Domů     Zajímavosti
Jak si vyrobit: Fata morgana
21.stoleti 17.11.2006

Žíznivý cestovatel se plazí pouští a zničehonic v dálce vidí jezero plné vody. Z posledních sil se k němu plazí, ale všude je najednou jen samý písek… Nešťastný poutník se právě stal svědkem jevu zvaného Fata morgana.Žíznivý cestovatel se plazí pouští a zničehonic v dálce vidí jezero plné vody. Z posledních sil se k němu plazí, ale všude je najednou jen samý písek… Nešťastný poutník se právě stal svědkem jevu zvaného Fata morgana.

Ne, nebudeme se vydávat na poušť, tento zajímavý jev si lze totiž vyrobit i doma. Fata Morgana je druh zrcadlení v atmosféře, při němž se objevují vícečetné, zdánlivé přímé i převrácené obrazy vzdálené krajiny. Vzniká odrážením a lomením paprsků v nestejně teplých a hustých vrstvách atmosféry, které tak fungují jako obrovské přírodní zrcadlo.
Název tomuto jevu dala stará bretaňská pověst. V ní vystupovala rozmarná mořská víla Morgain, která dokázala měnit podobu a uměla i létat. Fata pak znamená italsky víla. Pojem Fata Morgana se časem stal i symbolem pro cosi, co je krásné a lákavé, ale v podstatě se jedná jen o přelud a klam. 

Co budeme potřebovat k samotnému pokusu?

Zavařovací sklenice 
Zkumavka
Svíčka
Zápalky


1) Do sklenice nalijme vodu a podíváme se pak zdola na vodní hladinu. Leskne jako zrcadlo. Ponoříme-li do sklenice prst, vidíme jen tu jeho část, která je pod hladinou. Část prstu nad hladinou nevidíme, ačkoli voda je průhledná.
2) Nyní postavíme vedle sklenice hořící svíčku a opět se podíváme zdola na hladinu vody. Jako v zrcadle v ní uvidíme obraz hořící svíčky. Na vodní hladině totiž dochází k odrazu.
3) A jak vzniká přelud lesklé hladiny? Fatu morganu, jaká se objevuje na poušti, si vytvořit nedokážeme. Zkusme to tedy jinak!
Do zkumavky zasuneme tužku (špičkou dolů) a postavíme ji šikmo do sklenice. Podíváme se do sklenice shora, tužku ve zkumavce dobře vidíme. Nalijeme-li do sklenice vodu, můžeme při pohledu shora pozorovat, že se povrch zkumavky stříbřitě leskne a pod tímto zrcadlovým povrchem tužka mizí, i když sklo i voda jsou průhledné.
Nyní nalijeme trochu vody i do zkumavky. Objeví se nám část tužky ponořená ve vodě. Na rozhraní opticky hustšího prostředí (voda ve sklenici) a opticky řidšího prostředí (vzduch ve zkumavce) dochází při určitých úhlech dopadu světelných paprsků k tzv. úplnému odrazu světla.

Související články
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk zahájila výrobu v novém závodě v Bohumili ve Středočeském kraji. Firma do areálu investovala více než osm miliard korun, což z projektu dělá jednu z největších investic do moderní farmaceutické výroby v České republice za poslední roky. Výroba se rozbíhá po dokončení testovacího provozu. V první fázi se závod zaměří […]
Objevy Zajímavosti 15.6.2026
Pesticidy jsou obecně vnímány jako způsob obrany úrody před škůdci. Aktuálně jsou však stále více využívány prostředky, u nichž nehrozí, že budou mít negativní vliv na životní prostředí či potraviny. Říká se jim biologická ochrana. Onu biologickou ochranu představují například parazitické vosičky, které bývají úspěšně aplikovány proti některým druhům hmyzu.  Takové vosičky jsou dosti malé, […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz