PANORAMA

Červi jako ochutnavači léků Genetická výchova hlístic Drobní zástupci třídy hlístic si s etiketou nedělají hlavu. Pokud jim něco nechutná, jednoduše se otočí a beze slova odcházejí.

Jejich zdánlivá neomalenost se však výborně hodí vědcům vyvíjejícím nová léčiva. Červi se totiž takto nechovají nijak vědomě, jejich odchod se spouští automaticky receptorem napojeným na dva nervy.
Johna McCaffertyho z anglického Wellcome Trust Sanger Institute napadlo, že by onen receptor mohl za pomoci vneseného genu nahradit konkrétní bílkovinou, běžně se nacházející na povrchu živých buněk. Nově vyvíjené látky se pak mohou snadno testovat na schopnost vázat se na ni. Hlístice od takových sloučenin jednoduše hromadně utíkají.
Podle výsledků několika proběhlých zkoušek systém funguje a může tak nahradit stávající nákladné testování na buněčných kulturách, které vyžaduje striktně sterilní podmínky, přesné dávkování testovaných směsí i komplexní detekční systémy.

Jaké bude počasí za 30 let?
Dlouhodobé předpovědi katastrof

V Japonsku byl vyvinut počítač, který umí nasimulovat ohromné množství atmosférických jevů. Podle výzkumného týmu, který se na jeho sestrojení podílel, by mohl umět předpovídat nejrůznější katastrofy, od záplav, přes hurikány až po sucha, a to vše v globálním měřítku. Zároveň by měl dokázat předpovědět počasí pro konkrétní lokalitu až o 30 let dopředu nebo odhadnout rychlost oteplování Země v příštích 300 letech.
Samotný počítač existuje už čtyři roky, ale projekt dlouhodobých předpovědí se rozjede až v příštím roce. Jedinečnost počítače spočívá i v tom, že za jedinou vteřinu zvládne 35,6 bilionu operací.

Přežijí i střet kosmických těles
Meziplanetární expres pro mikroorganismy

V 90. letech minulého století se do popředí zájmu dostala hypotéza o možnosti meziplanetárního šíření mikroorganismů na meteoritech. Bakterie totiž za určitých podmínek dokáží přežít jak samotnou cestu ve vakuu, tak bouřlivý dopad horniny na novou planetu.
Jejich cestovatelské možnosti jsou však do značné míry omezeny obtížností startu. Střet dvou kosmických těles, který vymrští dostatečně velké úlomky za hranice gravitačního pole planety, na které by se mohl rozvinout život, je vcelku vzácnou událostí.
Letos v červenci byla na mezinárodní konferenci v čínském Beijingu, věnované kosmickému výzkumu, představena jiná hypotéza. Americký odborník na elektromagnetické jevy Tom Dehel (autor výzkumu negativního vlivu elektromagnetického záření na satelity GPS), uvedl, že se mikroorganismy mohou jednoduše vozit na elektromagnetickém vlnění, které vyvolává polární záři.
Na svých výpočtech vlivu elektrického pole na bakterie nesoucí vlastní náboj demonstroval, jak se takový mikroorganismus může chovat v jednotlivých vrstvách atmosféry, a také skutečnost, že pro něj není žádným problémem vymanit se z gravitačního pole planety.

Východní Afrika se trhá od zbytku světadílu
Kolébka člověka bude ostrovem

Podle amerických, britských a etiopských geologů se za 10 milionů let oddělí východ Afriky od zbytku kontinentu. To, že kontinenty “cestují” je známá věc. Nyní mají vědci unikátní příležitost sledovat, jak se z jednoho světadílu vyděluje jeho část.
Místem, kde se tak děje, je tektonický zlom, který prochází Etiopií a Eritreou ve východním cípu Afriky, tedy v lokalitě, kterou značná část antropologů považuje za prakolébku člověka. Zde se stýkají dvě litosférické desky, arabská a africká. Do zlomu mezi oběma deskami vniká magma, které od sebe desky postupně odděluje. Erupce magmatu se pak mohou stát základem pro nové dno oceánu. Vědci se domnívají, že postupně bude tato oblast zaplavena Rudým mořem.

Nejchytřejší primáti na světě
Velký mozek, velké IQ?

Američtí vědci nedávno sérií testů potvrdili, že lidoopi svou inteligencí předčí opice. I když u některých druhů převaha není vůbec zřejmá. Testy sestávaly z různě obtížných úkolů od nalezení cesty z bludiště, přes rozvazování uzlů, až po hledání souvislostí mezi barvou kontejneru a jeho obsahem. Největší IQ prokázali orangutani, které těsně stíhali šimpanzi. Gorily je sledovaly se značným odstupem a dokonce se nechaly dostihnout i obyčejnými chápany.
Přesto z výsledků vyplynulo, že ve většině případů jsou velcí primáti chytřejší než menší druhy. „Zdá se, že inteligence se odvíjí více od celkové velikosti mozku než od jeho poměrné velikosti vztažené k velikosti těla,“ dodává Robert Deaner z Grand Valley State University v Michiganu.
Ve většině mentálních dovedností strčíme lidoopy hravě do kapsy, nicméně existují i „obory“, ve kterých nás naopak předčí. Například osvojení si nových společenských pravidel nám trvá mnohem déle než například šimpanzům.

Co prozradil počítačový model? 
Alpy přijdou o ledovce

Pokud by se průměrné letní teploty měly zvýšit o 3oC, zbude v roce 2100 v Alpách jen 20 % ze současné plochy trvale pokryté ledem. V případě, že se teploty vyšplhají výš o 5oC, zmizí led z Alp úplně.
Švýcarští geografové v 70. letech minulého století zjistili, že z 5150 kilometrů čtverečních celkové rozlohy Alp pokrýval v roce 1850 ledovec plochu 2900 kilometrů čtverečních, tedy 56 %. Stav v 70. letech odpovídal o 35 % menší ploše a v dnešní době činí zalednění Alp již pouhou polovinu původního. Podle této studie zůstane do roku 2100 v Alpách jen část největšího ledovce (švýcarský Aletsch).
Geografové varují, že místní správa by se měla již teď začít zabývat vážnými následky takového úbytku ledu. Projeví se na koloběhu vody, tedy i zdrojích pitné vody, ve změně alpského ekosystému a v neposlední řadě negativně ovlivní i turistiku, která je pro Alpy nezanedbatelným zdrojem financí.

Z Londýna do New Yorku za 3,5 hodiny
Supersonik pro bohaté

V roce 2013 by se v cestovních řádech leteckých společností měly znovu začít objevovat nadzvukové linky. Nebude se však jednat o běžnou turistickou třídu, ale pouze o menší dvanáctimístný stroj pro cestující, kterým příliš nezáleží na ceně letenky.
Společnost SupeSonic Aerospace International z americké Nevady oznámila vývoj 40 m dlouhého letounu s názvem Quiet Supersonic Transport, který by měl dosahovat rychlosti 2000 km/h. Podle mluvčích firmy by se takových strojů měly pro celý svět vyrobit přibližně tři stovky.

Elektrický proud urychluje hojení!
Co přitahuje opravářské buňky?

S myšlenkou stimulace rychlosti opravy tkání elektrickým proudem přišel již před 150 lety německý fyziolog Emil Du Bois-Reymond, nicméně jeho postup byl až do současné doby přehlížen. Josef Penninger z rakouského ústavu molekulárních biotechnologií ve Vídni a Min Zhao z Aberdeenské univerzity (UK) však nedávno ukázali, že slabý elektrický proud urychluje proces hojení. Do postižené oblasti totiž přitahuje potřebné buňky.
Buňky za běžných okolností aktivně nasávají draselné kationty a zbavují se chloridových aniontů. Tím vytvářejí elektrické pole kolem celého těla. Při poranění se toto pole poněkud pozmění a taková změna pak do poškozené oblasti přitahuje opravářské buňky. Biologové si svou hypotézu ověřili na uměle vypěstované myší tkáni, kterou záměrně narušili. Tkáň se posléze zacelovala v závislosti na tom, jak silné elektrické pole kolem ní vytvořili.
Samotné elektrické pole však buňky do místa zranění nijak neláká, pouze spouští expresi genů, které se starají o jejich chemické přitahování, i následné spouštění dalších procesů účastnících se hojení.

Mistrem světa v robofotbale je Singapur
Češi si vylámali zuby na Korejcích a Číňanech

Robofotbal se stává ve světě stále populárnějším. Existuje i mezinárodní federace FIRA, která má právo pořádat světové turnaje. Hráči robofotbalu zpravidla bývají sedmicentimetrové krychle a takový robotický fotbalista váží půl kilogramu a po hřišti se prohání rychlostí až 1,5 m/s. Dění na hřišti monituruje kamera, od které jde signál k počítači, jenž poté reaguje na herní situace a vysílá pokyny jednotlivým hráčům.
Souběžně s letošním fotbalovým šampionátem se v německém Dortmundu uskutečnilo mistrovství světa v robofotbale. Svou nadvládu v tomto netradičním odvětví na pomezí sportu a techniky potvrdila východoasijská družstva. Zlaté medaile získal tým ze Singapuru, druhou příčku obsadili reprezentanti Jižní Koreje a bronz si domů odvezli Číňané.
Českou republiku na turnaji reprezentoval tým složený ze studentů a učitelů brněnského Vysokého učení technického. Češi si vylámali zuby právě na pozdějších medailistech z Korejské republiky a Číny.

Atmosféra se čistí sama
Pomůže Slunce

Experti z Výzkumného centra v německém Jülichu a z Německé meteorologické služby došli po pětiletém zkoumání k závěru, že atmosféra má stále dostatek sil ke své obnově, ač se jí to lidská civilizace snaží znepříjemnit na každém kroku.
Důležitou úlohu při procesu samočištění atmosféry hrají hydroxylové radikály. Ty jsou vysoce reaktivní a díky této vlastnosti mohou snadněji odbourávat to, co v atmosféře nemá co dělat. Škodliviny jsou po těchto reakcích převedeny do podoby, se kterou si už pak lehce poradí obyčejné srážky. Hydroxylové radikály se při těchto reakcích samy spotřebovávají.
Na jejich vznik má podle vědců hlavní vliv sluneční ultrafialové záření B, tedy to záření, které řada lidí vyhledává kvůli opálení.

Netradiční sondy pro výzkum planety
Vědecký baseball na Marsu

Sondu pro výzkum rudé planety představili konstruktéři z Massachusetts Institute of Technology v Cambridge. Váží pouhých sto gramů a je zhruba stejně velká jako baseballový míč. Vnitřní konstrukce umožňuje sondě přesuny pomocí skoků, během jediné hodiny zvládne v krajním případě takových skoků až šedesát. Ve vybavení sondy jsou nejrůznější kamery a čidla pro průzkum.
Hlavním materiálem pro tyto netradiční sondy byl lehký plast, který by měl odolat extrémním výkyvům počasí na Marsu. Podle odhadů by se první “skákající míče” mohly na Mars podívat zhruba za deset let.

Primáti se začali učit mluvit už před 30 miliony let
Mozek makaků je uzpůsoben k „řeči“
Při pokusech prováděných týmem Jamese Battleye z amerického National Institute of Deafness and Other Communicaton Disorders vyšlo najevo, že opice „zapínají“ při hlasovém dorozumívání speciální část mozku. Zatímco při poslouchání běžných zvuků prostředí i neznámého hluku z počítače používají úsek pro vyhodnocování sluchových vjemů, při hlasové komunikaci členů tlupy aktivují část, která je adekvátní lidskému řečovému centru.
Vědci z objevu usuzují, že se řečové centrum začalo vyvíjet nejpozději u nejmladších společných předků makaků a lidí, který žil přibližně před 30 miliony let.

Bakterii dovedou vyrábět zlato!
Nejmenší zlatokopové na světě

Zlato je v různých sloučeninách většinou s dalšími kovovými prvky obsaženo v mnoha horninách a minerálech. Například vcelku běžně se vyskytuje v křemenu,  většinou však v tak malé koncentraci, že ani není vidět. Geologové se až dosud domnívali, že viditelná zlatá zrna nebo dokonce i větší nuggety vznikly rozpouštěním ostatní sloučenin a nahromaděním zlata na jednom místě. Teď se zdá, že se na tomto procesu do značné míry podílejí i metabolické pochody bakterií.
Odborníci z Australské národní univerzity v Canbeře zjistili, že na místech výskytu zlatého písku jsou přítomné bakterie R. metallidurans, které již dříve v laboratorních podmínkách prokázaly, že z jedovatých kovových sloučenin dokáží „vysrážet“ čisté zlato. Nicméně samotný způsob, jakým mikrobi vyrábějí zlaté nuggety, zatím vědcům znám není.

Nafukovací hotel na oběžné dráze
Kdo přiveze první turisty?

Zmenšený model hotelu, který nese název Genesis I, se po navedení na oběžnou dráhu ve výšce 550 km nafoukl do rozměrů 2,4 x 3 m. Jeho účelem je otestovat technologie vyvíjené speciálně pro konstrukci vesmírného hotelu.
Materiál pláště z uhlíkových vláken dokáže odolat srážkám s mikrometeority i troskami kosmických zařízení. Dění na palubě i v okolí „hotelu“ snímá 13 kamer.
Pokud bude pokus úspěšný, jsou jeho američtí tvůrci připraveni v průběhu roku 2006 vypustit další model, Genesis II. Hlava celého projektu Robert Bigelow doufá, že se mu skutečný hotel podaří na oběžnou dráhu dostat do roku 2012. I kdyby k tomu však došlo, musí jeho projekt překonat značnou překážku, kterou je absence relativně levného a spolehlivého dopravního prostředku, jenž by mohl do hotelu vozit turisty. Bigelow však věří, že rychlý vývoj komerčního stroje schopného létat na oběžnou dráhu je jen otázkou možnosti na něm dobře vydělat. Jako zdroj takového výdělku pochopitelně vidí svůj hotel a navíc nabídl 50 milionů dolarů tomu, kdo bude schopen přivést do jeho zařízení první návštěvníky.

Malé velké zprávy

Vědci z Univerzity v německém Rostocku zveřejnili studii, která tvrdí, že chrápání a jiné poruchy dýchání během spánku způsobují zapomnětlivost. Trpí při nich mozkové buňky, které nemají dobré podmínky pro svou činnost. Výsledkem pak mohou být problémy s pamětí, se soustředěním, ale i změny psychických stavů. Podle odhadů trpí poruchami dýchání během spánku až 10 % veškeré populace.

Japonská firma Honda vyvíjí své první letadlo. HondaJet patří do kategorie malých tryskových letadel a podle mluvčích firmy má svou konkurenci předčít zejména v efektivnějším využití paliva, které umožňuje vyšší rychlost i delší dolet. Letadlo údajně jak v kabině tak v nákladovém prostoru poskytuje i více místa než ostatní stroje stejné třídy. Současné prototypy za sebou mají 240 hodin testovacích letů (až do výšky 13 000 m), při kterých dosahovaly rychlosti až 760 km/h.

Mravenci, kteří žijí v suchém monotónním prostředí pouští, kde se nemohou orientovat z pomoci pachových stop nebo viditelných výrazných bodů, si při hledání potravy krokují vzdálenosti, aby posléze nalezli cestu zpět. Němečtí zoologové to zjistili po pokusech se zkracováním a prodlužováním mravenčích nohou.

Španělská biotechnologická firma Bio Fuel Systems oznámila, že vyvinula metodu transformace mořského fytoplanktonu na materiál, který se svými vlastnostmi podobá naftě.
Výhoda pěstování fytoplanktonu je především v produkci, která má být údajně čtyřistakrát efektivnější než u běžných postupů pěstování plodin pro získávání etanolu nebo oleje. Jakým způsobem však dochází k transformaci živé hmoty na bionaftu firma nijak neupřesnila. Spustit výrobu paliva chce v průběhu následujících 14 až 18 měsíců.

V Berlíně vzniklo muzeum NDR. Šestnáct tematických oddílů v sobě zahrnuje například dovolené, bydlení v panelových sídlištích, sport nebo východoněmeckou pop-music. Nechybí ani interaktivita, v jedné z místností je návštěvník muzea odposloucháván podobně, jako východoněmecká Stasi odposlouchávala na 16 milionů obyvatel NDR.

Turisté na severu Číny objevili zraněnou pandu, která po pádu do strže utrpěla několik zlomenin, naštípla si lebku a vyrazila většinu zubů. Poslední jmenované zranění má za následek, že může potravu přijímat jen s obtížemi, což pro rekonvalescenci mnohačetných zlomenin není zrovna ideální. Čínští veterináři se proto rozhodli, že pandě implantují umělé zuby.

Japonci v srpnu představil motorizované boty pro virtuální světy. Na každé botě je připevněna sada tří koleček, kterou spojuje kabel s počítačem umístěným na zádech „bruslaře“. Ten jednak řídí jejich pohyb, jednak promítá obraz virtuálního světa do displeje připevněného před očima. Kolečka se však nepohybují tak, aby urychlila pohyb, ale aby chodce vracela zpět do pozice, ze které se „vydal na cesty“. Návštěvník virtuálního světa tedy může nachodil stovky kilometrů, aniž by opustil obývák.

Světový fond na ochranu přírody upozornil na to, že pokud se nezmění systém zemědělství ve Středomoří, hrozí tamní oblasti fatální nedostatek vody. Zemědělci v této lokalitě houfně přešli k pěstování rostlin, které jsou velmi náročné na zavlažování. Především jde o cukrovou řepu nebo o kukuřici, které nahradily nenáročné citrusy a olivovník. Nejhůře je na tom Francie, Sýrie a Turecko. V těchto zemích během posledních padesáti let počet srážek klesl o dvacet procent, jenže poptávka po vodě se za stejnou dobu zvýšila dvojnásobně.

Britům došla trpělivost s nesmyslným současným hodnocením návykových látek, a tak se rozhodli vytvořit novou klasifikaci jejich nebezpečnosti. V potaz se braly jak zdravotní, tak sociální dopady jejich užívání. Tvrdé drogy jako heroin nebo kokain zůstaly v nejnebezpečnější skupině, výrazně si však pohoršil alkohol, který je nově považován za škodlivější než například marihuana nebo extáze. Nová klasifikace drog má sloužit pro určování výše trestů jejich dealerů.

Němci se rozhodli „přečíst“ genetickou informace neandrtálců, vzorky chtějí získat z kosterních nálezů. Čeká je však mravenčí práce, než z množství „útržků“ DNA sestaví kompletní genom. Vzhledem k nízké kvalitě, jakou mají k dispozici, je totiž na přečtení všech 3 miliard bází zapotřebí prozkoumat přibližně dvacetkrát tolik genetického materiálu.

Africké šelmičky surikaty aktivně učí své mladé potřebným dovednostem. Například jim nosí živou kořist, kterou zbavují nebezpečných zbraní (štírům vykusují jedovaté bodce). Taková forma učení, která není založena pouze na pasivním sledování „učitele“ , byla doposud připisována pouze člověku.

Zdá se, že pěstování některých plodin nás zbaví závislosti na ropě nejen jako na palivu, ale také na surovině pro výrobu plastů. Američané vyvinuli novou technologii, díky které lze z ovocného cukru (fruktózy) vyrábět širokou škálu plastických hmot.

Až do letošního léta se mělo za to, že člověk se usadil a začal pěstovat zemědělské plodiny přibližně před 11 000 lety. Měl si tehdy pro svá políčka vyhlédnout traviny (budoucí obiloviny) a luštěniny. Nicméně po novém nálezu 11 500 starých plodů domestikovaného fíkovníku nedaleko Jericha se asi budou přepisovat antropologické učebnice.

Stalo se

Před 493 lety 25. září španělský mořeplavec Vasco Núnez de Balboa překročil panamskou šíji a jako první Evropan spatřil Tichý oceán. Včetně okrajových moří zaujímá plochu 166 240 000 km2, což je přibližně 46 % světových moří.

Před 173 lety se 21. října narodil švédský chemik Alfred Nobel, vynálezce dynamitu. Roku 1895 založil nadaci Nobelovy ceny pro nejlepší vědce světa.

Před 138 lety se 16. října narodil český technik Václav Klement. Společně s Václavem Laurinem se roku 1897 stal spolutvůrcem prvního českého motocyklu Slavia a roku 1906 spustil výrobu automobilů značky Laurin a Klement.

Před 75 lety 19. října zemřel Tomas Alva Edison, americký vynálezce žárovky a mnoha dalších zařízení, od psacího stroje po elektromobil. Za svůj život uplatnil kolem 1500 patentů a značně se přičinil o rozmach využívání elektrického proudu.

Před 67 lety 23. září zemřel v Londýně na rakovinu rakouský zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. Narodil se 6. 5. 1856 v Příboře na Moravě.

Před 27 lety 18. října odstartoval americký raketoplán Atlantis, aby vynesl do vesmíru sondu Galileo mířící k Jupiteru. Zpět na Zemi přistál 23. října.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Soukromé vysokorychlostní vlaky na Floridě

Soukromé vysokorychlostní vlaky...

V USA začnou od prosince fungovat první soukromé...
V Kanadě byla nalezena jeskyně z doby ledové

V Kanadě byla nalezena jeskyně z...

Pouhých deset metrů pod kanadským Montrealem byla nedávno nalezena jeskyně...
Před 50 lety byl představen Concorde

Před 50 lety byl představen...

Bylo pondělí 11. prosince 1967 a na letišti ve francouzském...
Češi vyvíjejí virtuální brýle s OLED displeji

Češi vyvíjejí virtuální brýle s...

Společnosti VRgineers se podařilo vyvinout brýle pro virtuální realitu...
Psi jsou chytřejší než kočky

Psi jsou chytřejší než kočky

Častým sporům milovníků psů a koček o inteligenci jejich domácích mazlíčků mohou...
„Česká nobelovka“ zná svého majitele za rok 2017

„Česká nobelovka“ zná svého...

Společnost Česká hlava je spolu s Úřadem vlády České republiky každoročním...
Bude se v Česku vyrábět solární vzducholoď?

Bude se v Česku vyrábět solární...

V České republice se pokusí zakladatelé startupu Aeroprag 250 sestrojit...
Smutné výročí konce legendární aerolinky

Smutné výročí konce legendární...

Včera tomu bylo rovných 26 let, co definitivně skončila...
Stále plýtváme potravinami

Stále plýtváme potravinami

Ročně skončí v České republice v odpadcích celkem 829 851 tun potravin. Jen pro...
Žádný člověk, ale elektromobil Tesla Roadster poletí k Marsu

Žádný člověk, ale elektromobil...

Přijde vám to zvláštní? Elonu Muskovi zřejmě nikoliv. Není tajemstvím, že...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Neuromarketing: Nový obor pronikající do lidských mozků!

Neuromarketing: Nový obor...

Volební kampaně jsou po celém světě čím dál víc agresivní. Reklamní agentury...
Pátrání po temné stránce vesmíru: Zatím neúspěšný lov!

Pátrání po temné stránce vesmíru:...

Einsteinova teorie relativity otevřela dveře do širokého vesmíru, teorie...
Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u britskému pobřeží těla německých vojáků?

Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u...

Rok 1940 nevěstil pro budoucí vývoj světa nic moc dobrého. Dvě...
Ruský Hamlet: Pavel I. nadával ministrům do hlupáků!

Ruský Hamlet: Pavel I. nadával...

Car chodí spát se slepicemi, a tak už v osm hodin večer musí být...
Hrozivé riziko wi-fi signálu: Co všechno nám můžou hackeři ukrást?

Hrozivé riziko wi-fi signálu: Co...

Bezdrátový přístup k internetu je dnes k dispozici v hotelech, na...
Unikátní hříčky přírody! Sněhobílý aligátor, žirafa i klokan

Unikátní hříčky přírody! Sněhobílý...

Zbarvení je jejich prokletím. V přírodě jsou natolik nápadní, že se stávají...
Peníze, drogy a smrt: Kdo byli nejbohatší drogoví dealeři? 

Peníze, drogy a smrt: Kdo byli...

Lesk zlata, na zakázku vyrobené zbraně a především obrovská moc, na kterou mnozí...
Laponská válka: Kterak se Finové pustili do křížku s Němci!

Laponská válka: Kterak se Finové...

V září 1944 bylo již jen otázkou času, kdy nacistické Německo prohraje...
Kreacionismus kontra evoluce: Stvořil Bůh člověka?

Kreacionismus kontra evoluce:...

Biblická kniha Genesis popisuje stvoření světa jasně: „Na počátku Bůh...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.