V prvopočátcích automobilismu se o bezpečnost posádky nikdo nezajímal. Dnes jsou auta konstruována podle přísných kritérií a testují se při takzvaných crash testech na figurínách dummy. A jejich testovací rodina se stále rozrůstá o nové členy. Naposled k nim přibyla gravidní matka s plodem v břiše.
Problematikou pasivní bezpečnosti se začali konstruktéři vážně zabývat v 50. letech minulého století. Do té doby byly automobily velmi nebezpečné, protože se při haváriích v podstatě rozpadaly na součástky a ty pak jako smrtící nástroje pronikaly do kabin a těl jezdců.
S výzkumem bezpečnosti aut přišel jako první americký profesor Larry Patrick, který začal shromažďovat údaje o nehodách. Protože tehdy ještě nebyla k dispozici měřící elektronická čidla, sám se v autech vydával proti nejrůznějším překážkám a nechal se otloukat. Na základě těchto pokusů pak vyhodnocoval záludná místa konstrukce aut.
Patrickovy evidentně nebezpečné pokusy přinutily konstruktéry k vývoji prvních testovacích figurín, takzvaných „dummies“- crash test. Jejich výhodou je mechanická odolnost a tedy možnost mnohonásobného použití.
Zprvu měly jen pár základních čidel na životně důležitých místech a napodobovaly pouze dospělé osoby. Teprve později se objevily dummys i v dětském provedení a i ostatní se dále zdokonalují. Přibývají velikosti a hmotnosti, zvyšuje se počet jejich čidel. Největší současnou novinkou je „těhotná“ dummie s několikaměsíčním plodem. I ten má ve svém plastovém tělíčku senzory, které analyzují jeho zatížení při havárii.
