Podle čerstvých vědeckých zjištění provázejí sny člověka již 130 milionů let! Ať chceme či nikoli, ke každému z nás přicházejí asi čtyřikrát za noc. Nyní se vědcům podařilo najít most mezi snem a bděním.
Každý z nás prospí téměř třetinu délky svého života, ale nervové buňky (neurony) v našem mozku nikdy neodpočívají. Mají totiž poněkud jiné úkoly, když my spíme. Spánek je stavem sníženého vědomí, kdy se opakovaně střídají období hlubokého spánku, odborně označovaného REM (rapid eye movements – rychlé oční pohyby), s různými fázemi lehčího spánku NREM či non–REM (non- rapid eye movements.) Tyto přechody dovedou vědci zaznamenávat s pomocí elektroencefalografu (EEG). Elektrody spojené s EEG se jednoduše připevní na lidskou hlavu, a snímají pak elektrickou činnost mozku. Ta se na přístroji zobrazí jako opakující se křivky, tzv. mozkové vlny.
Co prozradí křivky?
Z křivek je zřejmé, že spánek probíhá ve čtyř fázích. Nejprve postupně usínáme nebo se probouzíme, tehdy můžeme být snadno probuzeni, třeba jen slabým rušivým zvukem – vznikají aktivní mozkové vlny. Ve druhé fázi se tyto vlny zpomalují a poté (třetí fáze) se spánek začíná prohlubovat, přičemž se střídají mozkové vlny rychlé a pomalé. Při čtvrté fázi spaní se náš mozek projevuje jen pomalými vlnami, které nedoprovázejí pohyby očí ani svalová aktivita.
Souběžně s tím, jak se spánek prohlubuje, klesá tělesná teplota, zpomaluje se dýchání a snižuje krevní tlak. Srdeční frekvence se zvyšuje na hodnoty, které odpovídají bdělému stavu. Probudit člověka spícího v REM-fázi je obtížnější než v ostatních spánkových stádiích. Uvolňuje se svalové napětí, což poznáme i podle uvolněného výrazu obličeje spáče.
Jak pro 21. STOLETÍ upřesnila prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., specialistka na biorytmy, důležitou roli zde sehrává hormon melatonin, působící jako chronobiotikum, tedy látka, která může ovlivňovat denní (cirkadiánní) řád organismu.
Mozek nikdy nespí!
Dlouho mezi odborníky převládala představa, že sny se objevují jen ve fázi REM, čehož důkazem měly být i rychlé pohyby očí v takové fázi spánku. Náš nevětší odborník na problematiku mozku, MUDr. František Koukolík, DrSc., je ale jiného názoru. „Sny se vyskytují v obou fázích. V REM fázi jsou však nápadné, barevné, surrealistické, a doprovázejí je známky sexuální excitace (dráždivosti), aniž by samy sny musely nutně mít erotický obsah. Za sny odpovídá velký počet různých oblastí mozkové kůry a rozsáhlé oblasti v hloubce mozku, zejména v mezimozku a mozkovém kmeni. Krajně zjednodušeně řečeno, spánek je vysoce dynamický proces. Mozek jako celek nespí nikdy!“
Všechny sny jsou barevné
Ve spánkové fázi REM spíme nejhlouběji, jsme doslova odpojeni od zevního prostředí, objevuje se tzv. spánková paralýza. Autonomní nervový systém se projevuje značnými nepravidelnostmi v pulsu, dýchání, hodnotách krevního tlaku… Mozek se dožaduje zvýšených dodávek kyslíku. Tím dokazuje, jak je spánek důležitý pro regeneraci centrálního nervového systému.
I vědce překvapilo zjištění, že náhlé pohyby, kterými spáč mění svou polohu (až 45krát za noc), se objevují zpravidla těsně před nebo po REM fázi spánku. Sny v tomto časovém intervalu bývají mimořádně živé a mívají bizarní, a mnohdy až nelogický charakter. Experti přitom vyvrátili domněnku, že existují i černobílé sny.
Švýcarský psycholog Carl Jung (1875 – 1961) tvrdil, že mnohé sny jsou součástí „ kolektivního vědomí“, které je ukryto ve všech lidech. Některé z těchto snů nazval „archetypy“ (původní představy o nich samotných). Ty se pak také objevují v mýtech, legendách a pohádkách celého světa.
Kočka loví i ve snu
„U zvířat jde zrušit spánkovou paralýzu v REM fázi zásahem v mozkovém kmeni. Pokusná kočka pak ve spánku loví myš, o které se jí zdá. Někdy je však situace zcela opačná, spánková paralýza existuje, ale doprovází ji bouřlivé snění, nicméně lidé jsou při vědomí, ale nemohou se pohnout. Odtud pak pramení nejrůznější únosy mimozemšťany, v dobách dřívějších pak návštěvy andělů, případně démonů, “ doplňuje doktor Koukolík.
Fáze REM spánku se někdy nazývá D-stav (anglicky dream = sen), tj. snový stav. Nejnověji někteří badatelé fázi REM označují, vedle spaní a bdění, za „třetí stav existence“.
Most mezi sny a skutečností
Klinický psycholog a psychoterapeut Ervin Široký, Ph.D., připomíná, že moderním trendem ve výzkumu spánku je tzv. lucidní (od latinského lucidus = jasný) snění. To tvoří jakýsi most mezi sny a vnějším světem. O co jde?
Vědcům se podařilo zvláštní formou (i s využitím autosugesce) průběžně komunikovat s opravdu hluboce spícími a snícími pokusnými osobami. Těm se, podle schopnosti navodit si lucidní snění, říká oneironauti, tedy česky něco jako spánkonauti. Takto se mj. podařilo zjistit, že odhad času uplynulého ve snu odpovídá času, který uběhl ve fyzickém světě.
Naštěstí na pohyb ve snu většinou pohybová soustava nereaguje adekvátní odezvou, to by pak oneironauti kolem sebe často kopali a mávali rukama. Faktem však je, že se jim zvyšuje dechová a tepová frekvence, jako při sportovním výkonu. Tajemství zvláštní schopnosti navození takového stavu znají například tibetští buddhisté a v současnosti ho využívá i německý pracovní psycholog Paul Tholey k přípravě známých sportovců.
Které sny si pamatujeme?
Každopádně před sny jen tak neutečeme. Jsou součástí našeho vnitřního života podobně jako intuice, fantazie, představivost a skryté pudy, touhy a potřeby, které si tak zcela neuvědomujeme.
Vědci například zjistili, že lidé, kteří si normálně svoje sny nepamatují, si na ně vzpomenou v jednom z těch období spánku, které doprovázejí rychlé oční pohyby (fáze REM). Tato fáze bývá nejdelší zejména k ránu, proto si nejčastěji pamatujeme sny, které se nám zdály krátce před probuzením. Fáze REM si však příliš nerozumí s alkoholem, který nás proto může připravit o nepostradatelné sny.
Více se dozvíte:
J. Maya Pilkingtonová: Poznej sám sebe, poznej své skryté já!, JOTA Brno, 2001
http://www.sny.cz/knihy(/vykladsnu.html
Jak to viděl Freud?
Před sto lety lidé chápali pohnutky lidské mysli jako velké tajemství. Záhadu pomohl objasňovat rakouský lékař Sigmund Freud (1856 – 1939), rodák z Příbora na Moravě, kterého mnozí označují za otce psychiatrie. Ten již ve své době zkoumal význam snů, působení podvědomí a vliv minulých událostí na aktuální skutky lidí.
Freud tvrdil, že v hloubi našeho vědomí je skryto podvědomí, které ovládá mnohé z našeho chování. A právě sny jsou cestou, kterou se toto podvědomí dostává na povrch. Do našich snů tak podle něj proniká i žárlivost, nenávist, sexuální touhy, osobní ambice, tedy většinou vše, co za bdělého vědomí musíme potlačovat jako společensky nepřijatelné. Jeden z hlavním impulsů ke snům jsou naše přání. Sen je podle Freuda znetvořenou náhražku něčeho jiného, nevědomého. Snění má vždy svůj smysl, ovšem dopátrat se ho není vůbec jednoduché. Svoji teorii prezentoval roku 1900 v díle „Výklad snů.“
Domorodci to dovedou
Někteří cestovatelé se setkali s tím, že příslušníci kmene Senoi v jihovýchodní Asii se každé ráno scházejí, aby společně probírali svoje sny. Věří, že uchovávání, pochopení a přetváření snů prospívá jejich zdraví. Už od dětství se proto učí, jak si sny zapamatovat, jak si znovu vyvolat ty příjemné a jak z nich vysnít šťastný konec k nočním můrám.
Mnozí lidé se až probudí hrůzou, když ve snu například padají do hluboké propasti. V kmenu Senoi to odbourávají autosugescí tak, aby podvědomý strach z pádu změnili v rozkoš: „Když budu padat, proměním se ve velkého ptáka, budu se pomaličku vznášet a měkce přistanu…“
Takový přístup ke snům nyní zaujal některé psychoterapeuty. Klientům pak doporučují, aby si k posteli připravili sešit a tužku a okamžitě po probuzení si zapsali všechno, co se jim zdálo, dříve než to zmizí z paměti. Zápisy přitom nemusejí dávat logický smysl. Zapisují též, zda mají po procitnutí pocit štěstí či smutku. Před spaním si pak říkají: „Až se probudím, budu si svůj sen pamatovat.“.
Sen, který se jim líbil, si prý pak mnozí po čase dovedou vyvolat autosugescí. Podobně lze dosnít i něčím přerušený snový děj nebo změnit konec nepříjemného snu.
Co signalizují děsivé sny?
Občas se na nás ve snu valí lavina neradostných pocitů. Někdy se až zapotíme a jsme rádi, když se vzbudíme a uvědomíme si, že se nám to všechno naštěstí jen zdálo. Stává se to i dětem.
K tomu doktor Koukolík 21. STOLETÍ vysvětlil: „Strašidelné sny, takzvané noční můry, jsou u dětí poměrně časté, jejich léčení patří do rukou dětského psychiatra. U dospělých jsou i součástí vážnějších duševních poruch a onemocnění, například posttraumatické stresové poruchy. Vyvolávající moment, například bojová akce nebo dopravní nehoda s těžkými důsledky, se pak objevuje ve snech znovu a znovu.
Takzvané prorocké sny jsou oblíbenou výbavou nejrůznějších duchomilů. Jedná se o tzv. post hoc, kdy sen je vědomě nebo nevědomě později ‚upraven‘ tak, aby odpovídal události. V této a dalších souvislostech je nebezpečný tzv. Oidipův jev. Vyjadřuje fakt, že věci se stanou právě proto, že byly prorokovány. Jestliže je obsah snu vysoce vlivný a člověk sugestibilní, začne se opět vědomě a nevědomě chovat tak, aby svému snu ´vyhověl‘. Což může mít i katastrofické důsledky!“
Vyberte si svůj sen
Odborníci na sny jich rozeznávají 11 druhů, některé se kombinují.
Protichůdné sny – udržují přirozenou rovnováhu. V období reálného velkého štěstí se nám může zdát že pláčeme; v období velkého smutku se ve snění zase smějeme. Časté protichůdné sny svědčí o nedostatku životní rovnováhy.
Sny vyjevující nějakou skutečnost nás mohou osvítit nějakou myšlenkou nebo vyjeví nejasný obraz odhalující skryté motivy, které se týkají současné činnosti. (To například pomohlo vědcům k různým vynálezům)
Tzv. noční můry odhalují nejhlubší obavy a skryté konflikty .
Dětské „noční můry“ jsou často vzpomínkou na vlastní narození.
Fyziologické sny obnovují rovnováhu (např. sny sexuální) nebo nás probudí, abychom se přikryli, napili apod. Díky těmto snům si například ženy dost brzy uvědomují, že jsou těhotné.
Sny řešící problémy vyjeví jasné řešení. K tomu může pomoci autosugesce před spaním.
Opakující se obrazy nám řeknou o našich základních problémech. Mohou být součástí snů, které se nám zdají už delší dobu.
Sny na pokračování se zdají každou noc a vypovídají mnohé o našich problémech.
Sny transformující – v nich přetváříme různé věci nebo se proměňujeme sami. Svědčí to o velké touze nějak se prosadit.
Bdělé sny upozorňují na naše okolí. Tak si v noci uvědomujeme různé údery, tikot budíku apod.
Sny vyplňující přání odhalují neskrytější touhy a měly by se interpretovat opatrně. Důležitá je zde schopnost vyjádřit svoje myšlenky slovy a způsob, jakým vytváříme asociace.
