimetrového červa, reprezentanta exotických parazitů. „Naštěstí“ tentokrát oškliví červi zaútočili jen na psy.
Cizokrajného cizopasníka přenášejí komáři. Odborníci očekávají, že se časem přivalí ještě horší varianta choroby, při které se červi dostávají až do srdce. Exotické onemocnění, dirofilarióza, se dosud vyskytovalo v jižnějších zemích, například i v Maďarsku. Odborníci však varují: „Choroba postihuje především psy, problémy však může způsobit i jiným savcům. Náhodným hostitelem červů se může stát i člověk. Až deseticentimetroví červi pak žijí třeba pod očním víčkem nebo i v podpaží.“ Ihned však pro uklidnění dodávají: „Riziko přenosu z komára na člověka je velmi malé. Nelze to srovnávat s rizikem nakažení člověka borreliózou přenášenou klíšťaty.“
Nemoc navíc nemusí být smrtelná. Stačí ji včas objevit, když přítomnost parazitů prokáže odběr krve.
Pohroma se vrací
Ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., potvrdila, že se u nás znovu objevují onemocnění, která jsme už dávno zažehnali. „ Někdy je to proto, že někteří obyvatelé nemají očkování, jindy to souvisí s příchodem lidí z oblastí, kde se tyto nemoci hojně vyskytují. To je velmi časté v případě tuberkulózy. Obrovská migrace národů přináší i nové choroby.“
Tuberkulóza se vrátila v nové, mnohem smrtelnější podobě a v Evropě představuje největší ohrožení touto nemocí od druhé světové války. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) tvrdí, že roste pravděpodobnost, že tato nemoc může vést v západní Evropě k epidemiím srovnatelným se situací ve 40. letech. 20. století.
Nové kmeny zachytili lékaři i v ČR. V evropském regionu onemocní každý rok touto infekční chorobou 450 000 lidí a u 70 000 případů jde o nové kmeny odolné vůči hlavním lékům na tuberkulózu. Místa s nejvyšším výskytem tuberkulózy už jsou dnes u hranic Evropské unie. Extrémně odolných kmenů se za poslední tři roky objevilo šest. Podle WHO zemřelo jen v roce 2004 na tuberkulózu 1,7 milionu lidí
Máme se bát cholery?
Pouhé infekce TBC, AIDS a malárie ukončily v posledních 50 letech na světě víc lidských životů než všechny války. Velkou pohromu by v dnešní době znamenala i chřipka, pokud by se objevila v dosud neznámé podobě.
A jak je to tedy se zcela novými chorobami? Profesorka Syková tvrdí, že „jsou to nová virová onemocnění, která byla známa třeba u zvířat a přenesla se na člověka, což se dřív nedělo.“ Z nemocí přenosných ze zvířete na člověka (antropozoonózy) připomeňme alespoň vzteklinu, dále tularémii (zvanou také zaječí nemoc či mor hlodavců) a bakteriální leptospirózu, jejímž zdrojem jsou především hlodavci.
„Mnohá onemocnění nejsou často nová, ale možná jsou jen nyní rozpoznatelná našimi dnešními metodami. Jsou to i některé genetické vady, které vedou ke vzniku určitých onemocnění či k určitým psychickým poruchám.“
A máme se bát třeba opětovného návratu moru či cholery? „Myslím, že nikoli. Hodně onemocnění souviselo s rozvojem hygieny, kvalitou výživy. Zatím to přetrvává v rozvojových zemích, kde je hlad…“.
Duševní nemoc není vidět
Stále častějším terčem postižení je mozek. Jeho poruchami v zemích EU nyní trpí 27 % obyvatel. Přitom účinnost nejmodernějších léků, antidepresiv, je pouze kolem 50 %.
Odborník MUDr. František Koukolník, DrSc., 21: STOLETÍ upozornil, že některých nemocí rychle přibývá. „ Nové jsou některé druhy intoxikací látkami, které dříve nebyly známy. pravděpodobně jde i o některé druhy geneticky podmíněných poruch. Velký problémy s tím mají hlavně USA.“
A tak se s moderní dobou objevují závažné zásahy do duševního zdraví. Problémy přináší pracovní stres (např. v Japonsku), objevuje se „syndrom vyhoření“, jako doprovod dlouhodobého pracovního stresu.
Duševní stres obecně může být viníkem úzkosti, depresí (končící třeba až pokusem o sebevraždu) a negativně ovlivňuje i tělesné funkce. Je pak vcelku běžné, že lékař při vyšetření nenalezne žádnou patologickou příčinu ve složení a funkcích orgánů nebo tkání, ale pacient přesto trpí nemocí – např. v podobě syndromu dráždivého tračníku (poruchy hybnosti tlustého střeva), tlaku na prsou, bolestí svalů…
Vymizeli klasičtí původci
Prof. MUDr. Jiří Havlík, DrSc., profesor 1. infekční kliniky FN Na Bulovce v Praze, upřesnil: „Nemoci, které byly a vůči nimž existují možnosti prevence, se nevracejí. Výjimkou je černý kašel. Poznáváme však původce, kteří vyvolávali choroby už kdysi dávno, ale medicína je tehdy neznala. Krátkou dobu například známe i lymeskou boreliózu, která se v roce 2006 velmi rozšířila v souvislosti s velkým výskytem klíšťat.“
Hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít, Ph.D., 21. STOLETÍ řekl: „Každý rok je u nás 140 000 případů infekčních nemocí. Každoročně zemřou 2000 lidí zbytečně na komplikace chřipky, které se dá předcházet. Máme velmi dobrou vakcínu proti zákeřným pneumokokovým nákazám. V roce 2007 ji dostane asi 8000 ohrožených dětí, které tak ochráníme.“
Oslepne u nás půl milionů lidí?
Podle nejnovějšího průzkumu už téměř 500 000 obyvatel ČR trpí různým stupněm onemocnění očí, které může skončit až úplným oslepnutím. Postihla je totiž tzv. věkem podmíněná makulární degenerace. Ta zasahuje žlutou skvrnu (macula lutea), bod nejostřejšího vidění na sítnici. Postižení obtížně čtou, nemohou řídit auto, sledovat televizi, nepoznávají lidské tváře. Ve vyspělých zemích postihuje 10 – 15 % lidí ve věku na 60 let. Toto nové onemocnění se nedá vyléčit! Ovšem včasné zachycení umožňuje, aby člověk zcela neoslepl.
Viníky jsou někdy zděděné geny. Častěji tímto onemocněním trpí ženy, obecně pak lidé, jejich ž strava obsahuje málo vitaminu C, E, karotenoidů (zelenina a ovoce, zvláště červené barvy), luteinu (dá se koupit v přípravku), nadměrně kouří a dlouhodobě vystavují zrak přímému slunečnímu světlu.
Ostrost zraku si vyzkoušíte jednoduše: Zamhuřte jedno oko a druhým se dívejte na nějakou rovnou hranu. Pokud kousek jejího obrazu vypadává či se ostrá hrana zdá zvlněná či deformovaná, vyhledejte očního lékaře.
Zákeřné chlamydie
Pro většinu lidí je chlamydie asi pojmem neznámým. Mnozí ji však poznali pěkně zblízka. Snad nejvíce nových objevů v posledních letech se týká právě tzv. chlamydiových nákaz. Zákeřnost chlamydií spočívá v tom, že jsou to strukturálně velmi složité mikroorganismy a jejich růstový cyklus je nutí parazitovat v hostitelských buňkách. Tato jejich neschopnost růstu v umělém prostředí právě velice znesnadňuje jejich zjištění.
Chlamydiové nákazy jsou dnes vůbec nejčastější sexuálně přenosnou infekcí. Objevují se však stále nové, které mohou způsobit nejen trýznivé utrpení, ale i smrt. O tom, jak pestrá je jejich škála, svědčí fakt, že i taková onemocnění, jako je infekční žloutenka, mohou být přenesena sexuálním kontaktem. Samozřejmě největším strašákem je Syndrom získaného selhání imunity AIDS. Jeho původce, virus HIV, už zahubil více lidí, než všechny morové epidemie středověku.
Co jsou nezjistitelné choroby?
Čím dál více se tak ukazuje nutnost souběžného léčení nejen těla i duše. Psychosomatik MUDr. Jan Hnízdil 21. STOLETˇI vysvětlil: „Dnes medicínu nejvíce trápí choroby tzv. nezjistitelné. Jde o situaci, kdy se pacient dostaví k lékaři s nějakým tělesným problémem, například s bolestí hlavy, břicha, zad, bušením srdce, tíhou na hrudi, zažívacími obtížemi a řadou dalších příznaků. Až u čtyřicet procent pacientů se přesto nepodaří odhalit skutečnou příčinu obtíží. Pacient se zkrátka cítí nemocný, jen k tomu jaksi chybí objektivní nález.
Důsledkem neschopnosti identifikovat příčinu pak bývá i nesprávná nebo dokonce zdraví poškozující léčba. Pokud i přes negativní výsledky vyšetření pacient ve stescích pokračuje, obvykle dostane diagnostickou nálepku neurotika, hypochondra nebo kverulanta. Ve skutečnosti ale nejde o to, že by si vymýšlel, nýbrž o to že mu medicína nerozumí.“
Časovaný pekelný stroj
Parazit (z řečtiny´= ´příživník) žije na úkor hostitele, odebírá mu minerální látky, živiny či vodu, aniž by se však nějak odvděčil protislužbou. Věčným přiživováním jen škodí, protože odebírá energii a často také narušuje hostitelovy tkáně. Kromě toho může být „letadlovou lodí“, přenašečem dalších organismů, které pro nepřipravené hostitele představují ještě větší ohrožení.
Nevyzpytatelní, pouhým okem neviditelní tvorečkové, kteří se skvěle přiživují na cizím těle, už leckde zahrozili také lidem. Připomeňme obavy, že se ze zvířete na člověka přenese ptačí chřipka, nemoc šílených krav (BSE) či jiné infekční choroby, které končívají trýznivou smrtí. Zatím se takových případů ve světě stalo opravdu jen málo. Mnozí vědci však varují, že nebezpečné hrozby čekají na smrtonosnou šanci jako časovaný pekelný stroj. Platí to například i o hepatitidě (žloutence) typu B.
Hlavní je přijít včas!
Strašákem moderní doby je rakovina, například neinfekční leukémie, při které tělo produkuje nadbytečné množství bílých krvinek. Někdy před nenávratnou smrtí zachrání léky, jindy úspěšná transplantace kostní dřeně. Příčinu však zatím neznáme. Leukémie je navíc jediným druhem rakoviny, který postihuje nejen dospělé, ale i děti.
Každý den se u nás v průměru 142 lidí dozví, že má chorobu, která se dříve rovnala ortelu smrti. Rozvoj medicíny však zvyšuje šance mnohé druhy rakoviny úspěšně léčit. Přesto má u nás zákeřná choroba v průměru na svědomí 76 lidí denně. Za rok je to téměř 28 000 obětí, což je počet obyvatel středně velkého města.
Známý bojovník proti rakovině, prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc., 21: STOLETÍ řekl: „Hlavní je přijít k lékaři včas. Pokud by se podařilo definovat gen, který je spouštěčem mechanismu, kdy je nádorová buňka schopna vymknout se z regulace organismu, tak moderní genové inženýrství nabízí perspektivu, že by šlo takové geny i eliminovat – nahradit je novými. Kromě genetiky zaznamenáváme objevy v imunologii, což je velice důležitá oblast. Některé druhy rakoviny totiž postihují lidi se sníženou imunitou.“
Zabíjet může i jídlo!
Stále častěji dochází k poruchám v přijímání potravy. S tím souvisejí tři „nové“ nemoci. Mentální anorexii charakterizuje záměrné odmítání jídla (zejména mladými dívkami a ženami), což ovšem přináší úmrtnost až 30 % postižených. Příbuznými nemocemi jsou bulimia nervosa (nutkavé přejídání) a tzv. přejídání v nárazech.
Antibiotika už nejsou všelékem
Od zakladatele české imunologie a mikrobiologie MUDr. Ctirada Johna jsme se dozvěděli: „Antibiotika se budou podávat jen při akutních onemocněních. V jiných případech se budou střeva osídlovat probiotickými bakteriemi, které posilují imunitu.“ Se svým týmem nyní studuje hlavně bakterii, enterokoka, který se dá izolovat ze stolice kojenců.
Kandidát na Nobelovu cenu za medicínu prof. Emil Skamene, genetik českého původu, jehož domovským vědeckým pracovištěm je na prestižní McGill University v Montrealu, 21. STOLETÍ naznačil příchod postantibiotické éry: „Ukazuje se, že antibiotika nejsou všemocná. U mnoha závažných chorob už na ně jsou mikrobi rezistentní, odolní. Musíme proto vymýšlet, jak lze k léčbě využít vlastní sílu organismus.. Právě tady by se mohly využívat i léčivé byliny. V Číně i Indii jsou rostlinné výtažky základem všech účinných léčiv.“
Lék na SARS zatím není!
V únoru 2003 se poprvé z Asie rozletěla poplašná zpráva o výskytu virového onemocnění dýchacích cest, SARS (těžký akutní respirační syndrom). Za pár měsíců se nákaza rozšířila do 30 zemí.
Většinu postižených postihne zápal plic. Původce nákazy (zvláštní druh coronaviru) se šíří zejména kapénkovou infekcí při úzkém kontaktu s nemocnou osobou. Ještě horším zjištěním je, že se nemoc rozšiřuje i pouhým stykem s předměty potřísněnými od nemocných.
Někteří badatelé vyslovili hypotézu, že původce SARS byl na člověka přenesen ze zvířat, údajně cibetek chovaných v Číně. Bohužel, účinná léčba SARS v současnosti zatím neexistuje!
