PANORAMA

Vše v jednom švýcarském noži Zcela nepraktické řešení vrcholu praktičnosti Švýcarská firma Wenger, která se proslavila výrobou červených kapesních nožů s několika dalšími funkcemi, se snad jednoduše zbláznila.

Rozhodla se všechny verze svých nástrojů nacpat do jednoho produktu, a tak vzniklo doslova monstrum. Nový „kapesní“ nožík váží přes 2 kg, široký je 25 cm a obsahuje všech 85 nástrojů, které se běžně vyskytují v několika desítkách verzí těchto švýcarských armádních nožů.
Po „lehké“ investici 1200 dolarů si můžeme užívat komfortu laserového ukazovátka, vývrtky, několika otvíráků, nůžek, odstraňovače rybích šupin či propisovací tužky v jednom nástroji. Kupodivu nechybí ani nějaká ta čepel, to aby se produktu mohlo i nadále říkat nůž. Dokonce je tu i karabinka, abychom si tenhle výmysl mohli připevnit na opasek a nemuseli si k němu ještě pořizovat nosiče.

Japonská základna na Měsíci do 25 let
Kdo bude první?

Japonci se vytasili s plány postavit do roku 2030 na naší oběžnici obyvatelnou základnu. Své rozhodnutí oznámili na konferenci o zkoumání Měsíce, která se v srpnu konala v Tokiu.
Do roku 2020 by Japonsko chtělo vyslat na Měsíc kosmonauty a deset let poté by tam již měla stát základna. Japonská agentura pro letecký a kosmický výzkum sice zatím neoznámila výši oficiálního rozpočtu projektu, nicméně odborníci se shodují, že by se náklady měly pohybovat kolem 26 miliard dolarů (620 miliard korun).

Roboti do bitvy
Jak dostat špičkového chirurga na bojiště?

Automatická zařízení, která umožňují složité operace bez přímého kontaktu lékaře s pacientem, nejsou žádnou novinkou. Dosud však byla konstruována v rozměrech, jež znemožňovaly jejich využití v polních podmínkách. Například systém da Vinci, který má k dispozici i nemocnice na Homolce, byl původně vyvinut pro letadlové lodě. Lékaři nemuseli nikam jezdit a mohli složité operace provádět z pohodlí základny. Jedná se mechanické „ruce“, které pohání soustava motorů řízená pokyny z počítače.
Podobné zařízení pro pozemní boje by bylo neocenitelným pomocníkem, protože schopné vysoce kvalifikované zdravotníky armáda přímo pro bitvy shání jen se značnými obtížemi.
Přenosnou verzi takového robota se podařilo vyvinout až letos skupině vědců z Washingtonské univerzity v Seattlu v rámci programu americké armádní agentury DARPA. Její nasazení v bitevních podmínkách úspěšně otestovali v červnu v kalifornské poušti (operatér jej ovládal ze Seattlu). Nicméně zavedení do praxe ještě čeká trnitá cesta. Největší překážkou je hluk, častá absence dostatečně výkonného zdroje energie a problematické zajištění kvalitního přenosu dat.

Naděje pro ozónovou vrstvu
Zacelí se díra nad Antarktidou?

Ozónova díra, která se v průběhu minulých let vytvořila nad Antarktidou, se přestala rozšiřovat. A nejen to. Podle amerických vědců by se mohla během příštích 60 let zacelit úplně. V současnosti je díra v ozónové vrstvě srovnatelná s rozlohou Severní Ameriky.
Podle národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA) souvisí tento jev s tím, že se stále méně používají freony, které mají současný stav ozónové vrstvy na svědomí. NOAA však zároveň varuje, že globální oteplování by tento příznivý vývoj mohlo opět narušit.

Pluto přišlo o své postavení
Po pražském kongresu nám zbylo jen 8 planet!
Pražský astronomický kongres, konaný letos v srpnu, vstoupí do historie. Definitivně totiž rozhodl, že naše Sluneční soustava má nyní jen osm planet. Pluto tak bylo přeřazeno z normálních planet do kategorie planet trpasličích. Místo devíti klasických planet jich tedy zůstává jenom osm: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.
Astronomové definovali planetu jako těleso, které obíhá kolem Slunce, díky své gravitaci má tvar koule a dokáže svůj prostor „vyčistit“ od ostatních těles.
Nakonec tedy na kongresu nedošlo k rozšíření planetární rodiny. Ještě týden před jeho konáním se totiž objevovaly návrhy, aby v ní Pluto zůstalo a k němu byla přidána i další tělesa: Plutův souputník Charon, dále Ceres a Xena.

Syslové odění do hadího pachu
Trik mazaných hlodavců

Samice kalifornských syslů skalních si ze svých úhlavních nepřátel, chřestýšů, snad dělají blázny. Stačí jim k tomu nalézt památku na hadí svlékání, rozžvýkat ji a celou rodinku jednoduše olízat. Mazaní „namazaní“ hlodavci pak přestanou vydávat pro hady neodolatelnou vůni syslí svačinky, a začnou jim naopak nezáživně páchnout jako nevítaná konkurence.
Že důmyslný trik skutečně funguje, se přesvědčili etologové z Kalifornské univerzity (USA). Pochytali několik chřestýšů a zkoušeli je lákat na buničinu s hadím, syslím a obojím pachem. Chřestýši se nechali ukázkově zmást a jak hadí, tak „all inclusive“ nabídku nechávali bez povšimnutí, zatímco samotné vůni čerstvých hlodavců nedokázali odolat nikdy.

Vesta s elektronickým obrazem
S obrazovkou na zádech

Samotná technologie je známa teprve od roku 2005, ale už teď se objevil první produkt připravený pro komerční využití. Firma Philips přišla s vestou, která má na zadním díle část o velikosti 20 x 20 čtverečních centimetrů, tvořenou světelnými diodami. Lze tak na ni promítat elektronický obraz.
Podle výrobce diody nijak neovlivňují měkkost a pružnost textilního materiálu, do něhož jsou umístěny. Zatím se jedná pouze o módní výstřelek, nicméně v budoucnu by tato technologie mohla najít uplatnění například ve sportu (odpadly by problémy s přešíváním ploch pro sponzory, výrobou čísel apod.).

Používejme mozek, jinak o něj přijdeme!
Zahálčivé buňky jsou zbytečné

Nová studie na pokusných myších ukazuje, že mozkové buňky nesnášejí zahálku. Čím méně mezi sebou komunikují, tím rychleji umírají. Vědci z kalifornského Salk Institute for Biological Studies v La Jolla (USA) nakazili pokusné myši virem, který u nově vznikajících nervových buněk mozku zabraňoval tvorbě receptoru s označením NMDA. S jeho pomocí mohou buňky mezi sebou lépe komunikovat. Virus postihuje pouze mladé buňky, starým, které už receptor NMDA mají, nijak neškodí.
Nakažené buňky pak umíraly mnohem rychleji než zdravé. Biologové z toho usuzují, že pokud buňka přijímá a vysílá minimum impulsů, je považována za zbytečnou, a proto odumírá.

Mravenčí katapult
Nový rychlostní rekord živočišné říše

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley (USA) zaznamenali nový rekord živočišné říše. Drobný druh mravence Odontomachus bauri dokáže své čelisti sklapnout rychlostí až 60 m/s. Šestinohý přeborník tak umí stisknout 2300x rychleji, než člověk mrknout.
Předchozí nejrychlejší pohyb v živočišné říši byl přisuzován útoku mořského korýše Squilla empusa, který však dosahoval „pouhých“ 23 m/s.
Mravenec je takového výkonu schopen díky dvěma silným svalům na hlavě, kterými kusadla natáhne do požadované polohy, a posléze je „zajistí“ speciálními západkami. V případě potřeby pak stačí jen „odjistit“ a kusadla sklapnou.
Důmyslné zařízení však jeho vlastník nevyužívá pouze k ulovení kořisti. S jeho pomocí umí utéct z téměř jakékoli šlamastyky. Stačí se zakousnout do tvrdého podkladu, natáhnout katapult a pak se jednoduše pustit. Dokáže tak vzlétnout až 8 cm do výšky a 40 cm do dálky. Pokud bychom chtěli jeho výkon převést na proporce lidského těla, pak je srovnatelný se skokem 8 m do výšky a 40 metrů do dálky.

S paprsky na Archiméda
Jak odhalit skrytá starověká tajemství?

K odhalení Archimédových děl je použita metoda, známá jako rentgenová fluorescence. Při jejím použití lze přečíst i texty, které jsou překryty pozdějšími malbami. Metoda přinesla své ovoce při zkoumání pergamenu z kozí kůže, kde pod několika vrstvami vědci nalezli například studii o plovoucích tělesech.
Řecký vynálezce, matematik a fyzik Archimédes žil  pravděpodobně mezi lety 287 až 212 před naším letopočtem. Většinu svého života strávil v sicilských Syrakusách. Archimedes začal svá díla tvořit až po čtyřicátém roku svého života.
Věnoval se inženýrské činnosti (například zavedl pojem těžiště a určil metodiku zjištění polohy těžiště pro rovinné útvary a prostorová tělesa), geometrii (přibližně určil číslo π), matematické fyzice a astronomii.

Robot na kouli
Pryč s končetinami a koly
Vědci z Carnegie Mellon University v Pittsburghu (USA) vyvinuli nový typ androidního pomocníka, který se namísto kol nebo končetin pohybuje na kouli.
Vysoká štíhlá konstrukce nazvaná Ballbot je umístěna na kovové kouli velikosti fotbalového míče, na které balancuje za pomoci dvou koleček. Ta se neustále pohybují tak, aby koule byla přímo pod těžištěm robota.
Podle autorů robota spočívá jeho výhoda v tom, že mu narozdíl od běžných typů s kolečky nebo končetinami nečiní žádné problémy pohyb po členitých místnostech.

Malé velké zprávy
Milánská radnice od začátku příštího roku zavede mýtné. V loňském roce byly imisní limity v Miláně překročeny celkem ve 105 dnech. Nelze se tomu divit, vždyť jím denně projíždí 600 000 vozů.
Radnice si od svého kroku slibuje nejen čistší vzduch, ale i zlepšení dopravní situace. Mýtné by se mělo pohybovat v rozmezí od 3 až 4 eur a bude odstupňováno podle toho, jaké množství splodin dané auto vypouští do ovzduší.

Stalo se
Před 376 lety 15. listopadu zemřel německý astronom Johannes Kepler. Narodil se 27. prosince 1571. Po smrti Tychona Brahe se na počátku 17. století stal dvorním matematikem Rudolfa II. Roku 1609 vydal publikaci v níž zmiňuje eliptické dráhy planet, v jejichž ohnisku se nachází Slunce.

Před 139 lety se 7. listopadu ve Varšavě narodila polská chemička a fyzička Marie Curie-Sklodowská. V roce 1906 se stala první profesorkou na Sorboně a jako první žena na světě se stala laureátem Nobelovy ceny (v roce 1903 za fyziku a v roce 1911 za chemii). Společně s manželem Pierrem Curiem izolovala prvky polonium a radium.

Před 137 lety byl 17. listopadu otevřen Suezský průplav. Jeho výstavba, pod vedením francouzského inženýra a diplomata Ferdinanda Lessepse, trvala celých 11 let.

Před 118 lety se 31. října narodil australský polárník George Hubert Wilkins, který v roce 1931 podstoupil první neúspěšný pokus o zdolání severního pólu v ponorce.

Před 84 lety 4. listopadu byla díky práci anglického archeologa Howarda Cartera objevena hrobka faróna Tutanchamóna na západním břehu Nilu v Údolí králů.

Před 28 lety 24 října byla na oběžnou dráhu vynesena první československá družice Magion. Jejím účelem byl průzkum horních vrstev atmosféry.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Na baseballový zápas poprvé v historii dohlížel robot

Na baseballový zápas poprvé v...

Ve čtvrtek 11. 7. došlo k významnému pokroku ve světě baseballu. Tento...
21 polních plodin je nyní k vidění na střeše Národního zemědělského muzea

21 polních plodin je nyní k vidění na...

Přes dvě desítky zemědělských plodin vyseli na střeše Národního zemědělského muzea...
Robotičtí rodiče: Nahradí ty lidské?

Robotičtí rodiče: Nahradí ty...

Zamysleli jste se někdy nad tím, jakým by byl robot rodičem?...
Hajabusa 2 podruhé dosedla na asteroid

Hajabusa 2 podruhé dosedla na...

Podruhé za svou pouť dosedla japonská sonda Hajabusa 2 na povrch asteroidu Ryugu....
Podařilo se objevit hrob slavného Napoleonova generála?

Podařilo se objevit hrob slavného...

V zábavním parku v centru ruského Smolenska objevili francouzští archeologové ostatky...
Laboratorně vypěstované maso se do dvaceti let stane běžnou záležitostí

Laboratorně vypěstované maso se do...

Již dlouhodobě se hovoří o tom, jak živočišná výroba zatěžuje planetu....
Naznačují řasy na hábitech andských kajícníků život mimo planetu Zemi?

Naznačují řasy na hábitech andských...

Sněžné řasy, nalezené v drsných podmínkách vysoko v chilských Andách, opět...
10 dobrých tipů, jak působivě vyfotit krajinu

10 dobrých tipů, jak působivě...

Ať už během léta vyrážíte na výlety do české přírody, nebo cestujete na...
Liberecká zoologická zahrada si otevřela vlastní kino

Liberecká zoologická zahrada si...

Jako jednu z novinek letošní sezóny si liberecká zoo pro návštěvníky...
Plasty mrzačí žraloky

Plasty mrzačí žraloky

Nový výzkum oceánologů z univerzity v britském Exeteru upozornil na...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Švábi se vyvíjejí. Rodí se s imunitou vůči insekticidům

Švábi se vyvíjejí. Rodí se s...

Skrytý před našimi zraky vede se dlouhodobý, krutý boj mezi odolnými šváby a...
Mayové znetvořovali lebky i měsíčním kojencům

Mayové znetvořovali lebky i...

Indiánská matka přitiskne svému měsíc starému kojenci k hlavičce z každé strany...
Samec, nebo samička? Výr překvapil své pečovatele sneseným vajíčkem

Samec, nebo samička? Výr překvapil...

Již třiadvacet let žije sova jménem Kaln v útulku v Gloucesteru v...
Vědci z Olomouce se zaměřili na klíšťata. Co zjistili nového?

Vědci z Olomouce se zaměřili na...

Podle odborníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a brněnské Fakulty...
Stanovovali Mayové délku roku podle těhotenství žen?

Stanovovali Mayové délku roku podle...

Výprava španělského conquistadora Hernána Cortése vtrhne roku 1519 na mexický poloostrov...
Bolí vás kyčle, kolena, nebo záda? Možná máte ploché nohy!

Bolí vás kyčle, kolena, nebo záda?...

Trápí vás často nevysvětlitelná bolest kolen a kyčlí? Připisujete bolení hlavy a...
VIDEO: Světélkující návnada přilákala ke kameře obří oliheň

VIDEO: Světélkující návnada...

Teprve po druhé v historii se před nedávnem podařilo oceanologům zachytit na kameru...
Symboly gotiky: Urozené dámy se trumfovaly výškou svého čepce

Symboly gotiky: Urozené dámy se...

Dvorní dáma pomáhá své urozené paní upravit dlouhý čepec zvaný henin....
Opravdu existuje dvojí kvalita výrobků u sušenek?

Opravdu existuje dvojí kvalita...

Téma dvojí kvality potravin je v současné době značně diskutované. Otázka, zda...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.