Automatická zařízení, která umožňují složité operace bez přímého kontaktu lékaře s pacientem, nejsou žádnou novinkou. Dosud však byla konstruována v rozměrech, jež znemožňovaly jejich využití v polních podmínkách.Například systém da Vinci, který má k dispozici i nemocnice na Homolce, byl původně vyvinut pro letadlové lodě. Lékaři nemuseli nikam jezdit a mohli složité operace provádět z pohodlí základny. Jedná se mechanické „ruce“, které pohání soustava motorů řízená pokyny z počítače. Podobné zařízení pro pozemní boje by bylo neocenitelným pomocníkem, protože shopné vysoce kvalifikované zdravotníky armáda přímo pro bitvy shání jen značnými obtížemi. Přenosnou verzi takového robota se podařilo vyvinout až letos skupině vědců z Washingtonské univerzity v Seattlu v rámci programu americké armádní agentury DARPA. Její nasazení v bitevních podmínkách úspěšně otestovali v červnu v kalifornské poušti (operatér jej ovládal ze Seattlu), nicméně zavedení do praxe ještě čeká trnitá cesta. Největší překážkou je hluk, častá absence dostatečně výkonného zdroje elergie a problematické zajištění kvalitního přenostu dat.
Autor: Petra Soukupová