Který kluk někdy nezatoužil po tom, aby se stal pilotem? A že podobné sny provázejí dnes i řadu dívek, o tom netřeba pochybovat. Ovšem cesta k uskutečnění takového snu je trnitá a složitá. 21. STOLETÍ navštívilo v Londýně školu, která takové sny dokáže splnit.
V areálu letiště Londýn – Luton přistává jedno letadlo za druhým. Toto letiště sice není tak frekventované jako londýnské Heathrow nebo Gatwick, ale i tak jeho terminály prochází tisíce cestujících denně. Málokdo z nich si všimne nenápadné dvoupatrové budovy nedaleko přistávací plochy. Upoutá snad jen tím, že na její fasádě jsou oranžové pruhy. Proč oranžové? To je totiž barva, která provozovatele jedné z nejlepších leteckých škol ve Velké Británii spojuje s majitelem. Zdejší výcvikové centrum totiž vlastní britská letecká společnost easyJet.
I když dnešní letadla jsou více než lidmi řízená spíše autopiloty, lidská posádka je nenahraditelná. Pilot v kokpitu má na starosti přinejmenším dvě „docela“ zásadní operace, vzlet a přistání. A leckdy, když to podmínky vyžadují, musí odřídit kompletní let, i když je to už dnes spíše vzácností. Při jakýchkoliv manévrech pilot nenese odpovědnost jen sám za sebe, ale především za zdraví a životy cestujících a ostatních členů posádky. Musí být proto perfektně připraven. Intenzivní pilotní kurz je proto náročný a nelze se divit, že trvá několik měsíců.
Jako dětské hřiště
Na první pohled vypadá londýnské výcvikové centrum jako jedno velké dětské hřiště. Nechybí zde třeba skluzavky, různé žebříky a prolézačky nebo model letadla ve skutečné velikosti. Každé děcko by zde zajásalo radostí. Tím však podobnost s hřištěm končí. Ono klouzání může být možná zábavné, ale opakovat ho donekonečna ověšen záchranou vestou člověka brzy omrzí.
Nejzajímavější „atrakcí“ ve výcvikovém centru je samozřejmě trenažér v přesném modelu letadla. Pro výcvik letušek a stewardů zde nechybí ani trub letadla se dvěma řadami sedadel, tedy to, co většina cestujících důvěrně zná. Kabina vypadá přesně tak, jak má vypadat kabina letadel nasazených na dálkový provoz. Laik jen žasne, jak může posádka letadla stačit obsloužit takový nespočet páček, tlačítek a senzorů. Pro dokonalou iluzi jsou na stěně před pilotní kabinou namalována i obloha s mraky.
Stres? Pilotův denní chleba
Výcvikové centrum společnosti easyJet je velmi mladé. Na plný výkon funguje teprve od října loňského roku. Necvičí se zde však jen piloti, ale i letušky, stewardi nebo pozemní personál. Jejich výcvik je sice podstatně kratší než ten, který podstupují budoucí piloti, ale rozhodně to není „procházka růžovým sadem“. Jeden takový kurz navštěvuje pětadvacet lidí, trvá čtyři týdny a běží vždy čtyři současně. V praxi to znamená, že během měsíce je na svou práci připraveno 100 nových lidí. Výhodou pro absolventy tohoto kurzu je, že získaný certifikát uznávají i jiné letecké společnosti než jen easyJet.
Ani piloty během výcviku nikdo nešetří. Jsou podrobeni nejrůznějším krizovým a stresovým situacím. Letecká doprava je sice v globálním měřítku nejbezpečnější na světě, ale pokud nastane problém, důsledky havárií bývají podstatně tragičtější než v jiných dopravních prostředcích. Proto je velká část zdejšího výcviku věnována sehranosti všech členů posádky, od kapitána letadla až po nejposlednějšího stewarda.
A protože se letecké technologie každým rokem vyvíjejí, musí piloti absolvovat jednou za rok doplňující kurz, kde se s novými trendy seznámí a tím se udržují na špičce ve svém oboru.
Věk nerozhoduje!
Do pilotní školy nepřicházejí úplně nezkušení lidé. Vedení výcvikového centra striktně vyžaduje, aby potenciální uchazeč měl nalétáno alespoň 500 hodin. Budoucí piloti dopravních letadel se tak rekrutují z lidí, kteří mají soukromý letecký průkaz nebo z bývalých vojenských pilotů. Jenže pilotovat stíhačku a obří Boeing je přece jen něco jiného, takže mnohaměsíčnímu výcviku se takový člověk stejně nevyhne. „Věkové spektrum našich studentů je velmi široké,“ vypráví jeden z instruktorů střediska. „Některým lidem bylo při začátku i nad padesát let. Pochopitelně, všichni musí projít velmi důkladnými lékařskými vyšetřeními.“
Nejsou to testy v autoškole
Celá teoretická část výcviku se odehrává v prostorách výcvikového centra. Praktické části, především trénink na trenažérech se pak z části uskutečňuje přímo u výrobců letadel, protože přece jen, každé letadlo je trochu jiné. Podobně, jako si žokej musí zvyknout na svého koně, i pilot se musí dopodrobna seznámit s možnostmi daného letadla.
Poté už následují jen závěrečné zkoušky, které jsou rozhodně náročnější než třeba testy v autoškole. Zde jsou nejen na první pohled jednoduché otázky, například co je to vítr, ale i pěkné záludnosti. Uchazeč musí znát třeba naprosto přesnou definici rosného bodu…
Teprve, když i závěrečná zkouška proběhne bez problémů, může se absolvent chlubit tím, že jeho profesí je jedno z nejprestižnějších zaměstnání, pilot dopravního letadla.
Základní požadavky na piloty u ČSA
minimálně úplné střední vzdělání
výborná znalost českého jazyka
výborná znalost anglického jazyka vč. odborné terminologie
CPL – průkaz způsobilosti jako obchodní (dopravní) pilot letounu
nalétáno min. 100 hodin jako velící pilot (PIC)
absolvování teoretických zkoušek
platná přístrojová kvalifikace pro vícemotorové letouny
přístrojový výcvik
Malá ukázka z testu pilota:
1. Která složka troposféry má na svědomí tvorbu oblačnosti:
a) Kyslík
b) Vodní pára
c) Oxid uhličitý
2. Magnetický a zeměpisný pól je:
a) Vždy totožný
b) Nikdy není stejný
c) Magnetický pól je vždy na východ od zeměpisného
3. Zážehové motory pro zapálení své směsi používají
a) Vyšší stupeň komprese
b) Samozapalující schopnost motoru
c) Elektrickou jiskru
4. Letištní provoz je
a) Všechna letící letadla, či letadla nacházející se na letištní ploše
b) Veškerý provoz na letištní ploše a letadla pohybující se v bezprostředním okolí letiště
c) Provoz vozidel a osob na letištní ploše
5. Rychloměr je zapojen na
a) Statický tlak
b) Celkový tlak
c) Statický i celkový tlak
Správné odpovědi:
1 b, 2 b, 3c, 4b, 5c
