Všechny nejstarší a nejmohutnější organismy naší planety patří mezi stromy. Některé druhy se dožívají několika tisíce let a narůstají do ohromných rozměrů, z jediného kmene největší známé dřeviny by se dokonce dalo postavit malé městečko.
Stromům lidstvo vděčí za mnohé. Poskytly první materiál na rozdělání ohně, výrobu nástrojů i stavbu prvních přístřešků. Jako surovina pro stavebnictví i další průmyslová odvětví nám ostatně dřevo slouží dodnes. Lesní kultury vytvářejí vhodné životní prostředí pro nesčetně dalších organismů, které člověk využívá jako zdroj potravy, a v neposlední řadě ovlivňují koloběh vody. Zuhelnatělé zbytky jejich odumřelých tkání využíváme jako jeden z hlavních zdrojů energie. Od počátku civilizace nás však stromy provázejí i jako významný kulturní prvek. Uctívali jsme je jako posvátné bytosti, vysazujeme si je do blízkosti obydlí i podél cest a stávají se i předmětem lovců senzací. Rozměry některých druhů nás k tomu přímo svádějí.
1. Sekvoje vždyzelená (Sequoia semperviren)
Třída: jehličnany
Řád: borovicotvaré
Výška: až 150 m (běžně 100 m)
Ačkoli nedosahují takové mohutnosti jako jejich příbuzní sekvojovce obrovské, jsou sekvoje vždyzelené považovány za nejvyšší stromy světa. Dnes volně v přírodě rostou pouze (stejně jako sekvojovec obrovský) v amerických horských oblastech Sierry Nevady a Kalifornie v nadmořské výšce 1500 – 2000 m.
Ke svému rozmnožování potřebují pravidelné požáry, které „čistí“ hustý podrost a poskytují tak dostatek prostoru a slunečního záření pro mladé sekvojové semenáčky. Žár je také nutný k otevření šišek a vypadnutí semen na zem. Samotné sekvoje chrání před ohněm silná pórovitá kůra, která funguje jako tepelný izolant. U nás jsou pěstovány v několika botanických parcích, ve kterých dorůstají výšky kolem 50 m.
2. Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteus)
Třída: jehličnany
Řád: borovicotvaré
Výška: až 135 m (běžně 90 m)
Sekvojovec obrovský je nejmohutnějším stromem naší planetě. Rekord drží jedinec nazvaný Generál Sherman, který je vysoký 83 m a jeho kmen má u země obvod 24m. Hmotnost jeho dřeva se odhaduje na 2500 tun. Původem tento „mamutí strom“ pochází ze západní části Severní Ameriky, proto také zůstal Evropanům neznámý až do roku 1841, kdy na něj náhodou narazil britský cestovatel John Bidwell. I když jeho zprávám o impozantním stromu zprvu nechtěl nikdo věřit, již v roce 1853 se začala semena sekvojovce dovážet do Evropy.
Do obrovských rozměrů dorůstají díky tomu, že se dožívají neuvěřitelně dlouhého věku 2000 – 4000 let. Přesto nejsou v dlouhověkosti rekordmany, v té drží primát borovice osinatá, jež se dožívá až 5000 let. Vůbec nejvyšším známým sekvojovcem byl 135 m vysoký strom v severoamerickém národním parku „Sequoia“, jehož věk se odhadoval na 3800 let.
3. Blahovičník jeřábový (Eucalyptus regnans)
Třída: dvouděložné
Řád: myrtotvaré
Výška: až 115 m (běžně 70-90 m)
Blahovičník jeřábový je považován za největší listnatý strom na světě. V 19. století australští dřevorubci dokonce porazili strom, který údajně měřil 130 m. Představuje dřevinu hojně rozšířenou v jihovýchodní Austrálii a na Tasmánii a jako volně rostoucí se dožívá až 400 let.
Pro svůj velmi rychlý růst, kdy v 50 letech dosahuje i 65 m výšky, představuje pro Austrálii důležitou průmyslovou dřevinu. Jeho dřevo je oblíbené ve stavebnictví a papírenství. Vzhledem ke značné spotřebě vody a výkonnému kořenovému systému se také využívá na vysoušení bažinatých oblastí.
4 – 5. Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii)
Třída: jehličnany
Řád: borovicotvaré
Výška: až 100 m (běžně 80 m)
Douglaska je doma na západním pobřeží Severní Ameriky až do nadmořské výšky 1800 m. Vysazuje se však po celých Spojených státech a jako průmyslová dřevina je oblíbena i na Novém Zélandu. Do Evropy se semena začala dovážet již v roce 1827. Její kvalitní dřevo se s oblibou využívá v nábytkářském průmyslu i ve stavebnictví. U nás je většinou vysazována jako okrasná dřevina v městských parcích a dosahuje výšky 50 m.
4 – 5. Jedle obrovská (Abies grandis)
Třída: jehličnany
Řád: borovicotvaré
Výška: až 100 m (běžně 80 m)
Jedle obrovská pohází z podhorských oblastí západní části Severní Ameriky, daří se jí zejména na ostrově Vancouver a v Britské Kolumbii. Ve střední Evropě se vysazuje jako lesnický strom od roku 1830, dosahuje zde však maximálně padesátimetrové výšky.
Poslední dobou se začíná rozšiřovat i jako okrasná dřevina velkých parků. V České republice je i několik památných stromů tohoto druhu, jejichž kmen měří v obvodu na poměry našich jehličnanů vcelku úctyhodné 4 m.
6. Smrk sitka (Picea sitchensis)
Třída: jehličnany
Řád: borovicotvaré
Výška: až 90 m (běžně 60-70 m)
Tento smrk se běžně vyskytuje na tichomořském pobřeží Severní Ameriky od Aljašky až po Kalifornii. Zajímavé je, že zatímco v určitých nehostinných místech Aljašky, kde teploty vzduchu klesají až pod –50 oC, dokáže za 100 let narůst jen do 30 cm výšky s průměrem kmínku 3 cm, v teplé Kalifornii dosahuje 90 m výšky s průměrem kmene 4 m. Přesto pro Aljašku znamená nejdůležitější dřevinu. Dožívá se až 800 let.
Do Evropy se dováží od 19. století a uchytil se zejména v Irsku, kde tvoří 62 % lesních porostů. Poskytuje dřevo, ze kterého se v minulosti stavěla letadla. Dnes si ho oblíbili výrobci hudebních nástrojů.
7. Eucalyptus delegatensis
Třída: dvouděložné
Řád: myrtotvaré
Výška: až 90 m (běžně 60 m)
Běžně se vyskytuje v jižní části Austrálie, kde představuje důležitou průmyslovou dřevinu. Poskytuje materiál pro stavebnictví a papírenství. Na australské poměry vyžaduje velmi vysoký úhrn ročních srážek (přes 1200 mm, pro srovnání v české republice se pohybuje od 300 do 800 mm) a v období vegetačního klidu i sněhovou přikrývku. Z tohoto důvodu se v lesních porostech vyskytuje pouze v horských oblastech v nadmořské výšce 1100 – 1300 m.
8. Eucalyptus obliqua
Třída: dvouděložné
Řád: myrtotvaré
Výška: až 90 m (běžně 30-40 m)
Stejně jako většina blahovičníků vyžaduje ke svému růstu značný přísun vody. Na suchých stanovištích namísto mohutných stromů dorůstá jen do nízkých křovin. Pochází z Austrálie, kde se mu daří zejména v horských oblastech a platí tu za oblíbenou pochoutku pro koaly.
Představuje významnou průmyslovou dřevinu, pěstuje se však i jako okrasný. Jeho silice se využívá jako léčebný prostředek proti dýchacím potížím. Kromě Austrálie bychom jej mohli na velkých plochách nalézt v Brazílii, Španělsku, Jihoafrické republice či v Portugalsku, kde se vysazují jeho monokultury pro průmyslové využití (zejména stavební dřevo).
9. Tsuga západoamerická (Tsuga heterophylla)
Třída: jehličnany
Řád: borovicotvaré
Výška: až 80 m (běžně 50-70 m)
Běžně roste na západním pobřeží Severní Ameriky a nevyskytuje se dále než 1000 km od moře. Nejvyšší známý jedinec tohoto druhu, kterého bychom nalezli v sekvojovém parku v Kalifornii, dosahuje bezmála 80 m a jeho stáří se odhaduje na 1200 let.
Běžně se vysazuje do lesnických porostů na produkci stavebního dřeva a materiálu pro papírny. V severozápadní Evropě a na Novém Zélandu, kam se dováží od počátku 19. století, slouží jako okrasná dřevina.
10. Gumovník cukrový (Eucalyptus viminalis)
Třída: dvouděložné
Řád: myrtotvaré
Výška: až 80 m (běžně 50-60 m)
Běžně roste v chladnějších částech Austrálie, kde se díky vysokému obsahu sacharidů v listech stal oblíbenou potravou pro koaly. Vzhledem k nízké trvanlivosti jeho dřeva se pro průmysl příliš nevyužívá, nicméně v některých oblastech se z něj budují sezónní rekreační chatky. Jako okrasná dřevina se pěstuje zejména v Kalifornii, rozsáhlejší porosty bychom mohli nalézt i v Argentině.
