Domů     Zajímavosti
Budou růst kolem silnic v Česku pomerančovníky?
21.stoleti 21.10.2006

Tuhá zima, žádné jaro, horké léto. Středoevropané si pomalu zvykají na to, že jejich podnebí se polehounku a nenápadně mění. Změny klimatu však ovlivňují nejen člověka, ale i faunu a flóru. Čeho se tedy můžeme příštích letech v našich zeměpisných šířkách dočkat?Tuhá zima, žádné jaro, horké léto. Středoevropané si pomalu zvykají na to, že jejich podnebí se polehounku a nenápadně mění. Změny klimatu však ovlivňují nejen člověka, ale i faunu a flóru. Čeho se tedy můžeme příštích letech v našich zeměpisných šířkách dočkat?

Rostlinná říše

Pesimistický pohled
Nepůvodní druhy už pomalu ovládají rostlinnou říši kolem nás. Střední Evropa je pro invazi cizích rostlin jako stvořená, zejména kvůli hustotě osídlení a snadnému přenášení semen. V České republice je v současnosti okolo 3000  původních a téměř 1500 nepůvodních druhů. Z těch nepůvodních jsou zřejmě nejznámějšími bolševník velkolepý, jehož původním domovem je střední Asie, nebo borovice vejmutovka, jejíž původní „rodina“ žije v Kanadě. U vejmutovky je obzvlášť nepříjemné, že její jehličí se špatně rozkládá a to ubližuje klasickému lesnímu životu.

Optimistický pohled
Leckterý druh expanduje a rostliny nejsou výjimkou. Ovšem invazní rostlinné druhy mohou být snadno likvidovány. Buď mechanicky nebo biologicky. Některé biologicky neškodné glyfosfáty (mají tu výhodu, že nefungují jako herbicidy a jsou tak šetrné k životnímu prostředí), které nahradily nebezpečné herbicidy, si dokáží s invazními druhy celkem snadno poradit.
Navíc, drtivá většina rostlin, které lze považovat za invazní, k nám nepřišla kvůli změně klimatu, ale jednoduše je sem nevědomky přivedl člověk. Kromě zmíněného bolševníku to lze říci i o netýkavkách, které k nám byly dovezeny již v polovině 19. století, nebo křídlatkách.

Realistický pohled
Již dnes narůstající teploty způsobují, že hranice vegetačních hranic se posunují na sever. Pomerančovníky asi v nejbližší době nebudou lemovat naše silnice, ale i tak je určitý posun patrný. Rostliny, které by v podhůří přežívaly dříve jen těžko se zde dnes cítí jako doma. Je to zřejmě přirozený vývoj. Nebezpečí dřímá v tom, že neofyty, nové druhy rostlin, mohou s sebou zavléct nákazu, vůči které jsou samy imunní, ale místní rostlinná říše nikoliv. A invazní biologie má pro to zásadní poučku: „Invaze bývají objeveny až pět minut po dvanácté“.

Živočišná říše

Pesimistický pohled
To, že se díky teplejšímu klimatu ve střední Evropě usídlí nepůvodní druhy je téměř jisté. Můžeme se těšit na různé druhy hmyzu, které lze v současnosti najít spíše v jihoevropském regionu. Takže, kdo se raději velkým pavoukům vyhýbá obloukem, měl by zvážit přestěhování se dál na sever.
Další nikoliv nepodstatnou záležitostí je to, že hmyz dokáže během prodlouženého léta vyvést místo obvyklých dvou až tři nové generace, což může ekologickou rovnováhu snadno rozvrátit.

Optimistický pohled
Občas se v našich končinách skutečně objeví nějaké exotické zvíře. To ale může být dáno i tím, že je sem neúmyslně dovezeno a náhodou se mu tu i podaří přežít. Migrace živočichů je v evoluční historii běžná a není nutné kvůli ní panikařit. Naopak, svým způsobem to může být i obohacení naší přírody. Ovšem, pravdou je, že s ekosystémy je nutné zacházet opatrně a občas si třeba vzpomenout na to, jakou neplechu v Austrálii provedla přemnožená králičí populace nebo třeba divoké kočky na Novém Zélandě, které během několika málo let zlikvidovaly místní mořské ptactvo.

Realistický pohled
Před několika tisíci let žili v české kotlině lvi nebo nosorožci. To sice dnes nehrozí, protože i kdyby bylo v okolí Prahy tropické podnebí, tak civilizace se už odnaučila žít se šelmami ve volné přírodě. Odstřely medvědů a vlků jsou toho důkazem. Z uvedeného je však patrné, že jakýkoliv živočišný druh, když v některé lokalitě najde vhodné podmínky, nemá problém do ní poté migrovat. Příkladem může být třeba kudlanka nábožná, která se ze své domoviny v jižním Štýrsku v Rakousku postupně stěhuje směrem k severu. Například na jižní ale i střední Moravě se vyskytuje čím dál častěji.

Nemoci

Pesimistický pohled
Oteplení, které postupně středoevropský region ovládá, může způsobit, že se zde objeví nové nemoci. Teplejší klima je ideální třeba pro přežívání viru cholery a v nových podmínkách může vést i k mutacím některých bakterií a virů. Co by potom mohly takové viry způsobit ve chvíli, kdy proti ním není známá obrana, lze jen domýšlet se vstávajícími vlasy na hlavě. Zkrátka, díky změnám klimatu mohou vzniknout nové pandemie, se kterými bude lidstvo bojovat jen z nejkrajnějším vypětím.

Optimistický pohled
Hygienické podmínky v současné Evropě jsou na takové úrovni, že nákaz typu cholery se není nutné bát. Dnešní věda je natolik vyspělá, že si s řadou nemocí poradí ještě dříve, než mohou opravdu vypuknout. Na přežití virů a bakterií by změny klimatu neměly mít nějaký ohromný vliv. Ostatně, pokud se dodržují základní hygienická pravidla, ať už se nacházíme kdekoliv, je riziko onemocnění výrazně minimalizováno.

Realistický pohled
Blíže k pravdě je zřejmě optimistický pohled. Že by se vrátil středověk a s ním dýmějový mor, černé neštovice, cholera a podobné ošklivosti, toho se bát nemusíme. Ale i přesto je dobré mít oči takříkajíc na šťopkách. Jednou z nejoblíbenějších „činností“ takového viru je totiž mutování a poté se z něj může stát neřízená střela. K mutaci přispívá řada faktorů a jedním z nich může být i změna vnějších podmínek. A jednou z nejvýznamnějších vnějších podmínek je právě okolní teplota…

Související články
Výrok Billa Gatese zněl jasně. Výroba mléčných produktů má až příliš vysokou uhlíkovou stopu. Aby tuto skutečnost zvrátil, rozhodl se podpořit kalifornský start-up, jež hodlá klasické máslo nahradit umělým. Společnost Savor ze San Jose využívá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a zároveň energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že […]
Co se stane, když si dva bratři vezmou dvě sestry a mají dvě děti? Normálně by děti byli bratranci, ale co když otcové jsou dvě identická dvojčata a matky také dvě identická dvojčata? Pak podle genetiky jsou vlastně sourozenci a ne bratranci. Vědci jsou dvojčaty fascinováni odjakživa. Už multižánrový vědec Francis Galton v roce 1875 […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.   Lidové pohádky bývaly lechtivých motivů, vulgarit a jadrného humoru plné. Vyprávěli si je totiž hlavně dospělí, třeba pro zpestření dlouhých zimních večerů. K proměně těchto často velice nekompromisních a […]
Experimenty s koloniemi hlodavců, kterým americký etolog John Calhoun dopřál vše potřebné ke spokojenému životu, s výjimkou životního prostoru, patří k nejvlivnějším psychologickým studiím vůbec. Mluvilo se o nich mezi odborníky a laiky a staly se „vědeckým důkazem“ sociálního rozkladu moderní společnosti. Calhoun přitom dobře věděl, jak se „myší ráj“ může zvrhnout.   Svou nejznámější kolonii, tzv. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz