16. října 1846 provedl americký zubař Willam Morton historicky první operaci, při které byl pacient uspán.Do té doby byla chirurgie vyloženě drastická záležitost. Veškeré zásahy do lidského organismu byly prováděny za plného vědomí pacienta. Do 19. století byl všeobecně rozšířen i názor vycházející z lůna katolické církve, že bolest k životu patří a je propstředkem, jak se vykoupit z hříchů. Nešťastný pacient, který už byl podroben chirurgickému zákroku, byl nanejvýš pod vlivem alkoholu nebo odvaru z různých rostlin, například máku.
Až William Morton na sklonku první poloviny 19. století použil éter. Stalo se tak při veřejné operaci, při které měl být pacientovi odstraněn cévní nádor na čelisti. Morton se nechal inspirovat několika svými kolegy, například Horacem Wellsem. Ten používal rajský plyn (oxid dusný), ale ne příliš úspěšně. Jeden člověk byl rajským plynem dokonce přímo na operačním stole udušen.
Do Evropy se éterová narkóza dostala ještě v prosinci roku 1846. A o dva měsíce později byla poprvé použita i v Čechách, konkrétně v nemocnici Milosrdných bratří v Praze.